Ji Kulhnek
Divoc a zl - st tet: Temn prorok


  Pod znakou Poutnk ji vyly tyto knihy
  Jiho Kulhnka:

  Vldci strachu
  Cesta krve - Dobrk
  Cesta krve - Cynik
  Divoc a zl - as mrtvch
  Divoc a zl II. - Hardcore

  Pipravujeme

  Divoc a zl - Ke


  Ji Kulhnek: Divoc a zl - st tet
  Temn prorok
  Copyright (c) 2000 Ji Kulhnek
  Illustrations (c) 2000 Juraj Maxon
  Copyright (c) Klub Julese Vernea Praha 2000

  ISBN 80-85892-45-6


  Vechny osoby a zvata v tto knize jsou vymylen.
  Pouze Kelly Family ne.

  /Co t nezabije to t posl.
  Kdy vm ale vesel sadista autogenem uee konetiny (o vydloubnutm
oku nemluv), d se o tomto optimistickm pslov s spchem pochybovat
- jak kvaj prvnci. Se stejnm spchem by se dalo pochybovat i o
jinch vcech - napklad o mm zdravm rozumu, kdybych vm tvrdil, e
jsem potkal ivho boha.
  A vidte.
  Nen to sice/ ten Bh, /ale jenom Zc Spasitel, zato je to pknej
hajzl. Vyuil m zdravotn indispozice a pronikl do lupky kde se ke mn
- krom toho, e zniil interir - choval nadmru okliv. Nejdv
zkouel mentln tok (hnusn studen a slizk pocit v mozku), potom si
na mn zatancoval v pravd bo odzemek - to kdy si uvdomil, e ve
lupce nen pnem on (jak se domnval), ale j. lupka je mon jedin
msto na Zemi, kde tohle plat, a co ert nechtl, bez m dobr vle se
z n nikdy nedostane - co ho ponkud rozruilo. Abych nelhal - on si to
ani tak neuvdomil, jako jsem mu to ekl - pesnji eeno, ekl jsem
mu, e je mj zajatec, e by ml opravit znien alounn a a si d
tatrgelov dus.
  Pak nsledoval zmnn odzemek.
  Natst (natst!) se ve lupce nachz pokroil lkask automat
znm jako rakev, kter Spasitel (spolu s ostatn technikou) natst
nerozmltil. Pece jen to nen takov kretn. Rakev - jedin msto v
tomhle stolet, kde se mu dt dohromady, piem ono "dohromady" je v
mm ppad a nechutn vstin. (Kdyby vm pipadalo divn, e njak
podezele snadno pozbvm tlesn integrity, pak je to proto, e jsem
ped ztrtou nahraditelnch konetin piel o nenahraditelnou bitevn
kombinzu {a s n i o Pistol}. Dal dva vroubky kter u m m doktor
Seydelmann.)
  Na zvr rozhovoru s bohem jsem zjistil, e mj u tak inn smv
zskal (zejm prv v Seydelmannov murn) na pesvdivosti - i
sp na prraznosti. Kadopdn, jen jsem se usml, Zc Spasitel
uvil vemu, co jsem ekl./

  Abych nezapomnl. Tahle kniha se pvodn mla jmenovat PAN HODN, ne
TEMN PROROK. Protoe kdo je to Temn Prorok? /Skuten/ Temn Prorok? -
Jestlie vy to vte, j tedy ne. Ale e jsem pan Hodn, toho u si
doufm viml kad.
  Jinmi slovy: kdo si v tom pejmenovvn smoil pazoury, m to
spotan.
  A bude to bolet.
			Patejl

  Nakonec jsem v rakvi strvil cel msc. Prvnch trnct dn ml na
svdom Seydelmann a jeho autogen, druhch trnct dn ta bosk
dupnut. A e by jakkoli as v rakvi byl nco pjemnho, to tedy ne.
  Ale kdy mne stroj propustil, byl jsem zase kompletn: uezan
konetiny zregenerovaly, pokozen kosti i vnitn orgny byly jako nov
a ob oi jsou taky fajn.

		***

  Toila se mi hlava, trochu jsem se potcel a v plicch mne pi prvnm
ndechu oste pchlo. Pi druhm a tetm a dalm u to bylo lep,
jako vdy. Atmosfra ve lupce byla opt kyslkov a regeneran gel
jako vdy pern smrdl.
  Zc Spasitel sedl v pilotnm kesle a zral do monitoru, po nm
se hnaly barevn pruhy - zejm doke pijmat informace daleko
rychleji, ne je bn. S opravou rozervanho alounn se nezatoval,
ale podle toho jak nepjemn vypadal u z profilu, jsem se rozhodl mu
to nepipomnat. Nechtl bych se do lkaskho automatu vracet pli
brzo.
  "Jen se osprchuju," ekl jsem. Po msci v rakvi jsem ml obliejov
svaly jako gumov.
  Stdn hork a studen vody mne (jako vdy) vzpamatovalo. V rakvi
jsem sice takhle dlouho nikdy nebyl, ale zase jsem tam nebyl ani poprv.
Kdy se gel splchl, zjistil jsem, e mi na tle pibylo pr jizev, a e
se m nov konetiny od tch pedelch neli ani ve tvaru, ani ve
funkci. Rakev m mj organismus dobe zmapovan, take k obnov pouila
i pseudometaliku posilova. Kdy jsem se utral, podval jsem se do
zrcadla a spatil prvn a doufm jedinou odchylku. Pstroj samozejm
nemohl regenerovat mj kybernetick zrak - v pravm dlku msto nj
vytvoil nco jako sloen mu oko. Vidm na nj stejn jako na to
pvodn, jen samozejm nem technick funkce, take nen ani
neprsteln; na druhou stranu, jeho pohled je zatracen irokohl.
Tak nen duhovzlat, ale ern - mj smv tm jet zskal.
  Kdy jsem zabalen v runku pechzel do sv kajuty, Zc Spasitel
se na m stle ani nepodval. Tuil jsem pro. Za ten msc u si zcela
jist stihl ovit, e jsem mu s tm, kdo je  vze, nelhal, a bt
nm zajatcem, je pro takovho nadutce urit obtn.

		***

  Sedl jsem na posteli a zral na prasklinu v pce mezi mou a
Elviinou kajutou. Naklonil jsem se a jinou prasklinou vykoukl, co dl
zc spoluobyvatel. Pod civl do monitoru a nevmal si m. Asi se
domnv, e kdy se ven neme dostat /On/, je to sloit procedura i
pro m.
  To v!
  Ale nebude to tam venku nic jednoduchho. Vstal jsem. Take se musm
podn oblci. Ale do eho, kdy nemm bitevn kombinzu. Stl jsem v
triku ped otevenou skn a porn pemlel. Nakonec jsem se
rozpomnl na neprstelnou vestu, kterou ped vynlezem kombinz
nosvala Elvira - nechala si ji jako talisman. Dlali jsme si z n s
Hnuskem oufky, e je sentimentln, a jak se to te hod.
  Pestoe Elvira byla nevelk, vesta byla uzpsobena na stav jej
energetick naplnnosti - tedy byla urena na postavu znan tlustou.
Tedy se dala vhodn zformovat i na m.
  "Fajn," zabuil jsem si pst do bicha. Nepjemn je, e mne nyn
me zabt i nepli vkonn kulka do pravho oka. Ale kdo je dokonal.
  Kalhoty, zlon vysok boty (stejn, o jak jsem piel u
Seydelmanna), star dobr koen bunda prohnan regenertorem (za ten
msc na podlaze se krv proskl ke zmnila na nco jako smrdut
utr), navrch dlouh ern pl᚝ zvan olejk. V kapse bundy jsem nael
diktafon; prostlenou placku s D-manem kupodivu ne. Asi se lbila
Seydelmannovi.
  "Na co jsem zapomnl?" podval jsem se do zrcadla na vnitnch dvech
skn. "Brejle," nasadil jsem si stbroern skla, "rukavice",
nahmatal jsem v bund sv star dobr s klouby vyztuenmi ocelovm
pskem, "a hlavn zbran!" klepl jsem se do ela. Podle toho, s kolika
lidmi si mm co vykat, budou pistole celkem v permanenci.

		***

  Tentokrt se na mne Zc Spasitel otoil. Zlat barva jeho pohledu
za ten msc potemnla.
  "Ty se nkam chyst, Patejli?" To studen slizk mi zase obalilo
mozek.
  "Ani ne. Ale vdy pipraven," ekl jsem nenucen. "Pokud zrovna
neutkm z murny, obvykle vypadm takhle njak. Tak si zvykej."
  "Jsi vt, ne jsem si myslel."
  "Trochu to klame, kdy lovk nem nohy," otevel jsem zsuvku, kam
Hnusk uloil glocky. Vzal jsem si dva, pr zsobnk a nboje.
Kupodivu, ani tady u to nebyly destky, ale jedenctky. Z toho plyne,
e as pronik i pravdpodobnostnm polem. Zajmav.
  "To m na m?" uklbl se Zc.
  "To pat k obleen," uklbl jsem se tak, ale nkde uvnit mi
probublalo trochu mraziv zuivosti. Kdo v, co by takov Spasitel ekl
na dvku mikrovln z Pistolu. Hezky zblzka do ksichtu. Ale kde je
Pistolu konec.
  "ekni mi, Patejli, kdo tohle vyrobil?" mvl rukou po lupce. "A kde -
nebo lpe eeno kdy?"
  "Abych pravdu ekl," zarazil jsem i do druhho glocku zsobnk a
schoval zbra do kapsy, "co je ti do toho, nfuko?" A jakoby mimodk
jsem zvedl ruku, abych se opel o stnu. A jakoby nhodou zrovna v
mst, kde v potrhanm bovm alounn zela trhlina a na sametovou
er pravdpodobnostnho pole.

		***

  Ne e bych Zcho v ptm okamiku vidl, na to se pohyboval
pli bleskov. Ale je-li lovk asto v blzkosti velmi rychle se
pohybujcch bytost - a bval-li takovou bytost i on sm - nau se
podobn pohyb vnmat jaksi jinak.
  Ne jsem dokonil ten krtk, zdnliv klidn, ke konci vak
stelhbit hmat, Zc se z naprostho klidu v kesle na opan stran
lupky dostal tsn ke mn. Ale opravdu jen tsn.
  Nestihl to asi o sedm a pl centimetru.

		***

  Materializoval jsem se obvyklch ticet centimetr nad povrchem a
instinktivn pokril kolena, abych ztlumil dopad. Je to radost, mt zas
kolena a kotnky a paty a vbec vechno, na co se obvykle doskakuje.
Jet v letu jsem tasil pistole, rozhldl se, a...
  (/a sakra!/)
  Vzduch byl chladn a vlhk a vonl lesem a pozdnm podzimem a
schylovalo se k veeru. Nikde dn stny, dn strop, dn beton,
prost dn budova.
  Jako obvykle prelo.

		***

  Okol za ten msc doznalo zmn opravdu pevratnch. Na druh pohled
se z nich dalo vyvodit, e moc Crkve Zcho Spasitele se stala
absolutn. Jak jinak si vysvtlit, e vojensk megabudova kolem lupky
zmizela? A to doslova /zmizela/? V prvnm okamiku jsem si myslel, e
mne lupka v rmci Zcch experiment s potaem opt penesla do
minulosti, ale pak jsem uvidl, jak jsou stromy kolem men ne dv,
jak jsou vyszeny v pravidelnch odstupech, jak je kolem lupky okrouhl
mtinka, jak na uhraban zemi nen zvadl trva a jak spadan list
vypad, jako by si nkdo dal prci a navezl ho sem. Koviska byla stejn
hust jako pedtm. Nkdo pomoc gigantickch investic uvedl les do
stavu, v jakm by byl, kdyby ta budova nikdy neexistovala (tedy a na tu
mtinu). A kdo tak asi, v Nov demokracii.
  Kousek vlevo stla nevelk jednoduch... kaple to nebyla, ani
kostelk. Byla to svatyn Zcho Spasitele. Mal, prost, trochu jako
altn se piatou stechou, ale jist nejsvtj na irm svt. Nemla
stny, tak byl vidt vn plamen hoc v mosaznm kahanu i elezn
model Knihy Pravdy lec na podstavci ped nm. Po bocch Knihy stly
dv postavy v kpch, kamennou lavici pro unaven poutnky ped sebou.
e by Bdl? Okamit jsem si vzpomnl, co dokzala slena Tinkerov
jet za iva (a co teprve za mrtva) a glocky v mch rukou na n
namily skoro samy.
  Ale postavy se ani nepohnuly - zato vpravo se ozvalo hlasit
zapraskn.

		***

  "Odho zbran!" zaburcel elektronicky zkreslen hlas a od zrcadlovek
se mi odrazilo svtlo mnohasetwattovho reflektoru.

		***

  M nov oko oslnn zkolabovalo, star pesn lokalizovalo cl a po
krtkm paprskovm deru zbyl ze svtla jen rychle hasnouc rud kruh. O
to zetelnji pod nm byla vidt trychtovit st dvojice hlavn.
Brati se pouili (zejm bedliv proanalyzovali, jak jsem jim tehdy na
moi sundal druh bitevn vrtulnk), protoe na ist mechanick kulomet
m paprskov toky nemaj vliv. Kulomet i reflektor byly instalovny na
dmysln maskovanm obrnnm vozidle.
  Proto je tady tolik rot!
  "Odho zbran!" ozvalo se znovu, tentokrt mnohem slabji a bez
zkreslen. Amplion to koupil taky.
  Abych pravdu ekl, zanal jsem o tom odhozen docela uvaovat -
nectil jsem se tv v tv tomu kulometu zrovna dvakrt. Na sv nov
konetiny jsem si jet ani nestail zvyknout a ten kulomet rozhodn
vypadal, e by mi je dokzal ustlet - bez kombinzy jsem se ctil jako
slipy bez tla nebo jak je to pslov.
  Navc to nebyl kulomet.
  Podn jsem na zbra zaostil: byly to spaen protileteck kanny.
Ptatictky.
  "Nemohli bychom si nejdv rozumn promluvit? Msto stlen?" zvedl
jsem ruce a nechal glocky vklouznout do rukv plt.
  "Dobr npad," ozvalo se zleva. Hlas anglickho Otce za ten msc a
pl, co jsme se nevidli, ponkud zestrl.

		***

  "Vme, e nejste prav Temn Prorok, a vme, e njakm podlm
zpsobem drte Zcho Spasitele uvnit Menhiru." Anglick Otec se
tahal za vousy a mluvil velmi tie, aby ta stran rouhask slova vyjma
mne nikdo neslyel. Na sakokravatnick klobouk mu dut klepal d隝.
  "Ano?"
  "Nevme, jak se vm to podailo zosnovat. U ns to ani nezajm, ale
mme pro vs nvrh."
  "Ano?"
  Usml jsem se.
  "Zamt se pedem," ekl jsem, protoe se mi podailo zamanvrovat tak,
aby Otec stl mezi mnou a dvojetem. Trhl jsem zpstmi a glocky mi
vklouzly zpt do dlan:
  "Tmto okamikem rozumn ei kon a oficiln se stvte mm
rukojmm. /Tto/." Anglick Otec si povzdechl, jako bych byl opravdu jen
nezveden syn:
  "Jste hlupk, Carle, nebo jak se jmenujete. Kdy mne zabijete, kam
dl? J jsem nahraditeln, Otc je mnoho a zstup za nimi milionkrt
vc... Navc jist tute, e zabt mne nebude nic snadnho."
  "Hmm, jist... pro to ale nezkusit?"
  "Teba proto, e si s vmi opravdu chci promluvit. Urit tute, e
mm spousty jin prce ne tady na vs ekat. A e ekm /dlouho/." Na
to nebylo co ci. "Propuste Zcho Spasitele," do hlasu se mu sice
tie, ale jist vrtil dvj nadut rozkazovac pzvuk. "A m tento
svt konen jednou klid! Zaslou si ho!" Na tom nco je: vzpomnl jsem
si na klid mrtvch v Temi, vzpomnl jsem si, e j jsem ten hodn a e
za klid "tohoto svta" jsem v budoucnosti vycedil nejednu kapku krve.
  "Ne," ekl jsem.
  "Ne?! Blouznive! Netu, jakmu nebezpe tm Zemi vystavuje!" Otec
pouil nco jako jednoduchou hypnosugestivn modulaci.
  "Tum, jakho nebezpe Zemi zbavuju," ukzal jsem mu levou pistol
na hru, "teba vs a va Crkve." Ale tak jist, jako byl tn mho
hlasu, jsem si zdaleka nebyl; stailo si vzpomenout na budoucnost. Nikdo
nev, co bylo (bude) pinou Velk Katastrofy, kter planetu uvrhne ve
zmatek pedchzejc tyiadvactmu stolet. A co teprve Protivnci. Co
by asi tak ekli na Zcho Spasitele stojcho v ele pozemskch
armd. Jist je jen to, e mnou nkdo manipuluje, ale pohnutky tohoto
loutkoherectv jsou krajn neprhledn.
  "Chcete m vydrat?!"
  "Coe?" vrtil mne Otcv hlas zpt. "To jste slyel v njakm serilu?
Tuhle vtu?" zavrtl jsem hlavou. "dn vydrn - myslm, e tohle je
nov rovnovn stav."
  "A co s tm rovnovnm stavem hodlte dlat, Carle? A co hodlte
dlat sm se sebou? Svt pro vs nebude dost velk a ern menhir je...
obsazen." Slovo, kter se obvykle pouv v souvislosti se zchodem mu v
souvislosti se Zcm Spasitelem nelo pes rty. V tom ml pravdu to,
e se nemohu dostat z tohohle asu, mne trp asi nejvc. Ale na druhou
stranu, v podzem na m stle ek Merlinova pravdpodobnostn koule...
ale u nemohu doufat, e bych se nkde uloil nepozorovan. Ale na dal
stranu, jestli mne ten kdosi reruje, mohl by se taky jednou projevit i
pozitivn.
  Pro m.
  Snad.
  Rozhodl jsem se tedy pro een, kter umm nejlpe:
  "Co hodlm dlat sm se sebou? Mohl bych zat tm, e vs pouiju
jako tt, a a se dostanu k transportru, e vs zabiju." Vtlail jsem
mu hranat ela glock hluboko do bicha.
  "Pod to nsil... Kdy jinak nedte, i j jm mohu slouit. Znte
mue jmnem Seydelmann? Doktor Seydelmann?"
  Nevybral si pro vysloven toho jmna nejvhodnj okamik, skuten
ne. Prsty na spoutch se mi rozechvly.
  "Ano. Vy tak?" najednou jsem trochu chraptl.
  "Ped temi tdny nm nabdl sv sluby. Nevili jsme mu, ale pomrn
pesn vdl, co se stalo se Zcm Spasitelem, pro se v danm termnu
nezjevil vemu lidstvu a co se odehrlo v tchto posvtnch mstech,
tsn ne jsme nechali odstranit veker znesvcen. Objasnil i vai
ast v tomto zpodn, pedpovdl, e se tady objevte a pedpovdl i
vae souasn chovn. Souasn i budouc. ekl mi: ,A vm Patejl bude
mit na bicho, zkuste se ho zeptat na tohle`," Otcv hlas se opt
ztiil: "Znte mladou enu jmnem Veronika? Veronika Braunerov?"
  "Do hajzlu!" ekl jsem a Otec se prohnul a rozkalal, jak mu hlavn
glock zmkly aludek. Vojci, kte se zatm stahovali v hustch
houfech, varovn namili zbran.
  "V podku, v podku! Odstupte od ns!" zvedl Otec ruku a narovnal
se. Chraptl trochu vc ne j, ale kdy mi pohldl do brl, jeho
pohled byl vtzoslavn:
  "Take ji znte. Doktor Seydelmann to kal. Take vm mm vzkzat,
pokud nepropustte Zcho Spasitele, vezme si ji do prce. J sice
nevm, co to znamen, ale vy pr ano."
  "Ano," ekl jsem a stiskl spout.
  Glocky mly zapnut tlumie, tud bylo slyet jen rupnut ltky a dva
kovov nrazy, jak kulky, kdy proltly Otcovm tlem, prskly do
pance obrnnho transportru.
  "Nebol to?" zaeptal jsem a odthl ruce, aby mi krev nenatekla do
rukv.
  Vojci nevdli, co se stalo.
  Otec byl najednou stran ed, klobouk mu sklouzl na stranu, po ele
tekl pot a z koutku st pramnek tmav krve. Oi mu zkalila bolest.
Chtl nco ci, ale z st se mu vyvalil jen zpach lue a vkal.
Prostelen vnitnosti nejsou nic pjemnho. A asi dost dlouho. Doufm,
e /dost dlouho/.
  Pustil jsem tlo a kotoulem se vrhl vped. Bylo to tak tak. Do mrtvho
hlu pod dvoje jsem se dostal snad v posledn pikosekund.

		***

  Vlna vouc oceli mi rvala hlnu podl boku a glocky kosily vojky
vybhajc zleva i zprava. Natst u se hodn setmlo a gejzry zeminy
tryskajc v palb kann mne kryly. Stelec v transportru ale
zapemlel, a rozhodl se mne dostat odrazem. Ke sv smle odrazem od
boku lupky.
  Pravdpodobnostn pole vrtilo dvku z ptatictek pesn do msta, z
kterho vyltla.

		***

  Z rozervanho transportru se kouilo a tekla z nj krev. Pro m to
znamenalo, e si budu muset najt jin dopravn prostedek.
  Vymnil jsem zsobnky a pikren se rozbhl smrem, kde by mla bt
silnice.

		***

  Vbuchem oslepen vojci nebyli pekkou. Jedin, na co jsem si musel
dvat pozor, bylo, aby mne krev pli nezackala.
  Pak jsem jednoho vojka stelil (jako obvykle) do ela, ale on msto
aby (jako obvykle) padl, zstal stt. Vbec to byl divn vojk - neml
uniformu ani zbra a msto pilby ml epici. A obliej pod kiltem mi
byl povdom. Povdom promodral.
  "To ne!"
  /Dlouh kabt/ vythl obrovsk revolver a ze dvou metr m stelil do
bicha.

		***

  Jak jsem chytal rovnovhu, pemlel jsem, e u bych taky sakra
zatracen rd vdl, jak tyhle sakra mrtvoly zabt njak
/definitivnji/.
  Do ramene se mi zasekla ruka. I pes vestu a posilovae v nm
podezele zaskpalo.
  Ocel vyztuen rukavice ale funguje i na mrtvou slenu Tinkerovou. Ne
sice njak moc, ale stailo to. Nraz m psti do jej roztomil brady
mi sice projel kostrou a k patm, ale ji srazil do list.
  Vzpt jsem chytl do ztylku dv rny ze samopalu a nad ramenem mi
proletla stela z reaktivn puky.
  Prost obvykl pohoda.

		***

  M star oko je proti oslnn asi nejodolnj ze vech monch o.
Nebo aspo ze vech ptomnch o. Vbuch reaktivn stely porazil
strom a hoc tsky se rozltly jako py. Protoe jsem jako jedin
vidl, probhl jsem mrtvm pod rukama a na sprint setmlm lesem je to
oko tak dobr.

		***

  "J si to s vma jednou vydm, vy...," funl jsem, mokr zem mi v
pravidelnm rytmu pleskala pod nohama a odlesky poru slbly. Mrtvm
bh moc nejde, a navc za mnou vypukl pkn chaos - zaaly kompetenn
spory. Ani dnen den jsem neil nadarmo: Zjistil jsem, e se Brati a
mrtvoly nemaj rdi.

		***

  Take jsem k silnici dobhl sm a nezrann. U byla pln tma.
  Prodral jsem se kovm asi padest metr od msta, kde jsme s
Veronikou tenkrt v devtm stolet poprv narazili na voz pln
kobylinc. Te tu byl hladk zmen asfalt s blmi reflexnmi pruhy.
  Veronika.
  Bez rozmylen jsem zatoil vlevo a vydal se do Daleronu.
  Veronika. A doktor Seydelmann.
  Rzoval jsem po krajnici, pipraven peskoit pkop a zmizet v hout
mezi stromy. Z pol na opan stran cesty se plazila mlha a vonla
zmarem a smrt stejn jako tehdy ped staletmi. Nen pozdn podzim,
sp asn zima. Mm asnou zimu rd.
  Pemlel jsem, co pro mne Veronika Braunerov znamen. Na pozitivn
stranu vah jsem poloil, e mi zachrnila ivot. Tehdy s vrtulnkem. A
nesmm zapomenout na jej diktafon, kter mne probudil z mnohasetletho
spnku; sevel jsem kolem krabiky v kapse bundy prsty. S tm vrtulnkem
pro mne dokonce riskovala svj ivot, a na to se taky nezapomn. Na
druhou stranu vah dolehlo, e j lo sp o report ne o mne... Ale!
Konen mi dolo to podstatn: Jak to tady vlastn je Veronika? Ta z
minulho jedenadvactho stolet pece zemela v devtm a ta ze
souasnho jedenadvactho stolet by mla bt se mnou - s mm asovm
dvojnkem - nkde v minulosti, nebo dokonce u taky mrtv.
  Nebo ne?
  Zaala m bolet hlava. Zase to asov lakovn - lidsk mozek nen
uzpsoben na een neeitelnch paradox. Ale jak jsem tak na Veroniku
myslel, uctil jsem nkde uvnit nco divnho. Nco, o em jsem si
myslel, e zemelo u dvno, ped lety, spolu s mou enou Ingrid.
Zhluboka jsem se nadechl. A je to jak je, po Seydelmannovi se stejn
podvm - s identifikac cit, kter chovm k nmu, rozhodn dn
problmy nemm. A jsem pidal do kroku, jak mne mylenka na to, co
ekne na m nov konetiny, ouchla do zad. A co ekne, jak vci s
tmi konetinami doku, kdy je nemm upnut v nerezu. Pod ebrem, tam
kde jsem visval na eznickm hku, mne nedokav pchlo.
  V mlze za mnou se ozvalo huen motor. Peskoil jsem karpu, prodral
se houtm a posadil se zdy k tlustmu stromu. Zvedl jsem si lmec
plt, aby mi kousky mokr kry nenapadaly za krk.

		***

  Jak jsem tak sedl a poslouchal pleskn kapek a dunn vojenskch
stroj a sren vody odstikovan pneumatikami, pepadly mne vzpomnky
na star asy.
  Vzpomnal jsem na bitvy s Protivnky a na Hnuska a na Elviru - na to,
co dlala protivnickm zajatcm. Bylo to sice v polnch podmnkch, ale
nkter finesy s noem by mohly Seydelmanna pekvapit.
  Vozidla huela tam i zptky, v houstnouc mlze vonla splen nafta a
pistihl jsem se, e mi do mysli - navzdory situaci - pronik neobvykl
klid a dokonce i cosi jako smliv nlada. N pracujc na
Seydelmannov organismu zmizel. Nejprve jsem to nechpal, pak jsem si
vzpomnl, e kolem starch strom bv biopole, kter zkliduje.
Kupodivu i mn zklidnn pomohlo; mylenek, kter mi vily vzadu v
hlav a kter jsem nsilm odsouval stle hloubji, bylo pli mnoho,
aby se tam daly udret bez pokozen hrz. Ten stalet stromov mr mi
umonil ujasnit si priority:
  Penze.
  Seydelmann.
  A hlavn objevit bezpen zpsob pohybu po svt plnm Bratr.
  Kdy jsem si vzpomnl na bolest v och anglickho Otce, nlada se mi
jet zlepila.

		***

  Asi za hodinu auta prodla, tak jsem se zvedl, oklepal z plt
mazlav list, a pro jistotu se nevrtil na silnici, ale el mezi
stromy.
  Nebylo to nijak rychl, pesto jsem nedlouho po plnoci doel do mst,
kde se mezi lesem a prvnmi zahradami Daleronu thl pruh bahnitho pole.
Mlha nad nm visela jako vystydl tatrgelov kae... Uvdomil jsem si,
jak mm hlad. D隝 uml, blto tie mlaskalo a lepilo se - vysok boty
maj opravdu nco do sebe. Alfredv hrad se v mlze dal jen tuit - masa
kamen slala neviditelnou t.
  Zatsl jsem hlavou - neviditeln te, a jet slat! kam na to
chodm?

		***

  Pestoe v ulicch hldkovali vojci, podailo se mi do msta
proklouznout vc ne snadno - strouhou, ve kter jsem si navc umyl boty
i pl᚝ a vbec se zcivilizoval. V mlze a matnm ernm olejku jsem byl
(a na odlesky hol hlavy) tm nespatiteln.
  Vyhoupl jsem se na nbe a m mokr stopy se na mokrm dldn
okamit rozpily. Jedin, z eho jsem ml obavy, byli mrtv. Nechpu,
jak mne vdycky vymuchaj, a ta jejich pekvapiv zjeven u mi
zanaj ponkud vadit: pedstava mrtvol ploucch se mlnou tmou mi
dlala h, ne bych si kdy bval pipustil. Radi se soustedit na
praktick vci. Prvn v seznamu jsou penze.
  "Penze...," zastavil jsem, opel se o vlhkou kamennou ze a zamyslel
se. Ze studila i pes neprstelnou vestu, a akoli jsem napnal ui,
dn plouhav kroky - a vlastn ani jin zvuky - jsem v mlhou uduenm
svt neslyel. Na mal, mdnkou potaen destice piroubovan ke zdi
vedle m hlavy byl npis ELEZNIN SKANZEN. Pak mi to dolo, kam tady
pro penze. Kam taky jinam.
  "Doufm, e mte non provoz," usml jsem se do mlhy a nkde blzko
poden vypskl netopr.

		***

  V NORTH-WEST BANK mli slubu ti sam strn jako tenkrt, kdy jsem
tu byl poprv. Ze pronikajc blmi zvsy kreslila do mlhy zlat
pruhy a za sklennmi otecmi dvemi jsem vidl vysokho i knratho
chlapa.
  Cestou k bance jsem krom dvou vojk nepotkal ani lovka. Bt
Bratrem urit znamen bt na sebe psn - nebt, jet psnj. Ale
u je po plnoci a mon u jsou Bratry vichni - alespo v tomhle
svatm mst. Knihy Pravdy a jejich plamenn poselstv zejm funguj, i
kdy je Zc Spasitel oddlen od reality pravdpodobnostnm polem.
Anebo nefunguj, ale kdo by to zkouel. Jestlipak Brati nali Knihu,
kterou jsem schoval v Londn do bankovn schrnky?
  Opel jsem se do dve a elektronick npodoba zvonku cinkla.

		***

  Na estnm mst visel sttnick portrt Velkho Otce. ed vlasy,
kulat oi, brle se stbrnou obroukou. Byl obleen do obadnho
roucha, na levm rameni otcovsk insignie, pod sebou heslo nov doby:
  VRA A D
  Strn mli stejn uniformy jako dv, jen na rukvech jim pibyly
fialov psky: jednoznan piazen k Crkvi. Tihle lid propadl
uniformm to maj hluboko pod k, stt nkde v ad, nevynvat, nkam
patit, nkam pokud mono k vtin, a pokud mono k co nejvt. Stdn
pud se tomu myslm k.

		***

  Detektor kovu poden zahvzdal.
  Strn tentokrt oba stli za m a ruce jim sjely k pabm
revolver, jen na mne padl prvn paprsek svtla - nco se jim na mn
takhle v pl jedn v noci asi nezdlo.
  "Nco je patn, pnov?" zazubil jsem se.
  "Ne," ekl ten vt.
  "Ne jako e ne, nebo ne jako e ano?" Oba jenom seveli paby pevnji.
Pravda, bt bankovnm hldaem, i j bych na klientovi pichzejcm pl
hodiny po plnoci, z mlhy a v zrcadlovch brlch neshledal vechno v
podku. A protoe ani detektor kovu neshledal, turniket z chromovanch
trubek se pede mnou neotevel.
  "Pokud chcete vstoupit do prostor banky, odlote prosm vechny kovov
pedmty na podnos," ekl strn s knrem. Zejm vlivem vlhkho
vzduchu mu vousiska visela pe rty a ml v nich zamotan njak blav
drobky. Takovou tou upsemuptam zsuvkou mi skrz bon ochrann sklo
prostril nerezovou misku s velkm slem jedna na dn.
  "To bude mon problm," mrkl jsem na misku, "ten podnos je pli
mal."
  "Mal?"
  "Ano. Mal."
  Vythl jsem zpod plt obrovskou celoeleznou palici na podbjen
prac - sice jen "maketu", ale zatracen funkn - pjil jsem si ji ze
zdi ELEZNINHO SKANZENU. "Nebo myslte, e se tam tohle vejde?" Bacil
jsem do zsuvky, a jak se s ohluujcm kpnutm rozltla, strn
uskoili a tasili zbran. Vzadu od pepek se vyklonily dva bled
bezpohlavn oblieje. Vzalo-li by se to doslova, oblieje obvykle
bezpohlavn bvaj. Druhou ranou palice jsem rozrazil turniket. Patnct
kilo oceli pohnn metrky mch posilova doke divy.

		***

  Knrat hlda kupodivu zaal stlet. Pitom ml bt okovan mm
ponnm a hlukem. A stlel znova a znova a znova. Vidl jsem, jak mu
zptn rzy oklepvaj drobky z vous.
  No nezabili byste ho?
  Druh hlda pustil zbra a zaal disciplinovan zvracet. Ta palice
opravdu doke divy.
  Postavil jsem se doprosted a rozphl ruce: "Dmy a pnov - myslm
tm vs za tmi pepkami," kvl jsem palic, a krev ckla na oknka,
"pokud nenastartujete alarm, nikomu dalmu se nic nestane." Na palici
se pohupoval knr, tentokrt pln rovoed mozkov hmoty. A takov vc
m dar pesvdovat. Spustil jsem PROTITERORISTICKOU ROLETU (velk
knoflk pod velkm npisem na pultku u stanovit hlda), sebral z
podlahy oba revolvery a smkl ivm strnm k palm vprosted haly.
Byla pod stejn strupat a pod stejn okliv jako minule.
  "Budu vybrat."
  Za levou pepkou sedla ena. I ona mla psku bratrstv - v jejm
ppad sp sesterstv. Ale podle toho ksichtu, kdo v.
  "Bohuel jsem zapomnl slo konta, take si radi vezmu vechno,"
sundal jsem si brle a usml se. Kdyby to nebyla Sestra, takhle zl bych
na ni nebyl. Kdy mi zsuvkou oupala svazky bankovek, radji se dvala
na knratou palici, ne aby mi podruh pohldla do oblieje.
  Jak u jsem se zmnil, mj smv se v Seydelmannov murn stal
opravdu neodolatelnm.

		***

  Se dvma igelitovmi takami plnmi penz jsem odstoupil od oknka a
vraz m tve se pro vechny ti ptomn stal vc ne iteln.
  "Ne," zaeptal strn, "prosm, to ne!"
  Kamery, kter mly zaznamenvat kad mj krok, strnule mily do
przdna. Zniil jsem je paprskovm derem, hned jak jsem otevel dvee.
Take ti ti byli jedin, kte mne mohli identifikovat. Pehodil jsem
si taky do lev ruky a z kapsy plt vythl jeden z policejnch
revolver:
  "Dmy, pojte sem, prosm, sem ped pepky," ukzal jsem ped
oknka. Ob jako jeden mu (jako jedna Sestra) vstaly a zaaly couvat.
Jako by se mly kam schovat. Kdyby tu byla ta ensk s fialovooranovm
pelivem, co mne minule nathla s alfrdskmi denry, bylo by to
jednodu. Namil jsem na tu bli a stiskl spou.
  Sklo bylo opravdu neprsteln. Odraen kulka rozkpla kvtin s
palmou a na mramorovou podlahu vyhezla granulovan hlna. Strn si
zakryl oi a pomoil se. Ob ensk dost nepjemn jeely. Schoval jsem
revolver, poloil taky a zvedl palici.
  Sklo bylo sice neprsteln, ale ne zas tolik.

		***

  "Kdy nebudete uhbat, nebude to bolet," ekl jsem. Ob ensk dl
jeely a msto couvn se te pozadu plazily mezi idlemi. Vyskoil jsem
na pult a vyraen neprsteln sklo mi zaskpalo pod podrkami.
  Ob Sestry, jak se tak plazily, rozcuchan vlasy po ramenou, psn
brle na adrech, adra na bie, mi najednou hledly do o. Obti vdy
pesn vd, kam se maj dvat, odkud pijde smrt. Je to instinkt.
Nathl jsem kohoutek a zamil na tu bli. Tento trojok pohled
doplnn o mj smv je jedna z nejinnjch vc, jak znm. ena
omdlela jako po rn do ela. Pemil jsem na druhou, kter omdlela
tak - jako na povel. Hlavy jim psobiv zadunly. Pestoe eny padly
jako palky, mj obliej nezapomenou do nejdel smrti. Nezabil jsem je,
protoe mne napadlo nco lepho.
  "Poslouchejte, pteli," seskoil jsem zptky ped pepky a
mramorov dladice mi praskly pod nohama, "poslouchejte a pamatujte si
kad slovo!" Mu horen kval, oi mu plavaly, po brad mu tekly
sliny, a ani se nesnail vylzt ze lut loue, v kter sedl. Kdy
rozprte stdo, jednotliv kusy jsou bezbrann. Tenhle lovk by v
tyiadvactm stolet v ase klan peil asi tak dvacet minut.
  Kdyby ml tst.
  "J jsem pan Hodn, tady v tom zlm svt!" znovu jsem rozphl ruce a
nechal svj hlas zahmt. "A Zc Spasitel a ti co mu slou jsou /ti
patn/. A ty mi uv a zopakuje to vem, kter potk!" Strn
horen kval, a mu promoen kalhoty vachtaly.
  Nepijmout mou pravdu s krvavou podbjec palic ped oima je
obtn, a on mi opravdu uvil. To bylo to zajmav, co mne ped chvl
napadalo. Takov mal experiment. Take vzpt u jsem vdl, e
samovzncen funguje, i kdy je Zc Spasitel mimo zdej realitu. Ta
funkce je asi zakotvena pmo v Knihch Pravdy.
  Banka byla rzem pln koue, a zmtajc se uhelnatjc mrtvola na
mne nepsobila prv esteticky. A jen mloco smrd h ne vac se
mo.
  Nasadil jsem si brle.
  Nejvy as jt.

		***

  Stiskl jsem knoflk, protiteroristick roleta vyjela vzhru a rychlm
krokem jsem zmizel v mlze.
  Pestoe ten strn m poselstv nepeil, ty eny budou vyprvt o
tom, e jsem je nezabil. ili vlastn budou hlsat, e jsem hodn. ili
budou hlsat pravdu. A druh vc - bude npadn, e uhoel jen jeden z
nich. Lid by mohlo napadnout, e nemus uhoet kad, kdo se dotkl Knihy
Pravdy a kdo psahal vrnost Zcmu Spasiteli. Semnka pochybnost
byla zaseta, jak se tak psv ve patnch knihch. Kdy u nic jinho,
tak mi v rmci vlny planch nadj (autokremac) alespo ubude neptel:
kdo uv, e jsem hodn, zeme. Kdo ne, zeme taky. Svt konen zan
fungovat, jak m.

		***

  Poteboval jsem se nkam schovat - co nejrychleji. Se dvma igelitkami
petkajcmi svazky bankovek, v nonm liduprzdnm mst, jsem ponkud
npadn. Nkde v dlce prv zaaly vt policejn sirny.
  Nemohl jsem objevit vhodn dlouhodobj kryt a sirny se blily,
tak jsem se vmkl do nejhlubho stnu v klenutm prchodu s
popelnicemi. Posadil jsem se za petkajc kontejner a objal taky
rukama. Smrdlo to tam, ale byl klid. Aspo na chvli.
  Penze by tedy byly. Dal vc je zjistit, kde je Seydelmann a kde
dr Veroniku - s tm zrove musm vyeit svj nenpadn pohyb. Od st
mi stoupaly oblky pry a v popelnicch ramotili potkani. Tohle
zadit bude podstatn obtnj ne vykrst banku.
  Najednou jsem se zaal ctit nesvj. On to sice byl prchod, ale
byteln vrata za mnou byla zaven. Zadrel jsem dech a poslouchal. Do
prchodu se ale natahovaly jenom dal a dal lahouny mlhy a ovjely
popelnice a potkani ramotili a pskali. Ne se schovvat tady v tom
mst, kde se vichni znaj, bude jednodu zmizet do Londna. I kdy
/jednodu/... Ale v Londn se rozplynu v davu, dostanu se k Sti a...
No ovem! Rzem jsem vdl, kde v ptrn po Seydelmannovi zat.
Myslm, e mne hoi u ervenho kohouta rdi uvid.
  Usml jsem se a tentokrt jako by couvla i mlha. Podbjec palice mi
sympaticky tila zvs na bund. Na kabt nedl skoro ani bouli.

		***

  Vyrazil jsem na opanou stranu, ne se ozvaly sirny, a zanedlouho mi
pod nohama msto hrbolat dlaby zapleskal modern hladk asfalt. Po
stranch ulice se objevila zaparkovan auta, oranov lucerny zhoustly a
mlha kolem kad svtila v mrtvoln zelen kouli. Co jsem vylezl z
banky, kupodivu neprelo.
  Vybral jsem si mal ern mercedes, protoe v zkch ulikch bude
ikovn a na hranici msta budu asi muset stejn pesedat. Selektivnm
paprskovm derem jsem zniil ochrannou elektroniku, bohuel dv, ne
mne napadlo odemknout elektrick zmky.
  V okamiku, kdy jsem s tichm kupnutm strhl bon oknko, se od
konce ulice ozvaly kroky. Nebylo to rzn dupn vojenskch bot. Byly to
takov toporn ourav zvuky. Ke na ztylku se mi zaala jeit a na
okamik jsem nevdl, jestli nemm zat utkat. Ale s tmi takami... a
penze potebuju. A teba je to jen njak opilec.
  Vklouzl jsem do mercedesu.
  Auto bylo zevnit pekvapiv velk a vonlo k a novotou. Vyhkl
jsem palici ze zvsu a zatil s n igelitky. Krtk paprskov sond,
ip nalezl kombinaci, vz hvzdl a kovov cvakl, jak se odemkl volant.
  Vechno tohle se odehrlo docela rychle. Ale ne tak, jak bylo poteba.

		***

  V zc mlze pod nejbli lampou jsem uvidl mrtv. Pestoe pedn
sklo mercedesu bylo rozvlnn vysrenou vodou, obrys Turisty si nelze
splst.
  Natst jsem nemusel rozbjet spnac skku a spojovat drty, ip
dokzal nastartovat bezkontaktn.
  Motor nebylo skoro slyet.
  Kdy jsem zadupl plyn do podlahy, u ano.

		***

  Autko mlo takzvan mstsk rejd - to znamen, e pi vyjdn z
ady u chodnku la vechna kola vytoit o devadest stup - stroj se
tak pohyboval bokem jako krab.
  Stle pod plnm plynem jsem zavil rukama, strojek za hvzdotu gum
obkreslil tm dokonalou krunici a vyrazil vped. V zrctku jsem
vidl, e se mrtv ani nenamhaj bet, ale dobe si vzpomnm, e
Pohben v minulm jedenadvactm stolet zvldli i vrtulnk.
  Mercedes hned po nastartovn automaticky rozsvtil, tikrt kmitl
strai a pustil ofukovn skel; te, kdy rychlost pekroila tictku,
mne melodick hlas palubnho potae vyzval, abych se pipoutal.
  Kontrolovanm smykem jsem projel nechutn zkou zatku a zaal
zrychlovat. Lucerny se rozbhly dozadu a mlha se proti pednmu sklu
valila jako nekonen tsunami. Na padesti mne pota varoval, e
pekroenm rychlosti poruuji zkon. Na to jsem ohled pro jistotu bral.
  Policista, kter se v mlze objevil jako svj vlastn pzrak, stejn
zvedl erven svtlo. Taky mne ten sakra pota mohl varovat dv.
  Je dleit bt co mon nenpadn. Take jsem zastavil.
  "Dobr veer, pane idii. Mohl byste se prosm legitimovat?" V
rozptlenm svtle reflektor se mu na epici s varhnkovitm
plastikovm potahem tpytily kapky vody a na rukvu ml psku bratrstv.
  Sthl jsem oknko a dol: "Co myslte, strnku...," peetl jsem si
jeho jmenovku, "... strnku Tilsone, jak velk m tohle auto kufr?"
  "Prosm?!" udiven zvedl obo. Vyslaka u jeho pasu zachraptla.
  "Jestli se do nj vejde mrtvola," ekl jsem, chytil ho za nos a
stelil glockem do ela. Takhle zblzka muste hlavu obti co
nejrychleji otoit, jinak mte kln pln krve. Vystoupil jsem a s
pistol v ruce proptral mlhu - policajt tu ale byl sm, trouba. Rychle
jsem ho proacoval a vzal mu nprsn taku a vyslaku.
  Abych ho nacpal do kufru, musel jsem mu zlomit nohy.
  Nkde v mlze za mnou zaburcel siln mnohovlec. To selpnut plynu
znlo tak trochu strnule. Tak trochu mrtvoln.

		***

  Vojci u ztarasu natst kontrolovali sp auta jedouc do msta ne
z msta. Take kupodivu k dn pestelce nedolo a mercedes zstal
nepokozen - projel jsem na identifikan kartu zabitho policisty.
Pepsat informace v jejm ipu nedlalo mmu ipu problmy: kdy hldka
stiskla pslun (lev doln) roh, ze zobrazovac strany plastovho
obdlnku se na ni zazubila m nadpirozen sympatick, usmvav tv,
pod kterou byly vechny daje jako it na m mry, plus falen jmno.
A protoe jsem byl "policista", nechtli po mn ani doklady od vozu.
(Tyhle prkazy jsou vrchol ochrany soukrom - kdy si teba jdete na
potu pro balek, pro si m kad ve front st vae osobn daje.
Takhle ednk zmkne rek a vid vechno potebn - a jen on.)
  "Prosm, konstble Parkinsi, pokraujte," zasalutoval vojk,
automatickou puku na lokti, a mvl, aby mi odthli jeat zastavovac
ps.
  Zasalutoval jsem taky.

		***

  K hranici velkho Londna to je necelch sto kilometr, a protoe jsem
na sebe nechtl upozorovat, dodroval jsem pedpisy, take jsem se v
pomalu jedoucm aut docela nudil. Svtlomety z mlhy vytnaly jasn
kuely, a kdy jsem projdl kolem odboky ke lupce, chytil mercedes
smyk - jedin vzro za celou cestu. Vojensk stroje zanesly asfalt
vrstvou mazlav hlny.
  Kadch deset minut mne policistova vyslaka podala, abych se
hlsil - mj ip dokzal simulovat ruen pjem tak dobe, e dispeer
neml ani tuen, s km mluv. Ze zatku jsem se pod dval do
zrctka, ale mrtv (jestli to tedy byli oni) mne ztratili.
  Chvli jsem poslouchal rdio, ale nedvali nic zajmavho, tak jsem
palubn pota podal o njakou hudbu. Pvodn majitel mercedesu ml v
pehrvai disk - a kupodivu prv tu zakzanou eskou skupinu, SDR.
Dost dobr. Dobr i proto, e ne vichni lid jsou Brati a Sestry:
souhlasit jen s jedinm z dernch ver by pro slouhy Zcho
Spasitele znamenalo jednoznanou kremaci.
  /Kingdom of Kondom/ byla nejlep.

		***

  Do vnitnho Londna jsem dojel kolem pl pt - takov propltan
jako s landroverem a slenou Tinkerovou to nebyla, ale ulice a
kiovatky si sv dv hodiny stejn vzaly. Po svtn zatm nebylo ani
vidu - natst.
  Msto sice ilo, ale bylo mnohem przdnj, ne kdy jsem tu byl
minule. Poulin prostituce, narkomani a bezdomovci tboc podl zd
zmizeli. A to dokonce i na hodn zchtral periferii. Pod koly mercedesu
syely kalue a dunly vtluky a j pemlel, jak asi Brati tento kol
z projevu Velkho Otce splnili - a tak rychle. V Temi mon nebude k
hnut.
  Ale absence poulinho ivota mi vyhovovala. Sice nerad, ale potebuju
se zbavit auta s mrtvolou (mercedes jsem si na rozdl od tuhoe
oblbil). Nkolik poslednch minut mne pojmal takov divn pocit, jako
by se z kufru ozvaly pohyby. A e by ten policista byl iv, tak to
jsem si iluze nedlal.
  "Doufm jen, e se z nich smrt nestvaj telepati," zaeptal jsem a
zase se mi zjeila ke na ztylku. To, jak mne dokou najt, mne ds
m dl vc.
  "Instrukce nesrozumiteln," odpovdl palubn pota.
  "Kretne!"
  Lekl jsem se tak, e jsem vozu instinktivn odplil polovinu zbvajc
elektroniky. Natst to jelo dl, jen na displeji pod tachometrem se
rozblikal erven npis NOUZOV REIM - NVTVA SERVISNHO STEDISKA
NEODKLADN.
  Zahnul jsem do prvn phodn uliky a projel mezi nakupenmi odpadky
a rozmlcenm nbytkem, kam jen to lo. Lampy tady nejene nesvtily,
ale ani dn nebyly. Okna ve vysokch incch ze zernalch cihel
byla temn a vtinou vytluen. Pidal jsem a zapchl auto do hromady
plesnivch krabic. Motor ztichl.
  "Co s vma?" podval jsem se na taky pln penz a paprskovm derem
odpravil vnitn osvtlen. Pota auta vlezle slouil do poslednho
obvodu. Ani po Londn nemu bhat s igelitkami naditmi bankovkami. A
jt se podvat, jestli u sebe nem nco vhodnho mrtvola, tak to se mi
tedy vbec nechtlo. Zvuky linouc se z kufru u znly docela
koordinovan. Na stechu mercedesu zaal bubnovat d隝 a z chladnoucho
motoru se ozvalo pravideln tikn.
  "Sakra, takov auto a nen tu taka!" bacil jsem do volantu. Nakonec
jsem sthl potah z opradla pro spolujezdce, nacpal prachy do nj a
zavzal to pskem z kabtu. Ne e by neforemn vak vypadal pli
nenpadn, ale aspo penze nebudu trousit. Nco vzadu zaalo skpat.
Naklonil jsem si zrctko - sted opradla zadn sedaky se milimetr po
milimetru boulil dovnit a nahoe vynvaly velmi bled prsty. Nejvy
as jt.
  "Sbohem, konstble Tilsone," vystoupil jsem a tie zabouchl. Do zvsu
na bund jsem si povsil podbjec palici - budu muset dvat bacha, z
kabtu bez opasku by elezn topor mohl nepatin vykukovat.
  Jak jsem zabouchl, nezniiteln, nmecky mnohokrt zlohovan pota
zappal, e nelze zamknout. Hodil jsem na auto nkolik promench
krabic - smrdly, okliv mlaskaly a lezli po nich hnusn ern brouci.

		***

  Poteboval jsem se nkde ubytovat, co bylo ponkud komplikovan,
protoe mj ksicht je tady pkn proflknut: I kdy si Brati v
souasnosti (kdovpro) mysl, e nejsem prav Temn Prorok, snmky s
obliejem HRDINY, kter se perodily ve snmky NEPTELE SLO JEDNA,
jsou jist stle v permanenci. Bh v, kolik Londan pipisuje ztrtu
lena sv rodiny na Great Queen Street prv mn. A pitom zabjel
Kyberkentaur a j jsem pan Hodn. Bratrsk mainrie na mne zcela urit
hodila i spoustu z tch, kte zmizeli v Temi, a kdo mi neklade za vinu
ni smrt, nenech si ujt odmnu, kter u je zaruen mimodn
mastn.
  Rzoval jsem ulikou a dval pozor, abych nelapal do tch nejhorch
vc, co se tu vlely. Pach vkal byl tm stejn hust jako mlha, a
d隝 mi (zase jednou) pleskal po holm temeni. Doel jsem zptky k
hlavn a zaal se vracet smrem odkud jsem pijel - asi po stu metrech
je stanice podzemky.
  Kdy jsem doel k osvtlenm schodm, vzpomnl jsem si na brouru pro
turisty, kterou jsem nael a peetl ve "svm" byt, coby blah pamti
bratrsk HRDINA. Psalo se tam: /Pokud mono, nikdy nejezdte metrem po
setmn. Obzvl᚝ se vyhbejte perifernm stanicm! Pouvejte
registrovan taxi!/
  dn taxi vidt nebylo. Nadechl jsem se a sestoupil do neznma.

		***

  Do metra, nebo alespo do tchto odlehlch st podzemnho systmu,
bratrstv zatm neproniklo. Ze stn podl zd svtily len oi
lidskch trosek, v neuvitelnch sedimentech na podlaze se plazily
pramnky moi, stny byly posprejovny tak siln, e se pvodn barva
nedala ani odhadnout...
  "Za libru ti ho vykouim, e ti vypadnou voi, feku!" ena mla
vlasy slepen do neohebnch cancour, pes tv j hnisala dlouh ezn
rna a mezi rtnkou napastovanmi rty rejdil rov jazyk. Zastavil jsem
a /usml se/ na ni. kytla a podle veho si ten jazyk spolkla.
  "Ne, dkuji," se zjmem jsem se dval, jak se dus.

		***

  Bhem postupu do hlubin stanice ovzdu houstlo. Zdej lusci vdy
nechali njakou stropn lampu svtit - asi proto, aby si neudlali
lonici v mstech, kde jin maj zchod. I kdy nkterm u to bylo
oividn jedno. Vysok boty jsou opravdu fajn.
  Kdy jsem (konen) doel na nstupit, kroky, kter se za mnou del
dobu mnoily, zrychlily. Jist a pevn kroky. A docela dost. Neotoil
jsem se, protoe jsem vdl, kdo to je. Takovhle msta vdy maj elitu
- vldce krut a neltostn.
  Dval jsem se na leskl kolejnice thnouc se mezi odpadky a na mysl
se mi draly neodbytn vzpomnky. Tady ti drsci nemohou vdt, jak
rajsk msto je zdej zastvka proti lusckmu podzem v rannm
tyiadvactm stolet. Co by asi ekli na ohnek s mkou z mrazku a
ronc se lidsk ruce. Vtinou to nebyly cel ruce, ale jen prsty s
dlanmi - klan Lovc je rozdval, protoe si obas, kdy byla nouze o
maso, njakm luskem vypomohl. Take to vlastn byla vratn investice.
A kdy se strhly nehty, i dobr /barbecue/.
  Kroky za mnou zastavily. Beze spchu jsem se obrtil, abych ml zda
kryt kolejitm. Kolem se svral plkruh temnch postav - stle jsem se
nemohl pinutit, abych nepemlel, co by ekli na takovou fajn smaenou
ruku.
  J bych si docela dal.

		***

  Byly to typick zjevy, jak se tady v tom prosted daly ekat. Dlouh
vlasy, vyholen lebky, tetovan lebky, barevn vlasy, ern ke, cvoky
pobit ke, ern tetovan ke, bl pinav ke, etzy, boxery,
noe, baseballov plky.
  Pistole vidt nebylo.
  Vichni byli vychrtl a zeteln u nkolikt zdej generace,
protoe ani jeden neml pes metr sedmdest a jejich proporce byly msty
ponkud nevyven. Proti luskm v mm ase ale pod v lidsk norm.
V neprsteln vest, bund a olejku jsem byl dvakrt mohutnj ne
nejmohutnj z nich, ale v dnm ppad jsem je nepodceoval - lid
odmalika bojujc o hol ivot maj dobr instinkty.
  Jako j.
  "Co tu chce, kretne?" ekl jeden, kter se tm identifikoval jako
f. Obliej ml dlkovat okrouhlmi promodralmi jizvami.
  "ekm na metro?" pokril jsem rameny a pustil si pytel s penzi k
nohm.
  "Prej ek na metro, debil," zavrtl vdce hlavou. "Co si vo sob
doprdele mysl, e tajdlejc ek na k zasran metro?!"
  "Prosm?" natoil jsem hlavu a cvrnkl se do unho boltce. "Promite,
njak. nechpu, na co jste se ptal."
  Vdce tentokrt zavrtl hlavou, a mu dlouh, do copnk spleten
vlasy zachestily. Ml modr oi, ernosk nos i rty, ale ki pod
vrstvou pny a tetovn blou. "Hele, magore, vlastn u se mrtvej. To
je asi tak vechno, co ti chci ct, takejc vechny dal kecy..."
  "Mrtv? Moment," skoil jsem mu do ei, "rd zaplatm."
  "To si pi, e zaplat, ty po!" ekl vyholenec stojc vedle vdce,
vihl obrovskm noem a nakroil ke mn.
  "Pokej, Vezi, ten vl m zan bavit," poloil mu f ruku na
rameno. "m chce zaplatit, magore? Koulema?" Vichni se hlasit
rozesmli. Zdvoile jsem se zasml taky.
  "Ne, koulema ne. Ale nezabiju vs. Dobr cena, nen-li pravda?"
  Smch ustal a vechny zbran zaujaly pozice vhodn k toku. J jsem
pod stl se svenma rukama a (normln) se usmval. Nechtl jsem je
moc znechutit, protoe se mi zaal rsovat pln. A oni by v nm mohli
hrt i sem tam njakou roli.
  "Tos pehnal, kretne!" Vez vypadal jako tk narkoman, kter si u
dlouho nepchl. Ruka s noem se mu najednou tsla, jako by trochu m
krve mohlo zahnat abstinenn pznaky.
  Vzpt mi ost blesklo po krku.

		***

  Utrhl jsem Vezovi pai v lokti a obnaenm kloubem mu ji vrazil pod
hrudn kost. Vyzvracel nco zelenho a zadunl o podlahu.
  "Mm kvli vaemu kamardovi kabt od krve," ekl jsem.
  Umrajc Vez bublal a poukal.

		***

  Vdce si nemohl dovolit ztratit tv, ale natst to udlal chyte.
Opel se o baseballovou plku jako o hl a kvl na Vezovu ruku trc z
hrudnku: "Tohlejc nebylo patn." Ruka stle svrala n.
  "Umm i jin vci," ekl jsem. "Ta ruka by se dala i snst."
  "Ale fuj! Vez se s n pord oural v prdeli!" zajeel ernoch s
modrmi vlasy. Vichni se rozchechtali, jen vdce trochu pozdji,
protoe on se mi dval do oblieje, a tak vdl, e to myslm vn.
  "Fajn, seki," polkl, kdy smch pestal. "ek tadyhlejc na metro.
Beru to, protoe ty myslim me. Ale zabils nm Veze. Chpej, s tm
musme nco udlat."
  "Samozejm," kvl jsem.
  "Co m?"
  Shl jsem do kapes a vythl revolvery po strnch v bance - drel
jsem je za hlavn. Gang zahuel.
  "Jeden by za Veze stail. Kdys alejc dal voba...," vdce si zbran
zastrkal za opasek. Podal jsem mu je jednou rukou a dval pozor, abych
vidl na jeho ohmatanou (a omlcenou) plku. Celkem rozumn nezatoil.
  "Kdy u jsme u zbran," ustoupil jsem od nj ani ne ze strachu, jako
kvli smradu, "nevte, kde by se tady mohl nkdo jako j vybavit trochu
lpe?"
  "Jak jako lpe?" zvedl ke mn vdce dolkovat obliej. Zeteln
nechpal, jak lpe by se chtl ozbrojit lovk, kter se prv zbavil
dvou kvalitnch revolver.
  "Potebuju si vybrat njak speciality."
  "Bacha na to," zvedl prst. "Podlejc pzvuku se cizinec a todlejc je
zasran Anglie. U dv to byl prser, ale tehlejc, jak u tebe ty
pmbksk pi najdou nco vostejho, bez soudu t popravj."
Zaala se projevovat obvykl zloineck solidarita. Tady na ten typ lid
sta jednou udlat dojem, a pak vs berou - sice s jistou ostraitost,
ale berou. Utren ruka v bie jejich kamarda je na takov dojem
dobr.
  "Mj problm."
  "Tadyhlejc v Londn o niem nevim. Ani v Anglii. Rozumj, my se z
metra moclejc nehneme, ale to zasejc vme, e tadyhlejc v tom zasranm
stt je to s bouchakama na hovno."
  "Slyel jsem ale, e v Lbecku jeden takovej flek je," promluvil
ernoch s jeivm hlasem a modrmi vlasy. "To je v Nmecku," dodal
dleit.
  "Taky sem slyel, ale nejni to pesn v Lbecku, ale kousek votamta v
Travekunde - prej je to pstav. ikal to ten zkrachovanec, co zaval
minul pondl, Danny se menoval," pidal se nejvc potetovan
vyholenec.
  "Trave/mnde/, ne /kunde/. Vede to chlap, cosejc menuje tak njak jako
Krysa," znovu si vzal slovo vdce.
  Pak nastalo vykvav ticho. Oividn se ekalo na m. Jak jde o zisk,
jde jakkoli zloineck solidarita do hje.
  "Travemnde bude dost velk msto, ne?" ekl jsem.
  Vdce se zaal vychytrale usmvat. Jeho zuby vypadaly asi jako zuby
vojk v devtm stolet, mon h. Povzdechl jsem si - informace a
jejich trn hodnota.
  Porozhalil jsem si pl᚝ a svtlo zivky odhalilo hlavu podbjec
palice. Gang pedvedl synchronn krok zpt. Vdce se pestal usmvat a
znovu tak trochu polkl. Jak km, kad informace m svou cenu. A on mi
za zprvu o palici ekl piblinou adresu toho Krysy:
  "Je to nkdejc v pstavu, ptej se v bordelu U pirtova vesla. U toho
Krysy se me zkusit odkzat na Dannyho - byl to njakej makl nebo
co, ne zkrachoval."
  "Fajn, dk," ekl jsem. "Kdybych nkdy ml njakou prci, nemli byste
zjem?"
  "Prci?! Se pa?!" vyhrkli jako jeden mu.
  "No prci... Nco takovhleho," kvl jsem k mrtvmu Vezovi. "A platil
bych dobe." Jen jsem doufal, e se Vezova mrtvola nezane zvedat, dokud
neodjedu.
  Dvali se na m nedviv a z tunelu vlevo konen zaal vanout
smrdut prvan a ozvalo se huen ocelovch kol.
  "Kdy ne, tak ne," zvedl jsem pytel s penzi. "Musm poprosit, abyste
se o naem setkn nikde neili." To jsem ekl jen proto, e se to ode
mne ekalo. A se Vez zvedne, myslm, e se u nikdo z nich o niem
nikdy it nebude.
  Metro vyjelo ze tmy, a zepedu pipomnalo spreji pomalovan pancov
vlak.

		***

  V cel souprav jsem byl vyjma idie sm. Skrz dvee mezi vagny bylo
vidt dopedu i dozadu.
  Zahkl jsem se loktem za madlo (lavice potaen rozezanou zelenou
koenkou by mne tradin neunesly), proraen reproduktor nco
nesrozumiteln zachraptl, dvee zapadly a cel se to s cuknutm
rozjelo. Jak se dvee zavraly, ml jsem pocit, e mi Vezova bin ruka
zamvala.

		***

  Asi po deseti stanicch metro dojelo do obydlench konin a zaalo se
plnit dlnky ve pinavch montrkch. Za nkolik dalch stanic dlnci
vystoupili a vystdali je ednci v ernch oblecch s ernmi
detnky a ernmi aktovkami. Pipadl jsem si mezi nimi cize, do jednoho
mli bratrsk psky na rukvech. Vypadalo to, jako by vichni mimo m
jeli na njak velk poheb, kde je smuten barvou fialov. Blesklo mi,
jestli to v souvislosti se mnou nen njak prhled do budoucnosti.
ednci, stejn jako dlnci ped nimi, mli bled nevyspal oblieje,
ve studenm svtle zivek pomrkvali a z jejich at thl sychrav
vlhk zpach asnho rna.
  Sledoval jsem to vechno v odrazu ve skle - v zrcadlovkch jsem takhle
nad rnem pod zem jet o trochu nepatinj ne obvykle. Kdy zaali
vystupovat ednci, zaali nastupovat studenti v rznch
extravagantnch odvech. To u jsem se mohl smle obrtit. Jedn dvky s
dlouhmi vlasy a toxickm pohledem jsem se zeptal, jestli nezn njak
levn hotel.
  "Zkus pstav," odpovdla lakonicky. Prvn Anglianka, kter v hovoru
nepokraovala reflexivn spoleenskou konverzac.
  To mon ty drogy.

		***

  Stejn jsem do pstavu poteboval, take jsem asi dv hodiny pesedal
a jezdil dokola a v pl osm vystoupil na povrch s kolonou doka ve
lutch pogumovanch kabtech. Mli zarudl hrub oblieje, uvykl na
louhovn londnskm povtm.
  Chvli jsem se motal mezi skladiti, pak se mi podailo najt cosi
jako mstn obchodn ulici. V ponurm krmku s cigaretami, alkoholem a
suvenry jsem si vybral ernou kiltovku s npisem NICE DAY a sthl si
ji hluboko do ela. Tady v pstavu bych byl obzvl᚝ nerad, aby mne
nkdo poznal.
  Zatm.
  "Dv libry," zachraptl vysuen prodava a oste se rozkalal. V
hlubokch vrskch ml zaranou pnu a cigaretov kou. J jsem se
proklel - zapomnl jsem si pendat njak penze z potahu do kapes. A
vythnout bankovky z neforemnho vaku nenpadn se moc ned. Prodava
kalal, zapaloval si cigaretu bez filtru a se zjmem mne sledoval.
Stril jsem ruku do pytle a zkusil to. A ml jsem tst - byla to
pomuchlan ptilibrovka, dn tiscovka; potah se dokonce ani
nerozevel a nevysypal.
  "Vypad, chlape, jako bys ten pytel ml ptilibrovek plnej!" zasml
se prodava, kdy mi vracel drobn a smch plynule peel v dal
zchvat kale.
  "Hm," udlal jsem kysele a cvrnkl se do ttku epice. krtila m a
pipadal jsem si v n divn - budu si muset sehnat klobouk. Bez pozdravu
jsem odeel.
  tyi bloky jsem rzoval po hlavn, a ne jsem zahnul do bon uliky,
kde ml podle cedule bt HOTEL PRO NMONKY - CENY MRN, stril jsem
si hrst bankovek do kapsy.

		***

  HOTEL PRO NMONKY pchl lacinmi parfmy a rychlm sexem. Ve
"vstupn hale" byl stolek s hromadou novin, podlaha, schodit a
recepce. Pod stropem se thly lut plynov trubky a za recepnm pultem
stla (nebo sp tkvla) obrovsk matrona s miliardami odbarvench
kudrlin, gigantickm poprsm a oima omalovanma jako vagn metra:
  "Tady je to jen pro slun lidi," varovala m, ale hlas mla kupodivu
docela pjemn.
  "Jak se to pozn?"
  "Maj prachy."
  "Tak to jsem ten prav na pravm mst." Cenk za jejmi zdy byl
sprvn stimulan: Za dv hodiny libru devadest, za tden dvacet devt
liber devadest. PLAT SE PEDEM!
  "Budu tu asi tden," vythl jsem z kapsy smotek bankovek a peliv je
rovnal a pokldal na pult. Ml jsem s tm trochu problmy, jako kad,
kdo plat penzi, na kter nen zvykl.
  "Prej /tden/. Se asi vopravdu kej sluk."
  "Klidn i /tejden/, kdy jinak nedte." Matrona se rozesmla a jej
obrovsk prsa pedvedla nco, z eho se do m dala mosk nemoc. To
vesel bylo dozajista zpsobeno zbytkem bankovek, kter jsem si vrtil
do kapsy. Podala mi (pes vlnobit) tuku a j se peliv zapsal do
orvan a flekat knihy host.
  "Tady mte," poloila na stl kl s omlcenou cedulkou a skoro
neitelnm slem sedm, "po schodech nahoru a doleva, a kdy veer
eknete, uklohnim vm vajka k sndani. Je to v cen. Skoro," dodala na
mj pekvapen pohled. "A ze sedmiky je /skvl/ vhled."
  "Aha," ekl jsem ponkud uasle.

		***

  Sedmika mla opravdu /skvl/ vhled. Tak skvlou mlhu jsem nevidl
skoro pt minut. Tady v pstavu byla tmav a mouhat kouem; vypadala
trochu jako mramorov kva.
  Pokoj byl tak fajn. A na pr drobnost. Prvn, kterou jsem odhalil,
e o leen v posteli si mu nechat tak akort zdt - na podlaze.
  "V takovejhlech pajzlech by pece postele mly bejt dobr," vztekle
jsem do trosky s matracemi kopl, a upadla postranice. Poteboval jsem
se vyspat, a to docela akutn. Ono bt msc v regeneran rakvi, potom
ta dlouh noc, to si lovk zrovna neodpoine.
  Zven jsem na kliku povsil uhmatanou ceduli NERUIT, zamkl, dal si
ranec s penzi pod hlavu a usnul. Posledn vjem: Jak jsem dchal,
skpalo mi pod zdy prkno.

		***

  Probudil jsem se a za okny byla tma.
  Probudilo mne njak klepn. Ozvalo se znovu - nkdo klepal na dvee.
V prvnm okamiku jsem nevdl, kde jsem - i potom jsem se vzpamatovval
znateln pomaleji ne obvykle.
  "Pane Chodny, nen vm nco?!" hlas matrony byl ztlumen dvemi a znl
vylekan. Kdybych umel, policajti by to tady urit probrali z jedn
vody. Pemlel jsem, jak svou obrovskou rozteklou postavu vyprajcovala
a sem do patra. Ale kdy ty schody unesly m...
  "Jsem v podku," zvedl jsem se. "Nemohla byste mi pro dneek udlat
ty vejce k veei?"
  "Veee nedlme!"
  Jakmile zjistila, e jsem nepiel spchat sebevradu (e bych vypadal
a tak patn?), do hlasu se j vloudila bn odmtavost lovka, po
kterm pod nkdo nco chce.
  "Zaplatm," pipomnl jsem j obsah sv kapsy.
  "To si pite, e jo!" za dvemi zavrzala podlaha, jak matrona
pelpla, "za deset minut a ste dole!" Kdy odchzela, cel patro se
rozechvlo.
  Z pokoje pes chodbu jsem zaslechl vzdechy a pravideln vrzn. Tam
urit maj postel v podku, to jen j mm furt takovouhle smlu. Z
prken m bolela zda, ale jinak jsem se ctil odpoat.

		***

  "Sundv si taky nkdy ty brejle?" pela matrona znovu na tykn,
kdy mne dole nahnala do kuchyn. Opatrn jsem se posadil (na krajek
idle - sedte-li pesn nad nohami, sedac nbytek obvykle vydr) a
neodpovdl. Ona ani dnou odpov neekala a plynule pokraovala:
"Pece si nezaseru tal, dy to me snst z pnve, ne?" Poloila
pede mne prknko a na nj pnev se kvcmi se vajky. Na to se taky
nedalo nic ct.
  V kuchyni bylo ptm a docela isto a vajek mi udlala est a se
unkou a tak akort ani ne moc ani ne mlo a otevela mi k nim
nakldanou zeleninu a pivo - asi mi etla mylenky.
  Celou dobu, co jsem jedl, sedla naproti a pozorn si m prohlela.
Pemlel jsem, jestli mne poznala, a jestli ano, jestli mne ud. Novin
na stolku v hale byla vysok hromada. Zatm ji ale nemu zabt,
potebuju tady aspo pr dn vydret.
  Navc, zabjet u tak dobrho jdla nebav ani m.
  "/Chodny/, co je to za jmno?" zaala konverzaci, kdy jsem dojedl a
kdy pede mne postavila druhou a ped sebe tet lahev slab vodovat
beky (vzpomnal jsem na echy, na hospodu U Kena a na plze).
  "Ne ,Chodny` ale ,Hodn`," nathl jsem koncovku.
  "Vy ste cizinec!" ukzala na mne sklenic s pivem a jej tn se
podobal prozevmu serilovmu detektivovi: ,Vy jste vrah, pane!`.
"Polk, co?" Protoe jsem zrovna pil, jen jsem pokril rameny. Mezi
tyknm a vyknm pechzela velmi dynamicky a tu druhou vtu ekla
kupodivu velmi mkce.
  "Take Polk. A urit nem pracovn povolen, co?"
  "Jak jste to poznala?" otel jsem si rty hbetem rukavice.
  "Pche! To j poznm," rzn postavila sklenici, a pivo (poprv)
zapnilo. Nkdy je dobr nechat lidi mluvit. Takhle mi sama vymyslela
kryt, ktermu bezvhradn uvila a kter mi umon chovat se trochu
ilegln - pesn tak trochu, jak potebuju. A nebudu ji muset zabjet.
  Mon.
  Byla by to koda, protoe mchan vajka se unkou um skuten
dobe.

		***

  Dopjel jsem dal pivo a pan Argentov vyprvla nco o sv
sestenici, kter byla v Polsku na dovolen. Pesn ten typ konverzace,
na kter se d jen kvat hlavou a kat "hm" a "aha". V duchu jsem eil
problm, co s penzi. Lpe eeno, kam s nimi.
  Nakonec, protoe jsem ctil, e na nic jinho stejn nemm as, jsem
se rozhodl pro radikln postup.
  Zkoumav jsem pan Argentov pohldl do oblieje. J to na sob
nepoznm, ale mj zkoumav pohled mus mt nco do sebe i skrz brle.
Rozjet pan Argentov se zajkla a polekan si zaboila ruku do
podbradk viscch spolu s ooupanou biuteri hluboko ve vstihu.
  "Jeimarj... !" zaeptala piskpnut. Jej namalovan oi rzem
vypadaly jako dva velk kulat kole s piplenmi okraji.
  "Umte mlet?" Na zkoumavosti pohledu jsem neubral a zaal cinkat
hranou lce o pnev. Kdy jsem trefil zbytek vajka, znlo to dut.
Pohebn. Nechal jsem zvukov doprovod vyznt a po nkolika docela
dlouhch vteinch (pro pan Argentovou) pohled sklonil.
  "Nemyslm, e bych mohla ct ne," vzpamatovala se a zkusila se usmt
- vylo to trochu plae. Kdysi musela bt celkem hezk.
  "Mte pravdu," cinkl jsem znovu, "ale bylo by lep, kdybyste to
myslela upmn; abych tak ekl: z hloubi ducha. Lep pro ns oba."
Normln jsem se usml a pan Argentov se tentokrt smv tak povedl.
  "Chvli pokejte," vstal jsem a pustil lci na stl, "nebo radi
nejdv vyhode vechny hosty a zavete hotel. eknte, e je sanitrn
den." Oi se j znovu kolovit rozily a zaltly k telefonu - na
velk ceduli nad nm bylo ernm fixem napsno slo policie.
  "Nebojte se, neprodlte na tom."
  To rozhodlo.

		***

  V hotelu byly jen dva pry, oba na dvouhodinov smny
  Ten prvn el snadno.
  Ten druh ne - jak jinak.

		***

  "Ty tlust krvo!!!"
  Pan Argentov do druhho pokoje pila zjevn nevhod. Ten hlas dunl,
a se dvee m mstnosti otsaly a zajeen a chrapot pan Argentov se
v nm mlem ztratily.
  "Ach jo," pustil jsem pytel s penzi na rozvalenou postel, opel
palici zptky o ze a vyel na chodbu.
  Obrovsk pstavn dlnk obleen ve pinavch slipech a tkch
dokaskch botch drel pan Argentovou za fald pod krkem a kroutil jm,
take chroptla m dl tieji. Do pravho oka j mil velmi piatm
vystelovacm noem a stle val, te u docela nesrozumiteln. Byl asi
trochu nervzn a svaly mu zpod vrstev peku vystupovaly jako bochnky.
  Ml jsem obavy, jak se podlaha chodby zachov pod soutem m vhy,
jeho vhy a vhy pan Argentov, ale pika toho noe u se kolovitho
oka utopenho v maskae tm dotkala, a j majitelku hotelu potebuju.
A nakonec jsem ji do thle situace dostal.
  "Dovolte, pteli?" poklepal jsem dokaovi na rameno. Nemohl jsem
dlat moc rychl pohyby, podlaha se znateln prohbala.
  "/Coe/?!!!" odhodil pan Argentovou, otoil se a upel na m krv
podlit zrak. V tom pohledu se objevila nefalovan radost. Pece jen,
podznout enskou, k tomu je poteba odvaha. Ale bodnout si do chlapa,
to se v nkterch kruzch hodnot.
  A bodnul si.
  Ml jsem trochu problm. Takovho poeza (byl jet vy ne j a
navc dvakrt ir) jsem si nemohl dovolit jednodue sloit - holka z
pokoje se na neekan vstup naden dvala a urit by o tom nemlela,
a tak by toho do rna byl pln pstav - zrove jsem si kvli stnajc
podlaze nemohl dovolit dn velk hopsn. A to bodn noem mi niilo
bundu.
  O tomhle jsem uvaoval, zatmco on pod bodal. Nakonec jsem si
vzpomnl. Chytl jsem ho za ruku a opatrn, abych ji nezlomil (nebo nedej
bh neutrhl!) mu ji zkroutil za zda. Natst - skoro na posledn
chvli - jsem si uvdomil, e by se mi to v rmci fyzickch proporc
nemohlo povst jednou, tak jsem pouil ob pae. Stejn pan Argentov i
lapka uasle vydechly.
  N bouchl o podlahu.
  Drel jsem chlapa za pedlokt a nevdl co s nm - zabjet je mnohem
jednodu.
  "Co s nm?"
  "Vyhote ho ven, pane Chodny. A ty, prase," namila Argentov na
cukajcho se dokae prst, "ty vypadni z msta! Mm dva svdky, es na
m vyth n! A kdyby pan Chodny neml neprstelnou vestu, tak... Vem
mu aty a pakuj se taky!" houkla do pokoje na holku, kter u se
strojila.

		***

  Kdy za vychladlm dokaem zapadly dvee a zacvakaly vechny zmky,
pan Argentov si hlasit oddychla: "A je to."
  "Naopak, teprve to zan," opt jsem pouil ten zkoumav pohled. Pan
Argentov se zase zajkla, ale tm pohledem jsem si uetil dal
vodopd dk a hlazen po ruce.
  "Pokejte v kuchyni a uklite stl, prosm." Mon jsem to s modulac
hlasu trochu pehnal, protoe j v och bleskl strach, kter tam
nemla, ani kdy se k nim blil vystelovk.
  Ale aspo poslechla.

		***

  "Tak se na to podvme," zavel jsem dvee mezi halou a kuchyn. Pan
Argentov stla u stolu a tsla se j ramena. Ten tas vyvolval na
jej hrudi znan adrotesen.
  "Myslm, e se nemuste bt. Alespo ne tolik," poloil jsem nadit
autopotah doprosted plastikovho ubrusu. Byl jet vlhk po utrce. "Co
se stane, zle jen na vs. Hm... Neposadme se?" Rozvzal jsem opasek
a autopotah vyvrhl ustc vnitnosti.
  Zatmco jsem si navlkal psek do poutek kabtu, pan Argentov siln
zbledla, pitiskla si ruku na srdce a lapala po vzduchu. Ale jako kad
rozumn lovk takovou udlost ustla.
  "Kdy mi pomete, plka je vae hned. A nechm vm i vechno, co mi
zbude po nkupech."
  Tohle mlem neustla.
  "Nejdv to ale musme spotat," slovo "musme" jsem zdraznil, sedl
si a zaal rovnat pomuchlan svazky.
  Protoe pestala dchat u ped chvl, zanal jsem o ni mt strach.
Zkoumav jsem vzhldl.
  "Kurva noha!" konen vydechla a jak si sedla, jej obrovsk poprs
rozhrnulo horu bankovek jako dva ledoborce.

		***

  Nebylo to zas tak stran: Sto sedmdest est tisc liber a njak
drobn. Kdy se to srovnalo, hromdka to byla tak akort.
  Snad nikdy jsem nevidl astnjho lovka ne pan Argentovou; jak
potala, lskypln bankovky uhlazovala a rovnala jim rky. Potn j
lo znateln lpe ne mn - abych doshl bleskurychlosti jejch prst,
musel bych se pepnout do bojov rychlosti, co bohuel nelze.
  "kejte mi Margot, pane Chodny," ekla, kdy jsme seetli, co jsme
napotali, a stdav hladila oima m a penze. Neekl jsem nic, jen
jsem trochu pitvrdil zkoumav pohled a stelil ho pes stl. Tentokrt
se zajkla hlasit.
  "To, e vm penechm polovinu, neznamen, e se s vmi chci ptelit.
Je to obchod. Musm asi tak na ti dny pry a nemu to s sebou vlet.
Nemu do banky, nemu to nechat nahoe v pokoji. Vy ty penze
schovte, a dokud definitivn nezmizm, neutratte z nich ani libru. A
za to dostanete zaplaceno. Jasn?" Zatmco jsem mluvil, uloil jsem si
do nprsn kapsy u bundy patnct tisc ve stolibrovkch a do kapsy
kabtu smotek drobnch. Ty stolibrovky byly pln nov a jejich sla u
urit maj na kad bankovn pepce v zemi. Ale v Nmecku, u
pekupnka zbran by to vadit nemuselo.
  "Jasn," ekla Margot.

		***

  Za pt minut u za mnou zapadly dvee HOTELU PRO NMONKY a obalila
mne tma a oblben rosolovit mlha. Njak od jist doby nemm non
pstavy rd - glocky a sympatick vha podbjec palice byly tm
jedinm, o co bych se v nouzi mohl opt.
  Vyrazil jsem k metru a dval si bedliv pozor, jestli se za mnou
neozvaj njak kroky.

		***

  Naprosto bez problm jsem se metrem dostal do centra, nael si taxi a
idii jen zasvtily oi, kdy zjistil, e chci a do Harwiche.
  "Zastavte mi tam nkde, odkud jezd lod do Nmecka. A cestou pokud
mono mlte, chci spt." Co nejopatrnji jsem se posadil doprosted
zadnho sedadla, ale podvozek hranatho auta pesto poden zaskpal.
  "Jak je ctn libost," ekl taxik a uraen mrkl do zrctka. Protoe
jsem ml sundan brle a oi stnn jen kiltem epice, asi se mi od
nich odrazil njak nhodn zblesk. idi pilepil pohled nad volant a
na krku se mu udlala hus ke.
  Aspo celch osmdest kilometr neekl ani slovo.

		***

  Ne e bych spal, ale pi jzd si vdycky odpoinu a auta se
spalovacmi motory jsou na to nejlep. Za Londnem se dalo do det a
monotnn klepn na stechu a vrzn stra odpoinek jet
zpjemnily.
  V Harwichi jsem zaplatil pt liber pes a podkoval. Dval jsem si
bedliv pozor, aby mi tentokrt do o dn zblesk nepadl, a na slova
jsem pouil modulaci, kter navozuje pjemn pocity.
  "Nashle, fe," oknko taxku vyjelo, motor zahuel a pod koly
zaplouchala kalu.

		***

  Pod prelo, a navc jsem ml smlu - nejbli lo do Travemnde
jede a za dv hodiny a je to opravdu lo, ne vznedlo, take tch
devt set kilometr bude /opravdu/ dlouhch. V przdn, oste osvtlen
hale jsem si od ospale vypadajc blondny ve vzorn vyehlen uniform
s npisem SEEKNIG koupil lodn lstek.
  "Molo jedenct, pane. Nastoupit si mete hodinu ped vyplutm - lodn
bar vm bude k dispozici."
  "Dkuju," voda stkajc z mho obleen dlala na podlaze louiky,
za co mne uklze s dlkov ovldanm robotem u nohy probodl pohledem.
Protoe s palic pod kabtem se ned sedt moc nenpadn, el jsem radi
ven.
  Ve vzduchu pchla slan voda, vtr hlasit svitl a od vlnolam se
ozvalo tk dunn. Nebude to klidn cesta.
  S lodnm lstkem jsem mohl do bezcelnho prostoru, kde byl celonon
oteven supermarket. Protoe mne kiltovka tvala stle vc (prelo mi
za krk), koupil jsem si sice pedraen, ale jinak docela hezk klobouk.
  "Je dobe impregnovan, nepromokne a neztrat tvar, pane," ujiovala
mne prodavaka. Zkouel jsem si klobouk ped zrcadlem v kabince - nebyl
to dn stetson, ale byl ern a ml dostaten irokou krempu na
zakryt o.
  Kiltovku NICE DAY jsem hodil do koe a v trafice mezi klobounictvm
a suvenry si koupil TIMESY. Po krtk vaze jsem kiltovku z koe opt
vylovil, rozepnul si kabt a schoval ji do kapsy u bundy (kdo v, kdy se
bude hodit) a sedl si na ocelov zbradl nad schody, do krytu vysok
umlohmotn palmy. Pod jsem ml ti tvrt hodiny as.
  Uprosted prvn strany TIMES se na mne usmvala m vlastn
fotografie. ern brle mly natst jin tvar ne ty, co mm nyn v
kapse. Byla to fotografie z obdob HRDINA.
  Peliv jsem si utel mokr ruce, aby se mi v nich noviny
nerozpoutly.
  /Hromadn vrah stle unik!
  Mu, kter ve stedu vyloupil poboku NORTH-WEST BANK v Daleronu stle
unik spravedlnosti! Jak vte z naich pedchozch zprv, pi svm inu
brutln zavradil bankovnho strnho a je dvodn podezel, e stoj
za zmizenm jednoho z policist mobilizovanch k jeho dopaden. Naemu
zvltnmu zpravodaji se podailo zjistit, e v zavazadlovm prostoru
odcizenho vozu, kter hledan zejm pouil k pesunu do Londna, byla
nalezena krev a zbytky tkn, je jsou geneticky shodn se zznamy
zmizelho konstbla.
  Dobe informovan zdroj z centrly NORTH-WEST BANK nm sdlil pesnou
vi odcizen sumy: 323 440 liber terlink./
  (A vida!)
  /Policie drazn vyzv obany kte by mue z fotografie
identifikovali, aby se ho v dnm ppad nepokoueli zadret. Obvykl
oznaen "ozbrojen a nebezpen" je v jeho ppad zcela nedostaujc.
Jist vichni mme v iv pamti masakr, kter ped necelmi dvma
msci zpsobil na Great Queen Street. Navc podle informac zskanch
nam zpravodajem v nrodn centrle Europolu, je mu z fotografie
dvodn podezel ze spoluasti na ble nespecifikovanch nsilnch
inech v esk republice a USA. (Pozornmu teni naeho listu se i
pes onu "bli nespecifikovanost" jist vybav neblaze proslul
Prask a Portlandsk masakr.)/
  To je divn. Skuten ani slovo, e jsem Temn Prorok.
  /Tento mu, vystupujc pod mnoha pseudonymy, je tak dvodn
podezel e zpsobil tk zrann, kter vyadilo anglickho Otce z
veejn innosti.../
  Mrkl jsem na podpis pod lnkem. Mm neodbytn pocit, e se potpsk
spolek na dn Teme brzy rozroste. Novini si zjevn na Novou
demokracii jet pln nezvykli: jak by mohl bt pm zstupce Zcho
Spasitele zrann sprostm vrahem a navc tce? Usml jsem se. V dalm
vydn TIMES bude dementi pes pl prvn strany, a redaktora, kter ho
nape, ek ziv budoucnost.
  VRA A D.
  Informace je to ale dleit: Anglick Otec stle ije, take zzran
len funguje, i kdy je Spasitel izolovan ve lupce (o mrtvho v
patch mn). A vbec, ta informace je dleit i z dvodu, e by
konen mohli zat pemlet i lid, kte obvykle nepemlej. A jak
u tak bv dobrm zvykem jejich ponkud zkratkovit duevn vbavy,
ponkud zkratkovitji: Kdy je mon zstupce Zcho tce zranit,
nejsou nakonec vechny ty ei kolem Crkve a Novho du tak trochu
humbuk? I kdy, tomuhle jsem moc nevil. Zkratkovit lid pemlej
stran neradi a televizn show o vcn ceny pro n mv vy
informan hodnotu ne pravda - nebo aspo pokus o ni.
  Otoil jsem list. Na druh stran se psalo o tom, e Otcov umon
slouen Severnho Irska a Irsk republiky a e ke slavnostnmu podpisu
smlouvy dojde u pt pondl.
  /... co znamen, e R-IRA slo zbran a e ustane nekonen bombov
kampa, po desetilet suujc celou Velkou Britnii!/
  To je od novin chytr a zrove to ukazuje na nestejnou promoenost
redakce bratrstvm: Na prvn strnku senzaci, na druhou nco, co se
pedchozm vldm nepodailo za lta snahy. U jsem vidl ty uvolnn a
spokojen tve ten, kte pestanou mt strach z tikajcch
odpadkovch ko, oputnch aktovek a jinch oblbench pedmt. Ne e
bych ml zrovna tyhle teroristy radji ne ostatn - s Elvirou a
Hnuskem jsme proti nim v minulm jedenadvactm stolet nkolikrt
zakroili-, ale co s nimi po podpisu smlouvy udl bratrsk mainrie,
jsem jim nijak nezvidl. Napadlo mne, jak asi maj v Irsku hlubok
eky.
  Pozorn jsem sta doetl a bylo to pesn tak, jak jsem si myslel, a
pesn to potvrzovalo, o em jsem ped chvl pemlel. Uklidnit,
oblbnout, namazat med. Pravda upraven tak, aby byla srozumiteln pro co
nejir masy, vechno psno pesn vybranmi frzemi sloenmi z asi
dvou set prvkov slovn zsoby, aby to pochopili pln vichni a aby si
pln vichni ekli, e te, za nova, je svt fajn. Kdo se bude zamlet
nad tm, co znamen termn /slouen stt/ v rmci bratrstv a Nov
demokracie.
  V lnku tak opomnli zmnit, co na to tamj unionist -
protestanti se jim kalo, vzpomnl jsem si. Ale ti byli vdycky mk
ne R-IRA, take protestantsk potpsk kurz u mon probhl.
  Na tet stran byl dal optimistick text, tentokrt ze zahrani a
kupodivu z ech. Byl o tom, jak Crkev Zcho Spasitele, jednou
provdy zlikvidovala rasov nepokoje v jejich severn sti. Bohuel tam
nebylo nic o likvidan metod.
  Dal strnka:
  /... dnes si fanouci legendrn hudebn formace Kelly Family
pipomnaj dvact vro jejho tragickho zniku. Koncert za asti
nejpopulrnjch hudebnk probh ji od verejho veera v Hamburku
- produkce bude ukonena plavbou na msto, kde se lo Kelly's potopila.
Po vhozen vnc do moe a modlitbch.../
  Na thle piet SDR hrt nebudou.
  Listoval jsem dl a lnek o odporu ekologickch skupin z Manchesteru
byl skoro a na konci, malm psmem a sp v humornm tnu. ili dn
problm. Co na tom, e kdy jsem jel mercedesem do Londna, odchytl mj
ip policejn hlen, e ti nevinn a smn odprci Novho du
vykradli armdn sklad zbran a srovnali se zem dv policejn stanice -
ve za necel dv hodiny. Povzdechl jsem si. Kdy bude nejh a jestli
ekologist peij, mon je budu muset vyhledat. Rychle jsem tu
mylenku zapudil; i pes docela sympatick vybjen Bratr jsou ekos asi
tak pesn tot jako oni, akort v zelenm; bez Zcho Spasitele,
zato s Matkou Prodou.
  Posledn strana:
  Masov sport (pokud nejde o rychlostelbu do Protivnk) mne nikdy
nezajmal - v mm ase se prakticky nevyskytuje. Sloil jsem noviny,
vyel ze supermarketu a pomalu se vydal k molu jedenct.

		***

  Mlha trochu zdla, ale d隝 zhoustl a tma nad moem vypadala daleko
temnji ne nad pevninou.
  Moje lo u tam byla. edest metr od pd po vlajkov ste na
zdi, vespod pasarsk paluba s malmi ovlnmi oknky, nahoe irok
prosklen mstek a nekryt vyhldkov paluba se zbradlm - dvoupatrov
krabice pro pt set lid. Pestoe je pstav chrnn, lo na vlnch
nadskakovala, trhala lany a tak podivn se kroutila a potcela. Nemm
lod rd. Tady z t vypadal nejlpe velk bl npis SEEKNIG; jinak i
jej vlastn jmno psobilo mrn eeno oprele: DAS MDCHEN.
  "Mohu vidt v lodn lstek, pane?"
  Ped krytmi a spolu s lod tancujcmi schdky stla prchoz budka a
v n dva uniformovan mui. Ten druh nic neekl, jen prothl mou
zfalovanou identifikan kartu snmaem, pekontroloval daje oima a
pak zasalutoval:
  "Vtejte na palub, konstble."
  Kdy jsem pechzel vlnc se lvku za schdky, zaal jsem tuit, e
nco nen v podku. Z lodi se linula sladk unyl hudba - a to dost
nahlas.

		***

  Uvnit lodi u vc ne /dost nahlas/.
  V druh td byly dv ady troj- a jedna ada ptisedadel, a v
polovin, zhruba proti vstupnm dvem, toit schody nahoru na
vyhldkovou palubu a na mstek. Proel jsem do prvn tdy a posadil se
k oknu tsn za dvee - tahle ada mst je nejble k titi lodi,
take by se to tady mlo nejmn houpat. Krom hudby a stevardky jsem tam
byl docela sm.
  "Nedalo by se to ztlumit?" zvedl jsem na stevardku hlas. Nevm pro,
ale pochopila to jako vtip. Vzpt jsem se podval z oknka a u jsem
vdl, co nen v podku. Pestoe bylo tak pozd a tak oklivo, na
nbe najednou zaala pijdt auta - v tm nepetrit kolon a
sam taxky. Mokr asfalt se pod kulatmi reflektory leskl, dvee se
otvraly, slab lut lampiky vnitnho osvtlen se rozsvcely a
detnky vyskakovaly jako klobouky rychlohub. Nevcn jsem zeslil
obraz a znovu zaostil oko: Postavy vystupujc do vc mlhy vypadaly,
jako by si do jedn nesly zchrann kruh. Asi jsem opravdu na patn
lodi! Pak prvn z postav dola do svtla ped ednickm pstekem a
j poznal, e to nen zchrann kruh, ale vnec.
  Ne e by m to uklidnilo.
  ern stuha frela ve vtru, take se nedalo pest, co je na n
napsno. V t chvli jsem to ale docela pesn tuil.
  Opravdu jsem na /mimodn/ patn lodi.
  "Do hajzlu! Do hajzlu! Do hajzlu!" opel jsem se, a sedadlo poden
zaskpalo. Co se ale d dlat. Nasadil jsem si brle, sthl klobouk
jet hloubji do ela a zmkl mal tlatko pod npisem STEWARD.
  "Prosm, pane?" bhem okamiku se objevila slena v modrm, pesn ta,
co odmtla ztlumit medovitou hudbu.
  "Deku!"
  Nathla se a ze zavrac pihrdky nad sedadly vyndala sloenou modrou
pikrvku s ernm npisem SEEKNIG.
  "Prosm, pane."
  Slovn zsobu mla opravdu irokou. Zpod krempy jsem po n stelil
jeden obzvl᚝ vraedn smv. Pod mejkapem zbledla a rozily se j
oi. S hlubokou mod jejho rukvu kontrastovala fialov, peliv
vyehlen pska bratrstv.

		***

  Stihl jsem se zahalit, ne do kajuty vpadla prvn detm leskl
postava s vncem. Na stuze bylo zlatm ozdobnm psmem pesn to, co
jsem ekal:
  Nikdy nezapomeneme, Kelly's!

		***

  Tch lid bylo tolik, e se nakonec stalo, co se stt muselo. Nkdo si
sedl vedle m.
  Proklnal jsem se, e jsem si nekoupil lstek do druh tdy - tady v
prvn jsou na rozdl od tamnch troj- a ptisedadel jen dvojsedadla,
take mne od spoleenskho hovoru nem kdo zachrnit.
  Zaalo to hned pot, co mi sprka vody z vnce ckla na ucho a zevnit
na brle:
  "Nen to /skvl/, jak nm SEEKNIG vyel vstc? e proplujeme pesn
nad mstem, kde se /TO/ stalo?" podle hlasu to byla ena kolem
padestky. Upen jsem zral z oknka a ml sto chut se zeptat: ,Co
/TO/?` Ale tm bych na sebe hloup upozornil. Ospalm hlasem jsem ekl:
"Ano."
  Vzpt /osoba/ naden vyjekla a zaala si spolu s ostatnmi zpvat
prv zanajc psniku.
  "/An Angel/! Ta je moje nejoblbenj!" pestala zpvat, bacila m
mokrm detnkem a zaala nadskakovat, a se sedaka otsla: "Kter
vae? eknte!"
  Co se na tohle d ct? Neznalost t /hudby/ bych na sebe upozornil
daleko vc, ne odmtnutm spoleensk konverzace.
  "Cel druh CD," ekl jsem a pouil modulaci, jako bych mluvil ze sna;
nebo sp z hrobu.
  "Moje taky! Moje taky!" poloila mi osoba ruku na koleno - jsme
zkrtka spznn due. Kdybych ji zabil, bylo by to asi vbec
nejnpadnj. Bohuel. Aspo jsem uhnul nohou.
  Natst je pse /An Angel/ dost dlouh, take osoba pestala mluvit
a opt se rozezpvala. Bhem patncti nsledujcch vtein jsem slovo
"natst" zmnil v "nanetst".
  Pokusil jsem se sluchov vjemy zablokovat elektronickou pehradou z
ipu, ale pohchu to z konstruknho hlediska nelze zcela. Aspo jsem
tedy pod kabtem hladil plosk elo podbjec palice a nechal se unet
sladkmi sny o tom, jak v jejm ponurm svistu utichaj veker unyl
psn a veker zpv.
  Na mnohohlas prosby byl /An Angel/ putn jet jednou a pak jet
potet a potvrt. To u jsem do palice jenom zatnal prsty a druhou
rukou se drel sedaky, abych nezaal vstvat.
  Pak po palub zadupala nmonick baganata, zasvitla lana a konen
jsme odrazili.
  "Plujeme, plujeme!" vypskla osoba a dl s celou lod zpvala /An
Angel/.
  Popt to nepustili. To bych asi slov zaal /An Palice/.

		***

  "Ne se vypluje na voln moe - kdy se to takhle houpe - ml byste si
dojt na zchod," osoba se mne jala pouovat - dal stupe tortury.
Podval jsem se na ni: ed svetr, anglick nos, mlad barva na vlasy.
Kelly's a podstatn vtina pasar zpvali nco o touze, natst u
trochu tieji.
  "J ale nectm... hmm, potebu," ekl jsem.
  "Ale stejn byste ml jt," ekla osoba, "/j/ jdu." Kdy se vrtila,
vonla mdlem a mla erstv zprvy:
  "Pedstavte si! Kapitn slbil, e poplujeme nad mstem, kde se /TO/
tehdy stalo /pesn v minutu/, kdy se /TO/ tehdy stalo! Nen to skvl?"
  "No to je /skvl/," ekl jsem. Doufm, e tam spadne i s tm vncem,
babo, dodal jsem v duchu. Co byla pry, musel jsem ten mokr pichlav
nesmysl dret.

		***

  Kdy jsme dopluli za vlnolam, zpv doprovzejc reprodukci pomrn
rychle utichl. Vlny byly skuten vysok - jejich bl hebeny
fosforeskovaly o dost v ne okno, kterm jsem se do burcejc tmy
dval. Vtr kvlel v nstavbch a lo se - krom houpn - docela dsiv
otsala.
  Za chvli utichl i hovor, a za dal se do posvtn hudby zaaly
ozvat ponkud mn posvtn, ale z mho hlediska vc ne ppadn
(charakteristick) zvuky zvracen. Krtkm pohledem jsem pekontroloval,
zda je v drku ped osobou dostatek pevnch paprovch sk. Byl, ale
pro jistotu jsem si stejn pithl deku a k brlm.
  "Nebojte, j zvracet nebudu," zase mne poplcala po koleni, "ne
manel zemel, mli jsme lo - dokonce umm i kormidlovat." Klimatizace
zaala vydechovat intenzivn vni citron a Kelly's zaali dal
psniku.

		***

  Pt dv a pl hodiny se vyjma zvracen nic nedlo. Na pozad hudby
jsem poslouchal, jak kapitn komunikuje s pevninou - ml klidn hlas,
hleni znla standardn, a tak jsem si pomalu pestal dlat starosti.
Vlnobit bylo sice stle znervzujc, ale stle stejn, a lo to stle
zvldala, tak nebyl dvod, pro by to nezvldala dle. Osoba opravdu
nezvracela a jednu chvli jsem se (brrr!) pistihl, e si pobrukuji s
nesmrtelnmi (a nevypnutelnmi) Kelly's. Nesmrteln...
  V okamiku, kdy jsem se zamyslel nad tm, jak se nemon nesmrtelnost
stv v m ptomnosti tak asto skutenost, stala se i druh nemonost
- zpvajc famlii nkdo /vypnul uprosted slova/. Nezvracejc
pasai zaali rozhoen protestovat a ti zvracejc alespo
rozhoen bublali do pytlk.
  Nebyl to od posdky astn npad, vypnat hudbu. Ryk boue me bt
dost znervzujc. Vzpt v reproduktorech oste zapraskalo, jak nkdo
pepnul na mikrofon a pak do nj nm zaklepal. Nm kovovm.
  "Dmy a pnov, prosm o pozornost," ozval se syt, elektronicky
zkreslen hlas: "Jsme lenov dernho komanda ekologick skupiny Zelen
svit. Od tohoto okamiku je lo pln pod na kontrolou." Hlas se
odmlel, aby ta zprva dola vem. Ne se ozvalo tradin jeen,
obvykle takovto sdlen doprovzejc, hlas pokraoval: "Nikomu se nic
nestane, pokud bezvhradn uposlechnete pokyny len na jednotky -
poznte je podle zelen psky na rukvu. Prvn dv instrukce mm u nyn
j - pipravte si mobiln telefony, budou vm prozatm odebrny, druh,
za vech okolnost setrvejte na svm mst. Mohu vs ujistit - a budou
splnny nae poadavky - lo pistane v mst pvodnho uren a...,"
dal slova se rozplynula v enskm zavetn. lo odnkud zepedu.
  Pro se vechno, co posledn dobou dlm, mus takhle zatracen
komplikovat?!
  "Do prdele!" vydechla osoba vedle. Pece jen to asi bude i lovk.
  K jec en se lavinovit pidvaly dal a dal a nad opradly
sedadel se zaaly zvedat hlavy vstvajcch lid. To je v takovchhle
ppadech druh obvykl reakce utct, pestoe nen kam. Profesionln
terorist se poznaj i podle toho, e dokou zvldnout davovou paniku.
  "Ticho!!!" pebuzen reproduktory zavaly, a cel lo zadrnela.
Pevat ev je jeden z mn krvavch zpsob potlaovn paniky. To ale
znamen, e v kabinch je odposlech. Rozhldl jsem se svmi
elektronickmi smysly, ale v doslechu dnho mikrofonu jsem nebyl.
  Po tom stralivm vkiku jekot znateln zeslbl.
  "Ticho!" ozvalo se znovu, ale zdaleka u ne tak brutln. Jeen
opravdu ustalo.
  "Nikdo, opakuji, /nikdo/, kdo uposlechne naich pkaz, nemus mt
obavy o svou bezpenost. Proto bezpodmnen zstate na svch mstech.
Po lodi se rozmst lenov naeho oddlu, aby zajistili podek. To pro
ppad, kdyby si nkdo z ptomnch chtl hrt /na hrdinu/..."
reproduktory se vhrun odmlely. Jen jsem doufal, e takov hovadina
nikoho nenapadne. Te zle, jak budou mt nosci poadavky. Doufm,
e pouze penze... Vzpt mi blesklo hlavou, co mi tam mlo blesknout,
hned jak ten hlas promluvil - a polohlasem jsem se proklel. V palubnm
potai urit bude, e jsem policista - ne nadarmo pi vstupu na lo
prohnali mou identifikan kartu snmaem. Znovu jsem se proklel. A to
jsem si myslel, jak je to skvl kryt! Je skvl, ale pesn do doby,
ne vs unesou terorist.
  lovk se pod u.
  Druh zkon profesionlnho terorismu toti zn: Hned po potlaen
paniky je poteba dav rukojm zlomit a ovldnout. Na to se obvykle
vybere siln jedinec, s kterm se zachz velmi okliv - policista je
na to jako dlan.
  Zvedl jsem hlavu a rozhldl se, ale dvee zepedu i zezadu se prv
otevely.
  Zezadu vyla vysok dvka s vlasy staenmi do ohonu a komunikanm
zazenm na hlav. Krtk koen bunda, zelen pska na rukvu,
pilhav kalhoty a pomrn nechutn vypadajc kalanikov bez paby.
Tak nechutn vypadal proto, e byl oletn pouvnm, a hlavn proto,
e ho dvka drela jako lovk, kter v, /jak na to/. S rovnovhou pi
zmtn lodi nemla sebemen problmy. Zstala stt mezi sedadly na
na rovni, trochu se rozkroila a pihnula si ped sta mal
mikrofonek. Sledoval jsem, jak j pod elastickmi kalhotami - kdy
vyrovnvala nklony - pracuj svaly.
  "Zelen osm na mst," ekla.
  Take jich je nejmn osm. No vborn.
  Teroristovi, kter prochzel pednmi dvemi, to prochzen trvalo
trochu dle. Kdy jsem ho uvidl, zjistil jsem, e je zle: Tmhle nejde
o penze, ale o idely. ili jsou to magoi. Dalo se to velmi snadno
poznat z toho, e ten lovk neml njakou normln zbra, ale
kapalinov plamenomet - dokonce se zaplenou inician tryskou. Nco,
takovho se pouv na dobvan nedobytnch betonovch pevnost, ne na
nosy lod.
  Kdy jsem si uvdomil, e nemm bitevn kombinzu, oblil mne chladn
pot - a jsem si pithl deku. To jsem si pedstavil, jak exemplrn
griluj jednoho troubu, kter se vydv za policajta.
  "Ty v tom klobouku! Deku na zem a ruce na kolena?" Teroristka mi
mila do oblieje. Mla bledmodr, odhodlan oi.
  "Jist, jist," udlal jsem pesn, co chtla.
  "A dn kraviny, hajzle!" zatvila se podle svho nejlepho svdom
vhrun.
  lo j to.
  "Nemusela byste bt na pna tak hrub!" ozvala se osoba (te snad u i
pan).
  "Ty dr hubu!" Teroristka j opela hlave o nos, div j ho nezlomila.
Pan se zatvila staten, ale kytnut-naplvzlyk ji prozradilo.
Teroristka neztratila rovnovhu ani na okamik.
  "Vichni poslouchejte," ozvaly se reproduktory, "mrz m, e
neproplujeme nad mstem, kde se Kelly Family utopili, v okamiku, kdy se
to tenkrt stalo. Ale slibuji vm - pokud anglick vlda spln nae
poadavky - proplujeme tam nejdve, jak jen to bude mon. Slibuji."
Hlas se odmlel a zaslechl jsem ustn papru: "Nyn petu nae
prohlen." Reproduktory si praskav odkalaly a mj ip uslyel, jak
se to odkaln rozlehlo i na frekvenci palubn vyslaky. Ten magor to
bude st nejen nm, ale celmu svtu. M nejtemnj pedpovdi se
zaaly naplovat.

		***

  Ani jsem nemusel poslouchat, jako by to nebylo vdycky stejn:
"Blablabla, bratrstv je patn, blabla, propuste nae soudruhy
zadren v Manchesteru, bla, vzdejte se vldy, blabla, vrate nm
demokracii. Nebo kadou hodinu zabijeme jednoho z pasar, blablabla."
  Zmlil jsem se pouze v t posledn vt - na tu reproduktory do kabin
vypnuli, take jsem ji "slyel" jen j. Ale zmlil jsem se v n pouze v
tom, e to nebude kadou hodinu, ale kadou plhodinu. Skoro pt set
lid vydr i pi takovmhle pltvn na dlouho. Kdyby k tomu dolo, ml
jsem neblah tuen, e pesn vm, kdo pjde jako jeden z prvnch.
  Take k tomu nikdy dojt nesm.

		***

  Napnul a uvolnil jsem svaly.
  Pan hodila mobiln telefon do vaku, kter j nastavil terorista, co
to ml na starost - potil se a poteboval by vyistit zuby. Kdy jsem
zavrtl hlavou, pejel mne pstrojkem, a kdy zjistil, e opravdu dn
mobil nemm, pokraoval.
  Ten trouba, co si zahraje na hrdinu, tedy musm bt j. A to tak, e
brzo. Tihle nosci toti, stejn jako vtina idealist, vc naprosto
nedomysleli. U nyn nevd, o co jde, a ani zdaleka netu, jak vlastn
Bratrm geniln nahrvaj do ruky: Bhem pl hodiny se kdesi vysoko nad
bou nad Severnm moem proene sthac bombardr, a samonavdc puma
vymae DAS MDCHEN z hladiny. A bhem hodiny se na celm svt rozpout
protizelen kampa a kad z pti set mrtvch pasar v n bude tm
nejvym trumfem. Jestli nkdo by jen v koutku ducha s protibratrskm
hnutm ekos sympatizuje, tak ho to po tto udlosti naprosto a
jednoznan pejde.
  Jak nkdy i dobr zmr namen dobrm smrem, me ukodit. A jak
hlavn /tenhle/ dobr zmr me ukodit /mn/. Jestli se DAS MDCHEN
potop, bez bitevn kombinzy a zsoby energie jsem na prkn; pestoe
by to trvalo docela dlouho, na hladin se vn neudrm a po dn
nedojdu.
  Jist, tohle vechno by mne mohlo trpit a potom, co bych peil tu
samonavdc bombu. Z toho plyne, e se musm zmocnit lodi, a ne
dopluje do pstavu, musm jako hrdinn policista, kter pi boji s
teroristy utrpl mnoh vn zrann, hrdinn zesnout a zmizet ve
vlnch.
  Sevel jsem paby glock a jet na okamik se zarazil: Bez bojov
kombinzy a bojov rychlosti by se mi to s tou hrdinskou smrt mohlo i
podait.
  Zatracen kalanikovy!

		***

  Prv v okamiku, kdy jsem se zaal zvedat, se zaaly dt vci. Do
nosu mne udeil dsiv smrad hoc ltky, vlas a ukvaenho masa.
Nkde pede mnou vylehly plameny a vybuchl zalykav ev.
  Okamit jsem vdl, co se stalo - nkter z pasar, kter psahal
na Knihu Pravdy, uvil teroristickmu prohlen. Ale zjiuji, e se
vra nkdy i hod: Oba glocky, jak jsem se je pokouel vytasit co
nejstelhbitji, se mi zapletly do podvky kapes. A tak rychle, jak
bylo poteba, podvku neroztrhm ani j.
  Teroristka s kalanikovem toti (pestoe byla zaujat hoc mrtvolou
tlukouc se v ulice), mne pece jenom koutkem oka zahldla a zaala se
otet.
  A to tak e /rychle/.
  Hlave jej zbran zcela instinktivn sledovala smr jejho pohledu.
  V takovchhle vypjatch okamicch ve probh velmi jasn a z mho
hlu zpomalen.
  Vidl jsem thl prst, jak na boku vraednho automatu peklapl
pojistku do polohy DVKOU. To u jsem pustil paby nevythnutelnch
glock a vyrazil pstmi. Zrove u jsem ale vdl, e nemohou bt
rychlej ne druh thl prst obepnajc spou.
  M-li vm do oblieje njak hlave, zd se jej st vdy stran
irok - a jste smrteln nebo nesmrteln. Kdy jste smrteln, je asi
tak dvakrt ir. M prav oko by jeelo hrzou, kdyby mohlo.
  V t chvli mi do zornho pole vpluly dv vrsit, jakoby vylouhovan
ruce a chaply po zbrani. Ne chaply, sp ji odstrily.
  Tenk ukazovk na spouti provedl onen krtk, ale ivotn dleit
pohyb. To pro jeho majitelku - pro mne sp /smrteln dleit/.
  Ale ty vrsit ruce odstrily zbra pesn o ten kousek, aby mne
proud stel minul.

		***

  Dm ze stelnho prachu mi zakalil brle a zaplil lmec kabtu.
Teroristka vihla malkovou hranou a srazila pan na opradlo sedaky.
Pestoe na to nespotebovala pli asu, bylo ho dost, aby m ruce
pedstihly druhou dvku: jednm, vzjemn obrcen orientovanm pohybem
jsem pravou pst, kterou jsem zaal kolem muky automatu, trhl dozadu a
levou, kterou jsem mil na teroristku, dopedu. Prolomen hrudnk se
rozchlpl do strana koenou bundu propchly lomky eber. M pst se
zastavila a o pte.
  O njak obratel jsem si zatrhl nehet na palci.
  Protoil jsem kalanikov na prostednku a mrkl na pan - jak ji
teroristka uhodila, rozbila j ret - pan ale kupodivu nevypadala
zdeptan, nato vyden. V och j hoelo... nevm pesn, co to je -
je to takov to, co je fajn, kdy maj v och lid, kte vm kryj
zda.
  Kdy se na vc lo pomaleji, glock z lev kapsy vythnout el. V
kajut panoval dsiv kravl, v prstelech za mmi zdy kvlel vtr,
dmajc mrtvola sebou stle buila, vichni vali a reproduktory se to
snaily pehluit. Pustil jsem pan pistoli do klna a prosmekl se do
uliky. Ponkud iracionln jsem doufal, e kdy nezvrac v boui a um
s lod, um i s glockem.

		***

  Ne jsem se prodral pes mrtvou teroristku, chlap s plamenometem u se
i v tom randlu a oudu zorientoval. Bohuel ne natolik, aby zhasl
plamenomet a pokusil se mne dostat njak normln.
  Ale ani j jsem se nezachoval, jak bych ml. Jedno ze zkladnch
pravidel boje s lidmi, kte maj na zdech tlakov ndoby s napalmem,
je, nikdy po nich nestlet nm, co ty ndre me prorazit.
  Pokud tedy nejste aspo kilometr daleko.

		***

  A to jsem rozhodn nebyl.

		***

  Jak on drel spou plamenometu, j drel spou kalanikovu.

		***

  Netrvalo to pli dlouho, ale i ta chvilka staila, aby se prvn
tda ponkud vylidnila.
  Pak plamenometk explodoval.
  Skrz dm a masu zmtajcch se hocch tl to nebylo vidt, jen
slyet. Ta tla mi zachrnila ivot - odstnila vbuch tlakovch ndr
a odklonila ho doleva nahoru. Obrovsk vleh plamene by byl za jasn
noci vidt a na obn drze - do DAS MDCHEN rzem trochu foukalo.
  "Rychle!" zvedl jsem hlavu, kdy pestal vodorovn meteorick d隝
utrhanch konetin a hocch vnc.
  NIKDY NEZAPOMENEME.
  Pan se tvila zmaten, tak jsem ji vyrval ze sedaky a hodil ke
dvem do druh tdy - byly hned za mnou.
  Automatick hasic zazen chrlilo pnu vemi tryskami, a pestoe
napalm vtinou vyltl do boue, i tak ho uvnit zbylo docela dost.

		***

  Dvee do druh tdy byly jako vechny dvee na lodi vodotsn,
porutsn, a tedy i zvukotsn. Take kdy jsem je rozrazil, stl
terorista za nimi sice elem, ale jen je s ponkud zamylenm vrazem
pozoroval. Vc zamyslet u se nestihl - kulka z kalanikovu mu utrhla
pl hlavy. To je tak, kdyby nebyl tak psn vycepovan a dovolil si
poruit rozkaz o steen svho seku a podval se, co se to v prvn
td dje, ml by anci.
  Mon.
  Mon by mu hlavu ukopla njak rychle letc noha.
  Na teroristu na opan stran druh tdy jsem poteboval dv rny.

		***

  "V podku?" otoil jsem se na pan. Prv loktem dorazila dlouhou
pku zajiujc dvee. Trochu se nm kouilo ze at.
  "Ano," oi mla pes pl oblieje, po brad rozmazanou krev, ale kolem
rt se j usadil takov tvrd, spravedliv rys. Pistole, kterou drela v
obou rukou, byla pipraven k palb.
  Druh tda byla skoro pln a cestujc na ns strnule zrali. Ti
chytej u byli pod sedakami.
  "Te u to tak jednoduch nebude..." Skoro jsem ani nestail doct.
Po toitch schodech vedoucch nahoru na vyhldkovou palubu a na mstek
sklouzl vysok mu v ernm. A konen i j jsem uznal, e zelen psky
na rukvech maj nco do sebe. Ne e bych ml pote s rozeznvnm
terorist, ale minul vstel z kalanikovu byl v tomhle zsobnku
posledn, a tak kvli t psce nemla pote s rozeznvnm terorist
ani pan.
  Glock se zapnutm tlumiem jenom syel, a pestoe te u se mezi
sedakami kryli vichni cestujc, ml jsem pocit, e bylo zase jednou
potvrzeno znm pslov o lese a tskch.
  Akort, e les pod stl.

		***

  Do ruky se zelenou pskou vyskoil mal ingram s dvojitm zsobnkem.
  "Bacha!" zaval jsem, ale to u mi relativn nekodn, ale v
neuviteln spoust ltajc kulky zaaly cupovat kabt, bundu a kryc
ltku neprsteln vesty. Proud lesklch vystlench nbojnic vypadal,
jako kdy r slon.
  Terorista se drel zbradl, tak mu vkyvy lodi nepsobily takov
rozptylov obte jako pan.
  Musm se j zeptat, jak se jmenuje.

		***

  A situace se jet zrychlila.
  Seshora od schod vykoukla dlouh ern hlave automatick puky.
Projektil nebylo tolik jako z ingramu, ale zase mly mnohem vt
energii.
  Brt stlejc pan pistoli by bylo ponkud nebezpen.
  Nejbli jinou pouitelnou zbra mla mrtvola u mch nohou.
  Uzi.

		***

  Pestoe jsem se shbal rychleji, ne padal odhozen kalanikov,
pipadalo mi to /velmi/ pomal, a navc se mi pod kabtem tosovala
palice. I v rachotu zbran od schodit jsem slyel, e glock za mnou
stle syk - a dokonce jsem si viml, e u nelt molitanov vpl z
opradel, a e se jednou zablesklo i ze zbradl vedle parchanta s
ingramem. Zrovna mnil zsobnk.
  Uu jsem svral pabu zbran zaboen v krv prosklm koberci, kdy
mi do hlavy narazilo nco jako hejno opravdu nasranch vel - podle
toho, jak vypadaly dmajc trosky mho krsnho novho klobouku, lo i
chlapovi s ingramem men stle lpe.
  Pak mi uzi konen sedlo do dlan.

		***

  Mu s ingramem zmizel v prskancch jisker, roztanil se jako Dervi
Absolut a bl stna za nm se promnila v rud graffiti nebval
umleck invence.
  ern hlave odshora se zbable sthla.

		***

  I pes ticho, kter najednou nastalo, jsem neslyel glock. Snad pan
konen doly nboje. Stejn jsem se pro jistotu otoil jet v podepu.
  Pan leela open o krv zackan dvee, provinile se usmvala a na
rtech j praskaly erven bubliny. Dvka j pejela ikmo pes hru a
bubliny popraskvaly i na otvorech v edm svetru.
  Odloil jsem przdn uzi, a zatmco jsem se pokouel ze zaat ruky
vykroutit glock, strila mi nco lepkavho hranatho za neprstelnou
vestu. S umrajcmi jsou vdycky pote. Prsty kolem paby glocku
konen povolily, zacvakl jsem do nj nov zsobnk, a konen vyndal i
zbra z prav kapsy. Pak jsem se rozbhl k toitm schodm.

		***

  Jak jsem bel ulikou mezi sedadly, viml jsem si, e mnoz z
cestujcch druh tdy budou potebovat vnce s npisem NIKDY
NEZAPOMENEME mnohem dv ne dvno zetlel Kelly Family.
  Byl jsem sotva napl cesty, kdy odshora mezi pkami zbradl opt
vykoukla ta ern hlave a kabinou se prohnala dal smr stel. Byl to
ale jen klamn manvr - po schodech se mm smrem odrazil mal grant.
  Mal, ale n.
  Nkde za mnou kovov bouchly dvee a rozeval se velk samopal.

		***

  Bacil jsem sebou mezi opradla a molitan a cry modr ltky se na m
jen sypaly. Pod trojsedakou leeli ti mrtv a jeden ml na krku vnec
jako vtz njakho slavnho zvodu.
  Zvod NIKDY NEZAPOMENEME.
  Pak vybuchl grant.

		***

  Je-li lovk vycvien, v, e mus vystartovat hned po vbuchu. m
lpe je vycvien, tm vystartuje dve. Take zatmco se terorist z
ohluujc detonace teprve probrali, j u jsem bel. Ono to nen jen
tak, pouvat granty v uzavench prostorch. Kdo ale istil kosmick
zkladny od Protivnk, ten v co a jak.
  Vybhl jsem na schody, otoil se a dvma vstely dostal samopalnka,
jen probhl z vyplen prvn tdy. Byl cel od pinav hasic pny -
pod nrazy mch projektil se zajmav rozstikovala. To by byl est.
Take tu jsou jet minimln dva.
  Po vbuchu grantu pibyla na schodech automatick puka a chlap
lec na zdech - byl to ten, kter pedtm sbral mobily. Z nosu a u
mu tekla krev.
  Protoe mohl bt jen omren, kdy jsem ho pekraoval, stelil jsem
ho do ela.
  Sedm.
  Schody se staly trochu kluzkmi.

		***

  V okamiku, kdy jsem hlavou doshl rovn podlahy horn paluby, se
odnkud zleva ozvala prudk stelba.
  Pikril jsem se, ale kolem kupodivu nic neltalo.
  Lo se vzepjala a prudce se poloila na bok.
  Chytil jsem se rozstlenho zbradl, kter mne nemohlo udret (a
neudrelo), a spolu s mrtvolou jsme se ztili na rozvihanho chlapa
stle svrajcho ingram. Grant a uzi do nj udlaly tolik dr, e mi
ten dopad pipadal jako do fontny. Vzpt se kabinou prohnala vlna
erven, ledov, slan vody. Vrhl jsem se zptky k siln ikmmu
schoditi a tehdy se lo opt narovnala a vlna proltla zptky.
  V mst, kde ped chvl vybuchl grant, praskl trup, ale moe uvnit
nebylo zas tolik. Zatm.
  Nohy se mi smekaly po vystlench nbojnicch a rozmoenm koberci,
schody byly pro zmnu umyt doista. Tentokrt jsem nahoru vybhl bez
problm.

		***

  "Dr to kormidlo, kretne! Dr! /Dr/!!!" jeel nkdo. Pestoe nebyl
elektronicky zkreslen, poznal jsem hlas z reproduktor. Probhl jsem
kolem prosklench dve vedoucch na vyhldkovou palubu - podle toho, e
se pes ni prv pevalila vlna, se bhem nkolika uplynulch okamik
bu prudce zhorilo poas, nebo kormidelnk. Oboj bylo asi tak stejn
nebezpen, protoe kousek od zbradl se klebil nepravideln
vychlpen otvor po vbuchu plamenometu.

		***

  Za dvemi s npisem VSTUP ZAKZN - POUZE PRO POSDKU, byl mstek
spojen s kormidelnou. Na tak nevelkou lo docela rozlehl a moe tam
dlalo daleko vt kravl ne na pasarsk palub.
  Na zemi se v rytmu vln pevalovala ti zakrvcen tla, u kormidla
stl vousat mu v kapitnsk uniform a po levm rameni mu tekla krev -
terorista vedle nj mu do ledvin tiskl uzi s prodlouenou hlavn. Pesn
v okamiku, kdy jsem rozrazil dvee, na kapitna znovu zaval: "Dr to
kormidlo, kretne!" Kapitn vypadal, e ne na dren kormidla mysl na
to, jak se udret pi vdom.
  Dva terorist, kte mli hldat dvee, zaali otet hlavy.
  Mu a ena.
  Smr projektil z glock nemohli ustt pli dlouho.
  Osm a devt.
  "Zaho to!" peval jsem moe a vmluvn pitom mil na fteroristu.
Nikdy nen na kodu zajmout neptelskho velitele - minimln z toho
bvaj informace. A zabt se d vdycky.
  Neposlechl a trhl samopalem mm smrem.
  Pestoe jsem mu chtl uzi jen vystelit z rukou, na kolbajc se
lodi se stran patn m.
  V elnm okn pibyl dal otvor.
  Druhou ranou jsem mu zato uplil vechny prsty na lev pa - vyjma
palce - tsn u poslednch kloub. To u uzi pustil - lpe eeno
nepustil, ale upadlo mu i s prsty.
  Hopla.
  Terorista zaval, stiskl si zmrzaenou hntu druhou a el do kolen. V
t chvli se ale zhroutil i kapitn: kulka z glocku se bohuel odrazila
od zsobnku samopalu a /bohuel/ mu proltla krkem.
  Co takov mal rna nadl kody, to by jeden neek'.

		***

  Kormidlo se roztoilo jako ventiltor a lo se pokusila o nco jako o
stojku.
  V poslednm okamiku jsem se loktem zahkl za chromovan madlo
obkruujc cel mstek, a tak jsem jen chvli vll do prostoru. Kdy se
lo stejn prudce vrtila do pvodn polohy, prorazil jsem hlavou
pepku do chodby a palice mi zavila po ebrech v extrmnm
cimblovm slu.
  Mrtvoly i stle ijc terorista pedvedli tak dobr akrobatick
kreace, akort s vtm rozletem.
  V t jedin pikosekund klidu, ne se lo pokusila tentokrt msto o
stojku o kotoul, jsem pesprintoval mstek a zasekl ruce do kormidelnho
kola. Ob pistole, jak jsem je v bhu pustil, mne vzpt pedltly a
narazily do okna.
  Ani ovldn takovhle lodi nein pilotovi z klanu Pilot pote.

		***

  Zavil jsem kormidlem, lo kotoul nedokonila, krtk kontra, motor
naplno a plynulm pohybem poslat p po vtru.
  ev ocenu a praskn v trupu se sice ztiily, ale vichice dl
kvlela v prostlenm okn, kter bylo na to, jak bylo venku, a
zbyten velk: mlha, tma a len vlny se vaily v odpornm guli.
  Nedlouho po okamiku, kdy se lodn gymnastika vrtila ke standardnmu
zmtn, mi nkdo hluboko do ucha vrazil studenou hlave. Bylo to tak
hluboko, e jsem ml pocit, e mne stud na mozku.
  "M jedin tst! Ty... /ty/! Ustelils mi prsty!!! Parchante!
Zasranej!!!"
  Na to se ned nic ct. A nanetst, s hlavn v uchu se ani ned
otoit, aby se zjistilo, jak je ta zbra nebezpen, a ned se ani
pout nkter z mch pesvdovacch smv. Jestli to ale je to dlouh
uzi, bh v, co by takov vstel v m hlav natropil.
  "Thomasi? Co se stalo?" ozval se za mnou nov hlas.
  "Tony! Ty ije!" v hlase fteroristy se ozvala nefalovan radost -
pokud se to dalo poznat. Pestoe m manvrovn ocen hodn ztiilo,
panoval stle takov hluk, e komunikace probhala na hranici kiku. V
takov poloze se nedaj pout ani modulan triky. Hlave v mm uchu se
sice cloumala, ale e by chtla vyklouznout, to teda ne. A ani jsem
nepoteboval vidt dozadu, abych pochopil, e minimln jeden z tch
dvou, co jsem ped chvl tak hezky postlel, ml neprstelnou vestu.
  "Jako bych upadl."
  "Tady ten hajzl t stelil!" Hlave v mm uchu se zakvrdlala znateln
nepjemnji. "Zabil bych ho, ale je tady posledn, kdo um s lod. Po
ho pohldat, musm si zavzat ruku... Nino?! Nina to taky peila! Jsme
ti! Meme pokraovat v plnu!"
  Tak ty zatracen vesty mli oba.
  "To nememe, v lodi je dra po grantu," pibrzdil jsem mu rozlet.
  "Ml, hajzle!" hlave v uchu je opravdu, /opravdu/ nepjemn. Alespo
e u se trochu ohla.
  "Potpme se, Thomasi?!"
  "Ne, Tony, klid. Pokraujeme. Nina mi nejdv zave ruku, pak to
obhldnu. Ta dra neme bt nic velkho, take to ucpeme. A teba
prdel tohohle parchanta!" Pratil m loktem do ztylku, a tak se mu
konen podailo shodit mi ern brle. Krev z jeho pahl mi horce
oprskla temeno.

		***

  Chystal jsem se zatoit v okamiku, kdy Thomas bude pedvat zbra
Tonymu. U aby to bylo, jak se lo zmtala, pilo mi to hlavu ze strany
na stranu a zanalo m z toho bolet za krkem. Jet e na t hlavni
nen muka. Napadlo mne tak, e bych si mohl pohrt s kormidlem, ale
bl jsem se, aby to pokozen lo vydrela. A kdo v, jestli Thomas nem
odjitno a lehkou spou.
  Ale tsn pedtm, ne se nco stalo, stalo se nco jinho.

		***

  Za zdy se mi rozeval samopal a mstkem zaala naprosto zbsile
kiovat dvka. Podle zvuku ingram.
  Hlave mi s hlasitm /plop/ vyklouzla ze sluchovodu a zatmco se
Thomas vrhl k zemi, j jsem hmtl po jednom z glock na pultu ped
kormidlem.

		***

  Drsn paba mi sedla do dlan, po zdech mi zabubnovalo nkolik kulek
a ped oima zavily cry ltky. Ten, kdo stlel, nebyl dn citlivka
- stelba do zad chce velkou duevn rovnovhu.
  To u jsem se otel, naponovan prst na spouti.

		***

  Muka pejela po dvech - z nich palba kupodivu nela.
  Ingramu doly nboje, ale odrejc se kulky znan nevesele bzuely
dl.
  Muka dojela k otvoru, kter jsem pi lodn stojce prorazil hlavou do
chodby. Krtk hlave s oazenm stm trela z nj.
  Prst na spouti se mi zaal svrat, ale v t chvli (natst) rozum
dostihl instinkty. Pro by njak terorista stlel po teroristech, e.
  "Mm to pod kontrolou! Zanechte palby!" zaval jsem. "Tady policie!"
Pokud je to obyejn pasar, pak by na nj takovhle komisn prohlen
mlo zapsobit. Samopal zmizel. Zapemlel jsem, kolik je asi v glocku
nboj.
  "Vy z t chodby, pojte dovnit!" Zdy jsem se sice opral o kormidlo,
ale lo se stejn stela bokem na vtr a zase zanala divoet. Hldat
ti lidi a kormidlovat v boui se ned. Zapnul jsem tlumi a podval se
na teroristy rozplcl po podlaze - mli zvednut hlavy a nenvistn mne
pozorovali. Byli natolik vztekl, e si ani nevimli mch o. Ne se
lovk z chodby v tom zmtn dostane ke dvem, mm mon deset vtein.
Kdyby mne zahldl pi tom, co chci udlat, u nikdy by neuvil, e jsem
policajt.
  "Dma m pednost," ekl jsem a stelil Ninu do ela. Druz dva na m
nechpav zrali - vidli plamen, ale v burcen ocenu nebylo slyet
ani obvykl syknut a kovov nraz zvru. A vstel bez zvuku vypad
tak jako e nic.
  Ve zbrani byl i druh nboj - pestoe nehlun, kulka Tonymu proltla
hlavou a za lmec neprsteln vesty jm smkla a ke stn. V t chvli
se otevely dvee a za napaenm ingramem na mstek vstoupil smrteln
bled mu. Ml dlouhou ernou sutanu, dole umenou, bl, te
zakrvcen lmeek a na hrudi etz s kem. Stril jsem si glock za
opasek - mm na pmbke prost tst.
  Mil na m.

		***

  "Mohl byste mi ukzat prkaz?"
  "Jist, ale mite i na nj," ukzal jsem na Thomase, "musm nejdv
trochu kormidlovat." Zatmco jsem jednou rukou krotil lo, druhou jsem
si nasadil brle a vythl identifikan kartu. Ten knz mne nechal, a
si shnu do nprsn kapsy - kdybych byl zl hoch, nepeil by to.
  "Konstbl Parkins, dky Bohu za vs!" zvedl oi ke krv zackanmu
stropu. "Co budeme dlat?" nsledovala obvykl otzka.
  "Doplujeme do njakho pstavu... Nejlp do Brunsbttelkoogu. Ale
budu s tm potebovat pomoc," pehldl jsem rozstlen pstroje a
rozstlenou posdku. "Ote... hmm, ote..."
  "John."
  "Ote Johne, u dve do prvn tdy le pan. Je sice rann, ale
kala mi, e se vyzn v lodch. Zkuste ji sem njak dostat. Ty se ani
nehni!" tasil jsem glock a namil na Thomase. Otec John naphl ingram.
Pi t pleitosti jsem se nathl pro druhou pistoli a v obou vymnil
zsobnky.
  "Pospte si, ote, prosm."
  Knz se v rytmu vln potcel jako opil, a kdy pekraoval mrtvoly,
drel si sutanu vysoko nad koleny - tl na mstku bylo dost na solidn
pekkov bh. Jak se moe v rmci mho manvrovn opt ztiilo, bylo
slyet, jak jim pi kadm otesu cvakaj zuby - ostr, vepronikajc
zvuk. Pokal jsem, a za otcem zapadnou dvee a a jeho stn pejde pes
otvor po m hlav.
  "Vsta," kvl jsem pistol a Thomas poslechl. Tak tak se udrel na
nohou a tvil se, e jsem se divil, e mu jet nepovolily svrae.
  Neml jsem na vslech moc asu, ale fterorista se projevil jako
slaboch; stailo jen ct, co mu udlm, pokud mi neekne, co chci, a
rozsypal se. Mon, e normln takov slaboch nebyl, ale kdy nkomu
popravte dva ptele ped oima, zapsob to.
  Ukzalo se, e vyjma vzneench cl je v jeho zelen hlav docela
przdno - v tom, co chtl dlat po nosu, ml naprosto nejasno. Rozhodl
jsem se, e mu problmy s budoucnost trochu ulehm. (Ten blzen si
doopravdy myslel, e Zelen svit m proti Crkvi Zcho Spasitele
anci! lovk k nepoteb.)
  "Ustup," ekl jsem. Jen zavrtl hlavou a roztsl se:
  "Vy m zastelte."
  "Pro bych to proboha dlal?" pouil jsem uklidujc modulaci a snad
to trochu zabralo i v rachotu boue. Kadopdn zaal couvat.
  Kdy byla vzdlenost dostaten, stelil jsem ho do pravho oka. Tak
przdno v hlav zase neml a nkdy je lep trochu lht, ne si dloubat
ciz mozek z nosu. Nemohl jsem si dovolit dit lo, soustedit se na
navigaci a jet hldat teroristickho fa. A ke vemu mne prv te
ekalo to nejdleitj z nejdleitjho.
  Z palubn vyslaky se sypala rozstlen elektronika, tak jsem se na
jej frekvenc ozval ipem:
  "Tady konstbl Parkins, lo spolenosti SEEKNIG, DAS MDCHEN.
Terorist byli zlikvidovni, pijma je znien, navigan pstroje
tak, lo je pokozena, posdka mrtv. Na palub jsou tce rann.
Pluji po vtru neznmm smrem. Prosm pomozte. Opakuji, tady
konstbl..."
  Snail jsem se skoro pt minut a sklopevn doufal, e mou zprvu
zachytili ti prav. e sthac bombardr kdesi vysoko ve stratosfe
zajistil zbran a prudce zmnil smr letu.
  Nyn by se mla rozjet standardn zchrann operace a Brati by se
navc mli zatracen snait - fotky postlen posdky a zrannch
cestujcch jsou daleko pesvdivjm dkazem o zvrhlosti ekoterorist
ne njak anonymn potopen lo.
  Kdy se z chodby ozvaly hlasy, ozvala se v praskn poruch slab
odpov:
  "... rozuml jsem, konstble Parkinsi, pokuste se alespo odhadnout
smr. Navate spojen mobilnm telefonem. Opakuji..." Odpojil jsem se.
Co si ti troubov mysl - lovk jim desetkrt zopakuje, e m znien
pijma a oni stejn vyslaj odpov. Vak, do kterho terorist
posbrali mobily, jsem proil paprskovm derem u ped chvl, a ne se
na mstek vpotcel otec John (kter jet s jednm muem podpral
stnajc pan), stihl jsem na nj i dvakrt dupnout. Za trojic se
hrnul dav zdivoelch, zakrvcench a ohoelch cestujcch. Kupodivu
jich peilo daleko vc, ne bych potom vem ekal. Jenom jsem nechpal,
co tady chtj.
  Jakmile prvn z davu uvidli mrtvolami posetou podlahu, zaali jeet.
Lid vdycky je, kdy uvid mrtvolu. A pitom mrtvoly jsou ten
nejklidnj nrod na svt. Vtinou. I kdy, tentokrt jsem to jeen
mohl alespo zsti tolerovat: pes nesetn prstely a krev se
uniformy posdky daly rozeznat docela snadno, a otzka, kdo tedy d
lo, by mohla nkoho oprvnn znepokojit.
  "Klid, vechno je pod kontrolou," ekl jsem, ale i kdybych hulkal
sebevc, mj hlas by v evu lid a moe spolehliv zanikl.
  Pestoe ty mrtvoly vechny cestujc tak dsily, valili se na mstek
dal a dal, aby tu krev vidli tak - jako by j dole na pasarsk
palub nebylo dost.
  Otec John a jeho pomocnk poloili pan ke stn a nohy jim pitom
klouzaly. Mnoho z lid, cpoucch se na mstek, zaalo pi pohledu na
jatka okamit zvracet. Vythl jsem glock a vypnul tlumi.
  Po dvou vstelech kik ustal.
  "Vechno je pod kontrolou, opuste mstek," zopakoval jsem.
  "Kdo si myslte, e jste?!" zajeel mu v ohoelm, pesto stle
luxusn vypadajcm perlovm obleku. Dv jist peliv zaesan ple se
mu leskla mezi prameny zpocench vlas. Tsn po nm na m zaali jeet
i ostatn a obecn zpochybovali m schopnosti a kompetence tkajc se
ovldn lodi. Tak pirozen reakce. Stoj-li nkdo neznm proti
zdenmu stdu, je automaticky ten patn.
  "Kdo jsem? Ten s pistol," ekl jsem si vce mn pro sebe a stelil
blahobytnho pna do nohy. Tehdy mou vzvu, aby opustili mstek, zaali
respektovat.
  Doufm, e se jich vc ne deset neulape.

		***

  "Bylo to nutn?" ekl otesen otec John a ukzal na stnajcho mue.
Ten se drel za nohu, mezi prsty mu tekla krev a bolest deformovanm
hlasem stle opakoval: "Mo-je no-ha - mo-je no-ha. Mo-je no-ha!" Rapov
rytmus toho /mo-je no-ha/ tvrdilo buen vyvrcench dve a dunn vln.
  "Jiste bylo," pustil jsem kormidlo, peel k pan a sklonil se nad
n. Poteboval jsem, aby byla v podku a aby stla u zen lodi.
Protoe jsem samozejm pesn vdl, kde jsme, vdl jsem i, e za pr
hodin zane pistvac manvr v Brunsbttelkoogu. Tou dobou se musm
chystat k oputn lodi a pece jen, nechat zbhdarma utopit pes tyi
sta lid, je koda. I kdy se jim lb Kelly Family.
  "Umr," ekl mu, kter otci s pan pomhal.
  "Vemte toho postelenho a zmizte," ekl jsem, ani bych zvedl zrak od
ervench bublin stle slabji popraskvajcch na nyn u rudoernm
ne edm svetru.
  "To je njak vdk?!"
  "Na vdk bude as jindy," odpovdl za m otec John, "te poslechni,
synu, pan konstbl jist v, co in."
  Jist nev.
  S pan to vypadalo opravdu zle, tak jsem sp promlel, jak tch
tyi sta lid obtovat co mon nejestetitji. Pak jsem si ale
vzpomnl...
  "Ote, ke kormidlu."
  "Ale..."
  "Je to jako dit auto," zalhal jsem. Jeden z mench hch dnenho
dne. Poteboval jsem otce zamstnat, abych ho na rozlouenou nemusel
zabt. To, co chci udlat, rozhodn nen pro jeho oi. Vzpomnl jsem si
toti na devt stolet a na hladomornu. A kdy vkldni ruky fungovalo
tenkrt, pro by nefungovalo dnes.
  Jsem pece svat Peytl.

		***

  Zavhal jsem jen na okamik, to kdy jsem pemlel, kam se takov
ruka vkld. Ale protoe pesn v t chvli bubliny na prostlenm
hrudnku definitivn ustaly, rozhodl jsem se prv pro hru.
  Tentokrt jsem ctil, jak mou rukou cosi proud. Pravdpodobnostn
fluktuace? Sla Jedi? Nevm. Kadopdn pan bhem patncti vtein
otevela oi, zamrkala a zaala dchat. A dn krvav bubliny u nely.
  "Vyhrli jsme?"
  "Skoro. Potebujeme ale kormidelnka. Otec John to njak nezvld."
Opatrn jsem j pomohl na nohy. No opatrn - zakymcen lodi ns oba
vykoplo do vky a pirazilo k oknu. Vtina mrtvol na mstku se
synchronn pidala. Otec John zanal panikait a toil kormidlem jako
len autokola.
  "U je to dobr," odstrit jsem ho a chytil kolo.

		***

  Copak s kormidlovnm, s tm to dobr bylo, ale jinak sp ne. A sp
/rozhodn ne/ ne /sp ne/. Pedtm se na sklo vedle m pipleskla
mrtvola, teroristky, kterou jsem na mstku zabil prvn, a ml jsem
pocit, e na mne mrkla. Kdo v, m se d as, kter je poteba, aby
se moji mrtv vrtili. Na moi to jde asi trochu rychleji. Neboje to tm
natsnm? Nebo se to zrychluje obecn? To mne napadlo, kdy zpocenmu
otci Johnovi najednou mlem vypadly oi a kdy vzpt bezhlesn zaval
a zaal se kiovat jako vtrn mln. J jsem to vidl jen v odrazu ve
skle.
  "Rychle, vemte to!" pistril jsem pan ke kormidlu. Natst si
/toho/ za naimi zdy jet nevimla a natst j kolo s madly vklouzlo
do rukou dostaten zkuen. "Drte kurz. Za chvli vpravo uvidte majk
na Frskch ostrovech! Jete pmo na nj! Pak u uvidte rejdu!" Musel
jsem dynamicky zmnit pln - pr hodin se smrsklo na sotva pr destek
minut a msto Brunsbttelkoogu budu muset vzt zavdk holandskm Den
Helderem.
  Ten terorista, ktermu jsem za dvemi prvn tdy ustelil pl hlavy,
u se dopotcel do pli mstku.

		***

  Tak man mne napadlo, co by se asi stalo, kdyby se zvedli vichni,
kter jsem tady na t lodi zabil. Tak neman mne napadlo, e bych proti
sob opt ml deset terorist, a tentokrt siln nesmrtelnch.
  Ta vc s mozkem po ramenou se zatm dokltila skoro ke mn. Otec John
padl na kolena a ne se modlil, sp kvlel jako meluzna. Pan mla
natst pln ruce kormidla a m zda j i ped odraenm pohledem do
rozstelen hlavy stnila dostaten.
  "J toho zabjen snad budu muset nechat," ekl jsem do burcen moe,
a zatmco po mn mrtvola natahovala ruce, rozmchl jsem se a dal j
pst do brady, div jsem si nezlmal prsty. Mrtv opsal psobiv oblouk,
narazil na stnu, ale jet ne stekl na podlahu, u se rovnal. Pestoe
jsem jasn vidl, jak mu moje pst utrhla spodn elist, ml ji zase
nazptek. Jedin zrann stle byla ta rozstelen hlava - stejn
problm jako s Pohbenmi a Turisty (jak jinak), take pistole nemlo
cenu ani vytahovat. Mrtv se opt blil a z chodby jsem i v evu ocenu
zaslechl dal trav hluk.
  A tentokrt jsem se otsl i j - otec John vyvrtil oi a sloil se
mezi mrtvoly. Podle veho tady bude za pr minut jedin lec. Nin se
zrovna zanaly kubat ruce. Ale tam u dve to stle vypadalo nejh:
teroristce s rozdrcenm hrudnkem uhoely nohy po kolena a lev ruka k
lokti - zeteln v dob, ne "znovuoila". Od t doby u se j
samozejm nic nestalo, pesto vypadala jako zernal pochodujc
poleno, a dokonce se z n pod kouilo. Smrdla nepopsateln i proti
vtru.
  Kterak zabt zabitho? A jak by to v mm ppad mlo smysl? Byl by
ten dvakrt zabit i dvakrt odolnj nebo ne? Pemlel jsem o tom,
zatmco jsem teroristku-poleno kopl do hlavy. Sekvaen zbytky vlas se
rozltly do stran, ale otisk m ternn podrky z jej lev tve
zmizel jet ne dotoila druh pemet.
  "Svtlo! Vidm svtlo!" pan, kdy se sna, m opravdu pronikav
hlas.
  Mrkl jsem po n a pitom si viml, e Nina vstv.
  "Co s vma mm dlat?!" zanal jsem bt trochu nervzn. Nemu tady
stt a kopat do mrtvch, dokud nepistaneme a dokud m holandt Brati
nechyt do st. Ale pan a zbvajc iv v tom taky nechat nemu.
  Nebo mu?
  Zatmco jsem se rozmachoval k dalmu kopanci do kalanikovem upraven
hlavy, na rameno mi dopadla promodral pst s nkolika prsteny.
  "Jau!" podlomila se mi kolena. Zapomnl jsem, jakou maj mrtv slu -
jedinou mou vhodou je hmotnost a z n plynouc kinetick energie der.
  Rna loktem do Ninina oblieje mi rozila ivotn prostor. Pak jsem
ji v rmci improvizace chytl a prohodil bonm oknem.

		***

  Vtina step se spolu s jec vichic vrtila dovnit a psobiv
se zasekala do devnho obloen mstku. Hluk, pestoe se to zdlo
nemon, jet nkolikansobn vzrostl. Vyhodil jsem do vouc vodn
tt i mrtvolu teroristy s mozkem po ramenou a do tetice i
palkovitou teroristku.
  "Letu zdar!" zaval jsem do tmy a ctil, e zanm bt ponkud
duevn nevyven.
  Ne se staili podn rozhbat, vyhzel jsem z mstku i ostatn
nosce.
  Ale tsn potom se dovnit zaaly valit vechny m mrtvoly odspoda.

		***

  Naprost vtina z nich v sob mla velk dry, jak je postkal
hoc napalm.
  Takov nespravedlnost!
  Kdy jsem jim tvrdil, e za to me ten magor s plamenometem, mch
slov nedbali.
  A e jich bylo skoro sto. Ne slov, mrtvch.

		***

  K prvnmu vlnolamu denhelderskho pstavu u to bylo sotva tyi sta
metr. Bylo mi lto, e pan opoutm tak nhle, ale nedalo se nic dlat
- zanal jsem umdlvat a j od mrtvol nic nehroz, dozajista pjdou za
mnou. Strhl jsem ze stny zchrann kruh s npisem DAS MDCHEN, rozrazil
mrtv dav a drou po okn skoil do jec tmy.

		***

  Jet e jsem se podn nadechl, protoe jsem zajel pod hladinu jako
cihla. Jako obvykle. Ten kruh mi byl platn asi jako vnec NIKDY
NEZAPOMENEME.
  Abych mu nekivdil, pece jen trochu nadnel.
  Nraz vody mi strhl brle, ale astnou nhodou se mi zaklesly za
lmec. Prvn astn nhoda letos, to by se mlo zapt, polkl jsem
slanou vodu. Ale ne zas moc. Pechod z burcen boue do podmoskho
ticha byl skoro nepjemn, ml jsem pocit, jako bych ohluchl. Vzpt
jsem uslyel temn huen motoru a klapot lodnch roub DAS MDCHEN a
zorientoval se.

		***

  Klesal jsem do temnoty, dokud mnou moe nepestalo zmtat, pak jsem
pravidelnmi tempy vyrazil ke behu a pohyb vped klesn zastavil. Jak
se vyrovnvaly tlaky, kdesi v hlav mi tence pskalo a popraskvalo a v
uchu, do kterho mi Thomas zarazil hlave, oste bodalo.
  Za nedlouhou dobu relativn klidnho plavn mne pojal podivn pocit -
jako by se na m nkdo dval. Mezi dvma tempy jsem zavrtl hlavou. Kdo
by se na mne, tady v t slan ledrn, ptadvacet metr pod hladinou,
mohl asi tak dvat. Pesto mi to nedalo a jukl jsem pes rameno.
  Temnota nebyla pro m oi a tak temn a zase jednou jsem toho skoro
litoval. Mrtvoly mi plavaly v patch a pes tlesn deficity jim to
docela lo; a e jich byl slun peloton. Na rozdl ode mne u se
nemou utopit. Vzpt se mi to utopen mlem povedlo: pozapomnl jsem
na mrtvou organizaci Zelen svit, kterou jsem do moe nahzel ponkud
dv. Mla v plavn nskok a najednou byla vude kolem.

		***

  Tomu s rozstelenou hlavou se plavalo dost patn (mizern
hydrodynamika), ale a to vc se snail. Jeho prsty mne minuly snad o
centimetr.
  Chvilku jsem klikoval jako len myohryz, pak jsem podstatn del
chvilku plaval jako myohryz postien zchvatem hyperaktivity.
  Co jsem si viml, byla na tom nejh beznoh, jednoruk, ohoel
mrtvola teroristky; pestoe se snaila nejvc ze vech, stle klesala.
Takhle toho ironmana neudl, dve. Pak jsem se musel chvilku
soustedit, abych lenho myohryza udrel v rukou a nohou, ale abych
ho vypudil z hlavy. Potpn opravdu, /opravdu/ nemm rd. Navc na
volnm moi a v takovhle spolenosti.
  Kdy jsem si myslel, e jsem zskal dostaten nskok, zvolnil jsem a
ohldl se. Pt okamik mne zastihl opt v plnm tempu. Mrtvolm jde
hyperaktivn myohryz tak docela dobe.

		***

  A v podobnm chvatu jsem doplul a k vlnolamu. To u jsem se celkem
poteboval nadechnout.

		***

  Plaval jsem vzhru a odrel se od slizkch kamen rukama. Voda kolem
se zaala hbat.
  Hbala se stle prudeji, pak mne uchopila obrovsk vlna, omlela o bok
hrze a vykopla do vky. V letu jsem nathl pln plce vzduchu, dotoil
dvojsalto a prskl sebou do relativn klidn vody rejdy.

		***

  Z DAS MDCHEN jsem ml asi sto metr vpravo ped sebou (take pan
to dokzala) a kolem m v mracch zpnn bl tt prely mrtvoly.
Moe z druh strany vlnolamu builo jako tisce gigaperlk - to u jsem
zase krauloval o ivot.

		***

  Po hladin mi plavn lo lpe ne mrtvm, take jsem si vypracoval
dostaten nskok - natolik dostaten, e mne dn zabit nesthl
zptky, kdy jsem lezl na bok dlouh bl jachty. Pebhl jsem po
kvajc se palub tak rychle, a v n kupalo, a skoil na molo.
  Pevn zem pod nohama m nco do sebe.

		***

  Vlny na otevenm moi temn burcely, beton nbe se chvl v jejich
rytmu, tmav lodn trupy skpaly, lana a vaznky pratly a vtr
hvzdal v uch a zasypval mne slanou tt. Teprve te jsem si viml,
e krom toho i pr. Strhl jsem ze sebe zchrann kruh i trosky kabtu,
a kdy m prsty narazily na studen kov, uvdomil jsem si, e jsem
podmoskou tystovku absolvoval s patnctikilovou podbjec palic. Te
u ji zahazovat nebudu.
  e jsem s kabtem piel i o identifikan kartu mne napadlo a potom,
co jsem se rozbhl. Ale vracet se mi nechtlo - mrtvoly se krabaly na
molo a bylo jich tolik, e to vypadalo h ne zle. Promoenou hrst
drobnch a pistole jsem si natst vzal.
  "Ani j nemu mt vechno," zastrkoval jsem glocky hloubji za
opasek. Zanal jsem mt z mrtvho davu skuten nepjemn pocit.

		***

  Boue peruila dodvku elektiny do veejnho osvtlen, take jedin
svtlo byly zblesky majku a kuel jasu kolem msta, kde se DAS MDCHEN
zaboila do hrze.
  Bel jsem po tmavm molu a alespo se tm trochu zahl. Mrtvm el
bh h, proe jsem se jim ztratil v prchodech mezi horami obrovskch
lodnch kontejner s npisy GREEN LINE.

		***

  Jak mi za zdy tichl ev ocenu, tak jsem zpomaloval, nekonen ady
kontejner pely ve skladit s velkmi blmi psmeny na vratech, a
skladit v ountl barky oddlen kivolakmi ulikami, prchody a
dvorky pokrytmi odpadky. V odpadcch se leskly plechovky od piva a
fosforeskovaly pouit prezervativy. Na plechovkch kovov klepal d隝.
U prvn svtc lampy jsem z poklusu peel na rychlou chzi a nasadil
si pomuchlanou kiltovku.
  NICE DAY, Patejli.
  Natst byla takov slota, e v ulicch za pstavem tm nikdo
nebyl. V prostlen bund a s podbjec palic zavenou pod ramenem
jsem vypadal trochu podezele.
  "Hej, stihoune! Nechce si zapsovat?!" bytost, kter na m
zavolala, vypadala jet h ne poas. Anglitina byla vc ne lman
a podle hlasu j na hbitov schzely tak dva dny. T entin, ne
anglitin.
  D隝 jet zhoustl a podl obrubnk rachotily kaln potoky.
Poteboval jsem se oblci, poteboval jsem taxi, ale nejvc ze veho
jsem poteboval odmazat zbvajcch est set padest kilometr do
Travemnde. Bylo po tet rno, take ten taxk byl nejpravdpodobnj.

		***

  Hned druh taxi mi zastavilo, hrst bankovek otevela dvee a za chvli
u jsem vystupoval ped pajzlem, ktermu taxik kal hotel.
  Byla to sice dra, ale pekal jsem tam zbytek noci (mrtvoly se
nedostavily), trochu uschnul a od "recepnho" koupil star gumk a
zjistil, kdy jede prvn osobn lo do Travemnde. Pestoe se mi na moe
stran nechtlo, byl to pro lovka bez doklad nejsnaz zpsob
transportu.

		***

  Lo, pravda, vyplula o pr hodin pozdji, ale pece jen vyplula. Byla
nacpan k prasknut, pozvracen k zeblit, ale alespo jsem ml zminku,
abych mohl sedt venku na schdkch, a tak mne dn z peivch
pasar z DAS MDCHEN, kter jet sebral odvahu k vodn cest,
nepoznal - dky chaosu pi nastupovn jsem na palubu proklouzl bez
identifikan karty a dokonce i bez lstku.
  Protoe moe bylo po verej boui stle neklidn, a tak kvli tomu
zpodn, pistli jsme v Travemnde tm dvaadvacet hodin po
dramatickch udlostech v Den Helderu. Cel den toho byla pln rdia -
Zelen svit, ekoterorismus, neustle bobtnajc ta obt, "/... kdo
byl konstbl Parkins?/", nkoliker dementovn zprv o ivch mrtvch a
tak dle. Docela jsem se divil, e tentokrt cesta probhla bez problm
- snad poprv na lodi se mnou. Kdy jsme pluli Severomosko-baltskm
prplavem, dokonce se mi i lbila.
  No skoro.

		***

  Take stejn jako vera - pstav, noc, d隝, zima a poteba taxku.
  Abych se vyhnul pasov kontrole, kterou Brati znovuzavedli na vech
vnjch hranicch Evropy, poslednch dv st metr jsem opt plaval. Na
chaos v podkumilovnm Nmecku se spolhat ned.
  VT VS TRAVEMNDE
  Zase se mi tedy promoen aty lepily na tlo, zase prelo, navc jsem
smrdl naftou, a jedin rozdl proti verejku byl, e na mne rakvzn
vyhlejc lapky volaly nmecky.
  Njak taxky ulicemi krouily, to ano. Pedpokldm, e lovily
zkaznky pro holky, kter se sthly ped poasm - j jsem kritria na
kunofta asi nesploval. Nmci byli vdycky vybrav.
  D隝 buil do dlaby, do karoseri aut a plouchalo mi v botch. Kdy
nezastavilo ani tvrt taxi, ped ptm jsem se postavil doprosted
cesty. Svtlo reflektor se v proudech vody ttilo na tisce bodavch
stpk a brzdc kola podklouzla.
  "Hele vypadni, nedlej problmy," vyklonila se hlava v baseballov
epici, kdy jsem na jeho nmeck drmolen odpovdl anglickm "Coe?".
  "U pirtova vesla, vte kde to je?"
  "Jo. Ale ne pro tebe, sri." Ml jsem pocit, jako bych nkde zezadu
slyel toporn kroky a ml jsem pocit, e bych se poteboval usuit, a
navc jsem ml pocit, e se stran nechci vybavovat s taxikem
vprosted ulice na stle zesilujcm deti. Nadhodil jsem si podbjec
palici.
  "/Scheisse!/" ozvalo se pod baseballovou apkou, ale ne stail
zaadit zpteku, ml palici openou o krk. Trochu jsem pitlail a
podbradek se mu okliv roztekl do stran.
  "Jenom m dovezete, kam chci. Nemm sice, hmm eura, ale libry snad
budou stait," uvolnil jsem tlak.
  "Mm pistoli, sri!" taxik trochu chraptl, pesto staten tpal
pod sedakou.
  "Dvacet liber."
  "Uka!" namil mi do oblieje krtkou pistolku. Ty toporn kroky
vzadu opravdu patily mrtvm. Vidl jsem je v deti jako temn, seven
dav. Jak se sem sakra dostali?!
  "Tady," vythl jsem z kapsy svazek rozmoench bankovek, "budou
potebovat trochu usuit." Na vrchu byla padestka. Opatrn jsem ji
odloupl. "To je dobr," podal jsem ji do oknka a taxik divem zvedl
oi, "dost spchm."

		***

  Dosedl jsem na pedn sedaku, v autu zaskpalo a naklonilo se na
moji stranu. Baseballov apka zaadil a u jsme jeli. Voda od kol
hlasit rachotila v podbzch a uvnit bylo teplo a vonlo to tam
syntetickmi pomerani.
  "Hele, na co sebou tah tu palici?"
  "Kdy se m nkdo vyptv, na co sebou tahm tu palici, pouvm ji
jako odpov."
  "Nepokus se vo nco? e ne?" Taxik dil pravou rukou a v lev ml
pistoli - nemil pmo na m, ale hlave drela mj smr: "Jako teba
zas mi to pade vzt? J si ho toti zasloum - sleduj, jaks mi zprasil
potahy!"
  "Ne." Drel jsem toprko palice mezi koleny a dval se z oknka.
Taxik konen pochopil, e nemm enou nladu, take se dl
nevyptval a jen plkal o tom, e mm tst, e roztl snh, kter jet
pedevrem padal, a jet vt, e on je takov dobrk, e mne
nezastelil. Podval jsem se na nj, a pestoe mi pes ptm a kilt
epice nemohl vidt do oblieje, kytl a konen zmlkl.

		***

  "Tady to je. U pirtova vesla," ekl pod blikajc ervenou lucernou.
Pestoe jsme projdli i msty, kter vypadala docela zachovale, tady
to bylo opt pkn zchtral a zapadl. Zernal popraskan fasdy a
sam uzouk jednosmrka - auto mlo po stranch sotva pl metru. Takov
nepodek jako v Den Helderu tu ale nebyl.
  Strae vrzaly, rud neon v deti hlasit bzuel a za oknem v pzem
se unaven rozvlnila holka s obrovskmi prsy; mla pod oima kruhy,
kter nedokzala zakrt ani centimetrov vrstva mejkapu, a pod dlouhmi
sovanmi rukavicemi byly vidt zancen vpichy po jehlch.
  "Kdo tomu fuje?"
  "k se mu Barbar Fritz - chra vs Zc mu tak ct!" taxik se
svmu podaenmu /rmu/ zachechtal a holka za oknem zrychlila vlnobit,
protoe jsme zatm neodjeli. "kejte mu Madam Barbaro - je trochu
ujetej, ale jinak se povd, e doke jednou rukou zlomit vaz. A e to
prej obas dlv. A tms vyerpal padestou libru. Vypadni," plynule se
vrtil k tykn.
  Jak se do m po pjemnm teple v aut opel vtr a d隝, zamrazilo
m. Taxik se rozjel s kvlejcmi koly a ohodil m ledovou vodou a po
ps. Prsa za vlohou te pedvdla pravou synchronn akrobacii. Holka z
osvtlen vlohy nemohla vidt, jak vypadm, ale nejsp by j to bylo
jedno.
  Nasadil jsem si ern brle a veel.

		***

  Kupodivu to nebyl takov pajzl, jak bych ekal zven. Za dvemi se
leskla pijmac mstnost, sam zrcadlo, letn dub, erven ply a
dokonce samet - sice trochu oden, ale samet.
  Star pan sedc za recepc vidla, jak vypadm, zcela zeteln.
Jeden jehlovit pohled skrz vyletn kostn brle a prav ruka j
sklouzla pod pult a nkde z nitra domu jsem zaslechl dvojit zadrnen
zvonku.
  "Jen se chci trochu usuit, oht, najst a vypadnu. Penz mm..."
Nenpadn dvee vlevo se otevely a vybhly z nich dv gorily v tmavch
oblecch a pevnch koench botch s tlustou podrkou. Takovou botou se
d rozkopnout hlava.
  "Nechci dlat problmy," shl jsem do kapsy a vythl svazek bankovek,
"jen..." M slova ponkud popel topor palice vyuhujc z nezapnutho
gumku.
  "Nemme. Zjem. Pane." Pan mluvila jako sekek na led. "Pnov.
Vyprovote. Pna."
  "Tu palici klidn nechm tady," jet jsem se pokusil.
  "Potm do t a pak tu nech i tu, co m na krku," ekl vt z
goril. Aspo e vichni mluv anglicky.
  "Usum se. Najm se. Zeptm se na nco Madam Barbary. Zaplatm. Dobe
zaplatm. Odejdu." Rozkroil jsem se, hmtl pod prk a opel palici o
podlahu. To u se gorily rozvinuly do ton formace.

		***

  Kupodivu dn z nich nevythl pistoli. Ale elektrick obuek je tak
dost nebezpen. A boxer. A zabijk naplnn olovnmi broky.
  Ten, co pedtm mluvil, zatoil prvn. Asi si myslel, e jsem opil,
e se vlm s takovou nemotornou palic. Dostal jsem boxerem do brady a
hlavou se mi rozlehlo praskn cizch prst. Rsoval se pede mnou velk
problm - poprv v ivot jsem pemlel, jestli mm nkoho zabt nebo
ne, a to nikoli ze soucitu nebo z njakho podobnho hloupho dvodu,
ale mrtvch mm v patch u vc ne dost. Na rameno mi dopadl elektrick
obuek. Modr jiskry, trochu koue a zase jsem byl trochu su.
  Ale co.
  Gorila s obuchem se tvil nechpav, gorila s rozdrcenou rukou se
pedklnl, drel si zpst a tetil oi na modrajc prsty.
  Dva sem, dva tam.

		***

  Podbjec palice opt slavila spch. Jet e samet v mstnosti byl
erven, tak krev nevypadala nijak nepatin.
  "Zavolejte mi fa," pomalu jsem doel k recepci a poloil palici
obalenou vlasy a mozkem na pult. "/Aber sofort/!" Pan recepn byla
trochu vyveden z mry - pravda, krvav ckanec pes vyletn brle u
trochu nepatin vypadal. Utren ruka lec vedle palice se zatnala
v pst a zase rozevrala - stle pomaleji. Pan se pozvracela a omdlela.
  "Tak za tohle j bojuju!" ttiv jsem oklepl zvratky z palice,
naklonil se a nkolikrt stiskl tlatko zvonku co to udl.

		***

  Vsledek se dostavil pomrn neekan. Zejm jsem nhodou trefil
signl pro pepaden nebo tak, take kdy jsem rozkopl dvee, ktermi
pedtm pily gorily, narazil jsem na mue se samopalem.
  V t chvli se ale z ulice ozvaly policejn sirny. Napadlo m, jestli
si taxik nechtl po t padestilibrovce jet udlat oko u fzl a
neprskl podezel individuum potulujc se noc s podbjec palic.
  "Svt je sam zrada," ekl jsem mui se samopalem. Neodpovdl mi,
protoe palice opt opsala jeden ze svch pustoivch oblouk.
  "/Himmel/!" ekl druh mu se samopalem, kter vybhl zpoza rohu. Asi
to ekl proto, e mu hlava jeho kolegy ckla do o. Jen zamrkal a u
stlel. Pustil jsem palici a zaal taky.

		***

  Vymnil jsem v pistolch zsobnky a stril je zptky za opasek.
Uvm-li, e zbran absolvovaly dv rozshl ponorn plavby, je jejich
spolehlivost obdivuhodn.
  Sehnul jsem se pro palici a vykroutil mrtvole z rukou samopal. Bylo to
takov mal prdtko, nmeck vroba.
  Sirny se zatm piblily, za okamik by je mohli uslyet i lid.
Jedny ze dve na chodbu se rozltly, vybhl kucha tsn nsledovan
tlustou pokojskou a vali nco jako "/Hilfe! Hilfe, Madam Barbara/!" Tak
jsem el za nimi.

		***

  V salonu, kde si pnov vybraj, se na m otrle usmvaly ti dvky.
Ostatn u s jekotem sprintovaly za kuchaem a pokojskou.
  "Nikomu se nic nestane," ekl jsem a opsal palic vmluvn gesto.
Jedna, na kterou ckla krev, se zvedla, otrl vraz oprskal a k dupotu
se pidalo staccato jehlovch podpatk.
  asu nebylo nazbyt - podle praskavho zvuku prv do klidnho
zapadlho bordelu U pirtova vesla vstoupila policie. Anebo mstn
Brati.
  Rozbhl jsem se tak.

		***

  Vichni sprintei pede mnou zmizeli ve dvech, za nimi byla
nedlouh chodba osvtlen slabmi zaprenmi rovkami. Jet jsem
zahldl posledn zda, jak miz za dvemi na jejm plnm konci - bylo
na nich napsno DAS BRO.

		***

  Uvnit DAS BRA se mi naskytl pohled, jak jsem vidl na jedn
prastar fotografii - iv obraz se tomu kalo.
  Za obrovskm psacm stolem se tyil obrovsk mu s dlouhou blonatou
parukou, obrovskm poprsm (mm na obrovsk poprs posledn dobou njak
tst) a obrovskmi rameny. Ruce siln jako m noha mu smn vynvaly
z dlouhch tmavomodrch at s nabranmi ramnky. Ty aty byly ensk a
byly poit takovmi malmi lesklmi vcmi. Vichni, kte dobhli pede
mnou, se bez hnut tiskli ke stn a devnmu baru za jeho zdy - u tu
dokonce byla i pan recepn. Asi na rozdl ode mne zn zkratku, a
nemusela cestou nikoho zabjet.
  Nad barem viselo dlouh, stm zernal veslo s autenticky neumle
vyezanm npisem DER PIRAT. Jak Madam Barbara ped okamikem prudce
vstal, nunice a dlouh korle se mu kvaly a chestily. Byl to jedin
zvuk, kter se v mstnosti ozval. Zavel jsem alounn dvee a ztlumil
tm ev policejnho amplionu: "/Odhote zbran a vyjdte s
rukama/...!!!"
  Policie mluvila anglicky, take zejm la opravdu po mn - a protoe
msto pmho toku zvolila megafon, /zejm/ narazila na mrtv gorily a
zaala se takticky peskupovat.

		***

  "Peji hezk veer," prolomil jsem ponkud trapn mlen. Obr na m
pomalu namil ukazovek. V jeho ppad /ukazovk/. Nehty ml
nalakovan na syt ervenou a viml jsem si, e m tu obrovskou ruku
oholenou - vypadal jako okuban husa.
  "Ty... !" Hlas se k tm atm moc nehodil, ale anglitina znla ist,
bez akcentu.
  "Madam Barbara, nen-li pravda? Hezk barva."
  "Coe?! Barva?! Co se... !"
  "Ty nehty, barva. Potebuju odpov na jednu otzku, pak v klidu
odejdu. Opravdu. Za ty nepjemnosti se omlouvm," zajistil a odhodil
jsem samopal. iv obraz za obrovmi zdy vydechl a zaal se pohybovat a
vzlykat.
  "Ticho!" ekl obr a ten hlas se k tm atm skuten nehodil. "Zabiju
t!" pokraoval. To se zas nehodilo k mm atm.
  "Zabil Franziho a Heiniho!" vloila se do hovoru pan recepn, a
bhvpro vypadala rozruen. Obr se pedklonil a hrbl pod stoln
desku; revolver zvci lodnho dla byl k jeho pazoue pimen.
  "Nen to a tak pln pravda," zvedl jsem ruce. Kdesi z mst, kde se
stle ozvalo chraptn policejnho amplionu, se najednou ozval jekot
nsledovan divokm dunnm zbran.. "Opravdu to nen tak pln pravda.
Ne se nadjeme, budou Franzi i ten druh zase tady. Bohuel,"
pokrytecky jsem pokval hlavou. "A vem vele doporuuju, aby tou dobou
u byli nkde /pln/ jinde."
  "Tou palic jim vymltil mozky z hlav! Vidla jsem to na vlastn oi!"
pan recepn zanala bt hysterick. Ale podmalovan oi nad hlavn
lodnho dla zajiskily poznnm: "Slyel jsem, e v Anglii se nkterm
mrtvm nechce zstvat v mrnici, posledn dobou. Ale to bys musel
bt..." Na prstech svrajcch se kolem paby revolveru vystoupily
klouby a v podmalovanch och se rozbhly vpoty o tom, kolik by se
dalo vytit z toho, kdyby m dostal.
  "Jak jsem ekl," chopil jsem se radji iniciativy, "chci jen jednu
odpov. Pak odejdu. Jestli vystelte, bude to patn pro vechny.
Obzvl᚝ ale pro vs. Kdy mi vyhovte, mohl bych vm i pom..."
  "To je von! Ten z novin! Poznvm ten jeho ksicht!" najednou zajeela
jedna ze lapek. Jej anglitina znla rodile - mezi pstavnmi msty
zejm panuje il kulturn vmna.
  "Dr hubu, krvo, mysl, e netu?!" madam Barbara sice otoil hlavu,
ale oi ze m nespustil. "Doekni, cos chtl ct."
  "Pomu vm se z tohohle dostat. Protoe policajti a potamo Brati
zajatce brt nebudou."
  V podmalovanch och se opt rozbhly vpoty a tentokrt byl
vsledek daleko neradostnj: "J t zabiju! Zniils mi keft!" Barbara
zaal pod vrstvou minek flekatt a revolver se zaal tst.
  "Je tady jet monost, e se vichni poenou za mnou, kdy se dm
vidt. Take kdy mi odpovte na tu otzku... Jet je as. Mon."
Dunn zbran z pednch mstnost utichlo, zato se odtamtud ozval ev,
jako by nkdo nkoho trhal na kusy. Co asi nebude daleko od pravdy.
Ptomn nebyli na takov zvukov efekty zvykl, tak zaali svorn
blednout.
  "Jo, copak policajti," pisadil jsem si: "Pijdou ale i ti moji mrtv
- a na n pistole neplat. Budou sice chtt jen m, ale pokud tady
budete se mnou...," napulil jsem pusu, doel ped Barbarv stl a
rozvalil se v kesle - natst neprasklo.
  "Tak jo!" Barbara se projevil jako nkdo, kdo se um sprvn, ale
hlavn rychle rozhodnout. Otoil se k personlu a vychrlil na n
kulometnou dvku nmeckch slov.
  "... /also los/!" skonil, ale to u vichni ve spodanm zstupu
vyrazili ke dvem.

		***

  "Tak rychle, co ode m chce?!" Obludn hlave se sklonila. Kdy tu
nebyli jeho lid, dekorum popraskalo a strach byl vidt i na nm.
Nalepovac asy se chvly.
  "Potebuju adresu a doporuen k njakmu... snad se jmenuje Krysa.
Mly by se u nj dt sehnat zbran. dn strach, s polici urit
nespolupracuju," zavtipkoval jsem.
  Madam Barbara si mj ertk nestihl vychutnat - v okamiku, kdy jsem
doekl, se rozltly dvee. A kdy km rozltly, tak na kusy. Otoil
jsem keslo za zvukem.
  Mezi futry stl Franzi nebo Heini - byl to ten bez ruky - a fyzick
sla zmnohonsoben smrt z nj tm zila.
  "/Scheisse/! /Heini/!!!"
  Take Heini.
  Mrtvola mla palic proraen spnek a mozek j tekl i uima.
  "To jsou mresy, nosit mozek na ramenou," ekl jsem. Vzpt se za
mnou ozvalo dunn lodnho dla.
  Jenom jsem kroutil hlavou a sledoval, jak obrovsk projektily trhaj z
mrtvho kusy masa, kter tm okamit dorstaj.
  "Nem to cenu, padme, ne se jich sleze vc." S mluvenm a vstvnm
jsem pokal, a to za mnou bouchne poest. Madam Barbara tetil oi a
dernk revolveru kovov cvakal do przdnch nbojnic.
  "Tak, Barbare, seber se!" pleskl jsem ho pes tv. To u byl Heini v
plce mstnosti a ke dvem prv dorazil i Franzi. Nadhodil jsem si
palici a zaal se jim vnovat:
  Bekhend, forhend, sme do kolena, a to u Heini neustl. Mm pkladem
zskaly i Barbarovy iny sprvn smr. Strhl ze zdi prastar pirtsk
veslo a s divm evem jm zaal brzdit vzduch. I kdy, sprvn smr -
proti obouruk mrtvole neml anci a mlem trefil m. tok na koleno se
osvdil, tak jsem el do kotoulu a z lehu rozmltil klouby i Franzimu.
  "Musme pry!" vstal jsem a chytil Barbara, kter stle vesloval. e
ta rozdrcen kolena vydr moc dlouho, jsem nevil.
  "Pry. Pry!" sklonil Barbar veslo, do pohledu se mu vrtilo trochu
rozumu, roztrhl si aty na boku a k pasu a vyrazil ke dvem jako srna.
  Normln: ml podvazky, rov krajkov kalhotky a na nohou tk
nrovac boty do pli ltek. Kdybych to nevidl na vlastn oi, nevil
bych.

		***

  Policie zatm obsadila i zadn vchod bordelu. Kupodivu prelo a
panoval tam docela slun zmatek, jak se zsahov jednotka v detm
zmench kevlarovch pancch rvala se zstupem strachy nepetnch
ttek, kuchaem a pan recepn. Madam Barbara do toho vpadl jako
torpdo a obrovsk veslo nm klestilo cestu jakoby samo.
  Tady ti policist jet nevdli, o co pesn jde, take nestleli.
  To se ale zmnilo tm vzpt - pestoe Barbar s veslem pronikal
policejnmi adami velmi snadno, lec policist se mstnali a klouzali
pod nohama, take zdrovali. Take Heini s Franzim prudce sthli nskok.
  Kdy narazili na policejn ady i oni, teprve tehdy to zaalo ltat. A
to doslova. Kusy tl v kevlaru a zakrvcen plexitty pileb vypadaly
jako gejzr, ale to u policist plili ze vech hlavn. Rachot, trhan
ohniv odlesky a hvzdn stel naplnily uliku.
  Kulky probjely zda policist, prsvitn aty lapek i mrtv maso
Heiniho a Franziho - tm posledn jmenovanm to samozejm vadilo
nejmn.
  "U!!!" val pede mnou Madam Barbara a svitn rychlost tm
neviditelnho vesla zanikalo v dunn zbran. Prorazili jsme zbytek
kordonu, ale ulika za nm byla zatarasen policejnm invaznm vozidlem.
Nzk radlice, pancovn, msto skla zk przory, nad kabinou
automatick kulomet. Natst z nj zaali stlet a tehdy, co jsem se
na stechu vydrpal i j. Ne jsem na druh stran seskoil, ohldl jsem
se. Bylo to hezk peklo, skoro jako za starch as v budoucnosti.

		***

  Dopadl jsem do kalue a koi hlavy se pode mnou propadly. Jak se
policejn /wagen/ zhoupl, rozhaven stely z kulometu nejdv vihly do
hornch oken bordelu, pak vlastn lidi po zdech.
  Madam Barbara sprintoval pede mnou a do tmy svtily jeho bl
podvazky. Rozbhl jsem se za nm.
  Policejn hldka na nejbli kiovatce byla prchoz jako vzduch.

		***

  Barbar zahnul doprava, k pstavu. Funl, jako by umral, ale len
tempo nezvolnil ani na okamik. Kdy uhnul znovu doprava, objevila se
jet u ulika, v kter u nebyly lampy. Uctil jsem smrt.
  "Tudy ne!"
  "Pro?!"
  Jako na zavolanou asi padest metr ped nmi zablikalo svtlo. Temn
zstup kvajcch se postav byl opravdu psobiv. Modrobl oblieje,
dry po napalmu a spousta moskch as. Barbar zajeel a pi prudkm
brzdn div neupadl.
  "Moji mrtv vd, kde m hledat," ekl jsem potichu. "Ale fakt
nechpu, jak skousli tch est set padest kilometr."
  Nechal jsem Barbara, a zase b vpedu.
  A beli jsme a beli a beli.
  Bylo dobr, e jsem piblin vdl, kde tady v Travemnde jsou
vechny dleit mrtvoly - protoe jsme se dokzali pohybovat rychleji
ne ony, mohli jsme se jim docela snadno vyhbat. Asi za deset minut u
Barbar spal dost znepokojiv, tak jsme peli do rychl chze. Veslo
zahodil u dvno.
  Bylo ped tvrtou rno a celou dobu hust prelo.

		***

  "Tak tady to je," ekl Barbar a okliv chraptl. Byli jsme snad v
tisc naprosto stejn, kivolak ulice nkde tsn za pstavem. D隝
chutnal slan a mezi temnmi pokivenmi domy se zatluenmi okny se
rozlhala ozvna dunn vln. Ulika pchla koi a lidskou mo,
rybinou, zvratky a rozpadajcm se kovem. Uprosted stl prorezivl
vrak njakho malho auta a pod nohama mlaskalo pinav blto. Pro m
dvrn znm (domc) atmosfra.
  V ulice svtilo jedin okno a na dvech vedle nj byla oprskan
cedule s npisem DER TRDELHANDEL.

		***

  Zatmco Barbar podstupoval sloit ritul zvonn, j jsem radi
hldal - nkte mrtv by mohli bt nezdrav agiln.
  "/Was ist denn los/?" ozval se ztlumen chraplav hlas.
  "Tady Madam Barbara, Kryso. Potebujeme, pomoct."
  "Potebujeme?" peel hlas do anglitiny a dvee se s klapnm zmk a
cinkotem zvonkohry otevely. "Aha, jste dva. Pokud mte prachy, jste
vtni."

		***

  Stli jsme uprosted zal mstnosti obloen regly plnmi vetee,
voda z ns tekla a dlala louiky kolem bot. Pod holou zaprenou
rovkou stl muik, tak metr edest nastavench dvaceticentimetrovm
zelenm rem a mil na ns krtkou ptatyictkou. Revolver vyndal a
potom, co za nmi zamkl solidn pancov dvee.
  "Zn to, Barbaro, zbran zatm nechte tady. A... nechci bejt
zvdavej, ale pro se majitel... sorry, majitelka prosperujcho bordelu
pout do takovejdlech divoin? A takhle v noci? Je toho pln
policajtsk rdio." Jak Krysa mluvil, zernal stbrn etzky, kter
mu vedly od levho ucha k propchnutmu nosu, jemn zvonily. Madam
Barbara byl skoro dvakrt vt ne on i s rem, po bled tvi ml
rozmazan minky, promen vlasy se mu lepily na lebku, a bradu ml
rudou od rtnky. Dvka barev mu stekla i na poprs a za blskavm pskem
at ml zastren ten lodn kann. A neodpovdal.
  "No nic, je to nakonec tvoje vc," Krysa vycenil kiv zuby, "tady za
toho ru?"
  "Jo," ztka vydechl Barbar, "fzl to urit nen. A on je tvj
zkaznk."
  "Hotovost?" Hlave se mi usadila pod spodnm okrajem neprsteln
vesty. Krysa ml rozbrzdnou tv padestnka, oetzovanou koenou
bundu, a ramena piblin stejn irok, jak byl vysok. No skoro.
Vythl jsem svazek stolibrovek:
  "Budou se muset usuit."
  Krysa svazek rozloupl, odlepil jednu bankovku a na pult mezi rzn
nepouiteln krmy poloil modern pstroj na ovovn pravosti penz.
Chvli sledoval malou obrazovku.
  "Jo. Take znovu poprosm o zbran a meme jt nakupovat." Vrtil mi
prachy a jeho hlas znl pod stejn nevzruen.
  Ctil jsem se trochu nesvj, kdy jsem mu podval glocky, ale zase
vm, e podrazci se v obchod se zbranmi padesti let nedovaj.
  Krysa si glocky stril za ocvokovan opasek a potkal Barbarv
revolver: "Slou dobe?"
  "A do dneka bez problm - ale dneska to nebyla vada zbran, sp
cl," ekl Madam a neptomn si dmal vlasy. Strnul vraz z jeho
abstraktnho oblieje stle nemizel a ty vlasy byly kupodivu jeho, dn
paruka.

		***

  Krysa ns zavedl do sklep a stok pod domem a chvli ns tam povodil.
Pilota z klanu Pilot samozejm nezmtl. Po titvrtkilometru jsme
skonili nedaleko msta, kde jsme do kanl sestoupili. Barbar ml se
smrdutm vzduchem problmy, spal a kalal, j jsem si stle vc
pipadal jako ve svm ase.
  "Jsme tady," ekl Krysa a zastavil u velkch rezavch dve obrostlch
mechem a klepl do nich mou palic - nesl ji celou cestu a toil si s n
jako maoretka hlkou. Ani tm na m neudlal dojem, i kdy na
obyejnho lovka to byl docela vkon. Nad hlavou nm huela a
rachotila deov voda.
  Krysa pouil velk rezav kl a malou magnetickou kartu. V zmku
elektronicky pplo a dvee se s trezorovitm vzdechnutm otevely. Byl
to zajmav pechod s ze studenho smrdutho kanlu do hezky osvtlen,
vyht mstnosti. Krysa za nmi peliv zavel - z tto strany dvee
nevypadaly jako dvee, ale jako to, co skuten byly - vrata od sejfu.
Proti nim byl ode zdi ke zdi pult a za nm vchod do dalch prostor
zakryt zvsem. Ve vzduchu vonl strojn olej, kov a steln prach.
  "Co byste dlal, kdyby stouplo moe?" zeptal jsem se. Viml jsem si,
e na cihlovch stnch stoky venku jsou zaschl asy a pruhy vysren
soli.
  "Dneska urit nestoupne a jinak ti to me bejt dost jedno." Dvakrt
sympatick mi Krysa nebyl.
  "Nem kulmu, Kryso? Nebo aspo fn?" zeptal se Barbar, a hlas ml
vyden, a jsem se otoil. Nkde vzal mal zrctko a studoval svj
roztekl mejkap.
  "Kulomet. Nebo plamenomet, nejsme ve fitnessu," odsekl Krysa - zejm
to bral trochu jako urku.
  "Budu si zbran moct vyzkouet?" odvedl jsem hovor smrem, kter m
zajmal.
  "Jasn," Krysa se pehoupl pes pult, stiskl velk vypna na zdi
vedle zvsu, zahuely vtrky, prav stna mstnosti vyjela vzhru a za
n se objevila docela solidn stelnice.
  "Vborn. Nejdv potebuju tak dvacet zsobnk do glock a prbojn
stelivo."
  "Jo," Krysa si pithl ohmatan palk modrch paprk a malou
tutikou si napsal poznmku. "Dl?"
  "Dl to bude trochu problm. Piznm se, ve zdejch zbranch se moc
nevyznm," omluvn jsem se usml, "jen v innosti mm jasno. Poteboval
bych nco nevelkho, co doke rychle stlet vbun stely. Nco jako
malou reaktivn puku, ale vkonnj a pohotovj. Abych to schoval
pod kabt. Takovou prun zbra hromadnho nien."
  "Jo, pedvedu ti steyra," zelen ro kvlo a tutika zavrzala.
"Dl?"
  Napulil jsem rty a vzpomnl si na svoji posledn vyjku na lodi:
"Neexistuje nco jako kapesn plamenomet?"
  "Pokud m velkou kapsu... Je to na napalm a zatracen nebezpen i
pro obsluhu. Mm to napsat?"
  "Snad si s tm poradm."
  "Kolik nhradnch npln?"
  "Na jak dlouho vydr jedna?"
  "Co se asu te, pt vtein, co se innosti te, je to uren na
nien tank. Nebo malejch pevnstek."
  "Tak pt." Tutika znovu zavrzala.
  "Dl?"
  "Te to bude trochu divnej poadavek... libstka," odmlel jsem se,
jak to ct. Krysa se na m netrpliv podval. "Perkusn revolver,
ptatyictku, pokud mono s dlouhou hlavn, aby el nabjet bezdmnm
prachem, vechny vci kolem, plus lic klet na kulky."
  "Na co to proboha potebuje?!" ozval se Barbar.
  "le," mvl jsem rukou. Co mu budu vyprvt o nvtvncch ervenho
kohouta a mm podezen.
  "Taky mme. I psluenstv: nhradn bubnek, stelnej prach,
ucpvky, zpalky, kulky. Kolik?"
  "No kulky. J vlastn ani obyejn kulky nechci, proto ty lic
klet."
  "Vo obyejnejch kulkch tady taky nikdo nemluv. Mluvm samozejm vo
stbe."
  "Stbro?!" uasle ekl Barbar.
  "Jak to vte, e potebuju stbro?!"
  "Kdy si nkdo objedn steyra a hned potom perkusn bouchaku, tak je
to jasn," zabruel Krysa, "padest kul bude stait?"
  "Jo."
  "Dl?"
  "Dl, dl... mte njakou specialitu podniku?"
  Krysa na m od modrho palku kouknul, jak to myslm.
  Myslel jsem to vn.
  "Specialitu? Zeteln jde po kapesnch masakrech. Ml jsem tady jednu
solidn eskou bouchaku, ale u je pry. I kdy sice byla kvalitnj
ne ty glocky, co do inku byla podobn. Jen se z n dalo stlet
titanem, to z glock neme... Specialitu podniku? Kolik e to m tch
liber?"
  "Pr tisc, asi tak deset."
  "A jak moc by ti vadilo, kdyby ti jich moc nezbylo?"
  "Ani nijak."
  "To by ale mlo, budu chtt hradu za hotel," ekl temn Barbar. V
och nad hranou zrctka jsem jasn etl mylenky o tom, e m ml
sejmout veslem a okrst, ne se se mnou tahat po Travemnde.
  "Mm tady piezogun. k ti to nco?" Krysa si pohladil nos a srovnal
pekroucen etzky.
  "Mmmm ne. Mlo by?"
  "Pinesu, pedvedu. Dl?" sklonil se nad bloek.
  "Ano. Vidl jsem, e policajti ze zsahov jednotky mli takov
solidn pance. Nebyla by moje velikost?"
  "V tom ale bude dost npadnej."
  "Na nenpadnost u jsem rezignoval. Jak se v tom d hejbat?"
  "Vyzkou uvid," poloil tutiku. "Jestli m jen deset tisc, tak
tm konme."
  "Fajn. K tm zbranm budou pouzdra nboje a tak?"
  "Jist. Pokejte tady. Kadho na m stran pultu zabiju," varoval ns
Krysa celkem zbyten a zmizel za zvsem. Chvilku jsem se dval, jak si
Barbar upravuje obliej a pak radi na tere na konci stelnice.

		***

  "Tady to je," Krysa pijel s obyejnm drtnm vozkem jako v
supermarketu. Nejprve na pult vyrovnal kusy policejnho brnn, pak
krabice se zbranmi a stelivem a smotek koench pouzder a emen.
Zsobnky do glocku a krabiky jedenctimilimetrovch patron odsunul
stranou a doprosted poloil bachratou ernou zbra s dvma pabikami,
bez vstupk a ramenn oprky.
  "To je steyr," vythl z vozku objemn zsobnk, "re dvacet
milimetr, patnct ran, kad udl z obyejnho auta vrak. Jsou i
innj nboje. Ty dlaj vraky i z lehkch obrnnc."
  "Chci ty innj," ekl jsem.
  "Jsem si myslel, tady ty jsou jen na zkouku." Krysa zaklapl zsobnk
do pedpab a pehoupl se pes pult. "Mi jenom tam," ukzal do
stelnice a podal mi ernou smrt - synchronn s tm vythl revolver a
namil mi na ledviny.
  "Nem to muku," nadhodil jsem steyr v rukou. Barbar se pimkl ke
stn.
  "Nepotebuje to muku. Sta se trefit jen piblin - ber to jako
dlostelbu. A bacha, ne abys z toho nkdy stlel dvkou...!" To u
jsem peklapl mni reimu palby na DVKOU a stiskl spou.

		***

  Patnct vbunch stel nadlalo docela solidn chaos. Tlakov vlna m
(i m!) posunula o metr dozadu, vude vil cihlov prach a lupalo mi v
uch. Krysa kupodivu nenadval, jen na m trochu vyjeven koukal:
  "Tohle jsem kurva vidl zatm jen dvakrt v ivot. Aby nkdo udrel
takovhle zptn rzy. Kurva." Mohutn vtrky odsvaly prach a vzadu ve
steliti sjely nov drky ter.
  "Steyra beru," ekl jsem a poloil zbra na pult.
  "Te tohle," zvedl Krysa monumentln ern perkusn revolver, "je u
pouitej a nebude istej," podval se na m zespoda, "ale nemyslm, e
zrovna tob by to vadilo."
  "Po kom je?"
  "Nevm pesn," do Krysova hlasu vstoupilo cosi jako obdiv, "ale
pamatuje, asi ped rokem, v echch, kali mu Plzesk Kat. Tak na
osmdest procent po nm."
  "To byly tenkrt jatka, a co teprve tady v TICKET TO SHIT," ekl
Barbar a zahledl se na revolver, "trumfnul ho prej a te ten magor v
Londn, jak si o nm mysleli, e je Temn Prorok - jak ho honil
Kyberkentaur. Bude o tom seril v televizi, prej i s ruskm zimnm
vrahem Petrovem - /Masakry desetilet/."
  "Jo, v Londn to bylo taky dobr," ekl Krysa. J jsem jenom skromn
klopil oi a divil se, e si Barbar mou podobu a udlosti na Great Queen
Street nespojil.
  "Take perkusk. Bacha, stbro lt trochu jinak ne olovo nebo
elezo a m v tom jenom pt ran." Po tetm vstelu jsem zjistil, jak
na to, a zbyl dva ly, kam jsem chtl.
  "To taky jde," poloil jsem matn lesklou zbra vedle steyru.
  "as na specialitu?" zeptal se Krysa.
  "as na specialitu," kvl jsem a Barbar si pestal otrat cihlov
prach z oblieje a zvdav se naklonil nad pult.

		***

  "Piezogun," oupl pede m Krysa mastnou lepenkovou krabici. "Vc
pvodn vymylen na rychl bezkontaktn ezn kovu. Chtlo to jen
trochu npad, trochu ikovnosti a je z toho todle." S vrazem salonnho
kouzelnka z krabice vythl nevelkou ernou zleitost trochu
pipomnajc pistoli a trochu univerzln nstroj pro trosenky v
polrnch oblastech. "Princip je nsledujc:" Krysa se zhluboka nadechl
a j u vdl, e pednce neujdu - mal mu se zejm rd poslouch, a
plamen novtorstv a objevitelstv se v och pod rem rozhoel /velkou
silou/: "Piezokrystal kmit a rzy vymruj proud stic - d se
pouvat kemenn psek, ocelov piliny, krystaly njakho jedu - v
podstat cokoli. Nasype se to tady nahoe...," Krysa odrouboval vko na
nzkm irokm vlci na horn stran t vci a z vku tam nasypal bl
leskl psek, zarouboval vko nazptek a otoil se ke stelnici. "S
pskem to nem takovej dosah, ale na ukzku sta." Zmkl ovlada a
lev ter pijel asi na est metr. "Olovn piliny maj dvakrt tak
velkej innej dolet - a mimochodem pln jinej zvuk - je to ale zbra
na krtko, na to nezapomnej."
  "Neva a stlej u!" pobdl ho Barbar. Krysa namil a zmkl
spou. A j jsem vzpt sv pirovnn k trosenickmu nstroji sthl
a v duchu se zbrani dvakrt omluvil. Zasrelo to jako pi bouce,
zavonl ozn, zvedl se prach a ter /zmizel/. Musel jsem hodn zaostit,
abych zahldl vc, tm mikroskopick kousky papru, kter z nj
zbyly. "A te sledujte tohle," Krysa jako kad sprvn kouzelnk
vystoupen gradoval - dokonce na ns ani nemil revolverem. Ale s tou
stralivou vc v ruce by to bylo vc ne nadbyten. Tentokrt namil
na ocelov drk tere. Znovu sren a ozn, z drku se zajiskilo a
rozpadl se na dva kusy. Jeden zstal viset na posuvnm mechanismu, druh
zazvonil o cihlovou podlahu. Potrhan ez svtil rudm rem.
  U jsem se o tom zmioval, nejsem velkm ptelem specilnch zbran,
obvykle, kdy je lovk nejvc potebuje, nefunguj, ale... "Kdyby se do
toho nastrouhalo stbro," ekl jsem zamylen.
  "Pesn," ekl Krysa.

		***

  Plamenomet byl opravdu kapesn a fungoval, jak se od plamenometu
oek- ani jsem nepoteboval neholavou rukavici. Jen je teba
vyvarovat se testovn v mstech, kam je omezen psun kyslku. Krysa
to ustl a promodral Barbar se zvedl za necelch pt minut.

		***

  Nahoe ve vetenictv jsem zaplatil a kupodivu mi jet pr bankovek
zbylo. Krysa si sundal brle bez obrouek, s ktermi potal na mrav
kalkulace, a vnoval mi lodn pytel, kam se snadno veel i policejn
panc. Pak jsme se chvli handrkovali, protoe pilbu jsem samozejm
nepoteboval. Krysa, aby mi nemusel vracet penze, mi z "prunch
zsob" dal dvanct miniaturnch grant.
  "Bacha, jsou sice mal, ale kdy d tyi na sprvn msto, d se s
nima sloit bark."
  Hodil jsem krabici s granty do pytle a zanroval ho. S pytlem v
jedn a palic v druh ruce jsem se postavil ped dvee. Krysa si na
mal obrazovce prohldl ulici - ani v infra tam nebylo nic podezelho.
  "Co v tch ernejch brejlch takhle v noci vid?" zeptal se, kdy el
odemknout.
  "Co potebuju."
  "Jo. Take - bylo mi potenm s tebou obchodovat. Pt me pijt
sm," vysvtlil mi systm signl (plat jen v noci - pes den se d
samozejm pijt normln). Tsn ne otevel, vrtil mi glocky a
Barbarovi jeho lodn dlostelectvo.

		***

  Byla zatracen zima, pod prelo a m stle vlhk obleen se
najednou lepilo na zda vc ne nepjemn. Barbarovi se hlasit
rozcvakaly zuby.
  Opel jsem si palici o koleno, prostril ruce popruhy a nahodil si
lodn vak na zda:
  "Take Madam Barbaro, dk za spolenost. Za problmy se omlouvm, ale
kdo je nem, e?" zavsil jsem si palici pod kabt a zazubil se.
Bohuel, na zrak obrovskho transvestity byla takov tma, e ho mj
/smv/ od toho, co se mu dole ve zbrojnici rozleelo v hlav,
neodradil.
  "Tak moment, hoane. Prachy na bouchaky m. Take bys njak moh'
mt i na opravy hotel. A ani ne tak /hotel/ jako mho /hotelu/." Stl
jsem k nmu napl zdy a u na m zase mil tm kannem. Nebyl jsem si
jist, jestli m nabito, a hlavn jsem si nebyl jist, co by se stalo,
kdyby se mi trefil do zavazadla. Granty, bombiky s napalmem... Glocky
nabit urit nemm (Krysa mi vyndal zsobnky), a kdy jsem si navc
pedstavil, jak se k mrtvolm, kter m pronsleduj, pid takovhle
zmalovan nestvra... Navc, nemuselo by bt patn, mt ho s sebou,
mohl by m bez vtch problm dostat pes hranice kontinentln Evropy
a tunelem pod Kanlem do Anglie - opt jsem si vzpomnl, e jsem v Den
Helderu piel o doklady.
  "No jo. Dobe. Nco ti zaplatm. Ale prachy mm a v Anglii - a ne v
bance."
  "Nevad, bude to hezkej vlet." Revolver mi dl mil na bok.
  "ekl jsem, e ti zaplatm, tak na m nemi."
  "Lidi toho napovdaj, to bys nevil." Mil na m dl.
  "Pokej, a zakopne a stel m do grant," otoil jsem se k nmu
zdy a vyrazil.
  "Pokej, kam jde, vdy se tady nevyzn!"
  "U jo."
  "Pokej! Musme se domluvit, co dl - takhle se do Anglie nedostaneme.
Potebuju se usuit, namalovat a nov aty!" Uznal jsem, e na tom nco
je. Taky bych se docela pevlkl do suchho, ale co dleitjho,
hromada nenabitch zbran - navc v lodnm pytli - je na nic.
  Zastavil jsem a hlave revolveru se mi zapchla do ledvin: "Tak jo.
See si aty a see njak auto, nejlp ternn dodvku. J se dm
taky trochu do pucu a v osm rno se sejdeme nkde tady v pstavu.
Nejlp na parkoviti u osobn pepravy."
  "Coe? Jak auto? Mysl, e jsem blzen?! Abych piel jet o auto?!
Pojedeme hezky trajektem! A co vbec! To si mysl, e t nechm
odejt?!" Barbar docela zajmav kiel eptem.
  "Tak m zastel. Nashle v osm. A je pt, take moc asu nezbv."
  "Pojedeme trajektem!"
  "Na lo m nikdo nedostane," zanal jsem bt z Barbara njak
unaven. Ledov d隝 mi pleskal na epici a stkal po krku za lmec a za
neprstelnou vestu, v botch mi vachtalo a noc byla tmav a nabit
neptelstvm. Nco v mm hlase transvestitu asi varovalo.
  "Jak mm vdt, e tam rno bude?"
  "Za  jsem to ek, za b, mn auto nikdo nepj, kradenm se skrz
tunel nedostanu a pitom potebuju bejt mobiln, take vlakem nebo
autobusem nejedu, letadlo to sam. Jist sis vimnul, e je po mn
docela shka. Ty ode m zase potebuje prachy, ili se potebujeme
navzjem, co je ten nejlep pedpoklad spn spoluprce." To u jsem
rzoval pry. "A kdy potk njak mrtvoly, ute."
  Zejm uznal, e na m argumentaci nco je.
  Nestelil po mn.

		***

  Varovn ped mrtvolami nebylo vbec pehnan. U Krysy jsme se zdreli
skoro hodinu, tedy dost asu, aby se mrtv zorientovali. A nejen mrtv.
Projel jsem ipem policejn frekvence a hledalo mne snad vechno, co
nos uniformu - klika, e moje elektronika doke rdiov vysln
pekldat v relnm ase. Recepn z Barbarova bordelu se ukzala jako
osoba s fotografickou pamt a tak identifikace nebyla zas a tak
obtn. Z Anglie - pes nepzniv poas - u piltal specil s
Crkevn dernou jednotkou a tak jsem zaslechl st kdovan zprvy o
tom, e "/balek je na cest/". Co by to mohlo bt, jsem radi
nedomlel - e by se Bratrm rozleelo, kdo je prav Temn Prorok a kdo
ne?
  Barbar el od prvn kiovatky na druhou stranu ne j. O nm se
policejn zprvy kupodivu nezmiovaly, zejm u ho povaovali za
mrtvho. Nikoli bezdvodn.

		***

  Vdl jsem, e se po ulicch moc potloukat nemu, take odporn
ubytovna pro nmonky, na kterou jsem po tvrthodince ostr chze
narazil, pila jako na zavolanou. Byla navc pkn zastren - v tom
nejzaplivanjm slepm dvorku, jak jsem tu vidl.
  Otel jsem si d隝 z brl, sthl kilt do oblieje, otevel dvee a
sehrl pantomimu, jako e si brle nasazuju ped svtlem modr bzuc
vbojky.
  pinav vylapan dladiky na podlaze, pinav poplivan dladiky na
zdech, proti mn recepce, kter vypadala jako bunkr. Smrdlo to tam
pesn, jak by se od takovho zapadku dalo ekat - agresivn chlorov
pach dezinfekce, cigarety, marihuana a mnohalet lidsk neistota. U si
ale pomalu zvykm, verej noc v Den Helderu nebyla lep.
  Pozdravil jsem.
  "Mme tu brejlatho frajera," ozvala se za sklem (a movm) recepce
anglitina rozmazan alkoholem. Mu ml kaln oi a plav strnit,
kolem rt lut od nikotinu. Alkohol tu je asi vbec hlavn host i
njemce. Z chodby zleva vala televize, kterou doprovzel opil
mnohohlas. ili jsem ml anci, e si m nikdo nebude vmat.
  "Chci cimru do rna," napodobil jsem opil akcent a docela se mi
dailo.
  "Tak cimru do rna. Dv eura bez povleen, ti pade s. dn ensk,
dnej chlast, dn drogy," nsledoval chraplav smch a pod m
vyjel uplk na penze - jako v bance. Akort tady ten okliv vrzal.
Poloil jsem dovnit ptilibrovku. Za chvli uplk vyjel nazptek s
hrst drobnch. "Na ptce je voln postel, sou tam u dva, ale snad
spj, take by ses moh' vychrpat tak..."
  "Chci cimru sm pro sebe."
  "A sprchu a masrku nechce?" tentokrt nsledoval jzliv smch a k
mi se piblila pinav ruka s olmanmi nehty a pedvedla
nezamniteln finannick gesto nsledovan optovnm vyjetm uplku.
Poloil jsem do nj dalch pt liber.
  "Slunej profit," ozvalo se zevnit uznale a uplk vyjel s orezivlm
kroukem s klem a visakou. "Je to destka, vosprchuj se v umyvadle,
mas zvldne taky sm!" Ten chraptiv smch u se mi ponkud
/zajdal/, ale nechtl jsem na sebe upozorovat. Tak jsem jen podkoval.
  "Doprava!" ozvalo se za mnou, kdy jsem odboil doprava.
  "Jdi do hajzlu, kretne!" odpovdl jsem polohlasn.

		***

  tyi schody nahoru a dlouh rovn chodba pln evu televize a evu
opilch zpvk. Stejn kachliky jako ped recepc, jen pinavj. U
dvojky byly erstv zvratky, jet se z nich kouilo, a vraedn pach
dezinfekce zanal prohrvat. Kdy jsem prochzel kolem dve s slem
osm, s prsknutm se rozltly a spolu s neuvitelnm kravlem se
odtamtud vyvalil chlap v triku, pinavch trenrkch a tlustch
ponokch, pejel mne skelnma oima, udlal vpravo vbok a bez varovn
zaal moit na stnu. Jeho spolenci uvnit nepestali zpvat; bylo to
tak nahlas, e jim nebylo rozumt ani slovo.
  Kdy jsem o dvoje dvee dl veel do svho pokoje, byl zpv slyet
skoro stejn jako na chodb. Aspo u jsem chpal, pro sem ti, co se
chtj vyspat, chod opil na mol.

		***

  Zamkl jsem, nechal kl v zmku a rozsvtil. Standardn hol rovka,
rozvrzan idle, oprskan raditor, bezbarv vylapan linoleum, pnou
lutohnd umyvadlo, pach alkoholovho potu a sexu. Flekat slamnk. Ale
na okn byly neprhledn aluzie, a topen se slun snailo.
  "No prma," shodil jsem lodn pytel ze zad a pomalu se podl zdi sesul
na zem. idle ani postel by mne neunesly. Opel jsem hlavu o raditor,
zakryl si oi a ze zvyku chytil policajty, nejdv ale mstn linku,
jestli ten hajzl v recepci nkam netelefonuje. Netelefonoval, ale u
policajt panoval bzukot. Zprvy o mrtvolch bloudcch po Travemnde
potvrdilo nkolik dvryhodnch policejnch dstojnk a nkdo zrovna
(podivn sekrcenm hlasem) vyprvl, e v kostech ct prser - jako
tenkrt ped masakrem v TICKET TO SHIT: "... povdm Hansi, nco se
semele, v mi. Anglni poslali komando, kter by vyhrlo druhou
svtovou, a jet na nco - nebo sp /nkoho/ ekaj. Jist si
pedstav, na koho tak asi mou ek..."
  "Ukonete to, nejste kdovan!" vpadl do hovoru tkav hlas. Ale na
koho me ekat bratrsk komando, to si opravdu domyslel kad i daleko
mn zasvcen ne j.
  Balek je na cest.
  Brrr.
  "No jo," odkryl jsem si oi a pomalu vstal. Byl jsem stle prokehl,
klouby m bolely, a ki, tak odolnou proti vemu, jsem ml od at
prosklch moskou vodou nepjemn opruzenou... V tom okamiku mi to
dolo. "Sakra himl! Zapomnl jsem na aty!" bezradn jsem se rozhldl.
  Ale v dohledu nebylo jin cesty, ne jt znovu ven. Pi pedstav
ledovho det jsem se roztsl a na chvli se musel pitulit k
raditoru.

		***

  Po tech dnech jsem si sundal potrhanou a rozstlenou neprstelnou
vestu a na prolapan lino vypadla ta hranat vc, kterou mi za ni
strila pan na DAS MDCHEN:
  "Kelly Family - Golden Hits! Pane boe!"
  Hodil jsem tvercov obal na postel vedle palice, z lodnho pytle
vyndal tyi zsobnky do glock, naplnil je prbojnmi, dva zarazil do
zbran, nathl, schoval pistole za opasek pod koili, zbyl dva
zsobnky si dal do kapsy, nacpal vestu do pytle a pytel pod postel,
nechal rozsvceno a zase vyel na smrdutou chodbu. Zamkl jsem sice na
dva zpady, ale tmi dvemi by prolo i dt a ani by se nemuselo
snait.
  Pveck dchnek na osmice jel dl, pavou loui jsem pekroil a
pes recepci se prosmekl - zpoza me se ozvalo rdio a hlasit
chrpn.

		***

  Z telefonn budky na rohu jsem zavolal informace, kde by se te ve
tvrt na est rno daly koupit njak aty. Hovoil pjemn naladn
pota, take jsem po chvilce vyptvn dostal adresu, kter byla sice
nedaleko, ale rozdlem istoty ulice, potem svtcch lamp a
naletnch vloh tak pt svtelnch let.
  Vybedl jsem ze spleti uliek a medov oranov z poulinho
osvtlen jako by trochu i hla. Bohuel, vybedl jsem pmo ped
policejn hldkou. Byli ti a mli samopaly. Pilby a tk neprsteln
vesty se leskly vodou.
  V takovm ppad se d udlat jen jedno.

		***

  "Dobr veer, pnov," zastril jsem si brle do rukvu a drel se
tak, abych ml obliej ve stnu kiltovky, "nkde na thle ulici by ml
bt obchod se aty, jmenuje se to /Das Kleidjederzeit/."
  "Ja, Das Kleid, schaty. Dort, tam. , prominou, v personalausweis,
bitte?"
  "Personal co?" nechpav jsem natoil hlavu. Pli pozd mi dolo, e
mluvit anglicky bylo vc ne neprozeteln - i etina by byla
vhodnj.
  "/Personalausweis/," druh policista snaiv naznail rukama nco
malho hranatho a tet policista svral pabiku samopalu a dodal:
"Papr."
  "Aha! Doklady!" ekl jsem.
  "J, tokldy!" prvnmu policistovi se zeteln ulevilo.
  "Bohuel," zatahal jsem se za oden potrhan prk, "potebuju si
koupit nov kabt," co nejpelivji jsem artikuloval, "pak se vrtm do
hotelu a tam mm doklady."
  "Aha," ekl policista vlevo (pes chpav vznam toho slova siln
nechpav) a posvtil si na m baterkou. Natst jsem si stihl zakrt
oi. Protoe stle prelo, ml jsem dvod bt drami v gumku promoen
na kost (co jsem byl) a tas jsem tedy nemusel ani moc pedstrat.
  "Nov kabt skuten poteba. Co stt se?"
  "Ten star se nelbil opilm nmeckm nmonkm. Moc anglick na n
tady v Travemnde, kali. A trhali. Gumk mi dala hodn pan, ale moc
nepomh."
  "Aha," ekl druh policista, te u podstatn chpavji, a sklonil
baterku. ekal jsem, e se m bu zept na jmno hotelu, nebo se mi
omluv za chovn svch krajan - ale jen mi ukzal kudy k obchodu.
  "/Aufdrzn/!" zakomolil jsem, vloil do hlasu smv a naznail
zamvn.
  "/Helou/! Auf viederzehen!" zavolali za mnou policist jednohlasn.
  Zajmav, jak to nkdy jde i po dobrm. Kdy se le dostaten drze.

		***

  Ped luxusn vlohou obchodu s obleenm mne pochmurn napadlo, e
tady to po dobrm nepjde. Na markzu nad vchodem bubnoval d隝, nadechl
jsem se, nasadil brle, urovnal pod bundou glocky a nebojcn otevel
naletn dvee. Z luxusnch obchod mm trochu divn pocit. Vdycky si
tam pipadm nepatin.
  Drah vn, tlumen svtla, tlumen hudba. Jak jsem stoupal po
schodech pokrytch peliv vyluxovanm bhounem, jet jednou jsem si
(pro jistotu) zkontroloval pistole. Ti prodavaky mne sledovaly zpoza
pult, v rovch pltch vypadaly jako nalehan jahodov zmrzlina, a
zdlo se, e bez boje to nepjde.

		***

  Takhle eredn jsem se ale u dlouho nezmlil. Jestlie prodavaky
vypadaly jako zmrzlina, kdy jsem k nim doel, byly jako med. Jako by si
ani nevimly, jak orvan, promen, pinav a smradlav jsem.
  Kdy zjistily, e nemluvm nmecky, lman mi vysvtlily, a prosm
vydrm, e zavolaj nkoho, kdo um anglicky, a jedna odbhla nkam
dozadu. Ne se vrtila s proedivlou dmou se zlatmi brlemi, zbyl
dv se na m usmvaly a j byl tak nesvj, e jsem nevdl, jestli se
mm taky usmvat nebo je postlet nebo co.
  "Vy tedy nov aty skuten potebujete jako sl, chudku!" sprskla
ruce dma a chytla m za loket.
  Pr chudku!

		***

  Za slabou plhodinku vybrn bylo na pult u pokladny ve, co jsem
poteboval. Bohuel, rychleji to nelo. Proedivl pan byla tak
starostliv, e i mn pipadalo nevhodn ji urazit.
  "Bude to opravdu ve?" starostliv se zeptala u potet a slena za
pokladnou strnula s rukou vykvav zdvienou nad klvesnic.
  "Urit ano. Akort budu potebovat nco, v em to odnesu."
  "Ale to je samozejm, pane! Alles, Gretchen," kvla na pokladn. J
jsem se zatm kradmo rozhldl. Vude, kde jsem obchzel regly a
stojany, byl koberec pokapan vodou, kde jsem se zastavil, byly tmav
bltiv louiky nikdo si toho nevmal.
  "Pt set edest eur, pane," usmla se pokladn Gretchen.
  "Nevad libry? Trochu promoen libry?"
  "Penze nevad v dn podob," zasmla se Proedivl a luskla prsty
a Gretchen zaklapala na kase: "Ti stovka deset libra, mein Herr."
  "Tady, odlepte si, mm trochu ztuhl prsty," podal jsem j promoen
smotek. Zatmco s nm bojovala, Proedivl mi vyprvla, jak to bude
/asn/, a Brati zavedou celosvtovou jednotnou mnu. etla pr v
novinch, e penze - kdy u je nkdo bude chtt msto kreditnch karet
pouvat - budou plastikov take "... se nenamo, neroztrhaj, ani
jinak neponi, no prost /asn/."
  "Ano," odpovdl jsem, ale jak ekla dvakrt to "asn", vzpomnl
jsem si na Veroniku Braunerovou a nkde uvnit mne tak divn zamrazilo.
M ji Seydelmann, nebo nem? Nebo /u/ nem? Nechpal jsem, co znamen
to zamrazen; naopak, co znamen souasn masivn prosazovan
kreditkaret je velmi zejm: Crkev Zcho Spasitele zskv podrobn
pehled o pohybu obyvatel. Ale na to u se pilo dvno.
  "/Danke schn, mein Herr,/" vrtila mi Gretchen zbytek mokrch
anglickch bankovek a nkolik suchch evropskch. Trochu bezradn je
drela v obou rukou. Splcl jsem je dohromady a nacpal do kapsy. Mezitm
mi druh a tet prodavaka sloily aty do dvou velikch
svtlefialovch igelitovch taek. Pestoe thlo na estou a as
zanal tlait, nedalo mi to:
  "To je normln, e se tu ke vem, co vypadaj jako j, chovte tak
slun? A v takovouhle dobu? J sm bych se tipoval sp na nkoho, kdo
to tady chce vykrst."
  "Na zlodj my tady zazen!" zasmla se Gretchen a vythla zpod pultu
malikatou stbrnou dvaadvactku. Vypadala jako zapalova.
  "Vzdvm se," ekl jsem.
  "A mme vlastn bezpenostn slubu," ekla Proedivl.
  "Jakkoli zkaznk je zkaznk a tedy ten, kdo ns iv," ekla
plynnou anglitinou prodavaka, kter dosud mlela. Podle divnho
odlesku v och jsem pochopil, e to tak nebvalo vdycky. Mm dneska
zkrtka tst.
  U jsem byl u vchodu, kdy na m ta mlenliv /frulein/ jet
zavolala a sebhla ke mn s barevnm igelitovm detnkem s npisem DAS
KLEIDJEDERZEIT: "Nen to dn zzrak, ale do hotelu vydr."
  "Mnohokrt dkuji," ekl jsem a marn vzpomnal, kdy jsem naposledy
tolikrt podkoval alespo za tden.
  Asi nikdy.

		***

  Noc byla pod stejn studen, jen d隝 zeslil. Pltno markzy dunlo
jako tympn a po asfaltu silnice a po chodnku tanily bl bubliny.
Struky podl obrubnk rachotily a mizely v kanlech a lampy hlasit
bzuely.
  Rozthl jsem detnk a napadlo m, e mj boj m pece jenom njakou
cenu. e vechno to zabjen za nkoho je.

		***

  Detnk vydrel a k ubytovn, take jsem ped vodou uchrnil i aty v
takch.
  Tentokrt se recepn probudil.
  "To jsem j, destka," zainel jsem klem.
  "A kurva!" ozvalo se z kukan zklaman. Jednoznan nad tm, e mj
jist velezajmav lodn pytel byl takovou dobu sm.
  Zpvu na chodb odumela lidsk sloka, televize vala neruen dl:
tentokrt to byl vzpomnkov poad na Kelly Family. Star znm zvratky
u zaschly, ale pibyly nov. Mo se sprami mezi dladikami rozlila do
jezrek a m dupn, jak jsem je peskakoval, vykouzlilo drobn
vlnobit.
  Pokoj vypadal pesn tak, jak jsem ho opustil, bylo tvrt na sedm a na
odpoinek nebyl as. Poloil jsem taky na postel, vrtil se ke dvem a
zamkl.

		***

  Kdo se nkdy zkouel koupat v umyvadle, v, o em mluvm, kdo ne, tomu
to nem cenu lit. Pouval jsem miniaturn mejdlko v umlohmotn
sce a nku z cru starch kalhot.
  e tee jenom studen, mne vbec nepekvapovalo.
  Je neuviteln, jak svtlmi barvami rozz budoucnost nco tak
prostho jako such spodn prdlo. Siln bavlnn JGERHOSE, jednoduch
voln hazuka s npisem FREDDYDAS a tymi pruhy na rukvech (mikina se
tomu tady bhvpro k), tlust podkolenky. Boty byly trochu problm
(mokr problm), tak jsem je vycpal novinami a opel o raditor. Musel
jsem doufat, e mne v pt hodin nikdo nenapadne. Bez bot, kter
snesou mou hmotu, bych byl ztracen. Radi na to nemyslet (ale nedalo mi
to - Konen dsledek: Zem v hajzlu, protoe se pan Hodn nestihl
obout).
  Vythl jsem lodn pytel a rozloil krabice se zbranmi a nboji po
posteli. Nejdv ale policejn brnn. Horn krune kryly hru, boky,
bicho, zda a ramena; spodn stehna, kolena a ltka. Vechno z
kompozitovch lamel, kter se pi pohybu zasouvaj do sebe, take skoro
nepekej (dokonce ani apartn suspenzor nedel - neprsteln slipy,
co m jet v ivot ek?). Moje bitevn kombinza to samozejm nebyla
ani zdaleka, ale urit to bylo lep a odolnj ne sebelep
neprsteln vesta - s trochou odstupu se to dalo povaovat za prapedka
vech bitevnch kombinz. Peliv jsem dothl popruhy, pihladil such
zipy a zkusil udlat hvzdu a most. Hvzda la, na most ty lamely
nebyly, take jsem skoro upadl; pesto jsem byl pohyblivj, ne jsem
ekal. Z fialov igelitky jsem vythl pevn ern kalhoty a ernou bundu
ze siln ke - prozeteln jsem svrky koupil o dv sla vt, take
se pod nimi panc ani nijak nersoval, jen jsem vypadal nablble
svalnat. Bundu jsem jet na chvilku sundal a pipevnil si nloketnky
s chrnii pedlokt. Nechtl bych takovm loktem dostat do ksichtu:
zkusil jsem jen tak cvin klepnout do zdi a mlem jsem udlal prchod
do jedenctky. Jako jedin nevhoda se jevilo, e mi v tom zanalo bt
trochu teplo - kdo ale m vechno. Nostalgicky jsem zavzpomnal na
termoregulaci bojov kombinzy.
  Pak jsem se konen dostal k vzbroji. Rozmotal jsem pouzdra a emeny
a navsil a navzal si je na bundu. Pak jsem rozebral a peliv vyistil
a namazal vechny zbran. Pak jsem asi pl hodiny plnil zsobnky,
posouval pouzdra po emenech a vel to elezstv po sob, aby bylo
snadno k dosaen - jen granty, nhradn napalmov bombiky a zsobnky
do steyru jsem dal do neprstelnch schrnek na binm panci - pro
jistotu.
  Steyr jsem si dal pod prav rameno - levou rukou neumm stlet moc
pesn, ale u steyru neteba. Perkusn revolver jsem si naopak zavsil
dopedu na pupek, tak, abych ho ml na dosah pravou - tam bude pesnost
vc ne uiten. Nhradn (peliv naldovan) bubnek mi spolu se
zsobnky do glock til levou stranu hrudi budou mi dlat boule na
kabtu. Abych to vyvil, povsil jsem palici symetricky napravo.
Plamenomet na levou ruku pod steyr, piezogun na pravou. Jeden glock jsem
si dal vzadu za opasek, druh do velice praktickho pouzdra na prav
pedlokt - je v nm pruina, take sta speciln pohyb zpstm a
zbra mi sama ko do dlan... Muste ale mt trochu posteh a trochu
trnovat, jinak vm sko na podlahu, a to docela daleko. Utrhl jsem z
novho ernho (oblbenho) olejku cedulku s npisem KAKADU FOR YOU a
oblkl si ho navrch - vechny zbran bezpen zmizely. I nablbl
svalnatost zmizela - vrstvy oblecen a vzbroje ze m udlaly solidnho
tlusocha - na prvn i druh pohled jsem nyn vypadal na poctiv dva
metrky. m jsem zskal hned dv vhody narz: o tom, e jsem tlust,
nikde v mm popisu (kter policie vysl snad kadch pt minut) nen
ani zmnka. A za druh: kad o tloutcch pedpokld, e jsou
nepohybliv, pomal, klidn a oviln, take ostraitost polevuje.
  "Tak se uka, tlusochu!" zaklebil jsem se. Tikrt jsem zkusil
vystelovac pouzdro a glock mi ultl jen jednou. V duchu jsem se
pochvlil a zaal tahat zapaen papr z bot.
  Na ulici ped ubytovnou se strhl njak ruch, ale v dunn televize z
osmiky se nedalo rozeznat, o co pesn jde. Asi se bl dal
noclenci.
  Nebo tak ne.

		***

  Pidal jsem.
  Boty sice byly stle sp mokr ne vlhk, ale zase ne tolik, a navc
byly pjemn zaht od raditoru. Pozapnal jsem pezky a pethl si
pes n kalhoty "/... kvalitn nemakav ltka a puky jako bitvy!/"
vytanula mi slova proedivl dmy. Co mi to jen dalo prce, pesvdit
ji, e opravdu nosm takhle velk vdy.
  Chvli jsem poskakoval po pokoji, jestli neinm, jestli ze m nco
neopadv, a abych si ovil pohyblivost - pak zaala povolovat podlaha.
Z igelitky jsem vyndal posledn vc - oblben klobouk s irokou
krempou. Nikoli sice stetson, ale podle dmy stejn kvalita - pr
/nmeck/. Sthl jsem si ho hluboko do ela, aby nebylo vidt oi,
pendal vci z prku a star bundy do nov, nacpal vechno, co po mn
zbylo, do lodnho pytle (disk s Kelly Family bhv pro do kapsy k
diktafonu), zavzal ho a vyel na chodbu. Jak jsem si vak pehazoval do
lev ruky, abych mohl zamknout, z rukvu mi vyskoil glock. Pruinov
pouzdro bude mt i mouchy.
  Bylo za pt minut sedm a jet jsem si poteboval nco zadit.

		***

  "Hej! Kerej ty se?" ozval se z recepce chraplav hlas.
  "Destka," hodil jsem kl do uplku.
  "Tak moment, tlusochu, to teda ne!" plavm strnitm zarostl obliej
se piblil tsn k zamovanmu oknku: "Platil to ten druhej a jen
za jednoho, take...!"
  "Take mi chcete nco ct?" na okamik jsem polevil v ostraitosti a
pouil modulovan hlas.
  "Ne-e. Asi ne. Vechno v podku," ozvalo se z recepce tsn po
hlasitm kytnut a zakvlen nohou idle, jak se vous instinktivn
odstril. Musel jsem se proklt, protoe na hlasov tok urit
nezapomene a policajti asem projdou i takovhle pajzly. Odhadl jsem
neprstelnost skla za m a trhl pravm zpstm - v t chvli se mi
za zdy rozltly dvee.

		***

  Natst to byli jen dal opil noclenci a natst si glocku
stnnho irokm rukvem olejku nevimli.
  "Uhni, tlusochu," odstril m prvn z nich.
  Varovn mne zaimralo vzadu na krku. Na rannho opilce ml pli
jasn oi a nebylo z nj ctit nic ne zubn pasta. A to, e na m
mluvil anglicky, taky nebylo samo sebou.
  "/Gut, gut,/" zvedl jsem ruce a nechal glock zajet zptky do pouzdra.
Rychle jsem vyel ven.
  Stle byla tma, stle prelo, ale u jen tak stedn a j si hlasit
oddechl - m maskovan prolo. Ale jestli se jim ten trouba z recepce
zmn o modulaci... Jako bych ty policajty slyel: ,Stalo se tu v
poslednch tyiadvaceti hodinch nco divnho? Cokoli?!` Nadhodil jsem
si vak na rameni a prothl krok.

		***

   jet trochu polevil a nebe mezi domy zjasnlo pedzvst
svtn; jinak byla pod lezav zima. V mm obleen ale bylo fajn.
Oranov lampy bzuely a mokr koi hlavy mlaskaly pod nohama - v
ulikch jsem byl docela sm. Lodn pytel jsem nacpal do kontejneru v
njakm prjezdu a s rukama v kapsch doel na ulici, kde jsem kupoval
aty.
  Tentokrt jsem se msto doleva dal doprava. Hledal jsem obchod, jakch
by v pstavnm mst mly bt destky, a tak jsem na jeden za pr
okamik narazil.
  Klenotnictv kombinovan s drami suvenry - prv otvrali.

		***

  "Dobr rno, copak to bude, pane?" potlail zvnut mal tm
holohlav muik s tlustmi brlemi a ptami rameny. Do anglitiny po
mm pozdravu peel naprosto plynule.
  "Shnm njak stbro."
  "Stbra mme, jak si jen zamanete!" Rzem bylo po zvn, a pesn
jak jsem po sv nespecifikovan otzce ekal, zaal tahat vechno
stbro, co ml.
  "Potebuju kvalitu, alespo osmistovku. A poznm to," varoval jsem ho.
Dal jsem svmu hlasu trochu podtn, take jeho naden ponkud ochladlo
a dva mlk uplky vykldan ernm sametem sthl zpt. Ale i tak na
pult zstalo blho kovu vc ne dost.
  "Nunice ne," odmvl jsem prvn zsuvku, "tyhle prsteny mon
pozdji... Tohle vypad zajmav!" zarazil jsem se nad na uplkem,
kter pta muk vythl naposledy, s takovm jakoby ostychem. Byl pln
medail, tkch prsten s lebkami, znak hudebnch skupin, hkovch
k, runovch npis...
  "Je to celostbrn?" zeptal jsem se.
  "Jist, samozejm!" elo se mu do ukivdnch vrsek sloilo skoro a
k temeni.
  "Mte n?"
  "N? Na co n?" Vechny pozitivn emoce z mu kova hlasu vyprchaly.
Uvdomil si, e je v podstat jet noc a zaal dostiv pokukovat po
dvech, jestli ist /nhodou/ nejde policejn hldka. Ale vstran
spna pod pultem se mu makat jet nechtlo - co kdyby z toho
tlusocha pece jenom nco kplo.
  "Tohle bude stait," vzal jsem perozek se stbrnou rukojet. Muk
uskoil a j perozek zabodl do jedn medaile a rozlomil ji.
  "Boe mj... !" muk zaal mtrat pod pultem.
  Bylo to opravdu stbro, dn postben mosaz.
  "No vborn!" pouil jsem kladnou modulaci. "Samozejm, e to
kupuju," poloil jsem znienou medaili stranou, "a tuhle taky a tuhle a
tuhle," pokldal jsem medaile na hromdku, "a tuhle a tuhle. A pr
tchhle." Muikovi se do o vrtila chamtivost. A sebejistota. Pece
jenom to je tlustej anglickej ken.
  "Te njak ke, ale normln, ne tyhle," ukzal jsem na svastiky.
  "Normln ke te moc nefrej, tak mm opravdu vbr. To vte,
Zc Spasitel a star Bh si pod vousy moc nejdou," muk bleskurychle
vythl dal uple, tentokrt narvan ki. Napadlo m, jak je to
zvltn: Brati vldnou sotva pr tdn a on u si nedovol prodvat
symboly starho nboenstv jinak ne na vyzvni - na rozdl od
hkenkrajc.
  K bez Jee, s Jeem, s ukiovanm blem, s npisem HELLS
ANGELS, s npisem FUCK OFF, HARLEY DAVIDSON a tak podobn. Chvli jsem
se tm pehraboval a vzal est vtch bez nieho - tvarem pipomnaj
dky, a kdy se del pka zapiat... nemohu si pomoci, pi pohledu
na Jee mne vdycky zanou svdit jizvy na dlanch.
  "Mte skvl vkus, pane!" zamnul si muk ruce, kdy jsem ke
poloil k medailm. Nakonec jsem vzal jet osm tkch prsten s
rznmi lebkami, znakem DEAD KENNEDYS, SDR a tak podobn, a jet osm
irokch prsten bez ozdob.
  "To bude asi vechno," podval jsem se na matn zc, msty
naernalou hromadu, "budu platit librami."
  "Na to jsme tu zazen, jiste ano, pane, jiste." Muk, kdy jsem
vythl penze, konen zcela uvil, e dnes rno udlal terno, brle se
mu orosily a rozpoutl se jako mslo.
  Ani to nebylo tak drah, jak jsem ekal. Rozhodn ne tak drah, jako
sluba, kterou mi (jak doufm) stbro proke.

		***

  Se znateln ztklmi kapsami jsem zael zptky do bonch uliek a
navtvil vetenictv a pekrnu. Rann pekrna je pro lovka z
tyiadvactho stolet nco jako nefalovan zzrak. Hlavn ta vn.
  Kdy jsem se vrtil na hlavn, byl ze m bodr tloutk spchajc
studenm rnem s reklamn takou plnou mastnch paprovch pytlk -
bodr tloutk cpouc se koblihami. Policejnm hldkm, kterch smrem k
osobnmu pstavu pibvalo, jsem nestl ani za pohled.
  Koblihy byly tepl a voav (kouilo se z nich) a nkde daleko vpravo
za mnou se ozvala stelba ze samopal. Zpomalil jsem a chytil ipem
policii. Do ubytovny, kde jsem trvil konec noci, prv dorazilo nkolik
mrtvol z DAS MDCHEN a stetly se s st anglickho komanda, kter tam
na m ekalo. Mui byli vycvieni opravdu skvle, mrtv je - alespo
podle hlas - nijak nevyvedli z mry. A tak umrali se slovy
standardnho hlen na rtech.
  Bhem nkolika destek sekund bylo po vem. Poslouchal jsem jet
chvli, ale popis, kter policie vyslala kolem dokola, se o zmn mho
zevnjku nezmioval.
  Take jsem vythl dal sek - koblihy tentokrt byly s malinovou
marmeldou. Bylo sedm ticet sedm, nejvy as chytnout taxk a dostat
se na parkovit. Dle ne deset minut jsem tam nechtl okount, to bych
mohl bt npadn.
  "Taky m mohlo napadnout lep msto," kchl jsem a mezi zuby mi
vyltl oblek cukru.

		***

  Mvl jsem na taxi, d隝 mi evelil po kremp klobouku, a jak se
rozednvalo, byla m dl vt zima. Ale vrstvami mho obleen
nepronikla, v aludku m hly koblihy, a budoucnost byla zase o kousek
svtlej.
  I kdy, nebylo tak pln jasn, /kter/ budoucnost.

		***

  "Tak jsme tady," taxik zajel ke stran a zastavil. luto-ern
pruhovan zvora ped hldanm parkovitm pro pasary trajekt byla
pr metr ped nmi. Dal jsem ofrovi dv eura navc a vyslouil si
uctiv: "/Bye-bye/."
  Kdy jsem se s nefalovanm funnm vyprostil ze dve petopenho
vozu, stroj ulehen stoupl snad o deset centimetr. Je to fajn vc,
vypadat na svou vhu.
  Opel jsem se o zelen zbradl, zmuchlal reklamn taku a pustil se
do poslednho pytlku koblih. U byly studen a cukr byl navlhl. Jak si
lovk rychle zvyk na lep - vzpomnl jsem si na tatrgelov recyklt a
dvakrt se koblihm omluvil: i kdyby mi upadly do blta, byly by
dvacetkrt a ticetkrt lep.
  tyicetkrt.
  Hlda, z mal prosklen kukan obsluhujc zvoru, pelpl a
neznateln zavrtl hlavou - jako bych mu etl mylenky: Jet si kousni
a praskni, tlusochu. Vzpt se na m zahledl bedlivji a tentokrt mu
po oblieji peltla znateln silnj vlna nevole - a tentokrt sama
nad sebou: to proto, e jsem od vstupu do taxku pouval jednu z
nejlepch masek, jakou znm. Masku, ke kter mete nosit ern brle i
v kalnm, detivm rnu. Teleskopickou slepeckou hl z vetenictv jsem
ml zastrenou v kapse a te jsem ji vihem rozthl a opel o zbradl
vedle sebe. Bylo za ti minuty osm, a u zleelo jen na Barbarovi, jeho
dochvilnosti, chamtivosti a sklonech k udavastv. Za jakkoli informace
o mn byla v minulch deseti minutch vypsna nov a podstatn tunj
odmna. Barbar o tom mon nevdl, nebo nevm, kadopdn policejn
frekvence byly zatm - v rmci monost - klidn; dn pesmrovn
dernch sil k parkoviti u trajekt. Jinak, jak lid zanali chodit do
prce, byly stety s mrtvolami stle astj. Dalmi evergreeny
vysln byl mj star popis a informace o balku, kter je "stle na
cest".
  K zvoe touto dobou nepijdlo pli aut, protoe dal trajekt
ml odplout a za ti tvrt hodiny. Dval jsem se jakoby stranou a
pitom si kadho idie bedliv prohlel.
  Barbarovo auto jsem ale poznal u z dlky.
  Poslechl m a najal velkou ternn dodvku. Byla ern, s dlouhm
umkem, irokmi koly, do neprhledn tnovanmi okny a bytelnou
ochrannou m ped morem - chromovan trubky vypadaly jako nco, co
zbylo z ropovodu. Na pneumatikch svtila bl slova GOODYEAR a na
dvech zlat ozdobn npis CHEVROLET DRAGON 4WD. Mon trochu pli
npadn, ale urit dost rychl a odoln.
  "Slym znm motor," ekl jsem do tlumenho burcen osmivlce a
zaklepal na auto slepeckou hol.
  "Co se dje?" sjelo oknko a objevil se... Nejdv jsem se lekl, e
jsem se zmlil, ale byl to opravdu Barbar. Nov vrstva mejkapu m
nezmtla, ale dlouh vlasy ml staen do aknho ohonu. S
vnovervenou mal.
  Zashl mne oblak sladkho parfmu.
  "Ani se snad nedje nic, jen tu na tebe ekm," ekl jsem. Kdy chci,
je mj hlas nezamniteln.
  "Ty ses teda vyvihnul, tlusochu. Jestli se nco bude dt, tak t
budu muset koulet ped sebou," zavrel Madam, ale jeho hlas prozradil,
e m rd vid. Urit moc nevil, e pijdu. Zezadu se ozvalo zajeen
vytenho motoru a zatrouben.
  "No ano, moment," zvedl jsem hl, zamval a s opatrnm poklepvnm
obeel pedek chevroletu. Barbar mi otevel.
  "To byl ale blbej npad, dt si spicha tady," jak zavrtl hlavou, ohon
mu zaustil po ramenou a nunice zachestily. Ml obleen "kalhotov
kostm" a kozaky na polovysokm podpatku - vechno z ern ke.
  "Ani moje npady nejsou vdycky geniln. Je dovnit, chvli se
zdrme, pak to otome."
  Vrtn u zvory ns na parkovit pustil bez poplatku, a jak jsem
vidl v zrctku, to auto, co za nmi troubilo, mlo s prjezdem
problmy. Strn zejm trp slabost na slep tlusochy.

		***

  Parkovit bylo poloprzdn. Barbar jel po lutch ipkch a zastavil
na prvnm volnm mst.
  "Pro sakra nememe jet trajektem? Odsud?" zaal, jen co vyadil.
"Dval jsem se do mapy a po silnici je to k tunelu osm set padest
kilk a pes tyi stty - i s Nmeckem."
  "Na vnitroevropskejch hranicch se urit nekontroluje moc zhurta -
nejsp pod vbec. A vsa se, e tady jo," kvl jsem k terminlu. "A i
kdybysme se na lo prostleli, tak v, j Bratrm za jednu podnou
raketu stojm."
  "Aha," Barbarovy namalovan rty se sepulily, "proto je teka za
informace o tob takovej balk," ukzal na rdio. "Doufm, e vysol
aspo jednou tolik, kdy u jsem t neprsknul."
  "Pros to neudlal?"
  "Dy km, doufm e vysol vc!"
  "To doufej," vythl jsem dal koblihu. Zejm se mezi nmi snail
vybudovat cosi jako "most dvry"; a zejm s nsledujcm clem: J mu
zaplatm a on m ud potom. Celkem snadn zisk. By se zdlo. Anebo by
majiteli bordelu takovhle spoluprce s polici moc neprospla. A ani ne
tak s polici jako s Crkv Zcho Spasitele, protoe kadmu bylo
jasn, kdo za tm je.
  "Tys nesloil psahu?" prohlel jsem si nakousnutou koblihu -
marmelda vypadala jako hust krev.
  "Jakou psahu?" Barbar se dval z oknka a nalakovanmi nehty
vyklepval na volant nervzn rytmy.
  "Ruka na Knize Pravdy."
  "Ale jo. Akort jsem se t Knihy nedotknul a ty opiky kolem jen tak
sehrl. Prej to po tom dotyku nkdy me bejt docela hork."
  "/Hork/, to jo," podval jsem se na jeho kozaky a jen tak tak udrel
neutrln obliej.

		***

  "Pojedeme?!"zeptal se za chvli netrpliv.
  "Nechce koblihu?"
  "Do hajzlu s koblihou! Jak me jst! J jsem nervzn, e bych se
poblil z vody!"
  "To je tm, e nejsi najeden. Ale m pravdu, radi pojedeme." Prv
jsem zachytil hlen, e se nkolik mrtvol objevilo v ulicch nedaleko
osobnho pstavu.
  "Take sis to nerozmyslel? Holandsko, Belgie, Francie, Eurotunel II?"
Barbarovy ruce na volantu se svraly a uvolovaly.
  "Pesn. Kdybys nemoh', klidn budu dit."
  "Jo, to v e jo. Ty tak vypad, e zvldne takovhle auto!" odfrkl
si a nastartoval. Osmivlec se rozbublal, topen vydechlo proud teplho
vzduchu a strae setely vodou rozvlnn svt.
  Docela jsem se na cestu til. Rd jezdm po tch zdejch hezkch
silnicch a tak daleko m v ivot nikdo nevezl - kdy jsme jezdvali s
Elvirou a Hnuskem, vdycky jsem koroval j.
  Oni se bli provozu.

		***

  Barbar se vyhnul rannmu dopravnmu kolapsu (jet zahutnmu
mrtvolami a polici) a bonmi ulikami vyklikoval z msta. Pemlel
jsem, jak to, e tyhle erstv mrtvoly nepouvaj stroje. Modr ksicht
a jeho dva kumpni - a nakonec i slena Tinkerov a Turist - s tm
problmy nemli.

		***

  Chevrolet spokojen burcel a hol rozmokl pole jen letla dozadu.
D隝 zase zhoustl, ed nebe trochu kleslo a Barbar mil k dlnici,
kter obchvacuje Hamburk.
  Kdy obchvat, tak obchvacuje.
  "ekni, pro t vlastn honj? Jsou to Brati, e jo? A co v o tch
mrtvolch? Ty chodc myslm," Barbar na m vrhl postrann pohled.
  Do jak mry ti asi tak mu vit, hochu. Dve. Pero. Hned kousek
za Travemnde m napadlo, e se mon s polici dohodl a te funguje
jako volavka. Pravda, nikde na chevroletu nen dn pozin vyslaka,
ale satelity jsou i v tomhle stolet docela pokroil. Ale kdy neme
pedat informaci ven, pro si nepustit pusu trochu na pacr. V
nejhorm, zabt ho mu vdycky - a u stran dlouho jsem si s nikm
podn nepokecal.
  "To v, Crkev Zcho Spasitele ve mn vid jist nebezpe, a jak
se nov pni vypodvaj s nebezpem, us mon slyel. Kdy bydl
blzko eky," kvl jsem k hladin Labe, kter se objevilo v polch.
ernala se v nm obloha.
  "Jak me bejt nkdo nebezpenej pro organizaci, kter bhem
osmatyiceti hodin pevzala vldu skoro nad celou zpadn civilizac? A
navc nkdo takovej jako ty?" Transvestita zavrtl hlavou a ujelo mu
hlasit uchechtnut, kter se pokusil maskovat zakalnm.
  "Obas nkdo nevypad, na to, co je," pokril jsem rameny a mrkl na
jeho vnovou mali.
  "Hm. A co ty mrtvoly?"
  Jestli to, e mi nev, jenom hrl, hrl to celkem dobe. A pece
jenom - i kdy jsem si tak dlouho nepokecal zkladn pslov mho asu
zn: /ticho je ivot/. Tady v tom stolet, kde donedvna lo jen o
penze, zatm pod kaj /mleti zlato/.
  "Nevm o nich vc, ne e m nemaj rdy," zavrtl jsem se.
"Poslouchej, co kdybych el dozadu? - Potebuju si nco pipravit.
Zvldne to tady beze m?"
  "Tsss!"
  Pkou ovldajc motorek jsem otoil sedaku proti smru jzdy a
pekulil se do nkladnho prostoru. Tk chevrolet si zmny tit ani
neviml.

		***

  Rozsvtil jsem stropn lampiku a za slabou plhodinku ml vechny
del pky stbrnch k nabrouen do vraednch pic. Piliny jsem
peliv schraoval na novinch. Pilnk z vetenictv byl sice tup, ale
kdy se pitlailo, lo to. Ne jsme dojeli k hranicm s Holandskem,
zvldl jsem rozbrousit skoro vechny medaile. Vysypal jsem z piezogunu
psek a naplnil ho pilinami. Jet mi zbylo skoro na tikrt, tak jsem
stbro sesypal do igelitovho sku a peliv ho uloil do kapsy.
  Holandsk hranice se daly zjistit jen podle velk modr smaltovan
tabule u cesty:
  VTEJTE V NIZOZEMSKU!
  Co nejlpe jsem si otel prsty zaernn stbrem, ale moc to nelo.
Svalil jsem se zptky do sedaky a otoil ji elem ke sklu. Stbro
nakysle vonlo.
  "Cos to dlal?" Barbar na m vrhl dal z kosch pohled.
  "Takov ppravy... A bude njak vt parkovit, zastav.
Potebujeme jinou znaku - lbeck, navc z pjovny, by na ns mohla
nezdrav upozornit."

		***

  Take v njak vesnici jsem si el u mstnho supermarketu umt ruce a
sundal pitom slo z oividn dlouho nepouvanho volkswagenu. Barbar
dval pozor, ale v deti nebyla venku ani noha. Na odpovadle za
vesnic jsem znaky prohodil - vesnika se kupodivu jmenovala
/Kyblhooven/. Jak se ta etina nkdy hod. Otel jsem si prsty o mokrou
trvu a vyhoupl se nazptek.
  "V, co je mi divn?" Barbar selpl plyn a automatick pevodovka
nkolikrt hladce peadila, "nejsi na svoji figuru njak tkej?"
Zeteln komentoval poklesnut auta. Ale pro ho nekomentoval u
pedtm? e by mu nkdo ekl, aby se zeptal? Projel jsem znovu veker
vyzaovn chevroletu, ale dn komunikan kanl jsem opt neobjevil.
Ale opravdu to vypadalo, e mu nkdo, kdo vidl, jak se vz zhoupl,
rozkzal, a se zept.
  "Budeme si muset urit pravidla," zahledl jsem se na Barbarv profil:
"Pravidlo slo jedna: Nevyptvej se." Na jeho mejkapem pokrytm
oblieji se nedal rozpoznat dn obvykl pznak hnut mysli, ale byl
jsem si m dl jistj, e je volavka, jen jsem pod nevdl, jak se
s nm domlouvaj. Napadala m jen hodn pokroil telepatie, ale na tu v
tomhle ase nevm. U ivch.
  Barbar si dal s odpovd naas:
  "Pozor, na drzosti jsem hklivej. A us m stl jeden docela vnosnej
podnik, take minimln /pr/ odpovd mi dlu!" "Nebezpen" nakril
obo a zrctko po mn stelilo "vraedn" pohled.
  "Dobe," rozhodl jsem se pro pokus, vechny pirozen, nadpirozen i
elektronick smysly v nejvy pohotovosti: "Jsem tak tk, protoe
nejsem pln lovk. Mm organismus prorostl pseudokovovmi posilovai
a..."
  "... a jsi z budoucnosti a ty ern brejle nos, protoe m mu
oi!"
  kublo to se mnou a glock mi do dlan skoil skoro sm.
  Barbar si zbran neviml a arogantn se rozchechtal: "Taky tu
komiksy. A D-mana mm snad nejradi. Takovhle kecy na m nezkouej!"
  Co se na tohle d ct?! Glock zmizel zptky v pouzdru a druh
cvaknut pruiny se tak ztratilo v hluku motoru.
  Take jsme dl pokraovali plni "vzjemn dvry". Jednu vhodu to
mlo - pes cel Holandsko a Belgii bylo v aut pjemn ticho.

		***

  Francouzsk hranice byla v mrnm dol a jako pedel se dala poznat
podle velk modr smaltovan tabule:
  VTEJTE VE FRANCII!
  A tak podle ztaras z policejnch aut, bodlinatch ps, kotou
ostnatho drtu roztaenho daleko do rozbahnnch pol a t
"nenpadn" umstnch obrnnch transportr. Mly velk kola a stly
na krajnicch ve stoupn za hranin rou - dvouhlavov kulomety v
otonch vch svraly silnic a k zatce, z kter jsme prv vyjeli.
  "Teba tu nejsou kvli nm," optimisticky ekl Barbar.

		***

  "Urit ne," ekl jsem j a rozepnul si pl᚝, abych ml zbran co
mon po ruce.
  Ped nmi byla ada asi pti aut - na jejm konci prv dobrzoval
luxusn ern mercedes - Barbar spodan zastavil za nm. Pestoe jsme
pes stechu limuzny vidli pohodln, vhled na to, co se dje pmo na
pechodu, nm stnila ovln z obrovskho kamionu s cisternou, kter
stl tsn ped medvdem. Na gigantick nerezov ndri byl anglick
npis: GUINNESS - JEDIN PRAV ANGLICK PIVO.
  "Tak, Barbaroso, te se bude lmat chleba. Sp ale kosti. M to auto
pjen na sv jmno?"
  "Blzn? Ani na ksicht ne." Barbarv hlas znl pikrcen. Jestli to
hraje, tak je opravdu dobr herec. I kdy na druhou stranu, jestli je s
nimi, tak jsem dvodem toho pikrcen j - nebo sp arzenl
vystrkujc rky zpod mho kabtu. Vfuky kamionu vychrlily mrano
edho koue a ada popojela.
  Vedle boku cisterny vyel mu v uniform, pltnce, a se smnm
igelitovm nvlekem na zelen epici - ruce voln poloen na samopalu
zavenm kolem krku. Pod pltnkou se rsovala neprsteln vesta.
  "Teba to opravdu nen kvli nm," Barbarovi se do hlasu vracel klid,
ale ponkud falen. Pes cisternu s pivem nebylo vidt obrnnce.
"Jednodue jim ukeme papry, oni nm kouknou do auta, zeptaj se, kam
jedeme, my eknem do Anglie a pojedem dl. No ne?" Podval se na m. Byl
pod mejkapem trochu pobledl. Zeteln, pokud jde o nrazov akce,
zbabl nen. Pokud se mus pemlet pod hlavnmi kulomet, trochu ho
to nalamuje.
  "Kdo ti ekl, e mm njak papry? A u si nepamatuje, es mj
obliej poprv vidl v novinch? A mysl, e ve Francii noviny nemaj?
A navc se obvm, e hranici u na ciz ksicht neskousne - a
zapamatovat si tvj popis zas a takov problm nebude," pokusil jsem se
ho uklidnit.
  "A kurva!" zaal psti do volantu a divoce se rozhldl.
  "To by bylo trochu npadn, teka se rozbhnout do pole," jet jsem
ho popchl. Jestli je njak napojen ven, v rozruen by se mohl
prozradit.
  Znovu jsem nic nezaznamenal.
  Fronta popojela.
  Kdy se na obl zdi mercedesu rozsvtila brzdov svtla, Barbar
zaadil neutrl, vypnul motor a nechal chevrolet dojet setrvanost.
  "Nech radi nastartovno, a to nevystydne."
  "Take ty se do nich fakt chce pustit?! Je jich pl armdy a maj ty
obrky!" Jak to ekl, asi mu to i naplno dolo. Jeho obliej dostal
zajmav zelen ndech - tam kde byla vrstva mejkapu silnj, zstvaly
zdrav fleky.
  "Toho se neboj. Oni se pust do ns."
  "Humpf."
  "Po tob budu jenom chtt, abys dupal na plyn, dokud bude v dohledu
njak kulomet. Take to bude mt docela jednoduch."
  "Jeimarj!"
  No jo, haminost se obas nevyplc, nkdy je lep pijt o bordel
ne o ivot. Nebt rudch rt a nunic, Barbar by byl proti edi za
sklem skoro neviditeln.
  Fronta znovu popojela.
  Celnci, policist a vojci se vyrojili na cistern.

		***

  "Vyraz tsn, ne pijdeme na adu. Hned za mercedesem," kvl jsem
na ernou z. "Mus to stihnout, ne oni stihnou poloit ostnat ps
a..." V tom okamiku ip a vzpt i kybernetick oko zaznamenaly
odposlechov paprsek, kter se nm od nedalekho remzku opel o lev
bon oknko. Pro lidsk smysly byl nerozpoznateln.
  "A co?" Barbar otoil hlavu.
  "A v Anglii si dme podn do frku," dal jsem si prst ped pusu a
zuiv se zaklebil. Barbar ucukl, ale natst jen nechpav pokril
rameny a ekl: "To si teda dme."
  Motor cisterny rozvibroval vzduch, vfuk vychrlil dal. mrano dmu a
v chevroletu zavonla splen nafta. Mercedes popojel k ztarasu a
odposlechov paprsek se pesunul na mal erven ford za nmi.
  "U je to dobr, odposlouchvali ns."
  "Odposlouchvali?! Proboha jak?!"
  "Nejjednoduejc, jak to jde. Laserem se snm chvn okna." Barbar se
na m tak divn podval a j se v duchu proklel. I j, kdy ekm na
boj, dlm chyby. A to bych na nco takovho ml bt z kosmickch
vsadk vc ne zvykl. Jak nkomu vysvtlit, e vidte i laserov
svtlo daleko od frekvenc zachytitelnch lidskma oima? Asi by m zase
nakl z komiksovosti.
  Barbar zabrzdil, pesunul altpku na neutrl, hlasit vydechl a
pepnul automatiku z EKO na SPORT.

		***

  "Piprav se," ekl jsem co nejklidnjm hlasem. Asi takovm, jako
bych myslel doklady, ne neodvratnou pestelku. Laser u se nm zas
opral o sklo a z ern limuzny s nmeckou euroznakou se dala do
pohybu. Dva vojci poodtahovali ostnat ps.
  Barbar i j jsme zmkli ovladae a bon oknka zaala sjdt.
Barbar dchal jako po maratnskm bhu a ve studenm vzduchu zven se
jeho dech mnil v oblaka pry. Natst se ovldal natolik, e netroval
motor nebo se njak divn neklebil. A kdy jsem si uvdomil, e nco
takovho zeteln zav poprv, musel jsem uznat, e se kontroluje vc
ne dobe - jak ovln z cisterny mizela v deti, zase se objevily ty
obrnn transportry a nechutn dlouh kulomety.
  Vojci poodthli ps tak, e mercedes mohl projet. Zahuel motor a za
ernou zd se zvedl oblak pry.
  "Te!" ekl jsem a zrove zpod kabtu vythl steyr.

		***

  V reimu SPORT se motor chevroletu nechal docela hezky vytet. Pedn
i zadn kola se rozjeela v divokch prokluzech a akcelerace mne
zamkla do sedaky - jednika se ale nevytoila ani do plky, kdy
chromovan ropovod na pdi narazil do mercedesu.
  Rna tkou limuznu vykopla dopedu a do strany, v chevroletu trochu
kuplo, jinak nic.
  V t chvli se za nmi ozvalo rachocen samopal.
  "Skr se!" zaval jsem v pomrn brutln modulaci. Samopaly mi
starost nedlaly, ale z remzku, odkud pedtm svtil odposlechov
laser, nyn zableskl i zmrn.
  Barbar nebyl schopen dlat vechno narz, take se pod dojmem z mho
hlasu sice skril, ale pustil i zen. Plyn natst ne. Pedl myslm.
  Hodil jsem si steyr do klna a levou rukou chytil volant.

		***

  Prvn klika ns dostala na rove smkajcho se mercedesu, druh
ped nj, take nm dvka od remzku rozsakrovala jen bonici nkladnho
prostoru: do sedaek se zezadu zasekvaly stepiny a bzuc kousky
plechu - odstelova pouval vbunou munici.
  Barbar se narovnal jako pruina a neartikulovan val - ltalo to z jeho
strany.
  Pustil jsem volant, chytil steyr a tsn podl nosu mu vyplil po
smru zamovacho laseru.
  Barbar pestal vt a zaal dit - asi hrzou.
  Zashly ns jet dv vbun kulky, pak projektil ze steyru
odstelovae umlel - zablesklo se velmi pkn, impozantn zvuk exploze
bohuel ztlumila vzdlenost a d隝. Tady to stelivo je jin kafe, ne
co jsem zkouel u Krysy - podstatn /velej/.

		***

  Vyjc automatika peadila na dvojku, ale zdaleka to neznamenalo, e
se kola pestala protet. Chevrolet stle plaval jako hodn patn
ovladateln lo.
  Vzu! Dva projektily mal re ikmo prosekly m dvee a prorazily
nepravideln otvory do pednho skla. To u jsme se tili na rovni
prvnho obrnnho transportru. Vojci v nm natst spali nebo co.

		***

  V tch dvou v nanetst ne.

		***

  Uznvm, kdy se nkdo poprv dostane do kov palby dvou,
zdvojench kulomet, me ho to ponkud znepokojit.
  Mokr asfalt ped nmi skkal do vky, odraen stely kvlely a
Barbar jeel vysokm hlasem. Ale pod dil. I kdy nevm, jestli to
bylo vtzstv, protoe ml zaven oi.
  Chevrolet peadil na trojku - to u jsme jeli skoro sto ticet.
Vyklonil jsem se z oknka a dvakrt stiskl spou. Vzpt jsem musel
uznat, e Krysa o innosti steliva skuten nepehnl. Mil jsem na
bli transportr.
  Pod srcmi hlavnmi kulomet se dvakrt zablesklo, obrnnec
nadskoil (jasn jsem vidl, jak se z nj odrazila vechna voda a ry
barvy) a v dalm okamiku se za oslujcch svtelnch efekt rozltl
na kusy. Co bylo snad jet hor ne kulomety: Rozhaven trosky
svitly jako v nejhust rapnelid a kreslily do vzduchu kudrnat
kouov stopy. A e jich bylo!

		***

  Jakmsi zzrakem ns zatm zashly pouze ti kulky - mm na mysli ty
podstatn, z kulomet. Vojci ve zbylm obrnnci ped nmi zejm nebyli
pipraveni stlet do lid, tak se snaili trefit pneumatiky, co jde
zepedu dost patn. Zato m stlen po lidech odjakiva bav.
  Automat adil za tyi a u jsme jeli sto osmdest.
  Tehdy nm (s ohavnm zvukem) proltl stechou kus hnoucho pance a
zrove jsme vjeli na hlnu a trosky, kter na silnici vyvrhl vbuch
zasaenho transportru. Chevrolet el do nekompromisnho smyku.

		***

  Barbar se rozjeel jet vym hlasem a j se ohldl dozadu na kody.
Ten kus pance proltl i podlahou, ale zdlo se, e s sebou nevzal nic
podstatnjho. Barbar se nejen rozjeel vym hlasem, ale u tak
zaven oi si zakryl rukama - a co horho - zbable ubral. I kdy, ten
smyk zanal vypadat docela nepjemn.
  Zase jsem musel odloit steyr, chytit volant a vnovat se provozu.

		***

  Pidupl jsem plyn k podlaze - pjemn nepjemn, co je to takov
smyk na m.
  Vzpt vz proila dvka z kulometu. Vojci ped nmi si uvdomili,
kdy jim nkdo odprskne spolubojovnky i s transportrem, e mit na
pneumatiky neteba. lomky skla a src kousky hocho plechu bzuely
jako hodn nasran hmyz. Skuten hodn. Vojci to mli o to snaz, e
jsme se smkali tm pmo proti nim a nedalo se s tm nic dlat.
  Jedna kulka mi sklouzla po ele.
  Ochrann implantt to s pehledem vydrel, ale rz m hodil na stranu,
ili jsem strhl volant, ili chevrolet, u tak ve smyku, se roztoil
jako vrtule.
  Jednu vhodu to ale mlo.
  I kdy vhodu - kdy jsme pedkem mili dozadu, zahldl jsem, e se
ten prvn obrnnec probudil a e chrl dm na vechny strany, jak se za
nmi ene. U i stlel.
  Nkdy je mon lep nevdt vechno.

		***

  Dotoil jsem est hodiny, prudkm kontra zhoupl stroj na druhou
stranu, pidal a vz se srovnal.
  "Mus dit, Barbare! J musm stlet!" peval jsem dunn vtru
deroucho se vysklenm pednm oknem ani jsem si neviml, kdy jsme o nj
pili - sklo zblal prasklinami leelo na kapot jako vyplazen jazyk
a trosky stra mrskaly vzduch. tst, e mne seberychlej kapka
det nebodne.
  Pustil jsem volant mon trochu dv, ne Barbarovi dolo, co jsem
ekl, a protoe si pod tiskl ruce k oblieji, vymetli jsme pkop;
jeho d隝 asi trochu /tpe/. Kdy ale zjistil, e nikdo ned, sice
zaal znovu jeet, ale zaal i dit. Kapky mu mejkap z tv pmo
odstelovaly.

		***

  J jsem zatm hmatal po steyru, kter zapadl pod sedadlo a zaklnil se
tam. To jsme prv projdli kolem poslednho obrnnce - pokouel se
nm zatarasit cestu. N pedchoz nezen manvr ale idie zmtl
natolik, e byl pesn na opan stran, ne jsme se kolem nj mihli. To
nic nemnilo na tom, e stelec o ns vdl vc ne dobe. Nechutn
plameny u oazench st kulomet jsem mohl sledovat docela snadno i
skrz prostlen dvee: byly tak blzko, e uvnit chevroletu roztanily
naprosto akn stnov divadlo.
  I kulometk zezadu u se bohuel zastlel.

		***

  Chevrolet byl najednou pln koue a pachu rozplenho kovu a hocho
alounn a hoc elektrick izolace a hoc... A zase se zaal stet
a j pod nemohl vyprostit zbra. Mrkl jsem na Barbara, ale nevypadal,
e by se ho pedchoz ocelov smr njak dotkla - kdyby se ho dotkla,
u by asi nevypadal vbec; vc asu na zkoumn jsem neml a vyt kulek
se opt blilo.

		***

  Konen jsem steyr vythl, a jet ne jsem se narovnal, u jsem tiskl
pku a motorek ovldajc sedaku se rozbzuel. Dost m pekvapilo, e
funguje.
  "Jak praktick," zaklebil jsem se, kdy jsem se ocitl elem k zdi.

		***

  Tlak vzduchu u dvno vyrazil okna v zadnch dvech, take jsem ml
oba obrnn transportry pmo ped sebou. Jeden dl, jeden bl. Proti
naemu stroji zeteln ztrcely na kadm metru, ale co jim chyblo na
rychlosti, to dohnly kulomety.
  A jedna ze dvou dvojitch ad rozprsk prv pestoupila z asfaltu do
chevroletu.
  Trvalo to snad jen vteinu, ale kulky probuily interir skuten
dkladn. Dv mi proltly kolem u tak tsn, e jsem to snad nezail,
dal podln rozprala stechu (jako otvrk na sardinky), a co h,
sladce zavonla peht chladic kapalina. Zdnliv nezniiteln
chevrolet zaal mechanicky vt, potcet se a trhlina ve stee jako by
dchala.
  Osdky obrnnc oklivou krtkou hlave steyru vidt nemohly, take
jim posledn pohled na svt nezkazila.

		***

  Mon trochu zbyten, ale vyplil jsem cel zbytek zsobnku. Dvkou.

		***

  Cesta za nmi zmizela v dlouh, gigantick explozi, ze kter ltaly
obrovsk kusy hocho asfaltu a do ruda rozplench trosek. Jak ns
nabrala tlakov vlna, chevrolet se roztanil od krajnice ke krajnici a
Barbar se zase rozjeel. S tlakovou vlnou ns dostihl takov r, e na
chevroletu vzpll lak a mn se zakalilo sklo v brlch.
  "Hoej mi vlasy!" zaval Barbar. V dunn a ryku vtru jsem ho i j
slyel jen tak tak.
  "Jen se ti z nich trochu kou," ekl jsem si pro sebe; trpila m
zrovna jin vc: Jeli jsme kolem dvoustovky a chevrolet se nejen
rozpadal, ale por se docela uten il - i pes vichici a d隝.
Ohe burcel a vinul se za nmi v ohonu hustho koue. Tuil jsem, e
stroj m docela velkou ndr. S benzinem. Ale na druhou stranu,
zastavit, vylzt a zat pobhat po polch - to by byla hol sebevrada.
Mkk blto a moje kila k sob nepasuj.
  Pokusil jsem se otoit elem po smru jzdy, ale ovldn sedaky u
nefungovalo. Brzdy podle veho taky ne a pevodovka byla zablokovan na
tyce - navc njak kulka urazila adic pku tsn nad vodic
kulisou. Klekl jsem si na sedk a zaklepal Barbarovi na rameno. Otoil
se a jeho pohled byl trochu len, tve se mu nadouvaly a vlnily
tlakem vtru, tekl mu po nich d隝, slzy, mejkap a zrove krev z mnoha
malch ranek; male vlla a akn ohon ohoel na nco, co vypadalo jako
hodn pouit hajzlttka.
  "Nebrzd to!" zaval.
  "To je dobe! Mus dojet tu cisternu!" Sp ne slova pochopil prst,
kterm jsem pchl dopedu k leskl ovln zdi asi dv st metr ped
nmi. GUINNESS - JEDIN PRAV ANGLICK PIVO. Byl to tak jedin dopravn
prostedek v dohledu - za celou dobu nejelo ani jedno auto v protismru.
K neve. Kdy Barbar chpav kvl, opt jsem se otoil dozadu. Trhlina
ve stee se rozjela na dvacet centimetr a s kadm "nadechnutm" se
zvtovala. Dobr zprva byla, e poru se stle nedailo postupovat
proti vtru - aspo ne moc rychle. Mechanick vyt najednou prudce
zeslilo, po ostrm inivm prsknut utichlo a na silnici vychrstl
proud hocho oleje a kusy rud svtcch ozubench kol. e jsme pili
o zadn nhon u asi nikomu nevadilo - naopak, stroj uten zpomalil.
Nebo neuten, to podle toho, zda jsem to hodnotil z hlediska absence
brzd, nebo postupu poru.

		***

  Z cisterny se stle blila, pestoe obrovsk taha chrlil mrana
dmu, aby si ns udrel od tla.
  Po explozi transportr za nmi zbyl u jen neprhledn ern oblak,
kter tce lnul k zemi. Prostor biovala rdiov zplava hysterick
francouztiny, ple, kiku o pomoc... ale tam dole peil i nkdo od
britskch specilnch jednotek - jeho anglitina chladn a srozumiteln
popisovala situaci a doporuovala opaten. Na navrhovan bitevn
vrtulnky je natst pli patn poas. Ten klidn hlas se mlil jen
v tom, e n automobil je nepokozen - skrz mrak po vbuchu ns jeho
majitel nemohl vidt.
  Mrkl jsem dopedu a byl nejvy as zat se zabvat brzdnm. K
cistern jsme mli sotva dvacet metr a prudce se blili. Utrhl jsem
opradlo a hodil ho za sebe.
  "Pus!" levou rukou jsem chytl volant a Barbar zvedl pae - na dlanch
ml krvav podlitiny.
  Zatoil jsem, abychom cisternu dojeli zprava, a tsn ne p
chevroletu doshla rovn rozmrnch zadnch svtel, jsem opatrn zathl
za run brzdu. Pestoe opatrn, chevrolet zaal dlat vci na auto
vskutku nevdan - choval se sp jako tahac harmonika. Ale zpomalil.
  Nerezov bok ndre nm zakryl levou pli nebe - cisterna jela kousek
pes sto ticet a jej motor nyn pehluoval i svist vtru.
  "Vlastn, stoj pod o ty prachy?!" zaval jsem na Barbara. I pes
ten motor poklesla rove randlu na mru, kdy by mohl slyet i on:
"Jestli ne, me tady klidn zstat!"
  "Ne - ty prachy! Ale jdu s tebou! Co jinho mi kurva zbejv!" To ml
nakonec pravdu. Nevm, nevm, jak by pozstalm pohraninkm
vysvtloval, e se jenom vezl. A to dokonce, i kdyby spolupracoval s
Bratry. Francouzi pr jsou docela impulzivn nrod.
  "Take ske prvn! Chy se toho ebku!" pchl jsem prstem k
nerezov lvce a nerezovm stupm na boku ndre.
  idi tahae tuil, co chceme udlat, a asi vidl moc aknch film,
take cisternou zaal smkat ze strany na stranu. Ale kdy chcete, aby
tohle bylo inn, muste to s tak velkm autem dlat trochu razantnji.
Take mi nedalo prci vlnit se synchronn s nm.
  "Tak u sko!" zaval jsem na Barbara.
  Zakrvcen obliej s rozmazanm mejkapem se na m otoil:
  "Jak jako /sko/?!"
  "Na kapotu a na ebk!" ukazoval jsem prstem a zrove pouil jednu z
nejhorch modulac, jakou umm. A bylo to poznat i v tom kravlu, take
Barbar pestal hloup zdrovat, shl pod sedaku a u jsem z nj vidl
jen podpatky kozaek. Mj hlas doke bt nepjemnj ne peskakovat
z jedoucho auta na druh. To, co vyndal zpod sedaky, byla takzvan
vsadksk verze osvdenho AK s prodlouenm zsobnkem. By
vsadksk, na to, aby se nosila v zubech, je pesto dost velk. Barbar
to pod vlivem mho hlasu zvldl docela snadno. Pesmekl se po kapot a
peskoil na cisternu, jako by to dlal kad druh den. Odpotcel se po
zk lvce na stranu, zahkl se loktem za trubku ebku a povsil si
samopal kolem krku. Vkyvy nvsu s nm cloumaly, ohoel vlasy se mu
mrskaly kolem hlavy a vnov male vlla.
  Zaal jsem se chystat tak. Budu mt na peskok m asu a podstatn
m stability.

		***

  Nejdv nabrat rychlost.
  lpl jsem na plyn.
  Chyba.
  Chevrolet, msto aby pidal, kytl, z motoru se ozval tlumen vbuch a
drami v kapot vytryskla pra. A cisterna ultla dopedu.
  V motoru znovu bouchlo, kapota nadskoila a do kabiny se krom pry
zaal valit mastn ern kou. Por zepedu i zezadu, bez bojov
kombinzy, to bych skuten nerad. Trhl jsem run brzdou, dodvka se
otsla, prasklo v n a uloen zadnch kol se vytrhlo z karoserie.
  Chyba slo dv.
  Stroj se roztoil, tentokrt naprosto neovladateln, a od mst, kde se
plech tel o asfalt, zily snopy blch jisker.
  A do veho toho ohn zavonl benzin.

		***

  Tehdy jsem si vzpomnl na granty a npln do plamenometu a zsobnky
do steyru a ponkud se mi orosilo elo. Bez vhn jsem pustil volant,
otoil se, sthl hlavu mezi ramena a rozbhl se ze vech sil. Do dry,
kterou do podlahy prorazil kus pance z prvnho zasaenho obrnnce,
jsem natst nelpl.

		***

  Rozstlen zadn dvee nraz mho tla nemohly vydret, vytrhly se z
pant a vypadly na silnici - i se mnou.

		***

  Prlet ohnivou vlekou nebyl nic hezkho.

		***

  Chtl jsem na dvee dopadnout njak rozumn a surfovat, ale plcnul
jsem sebou na bok a byl rd, e jsem se na nich vbec udrel.

		***

  Trhan plech pode mnou kvlel, jiskry ltaly a dvee za prudk rotace
zpomalovaly - na mokrm asfaltu ale nijak intenzivn.
  Svt kolem se toil ve skuten divokch mouhch.
  Tak tak jsem se zorientoval (aspo kde je nahoe a dole) a zaal se
rozhlet po chevroletu, a mi kupalo v krnch obratlch. Nebylo by
zdrav rotovat moc blzko.
  Dodvka prv vysekla divok salto pes krajnici a jet ve vzduchu
vybuchla. Pitiskl jsem hlavu ke dvem a u kolem buily trosky a
ltaly plchance hocho benzinu.

		***

  Kupodivu, jedin, co se mi stalo, bylo, e mne o deset centimetr
minul zkroucen ropovod pvodn chrnc p stroje. Take se mi
nestalo nic. Ani kabt jsem si neumazal a kalhoty neroztrhal; jen puky
u nebyly co dv. Dokonce ani klobouk mne neopustil - visel mi na
rce na zdech.
  Dvee se zastavily a najednou panovalo a neuviteln ticho. Huen
ohn pomjm, protoe pes nj bylo slyet i syen vody, jak se
odpaovala pod rozhavenmi dvemi.
  A zezadu do ticha znlo trovn motor. Pozstalm vojkm a celnkm
zbyla i njak auta, podle zvuku nejmn dv a te se podle veho
sloit prodrala pes steyrem peoranou silnici. Shl jsem do
kompozitov schrnky a zasadil do zbran nov zsobnk. Budu se muset
krotit, mm u jen dva. Ale na osobky by vlastn ml stait glock; co
/ml, mus/ stait. Schoval jsem steyr, trhl pravm zpstm a pistole
mi skoila do dlan - docela m udivilo, e jsem ji v tom chaosu
neztratil. Pepnul jsem voli do polohy DVKOU.
  Pln je jasn: bezpodmnen potebuju auto (v protismru pod nic,
ale to je vdycky tak). Odhadoval jsem, na jakou asi dlku doku v
oparu a dmu zastelit idie policejnho vozu, kdy mi dolo, e ani
vzdlen neslym motor cisterny.
  A to bych ml.
  Take jsem se ohldl a podn zaostil. A opravdu - taha stl. Asi
sto metr ode mne.
  A protoe m uprosted pol nic nedrelo, rozbhl jsem se.

		***

  Pro asi cisterna zastavila, pemlel jsem a rychl pleskn mch bot
tlumila sedajc mlha. Barbar bu zase zmnil nzor na penze, nebo ho
Crkev zmkla tak, e svou fzlovskou prci bere hodn vn. Jestlie
plat druh varianta, tak bu Brati chtj zjistit, jestli mm komplice
a pak ns zniit narz, nebo m chtj dostat ivho. Vzpomnl jsem si
na Seydelmanna a jeho nerezov instrument. Ale na druhou stranu, v
ppad, e je to pravda - to, e mne chtj dostat ivho-, tak s tmto
plnem zeteln nkdo mocn nesouhlas. A to pesn ten /nkdo/, kdo na
francouzskch hranicch zorganizoval ztaras a nahnal do remzku
odstelovae s kannem. A podle ptomnosti ledovho anglickho hlasu
asi tento nkdo nen Francouz, ale je z toho proklatho ostrova.
  Pro mi sakra vichni chtj ubliovat, kdy jsem pan Hodn?
  M podrky pravideln dopadaly na asfalt a rozstikovaly vodu. Pes
spletitost vah jsem nezmoudel ani o kousek.

		***

  Npis na zdi cisterny se blil asi tak rychle jako hluk motor
zezadu. Kdyby m ti policist nevidli bet, a kdyby se nm s Barbarem
podailo nkde ve velkm stroji schovat a zrove si zajistit idiovu
spoluprci, mohlo by to projt: Anglick pivo, anglick cisterna, Anglie
nadosah.
  Pidal jsem.

		***

  "Kde se?!" pivtal m Barbar, "bh jako nek!" idi tahae sedl
s rukama za hlavou a s hlavn kalanikovu hluboko v obrovskm houbovitm
bie - tady v tch vyranch jedenadvactch stoletch jsou vichni
stran tlust.
  Pestoe anglick, mla cisterna volant kontinentln vlevo.
  "Vypadm snad na sprintera?! I s takovmhle autem se d couvat!"
Prudce jsem vydechl a vyhoupl se do kabiny. Udchan jsem nebyl, s
okysliovacmi schopnostmi mho organismu mi udchn nehroz, ale
zkuste si njak rychleji bhat se skoro tmetrkovm tlem bez bojov
energie. Natst jsem nepiel ani o ern brle - skrz oehl
umlohmotn skla sice nebylo moc vidt, ale nemu chtt vechno.
  Bich za volantem se potil, byl bled a pchl strachem - Barbarova
sladk voavka zeteln prohrvala a pikvan smrad bvalho esu
tomu vemu staten sekundoval.
  Za sedadly - oddlen zvsem - byla kje s postel, uvlenm
spackem, nahatmi fotkami, vkem, miniaturnm umyvadlem, zrcadlem,
chemickm zchodem a lednikou.
  "Ideln," ekl jsem, pehoupl se tam a prosedl vrek lednice. Alespo
byla pohodlnj. Barbar mne nsledoval a usadil se na pryn, AK
pohotov. Poodhrnul jsem zvs, a idiovy zpocen vlasy jsem ml pmo
ped oima. Prostril jsem glock mezerou mezi vrkem opradla a oprkou
hlavy a pitiskl mu studenou hlave k tlu:
  "Bichi, poslouchej, co km, chovej se podle toho a vyvzne.
Jinak nezapome, e i kdyby to mlo bt posledn, co v ivot udlm,
polu ti mozek na pacr. Jedem!" I kdy se to zdlo nemon, chloupky
na krku se mu zjeily jet vc ne dosud. Motor zadunl, taha se
roztsl a rozjel.

		***

  Za slabou plminutu se kolem ns prohnala dv policejn auta pln
uniforem a zbran. Nezastavili ns, jen z otevrac stechy prvnho vozu
nahldl do kabiny odstelova - pes hled dlouh zabijck puky.
Bich hlasit kytl, jinak nic. Z francouzskho hlen mi ip
peloil: "V podku, je tam jen ten tlusoch." Zajmalo by m, jestli
policajti z hocch trosek u silnice poznali, e ta dodvka byla nae,
a kdy ano, jestli poznali, e v n u nesedme. Podle toho odstelovae
nejsp jo.
  "Vborn, Bichi," klepl jsem do zpocen hlavy: "Jestli bude
pokraovat v podobnm duchu, doije se ptch narozenin." Pouil jsem
pozitivn modulovan hlas, protoe jsem nechtl, aby strachy ztuhl
idi naboural. A taky proto, e dusiv pach jeho potu zanal bt
skuten nepjemn. Zaat svaly na tunm krku povolily.
  Barbar se oil a poloil AK na postel: "Co chce dlat dl... ...
Sakra, v, es mi jet neek, jak se jmenuje?"
  "dn jmna," zarazil jsem ho, "a co chci dlat dl?" Otoil jsem se
zptky k oolce vlas trc nad oprkou: "Kam jede s tm pivem,
smm-li se zeptat?"
  "U bez piva. Vracm se dom. Anglie, Londn," zachraptl ofr. Ml
nzko posazen hlas a pstavn pzvuk.
  "No vborn! Take pro tebe mm pjemnou zprvu - jedeme s tebou.
Aspo se budeme moci ble poznat."
  Tlusoch tie zapl.

		***

  Barbar si ped zrcadlem vytahal z oblieje stepinky skla, umyl se,
polepil nplastmi, vyndal z kapsy malou tatiku a namaloval se. Kabina
byla na rovn silnici naprosto v klidu, tak mu to i lo. Nplasti a
namodral strnit trochu kazily vsledn dojem, ale nemyslm, e by to
nkomu vadilo. Kdy s touto bohulibou innost skonil, usuil si u
vdechu topen vlasy (vzal je pedtm mdlem, take pikvaen smrad
vymizel), chvli jen tak sedl, pak si zaal nco povdat pro sebe a
vrtl pitom hlavou. Bich zase kadch deset minut zkouel rdio, ale
mj paprskov der ho spolu s palubn vyslakou zniil u docela dvno.
J jsem sledoval policejn hlen a obas poslouchal hudbu.
  A tak to lo a do Coquelles. To u byla tma a pro zmnu opt prelo.

		***

  Oranov svtlo lamp se rozpjelo ve strukch vody na okrajch
velkho elnho skla a strae kmitaly jako dva synchronn hadi.
Projdli jsme mstem ve veernm mnohaproudm dopravnm chaosu a pi
pomal jzd bylo nejhlasitjm zvukem bubnovn det po stee. Podle
relativnho klidu v teru by u tunelu nemla bt ne rutinn kontrola,
ale na druhou stranu, kdo tm Francouzm m rozumt - ip chvlemi
nesthal. U dvno jsem na Biche nemil, jen jsem nechal pistoli
zastrenou v mezee mezi opradlem a oprkou, take vdycky, kdy se
pli uvolnn opel, studen hlave ho polbila na krk. Mlo to na nj
"elektrizujc inky" a aspo jsem se nemusel bt, e usne. S Barbarem
jsme se nebavili - naznail jsem mu, e bychom potom idie museli
zabt. A ani jsme se ostatn nemli bavit o em. Pod jsem byl tak
padest na padest pesvden, e je volavka, a chmurn jsem pemlel
o blzk budoucnosti, ve kter se za mnou bude potcet jeho zmalovan
mrtvola. V nerozhodnm ppad je vdy lep pedpokldat tu hor
monost. Vlastn jsem Barbara zatm nezabil jen proto, abych nevydsil
Biche.
  Barbar a Bich - to jsou jmna, e kdybych je ml vymyslet, tak je
nevymyslm.

		***

  EUROTUNEL II - 300 m.
  Minuli jsme dal ceduli; Bich to tady znal a bez problm se
propltal sloitm systmem nadjezd a kiovatek.
  Eurodvojka je na rozdl od jedniky prjezdn pmo - auta nemus na
vlak, take je o dost rychlej. Dra, ale rychlej.
  Za hodinu a pl popojdn, odboovn, ale hlavn stn se ped nmi
rozjasnilo. Mnostv oranovch vbojek dlalo ze vstupnho otvoru
tunelu oranovou brnu do pekla - na irokm prostranstv bylo jasnji
ne ve dne a stovky v proudech uspodanch aut se v deti leskly jako
vyletn nboje v zsobnku.
  "Nechci vm do nieho kecat," promluvil potet za cestu Bich, "ale
ped tunelem je protiteroristick kontrola. Maj idla, kter prej
zachytj libovoln zbran a vbuniny." Tlusoch zejm tuil rozepi a
zejm v n nechtl bt na na stran. Blhovec.
  "dn strach," ekl jsem.
  Bich se schoulil, ale neekl nic. Protoe se fronta zrovna rozjela,
odboil do pruhu pro nkladn vozy z unie.
  Brzdy zaskpaly.
  "dn strach," zopakoval jsem, "ale jen pokud se nepust do njakch
nepedloenost." Obtoil jsem prsty kolem paby glocku. Bich u se
na kliku nepodval. Bylo by sice zajmav vidt takovho sdla
sprintovat detm, ale kdybych po nm stlel, i ponkud npadn. Pro
jistotu jsem se napojil na elektroniku tahae a zamkl. Zdnliv
samovoln cvaknut v zmcch nikdo nekomentoval.
  "Je to veselej fronta ne na francouzskch hranicch, co?" pokusil
jsem se rozptlit atmosfru obav, kter se kabinou ila.
  "Jo," ekl Barbar siln sevenm hlasem, kter jeho odpov spolehliv
popel.
  "Netrp klaustrofbi, nhodou?" Kdyby zaal u vjezdu do tunelu
vyvdt, bylo by to zl. Musel bych ho zabt u te, ale to by urit
zaal vyvdt Bich. Nedobr situace. Dvou mrtvol v kabin u by si
nkdo mohl i vimnout; nemluv o tom, kdyby se cestou v tunelu zaaly
probrat.
  "Ne klaustrofbi ne. Ale patnejma pedtuchama."
  Poklepal jsem na steyr pod kabtem: "Na patn pedtuchy mme inn
rozptylova."
  "No prv. Jestli s tm v tunelu nco...," naznail stelbu, "tak
nezapome na celej irokej, studenej a mokrej La Manche nad nma."
  "Projet tmhle tunelem je tak drah prv proto, e by ml nco
vydret." Barbar nepoznal, e lu, ili toho o Eurodvojce v jet m
ne j; jestli je to vbec mon. To by ale bylo /splchnut/,
prostelit steyrem dru do stropu.
  Jak jsme popojdli, tak se na krajnici objevily velk informan
tabule s nkresy a popisem tunelu. Kupodivu jsem si nevymlel, opravdu
byl navren tak, aby byl bezpen proti teroristickm tokm - alespo
co se bomb te. Mal pr stnu neproraz, velkou se stoprocentn
innost zachyt protiteroristick kontrola. Rzem jsem se ctil o
hodn klidnji.
  Dojeli jsme k semaforu propoutjcmu vozy ke kontrolm. Prvn byla
vha, pak pasovka, clo a mtn.

		***

  Rozsvtila se zelen, Bich zaadil, najeli jsme na idla, mu v
uniform mrkl na displej a odmvl ns. Bich pustil spojku a lut
ipky cisternu navedly na druh kontroln stanovit.
  Bich zastavil pod vysokou stechou, pednmi koly pesn na e s
velkm blm npisem STOP, vlhk brzdy zaskpaly a pneumatick systm
hlasit odfoukl. Vzpt jsem uctil elektronick prsty, jak zven
prohmatvaj cel kamion.
  To u nm dal mu v uniform vystoupil na schdky a zaklepal na
oknko. Ml v ruce takovou nedlouhou kovovou hlkou.

		***

  Tlusoch zmkl ovlada a sklo sjelo. Kontrolor ped pachem jeho potu
trochu couvl, ale ruku s idlem dovnit stril. Nechtl jsem riskovat,
chemick senzor by si grant a napalmu mohl vimnout - slab der
paprskem a elektronika zemela.
  "/Merde/," ekl policista, kdy kontrolky na hlce zhasly. Myslel
jsem, e ns odmvne, ale pokraoval anglicky: "ekejte." Poodhrnul jsem
zvs a mrkl do vnjho zrctka. Pestoe ns pedtm prohledaly
dlkov senzory, dal mui s tykovitmi idly obchzeli celou
cisternu. V hlav mi zablikalo. To kamionu ped nmi nedlali.
  "Piprav se!" Lusknutm prst jsem upoutal Barbarovu pozornost. Tiskl
AK ve zpocench rukou, a kov zbran kysele vonl.
  Kontrolor se vrtil s novm idlem. Jak el, prohldl jsem si ho
bedlivji. Pod volnou bundou s reflexnmi pruhy a reflexnm
francouzsko-anglickm npisem HRANIN STR se mu rsovaly
charakteristick hrany - a na co by celnk nosil neprstelnou vestu,
e. Znovu stril ruku dovnit. Nevidl jsem mu do oblieje, ale mezrkou
v zvsu jsem stle vidl vnj zrctko. Signl mho ipu sepnul
kontakty motorku a zrctko se natoilo. Kontrolor prv bezhlesn
naznaoval slova - anglick slova, a lo mu to, e to nkde musel
trnovat.
  ,Jsou tu?` odetal jsem stejn snadno jako Bich. Od pstavu se
ozvalo zahoukn lod.
  "Ne, nejsme."
  Strhl jsem zvs a stelil pseudocelnka do ela. Zrove jsem
Bichovi zajeel do ucha: "Jedm!", e by se rozjel, i kdyby byl
mrtv.
  Rna z glocku mue srazila ze schdk, jako bych ho bacil kovadlinou,
a krev s mozkem petapetovaly Bichv obliej do znan impresivnho
vrazu - pesto zadupl plyn, a se taha rozeskkal.
  V ptm okamiku u do cisterny buily kulky ze vech stran.

		***

  "ekali tu na ns!" val Barbar do rachotu trhanho plechu a vbuch
pneumatik a cloumal zvrem kalanikovu.
  "Klid!" val jsem j. "Stlej na kola! Nechtj zabt idie! Dokud
nezaneme i my, nemou si dovolit ho odprsk... !"
  "/Zvora/... !" zaval pro zmnu Bich. Jeho dal slova zanikla v
explozch, s nimi ns opoutly dal a dal gumy. Volant v
sdelnatch rukou se kubal a zmtal a pedlouh stroj se na przdnch
kolech vlnil jako chest.
  Nebyla to ani tak zvora, jako sp pancov vrata. Tlust pancov
vrata. Zatracen tlust. Vyjdla z bonch stn tunelu jako gigantick
elisti a bylo jasn, e pokud se sevou, nastanou problmy. Plavnm
pohybem jsem nechal glock zmizet v pouzde a tasil steyr.

		***

  Protoe se mi nechtlo stlet skrz pedn sklo, pekulil jsem se na
sedaku spolujezdce a vykopl ho. Z levho kdla vrat se zablesklo, st
tunelu zmizelo v oblaku koue a ostr exploze bodla v uch.
  Dojem z mho hlasu u asi vyprchal, protoe Bich ubral.
  Pidupl jsem plyn i s jeho nohou.

		***

  Na lev sti vrat svtila dobla rozhaven skvrna a ve svrchnm
plti byl otvor.
  Veeje se ale neruen svraly dl.
  Pestoe mm v tomto ase asi jeden z nejvyvinutjch instinkt
vyhodnocujcch vzjemn pohyby tles, v tto chvli jsem si vbec nebyl
jist, jestli to stihneme. Tlusochovi navc dlalo ovldn
mnohatunovho stroje na przdnch pneumatikch a neuviteln problmy.
Chytil jsem levou rukou volant a taha se stabilizoval.

		***

  I kdy po ns stle stleli, a uvnit tedy panoval solidn kravl,
Bich s Barbarem ho docela solidn pehluovali - jejich instinkt
vyhodnocujc vzjemn pohyby tles zeteln vyhodnocoval, e to
nestihneme. J u jsem vdl, e cisterna neprojede, a tak jsem man
pemlel, zdali se taha utrhne, nebo zastav s n.
  V t chvli ale svrn vrat ustalo.
  I stelba na okamik ustala - jakoby pekvapen.
  Usoudil jsem, e s uvolnnm na cesty nem dn ze zdejch autorit
nic spolenho.
  terem zavila zm vzteky rozhavench, francouzskch hlas. Prskla
jedin odpov a stelba se rozjela nanovo. Tentokrt se pokoueli mit
na motor.
  To u jsme ale dojdli k nedovenm vratm.

		***

  Stelci byli natolik dob, e mnoho projektil prorazilo dlouh umk
tahae, a pitom do kabiny vltly jen dva. Kupodivu nikomu nic
neudlaly.
  "Pestate vt! Sakra!" peval jsem Biche i Barbara: "V tunelu
nm nic nehroz. Zas a budeme vyjdt ven."
  "Moje auto!" kvlel Bich. Z prstel v kapot se linuly prouky
blho dmu. Mrkl jsem na teplomr: "Snad je to jen chladi. Barbare,
leukoplast!"
  "Coe?!" V suchm, vfukovmi plyny pchnoucm vtru mu slzely oi,
ohoel akn ohon se mrskal ze strany na stranu a nunice se kvaly. V
kabin to hvzdalo a dunlo a zvs ped kj pleskal a frel.
  Co si lovk neudl sm...
  "Dr to fest! Jestli zpomal, tak t zabiju!" zaval jsem tlusochovi
do ucha, pustil volant, pesmekl se zptky pes opradlo a utrhl ze
stny lkrniku. U s klubkem nplasti v zubech jsem prolezl vysklenm
pednm oknem a pitiskl se k enichu auta. Bl prouky koue se zatm
zmnily v kuerav pruhy.
  ev motoru se odrel od stn, prostlen kola jeela jako Dervi
Absolut, klobouk mne buil po ramenou a rka mi do krku vyrvala
strangulan rhu. Protoe v dohledu nebylo dn auto, do kterho bych
mohl pesednout, a do Anglie to mus jt s guinnessem. Zaklesl jsem se
nohama za rm okna, zarazil prsty do spry v plechu, vytrhl panty a
odhodil levou stranu kapoty na rychle ubhajc asfalt. Hluk motoru
prudce zeslil a do oblieje mi zasyela glykolov pra.
  Natst to koupila jen hadice, ostatn kody nepotm. Odtrhl jsem
ochranou plastikovou flii z celho pruhu nplasti, obalil ji kolem
prstelu (lo to pkn blb) a jet to omotal nplast. Vel chladic
kapalina mi tekla pes prsty, ale takhle kolem sto dvaceti stup to
nevad.
  Chvli jsem svou prci pozoroval - kolem kraj flie prskaly bublinky
a trochu to rosilo, ale tch tiapadest kilometr by to vydret mlo.
  Kdy jsem se otoil, e se vrtm, postihl mne vn problm: vzdun
vr mi strhl brle. Nemohl jsem se pustit, abych si oi zakryl rukou a
oba spolucestujc se na m samozejm dvali. Bich ani tak nezbledl,
jako sp zmodral, a o Barbarovi by si nezasvcen divk mohl myslet, e
prv zemel.

		***

  "Komiks, co?" dopadl jsem na sedaku vedle nj, a se ohnula. Bich
strnule zral ped sebe a bl se na m jen mrknout. Od doby, co mm
prav oko z rakve, je mj pohled skuten mnohem psobivj ne dv.

		***

  Asi za dvacet minut zhasla v tunelu veker svtla. Elektronika
cisterny poslun rozsvtila, ale vzpt vechny rovky praskly.
Pslov o tm a tunelu m nco do sebe. Chytil jsem volant:
  "Jenom stj na plynu, j to udm." Bich bez zavhn poslechl.
Take i ztrta brl m nco do sebe; nepochyboval, e s takovma oima
vidm i v naprost ernot.

		***

  To, e v tunelu zhasla svtla, mohlo znamenat jen jedin: e z vtve
ped nmi vyjelo posledn auto.
  Co bylo vzpt potvrzeno: podle rdiovho ruchu, kter ke mn
pronikal a kter byl konen v anglitin, dovnit prv najdly
tanky. ili je tam museli mt pipraven, ili museli ekat prv mne.
ili se d ct, e to cel byla past, kterou agiln Frantci u vjezdu
mlem pokazili - proto se ta vrata nedovela. e ekaj mne, se dalo
odvodit tak docela snadno - pro by tam jinak (krom dvou tkch
tank) mli i jeden z nejodolnjch stroj tohoto (i minulho)
jedenadvactho stolet, takzvan tbn bojov vozidlo. Anglit Brati
m chtj mt jet tuto noc a asi se /chtj/ na nco zeptat; vzpomnl
jsem si na Seydelmanna a poprv po dlouh dob to nebylo doprovzeno
vztekem, ale zatrnutm.
  tbn bojov vozidla - jednou se jim bude pezdvat saladiny a
vstoup do legend tyiadvactho stolet.

		***

  Teplota motoru stle rostla, ale ne tak rychle, aby nevydrel. Vtrky
na chladii fungovaly a jejich vyt dokreslovala rachot na jzdy. Vz
ml natst pneumatiky, s ktermi se d provizorn dojet, i kdy jsou
przdn. Pravda, ne e bychom jeli zrovna provizorn a ne e by ty
pneumatiky byly konstruovan na jzdu po rozstlen. Ale zatm to lo.
  Po dalch deseti minutch se v zrctkch objevily prvn jiskry a za
okamik zaal lev zadn pr kol nvsu hoet. Ndre jsou natst
vpedu a natst si je stelci netroufli prostlet. Ohe byl docela
dobe vidt i normlnma oima a Bich zaal tie pt:
  "Moje autko, moje uboh autko!" Slyel jsem to i pes kravl, ke
ktermu se pozvolna pidvalo huen plamen. Bylo poteba zvednout
morlku:
  "Bichi, napadlo t, kolik ti za tuhle historku zaplat tebas v
DAILY MIRRORU? Za to si koup takovejchhle pek deset!" Byla to ode
m ryze elov le - Crkev Zcho Spasitele z tohohle nedovol
uveejnit ani rku a Bich zsk publicitu tak maximln mezi
spoleenstvem kolejnicovch potp - to ale nemohl tuit. Jako by se
mu rozsvtilo za oima:
  "To je teda /kurva/ pravda!" Poprv jsem v jeho hlase uslyel nco
jinho ne strach. Ani chamtivost nezn moc hezky.
  "Tedy jestli to peije," trochu jsem ho zchladil. To o novinch jsem
ekl i proto, abych ho ve vcech, kter budou nsledovat, dostal na svou
stranu - ale zase jsem nechtl, aby z mylenek na miliony docela
zblbnul. A protoe nem anci peklo na konci tunelu pet, a aspo
svm tunm tlem pispje, abych to peil j.
  Kdy jde o m, jsem obas nechutn sobeck.

		***

  Po skoro tyiceti minutch tmy vypadalo svtlo obludn. Vojci
pokali, a se piblme, a vyplili nm tyi mnohasetwattov
reflektory do ksichtu.
  Bylo to pl kilometru ped Angli, ili pl kilometru dv, ne jsem
ekal.
  Bich, kter automaticky zral do erni ped sebou, bolestn vykikl
a zhroutil se na volant. Barbar natst leel vzadu na posteli a civl
"do stny". A kdy je nkdo schopn dvat se holma oima do ru hvzd,
tak mu trochu svtla zas tak nevad - i kdy, m oko z rakve taky trochu
zkolabovalo.
  Pustil jsem volant, sklouzl na podlahu, otoil se zdy proti smru
jzdy a vyhldl pomoc (chyte nachystanho) zrctka ven.
  Jak Bich instinktivn dupl na brzdy, cisterna se zaala smkat a za
patinho skpn, jisken a drhnut zablokovala celou ku tunelu.

		***

  Na okamik bylo slyet jen praskn ohn a rachotiv zvuk
vylgrovanho motoru. Stiskl jsem tlatko chcpku a motor ztichl.
Praskn ohn bylo rzem hlasitj a zepedu syel uchzejc chladi.
  Do kabiny vanul ern dm z hoc gumy.
  "Patejli! Vme, e jste to vy!" zaburcel amplion. "Odhote zbran a
vzdejte se! Zaruujeme vm, e s vmi bude slun nakldno a dostane se
vm dnho soudu!" Vzpomnl jsem si na Temi, a ani jinak nebyla
situace na vzdvn se. Mimo neplnovanho Bichova oslnn jsem tuto
situaci pedvdal a detailn jsme ji bhem jzdy probrali. Moji partnei
(doasn, ale pesto) uznali, e m een je nejlep mon. M by
Brati zajali, Barbar by nedostal penze a Bichovi jsem slbil, pokud
udl cokoli neplnovanho, e ho zabiju.
  "as een!"

		***

  Vysunul jsem hlave steyru pes palubn desku, pepnul na DVKOU a
pustil do reflektor sedm odpovd. To u se kolem prosmekl Barbar,
otevel dvee, vystril oslnnho Biche, seskoil za nm a zaal ho
ernoernm dmem tlait k nejblim oranovm dvem.
  Podl hlavnho tunelu vede na kad stran po mal, takzvan nikov
nebo tak servisn chodb. Jsou tam pro ppad havrie, poru, prsaku
nebo tak. Samozejm e jsem vdl, e vechny oranov dvee jsou
zablokovan z velnu, a e servisn tunely jsou pln vojk - bratrsk
dern komanda mi mla v ppad poteby vpadnout do zad. Z rdiovho
ruchu jsem vyrozuml, e jsou ozbrojeni i vystelovacmi stmi.
  Mli jsme to naasovan tak, e v okamiku, kdy prvn stela ze steyru
doltla k reflektorm a obrnncm za nimi, Barbar pimlaskl k zmku
nejblich dve svazek t minigrant od Krysy. Jet jsem zahldl,
jak strhl Biche na zem a kryl se za jeho rozmrnm tlem.
  Pak bylo chvli peklo.

		***

  Potal jsem exploze, a kdy se ozvala osm - tsn vedle -,
vystartoval jsem.

		***

  Reflektory mou palbu sice nepeily, ale svtla z por bylo dost i
pro lidsk oi. Dvka do servisnho tunelu byla roztren vejpl a
roztepen okraje rud hnuly. Jeden z tank to dostal do hlavn a do
podvozku, druh do ve. Vbuchy stel ze steyru aktivovaly explozivn
pancovn, take uvnit stroj mli dost starost sami se sebou.
  Take nestleli.
  Zatm.
  Bohuel, tbnho supervozidla se m stelba ani nedotkla. A ne e
bych ho nezashl. Byly na nm ti hork svtc, rychle do infraerven
ustupujc skvrny, pesto se nad jeho plochm temenem vymrtilo nco
jako tlust ebrovan trubka. Legendy nelhaly.
  "Sakra," ekl jsem, a to u kolem buily stovky stel z oblben
rotan zbran na sedm. Rzem jsem vdl, jak se ctila fransk jzda,
kdy jsem na ni aplikoval archu mluvy.

		***

  Natst tohle byla mal re.
  Nanetst mne snad ti tvrtiny z tch kulek trefily do hrudnku a
zbytek do hlavy - nkolik rotanch sr mne vzalo tak blzko pravho
(Achillova) oka, e jsem mlem umel.
  Zeteln nestl lovk, ale pota.
  /Patejlovo oko/ - teba to dothnu a na pslov.
  Pratilo to se mnou ke zdi jako hadrem; vzpt se pidal pomal
kulomet z levho tanku - to u byl vt kalibr, natst nepesn.
Cisterna zvonila jako miliardy rolniek, a pestoe jsem vyslal
nejsilnj paprskov der, jakho jsem se souasnm mnostvm energie
schopen, zbran vesele plily dl.
  Pak konen chytila nafta.

		***

  Nhl pval tepelnho zen zmtl idla rotanho kulometu. Sice jen
na okamik, ale pesn na tak dlouh, abych apnul Barbara za lmec a
proskoil dvemi do servisnho tunelu.

		***

  Zarazil jsem se o vlhkou betonovou ze a zral do rudch odlesk v
infrabrlch vojka narvanho do podobnho krune, kter mi prv
zachrnil ivot. Byl to dobr npad, schovat granty, zsobnky do
steyru a bombiky s napalmem do kompozitovch schrnek na panci.
Nepohodln ale dobr.
  Ostr svtlo linouc se z hoc nafty oslnilo nejen idla potae,
ale i podstatn leny dern jednotky. V zkch tunelech jsou podstatn
jen ti, kte na vs doshnou - je docela jedno, jestli jim za zdy
stoj milion ostatnch.
  zk tunely umm.
  Vojk naphl ruku s noem. Z toho, e nestlel, jsem pochopil, e
lenov komanda jsou i za nmi.
  Nevad.
  Ti chudci netu, e proti nim stoj bytost, kter v podobnch
chodbch vyvradila tisce daleko nebezpenjch tvor, tisce... V
dalch sobstednch mylenkch mne ponkud zbrzdilo, e tenkrt jsem
ml bitevn kombinzu, energii na bojovou rychlost a Elviru s Hnuskem
po ruce.
  Tsn u oblieje se mi rozevalo AK - i Barbar zahldl odlesk v
brlch a vzpamatoval se. Krt se za Bichem se ukzalo jako dobr
npad; vtina krve, kvli kter mi velk transvestita klouzal v rukou,
nebyla jeho.
  AK je takhle zblzka zatracen inn zbra. Vojkovi se rozprskla
hlava i s helmou, co ty za nm ponkud demoralizovalo.
  "Krej mi zda!" peval jsem kalanikov, trhl pravm zpstm a levou
rukou hmtl pod dmajc trosky kabtu.

		***

  Barbar asi nebude fzl. Vyistil chodbu za nmi bez jakchkoli
etickch problm.

		***

  Osvdenou podbjec palici jsem pouval jako hlavn zbra, pistoli
jsem ml jen pipravenou, kdyby bylo poteba dostelovat. Do kupn
kost a drcench kevlarovch pileb, vkik a plouchn krve se
ozvalo Barbarovo klen, jak za mnou klouzal v rozbitch tlech, a
poslze zvracen, kdy si v t tm uvdomil, o co jde (v em to jde).
Oproti vojkm jsem ml nezanedbatelnou vhodu, e jsem je vidl docela
jasn - jejich infrabrle jsou proti technologii mch o znateln
pozadu.
  Ale hlavn vhoda byla, e m to na rozdl od nich bavilo.

		***

  vih! Zpod rozkpl pilby vyltl proud zub. vih! Bl lomky
kln kosti vyjely a na druh stran krku.
  Chroptn.
  vih!

		***

  A tak to lo piblin pt minut.
  Vojci nevdli, co se ped nimi dje, dokud se neseznmili se stle
obouchanjm elem m palice. Bohuel byli pli dobe vycvien, aby
utkali, take piblin za dalch pt minut m zaala bolet ruka.
Glock se zapnutm tlumiem mi udlal prostor a mohl jsem si pehodit
palici do prav. Jene stelba, to bylo nco, co vojci znali. Pobil
jsem dva mue oslnn vstely, ale pak proti mn zaali pouvat
signl:
  "K zemi!" ozvalo se a vojk pede mnou el k podlaze bez ohledu na
vlastn bezpe. Toho, kter za nm vykikl, jsem stail zastelit,
jet ne stiskl spou, ale to u se "K zemi!" ozvalo za dalma dvma
vojky.
  /Cvak/, ozvalo se z glocku. Ob ruce jsem ml tak olepen krv a
vlasy, e shnout pro druhou pistoli bylo nemon, nabt tm nemon,
nato rychle.
  "/Barbar/!"
  V t chvli se ode mne zaaly odret prvn kulky z automatu. Byla to
natst njak mal bouchaka, ale malorov stely jsou nebezpen v
tom, e proniknou do sebemen skuliny, napklad do zvukovodu. Kryl
jsem si prav oko palic a nemohl dopedu, protoe by se mi ti ti
lec dostali do zad.
  Na rameno mi padlo nco tkho a vedle ucha zaburcelo AK. Vojk -
narozdl ode m - neprstelnou hlavu neml.
  "K zemi!" ozvalo se znovu. Take dal olovn mas - a nejene jsem
nemohl dopedu, ale nemohl jsem se ani sehnout, protoe jsem byl jedin,
co stlo mezi kulkami a Barbarem, kter se jevil jako platn spolenost.

		***

  Beru zpt.
  Pi druh salv se ukzalo, e prvn dvka byla jen nhoda - musel
jsem chytit hlave, aby kulky ly alespo piblinm smrem. Jak jsem
stiskl rozhaven kov, krev na m ruce zaala syet a ohavn smrdt.
Kdy vojk. pece jen padl, zaal jsem postupovat. Nebylo to hezk -
lecm mum jsem dupnm lmal vazy. Byli tak dobe vycvien, e se
nepokoueli sthnout - vdli, e by zpsobili chaos a vdli, e by se
dostali do palby vlastnch lid. A nevdli, e ten, kdo po nich lape,
v skoro ti metrky.
  "K zemi!"
  Puffff! ozvalo se msto tkn automatickch zbran a od prsou se mi
odrazila syc patrona. Barbar se tm okamit rozkalal.
  "Vydechni!" strhl jsem nejbli mrtvole masku s infrabrlemi a vrazil
mu ji do rukou. Byl to obyejn slzn plyn, nervov by paralyzoval i
vojky, take Barbar ml anci. Zleelo jen na tom, jak jsou nmet
transvestit vycvieni v nasazovn protiplynovch masek.
  Kupodivu to zvldl dvma hmaty.
  Ui s tkmi nunicemi mu mezi popruhy legran trely do stran, ale
nedval jsem se dozadu kvli Barbarovm um. Deset minut je toti dost
asu, aby se vojci, kter jsem sloil hned ze zatku, zaali zvedat.
  A skuten, pestoe zatm byli daleko a chze jim moc nela, vypadali
tak, e z nich zatrnulo i mn. Vhled mi zmizel ve stle houstnoucm
slznm plynu.
  Zeteln bylo poteba spchat.
  Zepedu u nikdo nestlel - komandos se v kotouch plynu asi
nechtli pobt navzjem. Otel jsem si ruce, nabil glock a vyrazil
ostrm krokem.

		***

  Nikde nikdo nebyl, a po mnoha destkch metr jsem natrefil na dva
mue.
  Jeden zemel pokojn, druh se mi pokusil zabodnout n do hrudi, pak
zemel tak pokojn. Vzpt byl tady v servisnm tunelu poprv poruen
rdiov klid: Vojci neekan dostali rozkaz sthnout se, a to
"Zatracen rychle!".
  Pak to bylo docela pzran - dorazil jsem k dalm mum, zabil
toho, co byl na ad, ten nsledujc si nieho neviml, otoil se a
rozbhl se - rozbhl jsem se tak a on si myslel, e ten dupot je
kolega, kter mu kryje zda. Barbarovy podpatky hlasit klapaly, ale
drel se staten.

		***

  Tento zpsob pohybu ml nkolik vhod: kdy jsme vybhli z tunelu,
nejdv si ns nikdo neviml, a pak nemohli kvli vojkm vude kolem
stlet.
  VT VS FOLKESTONE - PEJETE NA LEVOU STRANU VOZOVKY
  Proti tunelm stla baterie reflektor a to nepjemn tbn
supervozidlo s nepjemnm rotanm kulometem. Mn pokozen tank
blokoval vjezd, druh nebylo vidt - asi zstal uvnit.
  Vlhk vzduch mi naplnil plce - rozbhl jsem se doleva, co mi sly
staily.
  "Jednotko, k zemi!" konen se vzpamatoval njak dstojnk, a
reproduktory jeho rozkaz rozevaly snad po celm svt. lenov komanda
sebou pleskli jako jeden mu.
  Nkde za zdy mi dunlo moe, jemn d隝 chladil tve a rotan
kulomet mohl zase zat.
  Tentokrt m ale pota stroje nezaskoil. Jet ne se tlo
nejrychleji reagujcho vojka dotklo mokrho asfaltu, u jsem ml v
ruce steyr a dvojice projektil zashla kloubov rameno pesn pod
svazkem hlavn. Zblesk, a nechutn zbra odltla do nebe a z pervanho
veden nboj lehaly trhav plameny a zvuky jako pi ohostroji.

		***

  A jako na zavolanou vypukl v bratrskch silch njak ne zcela jasn
chaos. Take se nm s Barbarem povedl celkem satansk kousek - probhli
jsme nasvcenm prostorem, proklikovali ztarasy, dv ti rny z
glocku, a zmizeli jsme ve tm.

		***

  Prorazil jsem njak plot, prosmekl se mezi zaparkovanmi auty, v bhu
ze sebe strhl drtn pletivo a jen doufal, e nikoho nenapadne stlet
po ns z tanku. Zahnul jsem mezi temn inky a sprintoval a
sprintoval.

		***

  "/Zas...
  ... tav!/" Barbar u asi opravdu nemohl. Kousek ped nmi se ernala
proluka; zatoil jsem do n, pelezl hromadu trosek a zastavil na malm
rozbahnnm plcku tsn u neomtnut cihlov stny.
  Mokr zdivo a rumitn byliny znm pchly a umn det spolehliv
pehluilo vechny ostatn zvuky. Barbar se z poslednch sil vydrpal na
hromadu suti, na mou stranu se skutlel a zstal leet jako mrtvola.
Opravuji - jako /klasick/ mrtvola.
  Jemn d隝 se pomalu mnil v hust d隝.
  Opel jsem se zdy o ze, kde jsem byl pece jenom trochu v krytu, a
nasadil si klobouk, kter mi stle visel na zdech. Barbar lapal po
dechu a v koench atech se leskl jako umrajc velryba vyvren na
pl.
  Za chvli se pevalil na zda, ostr hrany rozbit malty mu nevadily,
a zaal sty chytat vodu. J jsem si mezitm naladil vojky a snail se
v tom vetn, kdovanch zprvch a nesrozumitelnch hysterickch
otzkch zorientovat. Chaos panoval na vech vyhrazench frekvencch -
tak tak se mi z toho podailo vythnout pro: Nkolik mch starch
anglickch mrtvol vytuilo, e se blm a zejm mi pily naproti.
ili vpadly vojkm do zad, a ty to trochu znepokojilo. Do toho zaali
lzt z tunelu jejich mrtv kolegov.
  Pr oivlch mrtvol, a bratrsk elitn jednotka je v hji.
  "... jsme to dokzali," konen se Barbar zmohl na slovo, lpe na
zaspn. Nevdl jsem, co pesn m na mysli, tak jsem mlel. Posadil
se a vypadal docela uboze. Masku s infrabrlemi zahodil, u kdy se
zanalo bet, take zase nevidl - hloup poulil oi mm smrem a na
ele se mu rozstikovaly kapky. Mil jsem mu glockem kousek nad koen
nosu a ctil nezvyklou nerozhodnost. V tom tunelu mi dvakrt hodn
pomohl a jednou mon i zachrnil ivot.
  To jsou problmy!
  Jak snadn by bylo zmknout.
  Opatrn, aby necvakla moc nahlas, jsem pustil spouovou pojistku.
Barbar nevidom mrkal a ohoel vlasy ml detm udusan do hladk
pilby.
  "To jsme teda dokzali," ekl jsem a myslel rozhodn nco jinho ne
on. Bko pravho ukazovku mne svrblo tak, e jsem si ho musel
podrbat o kalhoty.
  Ale i z dalho pohledu na vc jsem toho dokzal dost. Dokonce vc ne
dost - vechno, co jsem si naplnoval. Mm dostatek innch zbran,
abych mohl zajt do ervenho kohouta a vst konverzaci na patin
rovni; dl... Co dl, a o em pohovo vousat /ptel/. Te Barbar,
protoe kdy jsem ho nezastelil, ty penze si zaslou.
  "Take zajedem pro tvoje prachy, ne?"
  "Ty mi je fakt d?" ekl docela nevcn.
  "Co si o mn mysl?!" na ukivdn tn jsem pouil modulovan hlas.
Je to fajn, mt tuhle schopnost, kdy potebujete lht. I kdyby byl
fzl, tm e mu dm penze, se ho zbavm. Pokud jde o m, ivot si
zaslouil. Do Teme ho oupnou Brati.
  Podal jsem mu ruku a vythl ho na nohy. Jak jsem se pedklonil, za
lmec mi natekl kbl vody:
  "Budeme potebovat auto, je to celkem daleko."
  "Kde?"
  "V Londn."
  Barbar si utrpen povzdechl a zvedl AK obalen bltem.

		***

  Ulice biovan detm byly przdn, a dokonce i bezpen. Bu se mezi
zloinci rozkiklo, e se mstem potuluj mrtv, nebo to jsou vsledky
bratrsk regulace zloinnosti - Anglie je v tom ped kontinentln
Evropou zeteln naped.
  V rachotu vody jsem auto otevel zcela bezhlun, pestoe jsem msto
ipu pouil topor palice. Energie se mi po pokusu znekodnit elektroniku
obrnnc vracela podezele pomalu.
  Mal orvan nklaek pode mnou zapl, ale na to, jak vypadal
zven, nastartoval snadno. Barbar otevel druh dvka a vyhoupl se
(lpe vyplhal) nahoru - snad nikdy jsem na nikom nevidl, e tak rd
sed. Na stechu hlasit bubnoval d隝, a zatmco se motor stroje
prskav zahval, pivzal jsem kliku k sedadlu (zmek po pouit toporu
nebyl co dv) a obhldl kody: Rotan kulomet mi anihiloval obleen
na prsou - lamely kompozitovho krune se leskly mouhami rozmazanho
kovu. V zrctku jsem uvidl, kolik takovch mouh mm i po oblieji a
teprve te mi dolo vechno to tst - dv kulky mi omalovaly prav
oko, jako bych pouil Barbarovu kosmetickou tatiku. Fuj. Pokusil jsem
se sthnout trosky kabtu a bundy k sob a snad nkoho ve tm a deti a
slepho by to mohlo zmst - jako e je to obleen. D隝 ml jet jednu
vhodu: smyl ze m krev. Dalm pozitivnm zjitnm byl stav klobouku:
je sice trochu pomakan a neforemn, ale oi mi zakryje stejn
spolehliv jako nov.
  Motor pestal prskat, z vdech topen zaal foukat vlan vzduch,
mrkl jsem na teplomr, palivomr a na Barbara - ten ze vech t
pozorovn vypadal nejmrtvji. Ml zaven vka, v plicch mu pskalo,
zuby cvakaly a ruce na pinavm AK se chvly. Otevel jsem regultor
topen naplno.

		***

  Non cesta do Londna probhla v klidu. A na dv policejn kontroly.
  "Poslouchej, nect nco jako vitky svdom?" zeptal se Barbar,
kdy jsme leny t druh thli do kov u silnice. Kad jednoho.
  "Vitky?" narovnal jsem se: "Nem ani tuen, o co jde." Hlave
glocku m hla na zpst a zejm se ekalo, e budu pokraovat:
"ekni mi, co je to teba i tisc mrtvch proti zachrnnm milionm?"
  "Ale prosm t, jak nco takovho me ct! Jak me vdt, e
nkdo zabije miliony lid, a jak me vdt, e zrovna tm, e
postl tyi uboh bobky, tomu me zabrnit! Dy by je stailo
jenom svzat!" Barbar pustil mrtv nohy, a paty v tkch botch dut
plouchly o rozmoenou zem.
  Svzat?
  "Vidls nkdy takov oi, jako mm j?"
  "Co m zabjen spolenho s oima?"
  "Tak vidls - /v tomhle ase/?"
  "J jsem nikdy jinej ne tenhle as... Hoh, tak na tohle ti neskom!
Jako e se z budoucnosti a pch tady dobro v zjmu ptch
generac...?!"
  "Mem pokraovat v aut?"

		***

  Nklaek se pozvolna rozjel. Protoe jsem dodroval pedepsanou
rychlost, docela jsme se vlekli.
  "Jak je to s tou budoucnost?"
  "S budoucnost to prv nen nijak. Aspo myslm. Nen budoucnost:
Jsou /budoucnosti/," zdraznil jsem mnon slo. I kdyby Barbar nebyl
fzl, v Crkevnch murnch z nj dostanou kad m slovo. A ml jsem
pocit, e prv toto prohlen by Bratrm mohlo pkn zamotat hlavy.
Barbar se vlastn stal mou indoktrinan asovanou bombou.
  "Jasn," mvl rukou, "/budoucnosti/. Aspo mi ekni, pro t tak
stran chtj dostat. Jestli se nepletu, je z tebe celej tenhle
prokletej ostrov auf - a nejen ostrov."
  "Vdy je to pln jasn - nebo by mlo bejt. Jsem Temn Prorok a
mnm jejich zc budoucnost ve svoji temnou. Tebe by to netvalo?"
  "Kecy. Sp to m hodn spolenho s tm zabjenm, mon s tma oima
- ale hlavn s tm vstvnm mrtvch. Brrr!" Barbar se otsl. "Asi se
z njakho armdnho projektu, nebo teka ze zzranho projektu novejch
pn... Kdyby mi nkdo vera rno ek', e z metru uvidm lovka
chodcho s vlastnm mozkem na zdech..."
  Prozrazovat o sob cokoli vc u mi nepipadalo taktick.

		***

  Prv jsme vjeli na pedmst Londna, kdy se rdiem rozlehla dal
poplan zprva: Policejn hldky objevily sv poheovan kolegy -
mrtv, pesto pochodujc na hlavn msto. A si nkdo d dohromady, e
m mrtvoly thnou v mch stopch, ivot se zkomplikuje.

		***

  Non megapol se dalo do pstavnch tvrt projet docela snadno.
Mlha nebyla skoro dn, jen vn d隝; a nebyl skoro dn provoz. Za
slabou hodinku jsem zastavil blok od oprskanho hotlku pan Argentov.
Vypnul jsem motor, a nadvldu nad sluchovmi vjemy zskalo rachocen
kapek.
  "Tak jsme tady. Prachy ti dm hned, pan Argentov t tu nech do
rna, pak se me vrtit do Travemnde."
  "A co ty, hm, Patejli?"
  "Ui dobr, pam taky, sleduju - kdys to jmno chytil v takovm
randlu. Take se nediv, e ti sv plny neprozradm - u tak jsem ekl
vc ne dost... Je to hlavn pro tvoje dobro," pouil jsem klasickou z
nejlivjch frz. A ho dostanou Brati, byla by detailnj znalost
mch pln to jedin, co by ho aspo na pr dn uchrnilo ped dchnkem
"U dna Teme". I kdy zrovna dchnkem...
  Vystoupil jsem a obhldl ulici.
  "Dobr. Mon bys tady tu bouchaku moh' nechat. Pan Argentov by se
mohla vylekat."
  "Myslm, e to risknu," ekl Barbar a stril si AK do podpad.

		***

  Obeli jsme blok a HOTEL PRO NMONKY vypadal stejn nehezky jako
dv. Kl od hlavnch dve jsem ml v kapse spolu s diktafonem a
diskem Kelly Family.
  "Poj dl Barb...," nedoekl jsem, protoe m pes nos pratilo nco,
co v dom dv nebylo. Tk, podivn znm, ale zatm nerozpoznateln
puch. To u byl Barbar uvnit a zabouchl.
  V tom okamiku se v hale rozsvtila vechna svtla.

		***

  "Pane Chodny, ani nevte, jak jsem rd, e vs poznvm!" ekl mu s
upilovanou brokovnic.
  Stl za recepc a mil na m.

		***

  Nahoe na schodech se o zbradl opral druh, ten ml pistoli, dal
stl vpravo od ns, a posledn, kterho jsem vidl, vlevo. Ti dva mli
loveck brokovnice, pro zmnu neupilovan.
  "A kurva!" ekl Barbar.
  "A t ten samopal ani nenapadne, kozatko. Clarku, vem /j/ to!"
zachechtal se mu za recepc, zeteln f. Ml dlouh mastn vlasy,
nkolikadenn strnit patn maskujc nepknou kon chorobu a oi
zrudl pitm a dlouhm bdnm. Naprosto jsem nechpal, co jsou za, co
tu chtj, kde se tu vzali a co chtj ode m. To posledn se vysvtlilo
vzpt.
  "Ta tlust krva nm njak prachy vysolila. Ale dostal jsem z n, e
pijde jet pan dda Mrz Carl Chodny, kterej nm d daleko vc. Penz,
myslm."
  "A j si kurva myslel, e to jsou Brati!" eptem si oddechl Barbar.
Taky jsem si v duchu oddechl a zrove zavrtl hlavou - hon mne
speciln jednotky z cel Evropy a naap m pr obyejnch zlodj.
Nhoda se prost nikdy ned podceovat.
  "Tomu tedy km situace," zavrtl jsem hlavou v relu: "Kde je pan
Argentov?"
  "Vo tu se nestarej, kretne! Vyval, kde m ulit prachy, nebo...,"
ukonil f oklivm smvem.
  "Jo! Prachy!" Mu s brokovnic stojc vlevo mne ouchl hlavnmi do
spnku a vzpt se mi je pokusil vrazit do ucha.
  "Co nebo?"
  "Nebo si t podme jako tu starou krvu, pitome!" ten za recepc
hodil upilovanou zbra na pult, kopl do sebe skleniku tmav whisky a
prskl s n o podlahu, e stepy doltly a ke mn: "vala, jako kdy
kastruje prase," otel si rty. "A to jsem na n skoro ztupil n, ne
zazpvala."
  Pestoe vm, e vztek je hlavnm neptelem vtznho boje, najednou
jsem vidl trochu doervena. Asi to na m bylo poznat, tak chlap, co mi
cpal puku do ucha, bodnul hlavnmi, jako by s moj hlavou chtl hrt
kulenk. Kovov to binklo.
  "Doufm, e to byl vtip, e jste j neublili," do hlasu se mi
prodral temn tn. Tyhle lidi ale nevaroval.
  "Neublili. Stejn jako /neublme/ tob, hajzle!" f obeel
recepci a sklo mu kupalo pod tkmi botami. Na odench koench
kalhotch ml vytahan kolena a na opasku chromovan pouta. Doel pede
m, rozkroil se a pedvedl filmov tasen vystelovacho noe. Akort
e ve filmech na epeli nebvaj zaschl zbytky opravdov krve.
  Pan Argentov. Jedin lovk, kter se ke mn tady v tom prokletm
stolet choval dobe, ani bych ho musel pli nutit.
  A jak umla mchan vajka se unkou!
  "To s tm kastrovnm, nebyl tak patnej npad," ekl f a zamylen
(zasnn) si podrbal mokvavou vyrku ve vousech. V jeho podivnch
przdnch och jsem poznal, e to mysl vn. Ml je jako vichni,
kte muen neberou jako nutnou soust prce, ale jako zbavu.
  Rud v m mysli nabrala na sytosti.
  "M pravdu, nebyl," ekl jsem a trhl pravm zpstm.

		***

  Jak u jsem se zmnil, vztek je hlavnm neptelem vtznho boje:
Njak jsem zapomnl vas sevt prsty nebo co, a glock mi msto do dlan
skoil doprosted podlahy.
  Prost trapas.

		***

  Dut der zstal viset ve vzduchu.
  f nechpav pozoroval zbra, kter se mu zarazila o vysokou podrku
lev boty, a vzpt ho mlem roztrhl zchvat smchu.
  Smch ustal, jako kdy utne. Typicky psychopatick projev.
  "Tos chtl stlet? Po mn?!"
  "Co bys tak ek, chytrku."
  Mou repliku nevydrel ten, kter mi brokovnic mil do ucha a zmkl
spou. ili pesn to jedin, z eho jsem ml strach.

		***

  K mmu velkmu tst mne kuel brok netrefil do zvukovodu, ale tsn
za nj. Asi aby se vyvila smla s glockem.
  "Ty kretne...!" zaal f, vzpt mu slova zaskoila. Asi neekal,
e nkdo, koho brokovnice vezme ze dvou centimetr do hlavy, zstane
stt.
  Kupodivu mi nespadl ani klobouk, i kdy jeho lev st u na pehldku
nebyla. Taky trochu doutnal. To stelec dopadl podstatn h: broky,
kter se ode mne odrazily, ho zashly do oblieje. Rzem vypadal jako
nco z eznictv - nco oklivho z eznictv. Po dravch tvch mu
tekly oi a mezi potrhanmi rty bublaly lomky zub. S thlm
zakloktnm se svezl na kolena, pak se zmohl jen na zadunn o zem.
  To u jsem ml jeho zbra v rukou.

		***

  Pistolnk na schodech se vzpamatoval nejrychleji, a ne jsem nathl
kohout druh hlavn, stail vystelit. Take jet ne ho smr brok a
kus deva vyraench ze zbradl vykuchala, uslyel jsem za sebou
neklamn znm plesknut kulky do masa.
  A za mnou stl jen Barbar.

		***

  Tak j se s nm celou dobu etm, indoktrinuju ho, a pak ho odprskne
takovejhle... Protoil jsem przdnou brokovnici v rukou a poslednmu
stelci - Clarkovi -, strnule stojcmu vpravo, se s n pokusil zarazit
hlavu do krku. Nepovedlo se mi to sice, ale rozplen lebka m taky nco
do sebe. Barbarv automat a brokovnice bouchly o podlahu, a pestoe
Clarkovi ob poloviny hlavy leely na ramenou, ml jsem pocit, e na m
mrknul. To u se nhle tek osamocen f shbal pro glock.

		***

  "O em jsme to pedtm mluvili? Nebylo to o kastrovn?" pidupl jsem
mu ruku ke zbrani. Nevm, jestli pod dojmem mho hlasu nebo m hmoty,
ale zaal hlasit jeet - hlasit a vysoko, jako by trnoval na to, co
ho ek: "/Ne-ne-ne-n/!!!"

		***

  A te byl as otoit se na Barbara.
  Opral se a dvee a po hrudi se mu vinula stuka vazk kapaliny, jak
se tak nezainteresovan kv o krvi. Na ernch koench atech se
leskla.
  Kupodivu ale, v och neml to przdno, s kterm pichzv smrt - byl
v nich jenom nevc as. Zakalal a ekl:
  "Kurva! Ten parchant mi prostelil kozu!"

		***

  Dnen den jsem neil nadarmo - i transvestit si nechvaj
implantovat silikonov vpln.
  Smt se by bylo netaktn.
  A kdy jsem si vzpomnl na pan Argentovou, u ani nebylo pro.
  Hajzl, co jsem mu stl na ruce, se mi pokusil zabodnout n do stehna.
Jak jsem se peklonil a chytil ho za zpst, spadly mi z hlavy dmajc
zbytky klobouku. A tak zase nevm, jestli se rozjeel z pohledu do mch
o, nebo protoe jsem mu n vykroutil i se dvma prsty.
  "Jinak dobr?" mrkl jsem pes rameno.
  "Je to istej prstel - v podstat jenom krbnut."
  V duchu jsem si za dneek udlal druhou rku - poprv jsem tuhle
filmovou frzi slyel v relu. Barbarovi se vzpt vyvrtily oi a
sesul se na podlahu. dn steln rna nen /jenom krbnut/.
  "Kde je pan Argentov? A potet se ptt nebudu," zvedl jsem zlodje
za klopy.
  "Kdo? Jak pa... pa...?"
  "Varuju t. Omdlvn je dobr inspirace, ale v, e znm ksc
metody, o jakch se ti nezd," nechal jsem svj modulovan hlas patin
zaznt.
  "V kuch... V kuchyni." Zral na svou mrn bezprstou ruku, tsl se a
tekly mu sliny. Utrhl jsem mu od opasku pouta, zkroutil ruce za zdy a
pipnul ho k lut plynov trubce. Byla trochu u stropu, take myslm,
e to kupnut bylo, jak mu vyskoilo rameno.
  Nebo ob.
  "Ale fuj," ekl jsem, kdy utichl kik. Z nohavice mu tekl lut rek
a hlasit crel po podlaze. "Mimochodem," trochu jsem ho rozhoupal, "kde
jsou penze?"
  "Pod... pod recepc! Prosm sundejte m, prosm!"
  "Budu o tom uvaovat," poplcal jsem ho po zkroucench zdech. A
kupnut tentokrt bylo druh rameno; alespo u doshl nohama na zem.
Hluk det spolehliv pehluil vkik (kter by jinak projel noc jako
n). Dneska mi frze vyloen jdou.
  Zlodj omdlel.
  Penze za recepc byly - v nevelkm impregnovanm batohu. Letm pohled
mi prozradil, e pan Argentov vydala tak tetinu.
  Uvnit kompozitovho krune jsem uctil takov zvltn przdno.
Hodil jsem zavazadlo na pult vedle upilovan brokovnice, zvedl z podlahy
glock, zacvakl ho do pouzdra a odeel do kuchyn.

		***

  Stailo jen otevt dvee a u jsem vdl, co byl ten divn puch,
kter mne pi vstupu do hotlku pratil pes nos.
  Zlodji krom vystelovacho noe pouvali i kyselinu. Pan Argentov
byla roztaen na kuchyskm stole a byla bezesporu mrtv. Nechpu, jak
mohla vydret a neprozradit vechny penze. A to, e ekla, e pijdu, a
a si na m pokaj, nebyla zrada, byla to pomsta.
  A pomstu je teba dokonit.

		***

  Kdy jsem vyel z kuchyn, zlodj visc na trubce u se probral a
znovu zajeel - tentokrt jsem urit vdl, e to nen kvli mm om.
Poloil jsem velk sekek na recepn pult tak, aby na nj dobe vidl.
  Nejdv ale nco jinho:
  "Barbare?" popleskal jsem transvestitu po zarostlch tvch a nalil
mu mezi rty trochu whisky. Odlepujc se nplasti dvaly jeho oblieji
ponkud leprzn vraz.
  "Co? Kde?" zakuckal se. "Bol m... Zase /ty/," zaostil, "tak to
nebyl sen." Sklonil hlavu: "Koza v hajzlu! V, kolik to stoj?"
  "Koup si novou. A ber to taky z t lep strnky - te se ti bude
skvle stlet z luku."
  "Nestlm z luk... /Achtung/!"
  To u jsem se otel a glock mi tentokrt neultl. Zlodj, kterho
sloily odraen broky, se zrovna zvedal. To bylo i na m mrtvoly pli
brzo.
  "Ten je ivej. Zatm," ekl jsem. "Take klid."

		***

  Po chvilce pinav prce se zlodj kubal ve visu vedle svho fa.
Barbar zatm vstal, otoil se, aby se na to nemusel dvat a klokotav si
pihbal z lahve, kterou jsem mu nechal u ruky.
  Otel jsem si prsty o trosky kabtu:
  "Poslouchej, Barbare..."
  "Pro pod k to /poslouchej/?!" osopil se na m.
  "Hmm. U nebudu. Dobe." Alkohol na nj takhle na lano psobil docela
rychle. "Najdi si njakej obvaz, a nechytne infekci - v kanclu, tam
vzadu vlevo, je lkrnika. V tom batohu na recepci jsou prachy - mly
by stait. Pak vypadni. Spchej a u nechlastej. A," namil jsem na nj
prst, "necho do kuchyn."
  "Pro? To si tam..." To u jsem ale vybhal po schodech.
  "A fakt sebou mrskni, ne se tady kamardi zanou sbrat!" kikl jsem
za sebe. Zespoda se msto rozvnch krok rzem ozval poklus.

		***

  Umyl jsem si z oblieje mouhy po kulkch z tunelu i ern rozprsk po
brokovnici, ale ve studen vod to nebylo nic moc. Vybral jsem z jedn
skre nco penz (sam padestky a stovky), stoil je do masivnho
smotku a nacpal si ho do kapsy. Na co s sebou vlet vc. V pokoji, kde
se ubytovali zlodji, jsem nael dlouh koen kabt (jak tak mi padl)
a koen irk. Pipadal jsem si v tom jako sado-maso.
  Pendal jsem vechny vci ze starho obleen a pekontroloval zbran
- zdlo se, e pestelku s rotanm kulometem ustly docela dobe - jen
perkusn revolver ml v pab dru.
  Kdy jsem se vracel zptky, pi pekraovn mrtvoly nahoe na
schodech jsem si viml, e se zan plazit - docela hnusn to mlaskalo.

		***

  Barbar stl u recepce a z otvoru na nesymetrick hrudi mu vykukoval
cp neho blho. U ruky ml postavenou lahev a poloenou upilovanou
brokovnici a AK; se zasnnm vrazem zral do otevenho batku.
  "Vodvate m, pane, prosm vs, vodvate!" skuhravm eptem adonil
f. Kdy se ozvaly m kroky, se zajknutm zmlknul.
  Barbar vzhldl:
  "Slu ti to."
  "Dk," ekl jsem neutrln. "Co tu jet dl? Je to snad mlo?"
  "Naopak!"
  "Tak mi to nekej, nebo ti uberu, sbal se a vypadni. /Sofort/!"
  "Ale..."
  "A spchej, protoe tady," pro zdraznn jsem pchl prstem k podlaze,
"tady bude docela horko." Podval jsem se na visc zlodje. Ten bez
oblieje u zemel. koda.
  "Tak dk. Snad se jet uvidme. Anebo radi ne." Barbar zastril
brokovnici i AK do batohu a hodil si ho na rameno.
  "Jo. Urit uvidme." A zase nkdy pjdu Tem. Posledn vtu jsem
nahlas neekl a za transvestitou klaply dvee.

		***

  Musel jsem spchat, a to nejen kvli mrtvolm, kter se zanaly hbat
(ovn jim jde m dl rychleji). Z policejnho vysln jsem zjistil,
e si nkdo /neuviteln/ viml naeho nklaku, pipadal mu
podezel a oznmil ho. Stroj u byl bohuel hlen jako "odcizen" a
njak moudr hlava si dala msto jeho zmizen a mho zmizen u tunelu
ve Folkestone dohromady, take vojensko-bratrsk mainrie se prv
urychlen sthuje do Londna. Co m ale znepokojilo vc, bylo, e:
"Balek dorazil. Opakuji. Balek dorazil!" Hlas v rdiu to kal
podivn vtzoslavn a zrove trochu s obavami.
  "Tak co? Jak se vis?" postavil jsem se ped fa, sekek nedbale v
podpa.
  "Ne, to nemete! Rozhodn ne," ekl a upel oi na podlahu - tak se
chovaj vichni, kter ek nco stranho. Co nen vidt - neexistuje.
pikou boty jsem mu do zornho pole kopl jeden z jeho utrench prst.
Znovu pedvedl zajeen hodn knihy rekord. Lid jsou toti na
integritu svch tl docela hkliv. Kdy nkomu utrhnete prst, tak to
ani tak nebol; nejhor je pocit, e vm to nkdo udlal - e si to
nkdo /troufl/ udlat - a e vm ten prst, co jste si na nj za ta lta
tak zvykl, u nikdo nepidl.
  Co horho, ten, kdo to udlal, v tom me pokraovat.
  "Neboj, nechci se upinit," zasekl jsem sekek do zdi a odeel do
kuchyn. ekn a klamn nadje jsou nkdy hor ne nejhor trpen.
  Musel jsem pan Argentov prokzat posledn slubu. Nikdo nepotebuje
vidt, co z n zbylo. dn policejn fotograf, dn vesel patolog,
ani zvracejc policist. Vythl jsem plamenomet, nastavil na nejni
vkon a pikryl jej mrtvolu ohnm.
  "ij vn, ti, kdo nezradili," ekl jsem do huen plamen a tm
proti sv vli udlal takov divn gesto pravou rukou.
  Kam na tohle chodm? Zavrtl jsem hlavou, ustoupil ped rem a zavel
dvee.

		***

  "Jak m vztah k plynu?" zeptal jsem se vischo. Ten u zase jeel a
pozoroval svho bvalho kolegu, jak se potc ze schod a vlee za
sebou steva propikovan kusy zbradl. Steva na schodech rytmicky
pleskala a ohe z kuchyn huel - i Clark s rozplenou hlavou si zanal
sedat. A vytrenm sekku ze zdi jsem si opt zskal viselcovu plnou
pozornost.
  "Neboj," ekl jsem znovu a jednm vihem pesekl plynovou trubku. Plyn
se rozsyel. Rychle jsem krtl zapalovaem a dlouh tepotav plamen
pufl a zaal hlasit fret. Mu na trubce se (pes vyklouben ramena)
zaal zmtat. Povsil jsem ho ale mezi dva svornky, take se nemohl
posunout ani sesmeknout.
  "Co mysl, co je hor, ohe...," odkopl jsem mrtvolu vykuchanou
brokovnic, "... ohe, nebo kyselina?" V jekotu a huen plamene jsem
skoro neslyel vlastnho slova, nato odpov. Pod dvemi z kuchyn se
linul smrdut bl dm.
  Znovu jsem odkopl mrtvolu a ohnul trubku ukonenou chocholem hocho
plynu tak, aby viselcovi lehal na nohy. ili nikoli na "prudce smame"
ale na "mrn propkme". ern ke jeho kalhot zaala svtlat a
krabatt. "Vem to z t lep strnky, urit t to zbav vyrky."
  Kdy jsem odchzel, zrovna se na vykloubench rukou pokouel o vmyk.
  Proklouzl jsem Clarkovi mezi rukama, na rozlouenou ho kopl do bicha,
a zamkl na dva zpady.

		***

  Venku pod prelo a noc byla a neobvykle tmav. Posunul jsem si
koen klobouk do ela a zvedl lmec; bylo krtce po pl jedn.
  Podle vlastnch zkuenost bych ekl, e kyselina je hor. Ale takov
pomal ohe... Kdo v. Ty do m utrkem, j do tebe kladivem, nebo jak
to bylo, vzpomnl jsem si na bibli.
  Kdo jsi bez miny, ho kamenem.
  Vyrazil jsem na druhou stranu, ne stl nklaek. Mohl bych jt do
ervenho kohouta u dnes, hned te, ale nco mi kalo, e by bylo fajn
nejdv se podn najst a hlavn vyspat. Energie, kterou jsem se
pokusil vyadit elektroniku obrnnc v tunelu, se mi stle jet
nedoplnila - neklamn pznak, e nco v mm organismu zan bt
unaven.
  Taky jsem podn nespal ti dny!

		***

  Man mne napadlo, jak to tady v t tvrti bude vypadat, a vybuchne
plyn v hotelu, tak jsem radi pidal.
  Ulice byly przdn a d隝 neustval a ve vzduchu pchla eka a
hniloba. Nebo hniloba a eka? Nenechal jsem toho chlapa uhoet jen ze
msty. Byl to i experiment na tma: Do jak mry pokozen mrtvola m
jet bude pronsledovat. Vzpomnl jsem si na pochodujc kvarek z DAS
MDCHEN a trochu mi zatrnulo. Jestli to nkdo uhas moc brzo, tak to
mon zas tak dobr npad nebyl.

		***

  Po pl hodin intenzivn chze jsem narazil na spojku k vpadovce z
msta a na pinavou benzinovou pumpu s celononm provozem a
snack-barem. Barevn neon SNACK-BAR SNACK svtil do tmy jako majk,
lut svtlo oken hlo a d隝 v nm vypadal jet studenj a
mokej. A hlad, na kter jsem do t doby ze zvyku nemyslel, mi
zkroutil aludek jako praka fusekli. Bez zavhn jsem peskoil
svodidla a pebhl estiproudou silnici.

		***

  "Hezk veer," ekl jsem. Ltac dvee se za mnou s vrznm a
neochotn zavraly a voda z mho koeku hlasit kapala na dladicovou
podlahu.
  Vyjma obsluhy byl snack przdn, bylo tam teplo, rdio tlumen hrlo a
nco tam neuviteln, ale /neuviteln/ vonlo; nco sladkho,
erstvho, peenho. Vlna mrtvch Kelly Family sice jet neopadla, ale
ta vn perazila i /An Angela/.
  "Dobrej," na devn pult pleskl rozeten komiks a nad monitorem
pokladny se objevila podivn hlava a vzpt cel podivn zjev -
pesnji eeno horn polovina zjevu. "Co to bude?" Na to jak ta
/dvina/ vypadala, mla docela sympatick hlas.
  "Asi tak dv kila toho, co tu tak von, deset energetickejch tyinek
hmmm...," obhldl jsem regl, "CRUP-CRAP ne, ty byly v reklam, take
teba SUPERKRUP, a kafe, co vypiju, a hodn cukru a smetany."
  "To jako fakt dv kila kole a deset krup?" zvedla ruce s
roztaenmi prsty, jako by slovo /deset/ nepopsalo slici /deset/
dostaten pesvdiv.
  "Jist," kvl jsem a podl baru doel do zadnho rohu, kam nebylo
vidt zven. Sednout na vysokou sesli jsem si netroufl, tak jsem se o
pult opel lokty.
  "Tady jsou zatm ty tye," bhem chvilky pede m poloila tcek s
pestrmi podlouhlmi sky.
  Na oblieji mla namalovanou docela jinou tv ne svou pvodn a pi
chzi inela etzy omotanmi kolem pasu a lokt motocyklistick bundy.
ist, peliv vyehlen zstra se j k tomu moc nehodila. Nad levm
adrem mla vyit MAGDE.
  Kdy odchzela, pozoroval jsem jej es - tak rznobarevn jsem snad
nikdy v ivot nevidl: Fialov, lut, pistciov zelen, kobaltov,
oranov... Duhovka.
  "Hele," mrkla pes pult, kdy se vrtila s kouc kvou, "co vm to
kouk pod kvdrem?" Zrove pede mne postavila velk porcelnov hrnek,
konviku se smetanou a misku s pytlkovm cukrem.
  "Pistole?" podval jsem se na druh glock, kter jsem si zastril za
opasek vpedu msto vzadu, aby byl pt trochu po ruce, a kter mi
trochu trapn vykukoval mezi knoflky zapnutho kabtu.
  "Doufm, e s tm nemte nco v myslu?" Hrnek a vechny ty vci
pinesla na tcu jednou rukou, druhou tak nenpadn drela za zdy.
  "Mm, ale ne tady. Tady se chci jenom v klidu najst," shl jsem do
kapsy. V tu chvli mi do oblieje milo nco snad jet vtho, ne
m mval Barbar U pirtova vesla. Tentokrt nikoli revolver, ale
automatick pistole.
  "Neteba stlet. Chci vm dt jen tohle," poloil jsem na pult
bankovku. "A pokud smm poprosit, tak vc zbran u dneska ne - aspo
pi jdle."
  "Ale nezapomete, e ji mm. A e s n jen nestram; j s n taky
umm." Pod mi mila do oblieje.
  Nkde v dlce se ozvala srie vbuch a v baru zadrnela okna a
zakolsala elektina. Ty vbuchy jsem tady mohl slyet jen j.
  "O tom nepochybuju," zpod krempy jsem sledoval jej ohrnut rukv a
lachy vystupujc na jinak tlm pedlokt. Vil jsem, e by to dlo
pi stelb udrela. "Hezk brejle," pevedl jsem e a ukzal na horn
lem jej zstry. Mla tam zahknut zk zrcadlovky. "Nebyly by podobn
na prodej?" Barevn hlava se trochu nechpav zavrtla a obrovsk hlave
se konen sklonila. MAGDE, peetl jsem si znova lev adro; docela
hezk jmno. Jeho majitelka mne pjemn pekvapila, e se pi tom
drnen oken a kolsn elektriky nelekla a nezmkla spou. V dlce se
ozvalo kvlen sirn.
  "Ve vitrn," ukzala bradou nkam za m, "vedle dve na zchod."
  "Jo." Vyberu si, a se najm, dodal jsem v duchu a zaal trhat obal na
prvnm SUPERKRUPU. Magde schovala pistoli pod bundu, a ne jsem dojedl
druhou tyinku, donesla mi dlouh tc pln horkho borvkovho kole s
vrstvou droben a prkovho cukru.
  "/Kol s drobenm a cukrem!/" ekl jsem nbon. J tady ta zdej
jdla prost miluju - kdybych v mm ase, v dobch, kdy jsem umral
hlady, vdl, e nco takovhleho existuje, dalo by mi to slu pet u
jen proto, abych jet nkdy ochutnal. Tehdy jsem peil s mylenkami na
tatrgelov pudink.
  "A /hork!/" komentoval jsem neodolateln kliky voav pry
stoupajc nad tcem.
  "A opravdu dv kila. Jo?"
  "Jak jsem ekl," shl jsem pro prvn kousek, nakousnut SUPERKRUP
prozatm zapomenut. Nejdv dobroty, potom energie.
  "Bacha, je to fakt hav!"
  "Na m ani ne," zvedl jsem skrojek zrovna tak tepl, e by to normln
lidsk ke odnesla puchi. Ale i za n by to stlo.
  "Dobrou chu," zase to zavrtn duhovou hlavou. Vypadalo docela
sympaticky.

		***

  Byl jsem piblin uprosted, druhho kila borvek a droben a u
tetho hrnku krsn peslazenho kafe, kdy do kantny dorazily
mrtvoly.
  "Sakra!" vyprsknul jsem modr kuliky a zaal rychle polykat a
proklnat se, jak jsem na n jen mohl zapomenout - mlo spnku opravdu
kod. Byli to ti dva nepipoutan zlodji - Clark a Vykuchanec. Co jsem
je ped hodinkou vidl naposledy, jenom trochu ohoeli.
  "Co to... ! Stt!" Magde, kter si do t chvle etla komiks, a po mn
u pokukovala jen zdka a ne nedviv sp maliko hrd nad tm, jak
mi chutn jej kol, tak tedy Magde vytetila oi a vyskoila,
obrovskou pistoli v ruce. Protoe na obou mrtvch bylo zeteln poznat,
e jsou mrtv, zbra se j trochu tsla. Trochu dost.
  "Co mm dlat?!" kupodivu nezajeela, ale ekla tm normlnm
hlasem.
  "Huhl!" ekl jsem a zuiv polykal borvky.
  "Co mm herdek dlat?!" trochu pidala na intenzit, ale pod to byl
normln hlas, dn hysterie. Barem pleskaly toporn kroky a mrtv
pchli spleninou a smrt, e by se v tom snad ani nedalo jst. Oba mli
rem zakalen oi, tomu zabitmu brokovnic prosvtala skrz svetr
zahndl ebra a Clark s hlavou rozloenou po ramenou vypadal jet
oklivji. Magde si ani nevimli a li rovnou ke mn. Jak jinak.
  "Mte tu nkde nco, co se d zavt?! Njakou popelnici nebo bednu
nebo tak?!" Konen jsem polkl. Protoe mrtv byli mezi Magde a mnou,
jej roztesen pistole mila nepjemn mm smrem. Ne e bych se bl,
e by mi mohla ublit, ale kdyby zjistila, e jsem takovou rnu peil,
musel bych ji zabt, aby mne nemohla identifikovat.
  "Bednu? Na co bed... ! Vzadu. Kontejner na odpadky. Co ale
chcete...?!"
  "Uvidte! Hlavn nevolejte policajty!"

		***

  I takhle erstv mrtvoly jsou zatracen tuz protivnci. Za tu hodinu,
co jsme se nevidli, u nabraly znanou st t neuviteln mrtv sly;
za dal dv bych je asi nezvldl. Ne jsem je senroval a nacpal do
kontejneru, zbytek kole mi pln vychladl.
  "Tak jak?!" zeptala se Magde eptem, oi pes pl graffiti, co
vydvala za obliej. Zejm nevila, e se zezadu vrtm j, tak mi ta
navn pistole opt mila na hlavu. Peliv jsem si sthl klobouk do
o.
  "Varujte popele. Mohl bych si umt ruce?"
  "V kuchyni. Pojte za mnou. Teda to jsem nevidla!" schovala pistoli a
otevela mi prchod v pultu. "To jste vdycky tak klidnej? Vyvst je za
pumpu, jako by to bylo pr oralejch sgr, skoulet to s nima, a pak se
vrtit celej! Slyela jsem, e jeden takovejhle mrtvej rozsek
protiteroristick komando na kusy! Prej do nich nem cenu stlet, ani
nejdou split, ani Brati si s nima neporadj, ani...!"
  "Klid," zarazil jsem stle vc a vc povolujc stavidla jej
venosti, "jsou pry." Jestli se na n ok z pchodu mrtvol podepsal
jen kecavkou, tak by zaslouila oficiln uznn s diplomem. Lbila se
mi stle vc.
  "Huf, huf," dvakrt se bouchla pst do bicha a pevn si zmkla ruku
v druh: "Trochu m to vzalo. Pardon. Sice jsem mrtv u dvakrt vidla
- chodili tady po druh stran silnice," mvla k rozvlnnmu zvsu,
"ale aby takhle vpadli dovnit... Brrr. Tady je umyvadlo, tady mte
montrka," podala mi plechovku.
  O mrtv se lovk upin vdycky.

		***

  "Nebude vm vadit, kdy to dojm?" vrtil jsem se na sv msto a
otral si prsty paprovm runkem.
  "Jestli mte pod chu..." Mrtvoln rozmen splenina byla pod
ctit, Magde vzala sprej s /Viktorinskmi slamnkami/ a vzduch trochu
prostkla. "Poslyte, ne e by mi do toho nco bylo, ale co jste
vlastn za?" Vrtila dzu s obliejem mrtv krlovny pod pult. "Mte
pistoli, snte dv kila kole na posezen - teda ne e by nebyl dobrej,
to ne e ne - ale dv kila...! Chodc mrtvoly srovnte jakoby nic, jen
si umejete ruce a jte dl, a nechcete, abych volala fzly," nad
vyznnm posledn vty se trochu zarazila, "teda ne fzly kvli jdlu...
A pro sem ty zombie vlastn pily? Jako by li rovnou k vm, to
vypadalo." Tohle znlo trochu jako obvinn a dn oprava
nensledovala. Pokril jsem rameny.
  Vyt sirn (kter jsem j slyel u dlouho) se rychle blilo a
vzpt vedle erpadel smykem zastavilo policejn auto, z kterho
vyskkaly tyi ern kombinzy se samopaly.
  Jeiv zvuk sirny peel do hlubokho, ztichl, jen majky dl divoce
blikaly.
  "Mohla byste mi pjit ten komiks? Rychle?! A nekat nic o tch
mrtvch?" ekl jsem.
  "A odpovte mi pak, na co jsem se ptala? - Jinak ne pokrenm ramen?"
  "Hmmm," zamyslel jsem se - po tak dobrm jdle se mi ale nechtlo
stlet, obzvl᚝ ne do hlavy s barevnmi vlasy: "Snad ano."
  "Chytejte!" oupla mi asopis po pultu. Schoval jsem se za nj, tsn
ne policist probhli dvemi.

		***

  "Co se dje, pnov? Dneska m jet nevykradli, take jste tu
zbyten brzo," Magde se pstmi opela o bar a v jejm hlase byla jen
nava z non sluby; dn nervozita. Krom sebe znm nemnoho lid,
kte dokou svj projev takhle ovldat.
  "Pr tu v okol vidli dva chodc mrtv!" zasyel serant. Syel,
protoe prv pedvdli takov to, jak jeden kryje druhho, prvn si
klek, tet vyskakuje na stl, vichni jsou v podepu a vichni kolem
sebe zbsile m - a u neho takovho se syet prost mus. Bylo na
nich vidt, e maj strach.
  "Mrtv? Dneska? Tady?" Magde zavrtla hlavou. Kdyby policist nemli v
uch sluchtka, kdyby nerachotil d隝, nehrlo rdio a mli mj sluch,
slyeli by temn rny, kter se ozvaly z kontejneru za pumpou.
  "dn mrtv? Opravdu?" ern kombinzy se pestaly zmtat mstnost,
zaaly se narovnvat a chovat normln; tedy normln policajtsky.
  "A jin problmy?" serant se postavil ped pokladnu a nenpadn kvl
ke mn.
  "Non kolorout," zaeptala Magde a mvla rukou. "Dte si nco,
kdy jste tady, chlapci?" ekla u nahlas a usmla se.
  "Pro ne, vlastn?" otoil se serant na sv mue. "Cecile?"
  "Jo, pro ne, dnej spch. Kol a kafe by bodly."
  "Vichni?"
  Pikyvovn bylo docela horliv. "Tak tyikrt," objednal serant a
policist se rozsadili u pultu. Jeden jet zael vypnout majky na
aut.
  "Konen se mu cejtit v bezpe," ekla Magde a odbhla do kuchyn.
Policist pi svch manvrech rozlapali mokr a pinav stopy po
mrtvch, take odhalen li nehrozilo - te zaali tie komentovat
Magdiny proporce a Cecil si zaplil dmku.
  Otoil jsem list a v pli strnky se zaetl. Podle popisky pod
spodnmi obrzky se to jmenovalo THE WAY OF THE BLOOD a na komiks to
bylo pkn tlust.
  Magde se vrtila s tcem kol a konvic kvy a policist s n zaali
tak standardn stupidn /ertovat/, hlasit srkali a hlasit chvlili
kol. Magde odpovdala a ani j jsem v jej hlase nepostehl znechucen
nad stle dokola omlanmi emi. Musela je i dnes slyet minimln
post. Liky cinkaly, hlasy bruely, dmka vonla...
  ... njak chlap s malm klukem byli ve velkm przdnm obchodnm dom
- v hrakstv; v bublin u chlapovch zarostlch st se vznely
sentimentln kecy. To chlapeek byl daleko zajmavj: etl si toti
komiks a mal to nakreslil tak, e mu do toho komiksu bylo vidt pes
rameno. Byl to D-man. Otoil jsem na dal list. Ten zarostl chlap
pod vypoutl sentimentln-morln bubliny, ale chlapeek stejn jako
j otoil a zase mu bylo vidt pes rameno. A snack-bar kolem zmizel -
pes pl strnky se na m til Kyberkentaur, ped kterm klikoval
jezdec na obrovskm motocyklu. V rmeku byl lakonick text: /... a Big
Biker m problmy/. Z obrzku dole pesahoval D-manv ztylek a kikem
najeen bublina: /Mus ho...!/ zbytek textu nebylo za chlapekovm
ramenem vidt. Kdyby bylo, zejm bych se doetl, co by ten Big Biker
musel udlat, kdyby chtl sejmout Kyberkentaura. ili co bych musel
udlat j, kdybych chtl sejmout Kyberkentaura. ili...
  "Povdm, to je ten komiks tak zajmavej?" serant mi zaklepal na
pedlokt. Mlem jsem ho reflexivn zabil.
  "Ani byste neekl jak," pouil jsem pzvuk nejvych spoleenskch
vrstev a sthl si klobouk jet hloubji do o. Serant instinktivn
poodstoupil a narovnal se v zdech: "Chci se jenom zeptat - kdy vs tu
takhle v noci vidm, nikde dn auto - jestli nemte njak problmy."
Pvodn se chtl zeptat na nco docela jinho a daleko mn uctivji -
te trochu zadrhval, jak hledal spisovn slova. Ml ern knr a
vrazn hust obo.
  "Problmy?  nikoli, ale dkuji za zjem, serante. ekm zde na svou,
hmm, ptelkyni - pijede pro mne vozem. Doufm, e rozumte."
  "Jasn," ekl serant, "tedy rozumm. Promite, e jsem obtoval,
pane."
  "Neteba se omlouvat. Vtm bdlost strc veejnho podku i za
cenu jistho osobnho nepohodl. Ba naopak, j se musm omluvit, e jsem
nereflektoval na vae slova, ponkud pohrouen zde do tohoto, hmm,
urnlu." Zaplavil jsem ho obvyklm anglickm proudem nicnekajcch
vst.
  "Na shledanou, pane," zasalutoval serant a otoil se. To u se po nm
jeho kolegov netrpliv ohleli ode dve.
  "Sbohem, serante!" zvedl jsem hlas.
  Panty zavrzaly, zvuk det na okamik zeslil a vzpt se ozvalo
zahuen motoru.
  "Sbohem, serante!" zapitvoila se po mn Magde. "To jste s nima
sehrl moc hezky."
  "Nesehrl, jen jsem se spolehl, e z nich Brati jet nesedeli
vrozenou ctu k slun mluvcm lidem."
  "Aha," Magde mi dolila kvu, sebrala tc po koli a sky po
sndench SUPERKRUPECH a utela pult. "A co vae cta ke slun mluvcm
lidem, kter vm pomhaj, lou kvli vm, a kter jsou stran zvdav?"
  "Myslte ty s barevnou hlavou?"
  "Slbil jste, e mi odpovte."
  "Slbil?" zamrail jsem se - zcela vypotav. U pi ten komiksu
mne toti nco napadlo: "Sice jsem pedtm ekl /snad/, ale dobe. Ale
ne tady. Je to dlouh pbh a nesnese ruen."
  "To jako, e s vma mm nkam jt? Jt poslouchat dlouh pbhy?"
Magde se cynicky uklbla: "Kolikrt myslte, e takovouhle nabdku -
denn - slym?"
  "Ne /nkam/, myslel jsem, e pjdeme k vm dom." Sprvn modulovan
hlas zmnil cynick klebek v zamylen smv. Kdy se nco ekne na
rovinu - tou sprvnou modulac - obas to funguje jako pepna. Ano\Ne.
Ne\Ano. Ne.
  /Ano/.
  "Ale to byste musel vydret do pti, pak m pijde vystdat Pepe..."
  (/Ne./)
  "... Ale co to kecm!" inek mho hlasu vyprchal. "Pece si do bytu
nepozvu cizho chlapa, navc s pistol!"
  "Tak bude jedna barevn hlava o jeden dlouh pbh chud," odvrtil
jsem se a zvedl komiks, "vae vc."
  "O tenhle ale ne!" vytrhla mi asopis. Mla pozoruhodn rychl pohyby.
  "Vy muste sportovat," ekl jsem a zase si sthl klobouk hloubji do
o.
  "Jo!" odsekla, vrtila se k pokladn a sedla si ke mn zdy. Vzpt
se otoila, aby mne nad horn hranou THE WAY OF THE BLOOD mla na och.
Pomalu jsem zaal trhat obal na dalm SUPERKRUPU. Jasn bylo, e tady v
tom baru provenm polici jsem bezpen a do rna. Kdy policist
odjdli, nahlsil serant, e "... ve SNACKU je klid a jeden divnej,
ale pokojnej pprda". Take tady jako pokojnej pprda ekajc na dmu,
kter nepila, vydrm bez obtovn. A jt se vyspat k Magde je tak
dobr npad: dn hotel, dn recepn s fotografickou pamt, dn
kniha host. A k tomu ten komiks. A mon i Magde. Ped chvl, pi
pohledu na Kyberkentaura tcho se z papru, jsem poctil nco velmi
podobnho, jako tehdy pi ten zprvy v Knize Pravdy. Tuil jsem, e je
to zase pro m, nco z minulosti - nebo sp budoucnosti a to nco
dleitho. Zaostil jsem na barevnou oblku nad Magdinmi koleny.
Pestoe seit byl tak tlust, byl to pouze prvn dl. Vyel vloni
touhle dobou, take ho jinde seenu tko a obzvl᚝ ne rychle. A znovu
m zamrazilo: Na oblce bylo namalovan obrovsk bojov vozidlo, jeden
ze saladin z legend z mho asu (vypadal daleko innji ne ten od
Eurotunelu). To prost /neme/ bt nhoda.
  Ukousl jsem si ze SUPERKRUPU a pln ctil, jak do m z energetick
tyky proud sla.
  "Mrknu na ty brejle," ekl jsem a Magde jen kvla.
  Vitrna byla otvrac - na prvn pokus jsem si vybral hranat
zrcadlovky, kter se daly zahknout kolem u; sedly mi a lbily se mi.
Konen jsem se mohl zbavit sado-maso klobouku. Hodil jsem ho na idli a
vrtil se k jdlu. Magde mi zatm dolila kvu a donesla dal smetanu.
  "Hezk brejle, hezk holina," okomentovala mj es. "Ale ml byste se
mon trochu vc mejt." Zeteln narela na patn vypucovan mouhy po
kulkch a stle viditeln rozprsk po zsahu brokovnic. "Od eho to
mte?"
  "Jeden z tch dvou, co tu dnes veer /nebyli/, m stelil z
brokovnice," ekl jsem a jako by nic zaal trhat dal pestrobarevn
sek s energetickou tyinkou. Magde se do nov nvnady zakousla vemi
blostnmi zuby. Sice j to chvli trvalo, ale zakousla.

		***

  "To jet nemte dost?" znova mi pila dolt a sebrala dal przdn
pytlky po tyinkch, "nechci k vm volat zchranku na pumpovn
aludku - kdy u jste ustl rnu z brokovnice za ucho." Nic jsem
neekl. Z drobnho vykvavho zavhn pela v plynulou otoku, ale
zvdavost j byla vidt i na vrazu zad.
  "Mleti sic zlato je: vak jeden mlel vc, ne ml, a cel z toho
onml," ekla do przdna. "To je Shakespeare." Dola k pokladn a zase
si sedla, thl kolena u sebe.
  "ekl jsem vm, kde budu vyprvt." Pesn jak jsem ekal, vyskoila
jako na pruin:
  "Fakt si myslte, e si zvu /ciz chlapy/ do bytu?!"
  "J nejsem ciz chlap. A zaruuju, e takovou historku jste v ivot
neslyela... A navc se nkde potebuju v klidu vyspat." Pravda je nkdy
innj ne sebevykonstruovanj le.
  Obas.
  Mlokdy.
  Pod malbou na Magdin oblieji probhla vlna nechuti (ze m), zjmu (o
pbh), a vlna obav (opt ze m). Ne\Ano. Ano\Ne.
  /Ne/.
  /Ano/.
  "Mu vm i zaplatit," ekl jsem a vzpt si div nedal facku. Z
nevyspn ztrcm zdej spoleensk reflexy.
  "... /tak/ jsem to nemyslel!" pehluil jsem kulometnou odpov, kter
nsledovala hned po zalapn po dechu. Takovhle excentrick dvky
bvaj nap svmu zjevu velmi prudrn - v tomhle stolet. A naopak.
  Natst u pumpy zastavilo auto, tak mla Magde prci. Zatmco
obsluhovala, pemlel jsem, jestli m doma i druh dl toho komiksu.
Nco mi kolem tch obrzk pod nesedlo. Bylo to neodbytn jako
mozkodlab; prstem jsem si po pult kreslil nervzn koleka, pak m to
pratilo mezi oi: Kyberkentaur v komiksu vypadal jako v minulm
jedenadvactm stolet! Take nebyl takov hora eleza, jak m posledn
honil po Londn. Jak je to ale sakra mon? Takov informace z minulho
jedenadvactho stolet do tohohle vbec nem anci proniknout. Ale
vlastn, kdy si to pamatuju j... Vyryl jsem nehtem do pultu rhu, a
se odvinula spirlovit hoblina. Mon e ten kluk v komiksu te D-mana
asto, tak se dozvm nco vc. Anebo jet lpe, mon ten D-man opravdu
nkdy vyel.
  "Mu se na nco zeptat?" zvedl jsem hlavu, jen co za zkaznkem
zaskpaly dvee.
  "Ptt se mete, na co chcete, koho chcete," rozhoen z Magdina
hlasu se vytratilo, by se ho tam staten pokouela dostat zptky.
  "Sbrte komiksy?"
  "Ne. Obas. Docela jo. Pro?"
  "Umte se taky jednou nezeptat pro se ptm?!" Mvl jsem rukou: "Chci
se zeptat, jestli mte druh dl toho, co te tete."
  "I tet!"
  "Aha. A nevte nhodou, ten komiks, jak ho te ten kluk uvnit..."
  "Jonas."
  "... jak ho te ten kluk uvnit, jestli nhodou opravdu nevyel?"
  "Pokud vm, tak ne. Ale z D-mana mi chyb akort dvojka specil -
/bel svitu/ - a ten jsem etla, take ne. Rozhodn ne."
  "Obas sbrm komiksy...," ekl jsem do przdna.
  "No dobe, tak komiksy sbrm, a co?"
  "To byste mla vdt vy, kdy se za to stydte. Ped cizm chlapem,"
usml jsem se. Magde kupodivu neuskoila - asi trnink ze ten komiks.
  "Pro se na D-mana ptte?"
  "Pro, pro? Pro pod pro? Den, kdy jsem slyel tolik /pro/ jsem
jet nezail."
  "Tak pro?"
  "Abych dnen den neil nadarmo, proto," tm vyptvnm u m vn
zanala tvt.
  "Tohle je D-manova hlka," ekla takovm tm pezrav vevdoucm
tnem lid s dokonalm pehledem o vci.
  "Ptm se proto, e bych si to docela peet, jak jinak," znovu jsem
zkusil pravdu. "A protoe to neexistuje, tak bych si rd peet aspo
celou THE WAY OF THE BLOOD, a vy byste mi..." V t chvli jsem zachytil
chrnn policejn hlen: Protiteroristick jednotka na letiti prv
zadrela Barbara.
  "Stalo se nco? Urit vm zan bejt patn, jak jste se pecpal!"
Magde se zatvila astn - prosklo to i skrz malbu na tvch. "Taky
toho snst tolik narz! Jako malej," rozhoen zavrtla duhovou hlavou.
"Nechcete zavac sodu? Nebo sanitku?"
  "Asi jsem to fakt trochu pehnal," zalhal jsem, abych pedeel dalmu
/pro/, "ale to bude dobr, za chvli," nasadil jsem pecpan vraz a
zafunl. Doufm, e Barbar nepromluv moc brzo. V, e te vypadm jako
tloutk v dlouhm koenm plti - spolu s nezbytnmi ernmi brlemi
nebo kloboukem docela snadn identifikace. Jt na letit - takov
/tupost/; myslel jsem, e se dostane aspo do Francie.
  "No jen jestli!" zaloila Magde ruce v bok a zkoumav pohled mi
zazvonil o tve - zejm jejich barvu neshledala nijak zvadnou, tak se
schylovalo k dalm otzkm. A stalo se:
  "Te mi eknte, co vlastn chcete - vyprvt mi pbh, v klidu se
vyspat, nebo si st komiksy?"
  "Abych pravdu ekl, vlastn vs chci zavradit a pak snst."
  "To jo, po dvou kilech kole a deseti SUPERKRUPECH! Ty mrtv jste
sice nacpal do popelnice hezky, ale na zabjen vbec nevypadte,"
zasmla se. Upejpav jsem sklonil hlavu a preventivn zavzdychal a
pohladil si bicho. Tuil jsem, e tm hovor spolehliv odvedu k
bezpenjm tmatm.
  "Teda takhle se pejst! To jsem nevidla," znovu ruce v bok a znovu
kroucen hlavou. Vidl jsem, e v n dozrlo njak rozhodnut.
Tentokrt to nebyl pepna Ano\Ne, tentokrt to lo z hloubky:
  "Dobe, tak vs k sob vezmu." Vztyen prst: "Ale slbte mi, e se
budete chovat slun a e mi dte zbra. A to te hned. Ano?"
  "Slibuju," shl jsem za opasek, "tady je - je nabit, tak pozor."
Nathl jsem se a poloil glock za pult, aby ho nebylo vidt zven.
  "To vypad jako rovn e a rovn in...," zarazila se, jestli m
pokraovat. Pokraovala: "... nepenesla bych pes srdce, abych vs
nechala s bolenm, kdy nemte kde spt. A kdy je to navc po mm
koli, i kdy va nenara... nedojedenost." Magde se pedtm pi
zjeven glocku sykav nadechla - potom, co zbra klepla o devo, se j
koutky nadzvedly takovm tm smvem ,tak jsem se nespletla`. "Schovm
ji k sob a vy spolknte tohle," zahrabala v uplku pod kasou a
pinesla mi mal sek a skleniku minerlky. "Zavac soda," poloila
to pede m a dala si glock za opasek pod zstru. "A neodmlouvejte!"
dodala na mj kysel vraz. K pump pijelo dal auto, na obrazovce
pokladny se rozsvtilo slo stojanu a zaaly se odtet kilogramy plynu
a libry.
  "Nemte nco na ten? Ten komiks si petu a u vs, v kuse, jestli
tedy dovolte," slunost na ni inkovala jako na jin pistole u hlavy.
  "Jiste dovolm. Mm dnen Telegraph. Sta?"
  "Dk."
  Okamik potom, co jsem si rozloil noviny, se otevely dvee a
vstoupili ti mui.

		***

  "Hezkej veer," ek nejmen z nich. Vichni mli ern bundy, ten
nejvy levou polovinu hlavy odbarvenou na blo, ten prostedn v levm
uchu zlat kruh a ten nejmen byl nejmen. Tak mli vysok, mdn a
zcela nefunkn okovan boty a bled feck oblieje.
  "U skoro rno," ekla Magde, "bude to osm liber za propanbutan. Jet
nco k tomu? Kvu? Kol?"
  "Ne. Vlastn jo. Chci se zeptat, tady ten snack-bar se opravdu jmenuje
SNACK?"
  "Ano."
  "Ten SNACK, co o nm ped pl hodinou fzlov hlsili, e je istej a
zkontrolovanej, take se sem hned tak nevrtj?"
  "Nevm, co hls policie."
  "To je dobe." Nejmen se usml: "Take si jet nco vezmem."
Vyhoupl se bokem na pult, pehodil nohy na druhou stranu a z rukvu mu
vyjela ptitipalcov ton dka. Bleskovm pohybem ji Magde pitiskl ke
krku.
  "Ty se ani nehni, tlusochu!" namil na m Odbarven malou
chromovanou pistoli.
  "Nehbejte se, pane, poslechnte je," zachraptla Magde, "pepadv se
to tady tak jednou do tdne, majitel je pojitn, take nem smysl..."
  "Jo, nem smysl nic zkouet, take pracky od t bundy!" Chlap s dkou
si viml hranat vybouleniny pod Magdinm obleenm. Stail jedin hmat
a jej vlastn obrovsk pistole j mila do oblieje. Glocku si
neviml. "To se podvejme!" nechal dku zajet do rukvu. "Takov mal
lapka a takov velk bouchaka!" Magde po mn vrhla alostn pohled.
Mon nad tm, e mne pipravila o zbra, mon opravdu nechtla, abych
nco zkouel. - Co by mne ostatn ani nenapadlo; zaetl jsem se do
Telegraphu.
  "Take kolikpak tu mme," klepl mu s Magdinou pistol do kasy a
uplk cinkl: "Koukni tam, Gile. J radi budu hldat tady nai krsku."
  "Hovno, pr lupek!" zklaman vysypal Odbarvenec Gil penze na pult.
Mince zainely.
  "Chlast se tady prodvat nesm," nathl Nejmen, "tak co teda budeme
dlat? Noc ped nma, policajti se honj za mrtvolama... Co?" kvl
Magdinou zbran. Vzhldl jsem od novin. Neusmval se zrovna roztomile a
Magde zanala mt skuten strach. Pemlel jsem, do jak mry to me
bt nhoda, e se na m zlodji a nsilnci jen lep. Bu je to tm,
jak navtvuju msta, nebo jich je na svt tolik, e se to prost
stv kadmu - bratrsk dery proti kriminalit zeteln nejsou a tak
inn, jak se zd z propagandy.
  "J bych vdl, co dlat," ekl ten, co dote mlel, ten s nunic,
"kdy se j nekouk na ksicht, m docela pknou figuru."
  "Prdelka je to hezk, pravda. Pracky nahoru!" vrazil Nejmen Magde
hlave do bicha: "Makat alarm nen dobrej npad, dokud tady sme."
Magde vyhekla a malbu na oblieji j zkivila bolest. Mrous se na pult
zavrtl a zahledl se na m: "Hele Gile, sksni tmhle tlusocha a
piva ho, a nm neleze do zel."
  Gil si nadhodil chromovanou pistolku a velmi sebevdom ke mn
dokrel:
  "Copak mme po kapsch? Pleoune-brejloune?" pitiskla se mi pistolka
ke spnku. "Hele, Sammy, jak v tch brejlch vypad, trouba! Asi si
mysl, e vypad jako tvrk nebo co!" zachechtal se Gil a klepl m
pistol nad ucho.
  "Ser na brejle, vem mu prachy a piva ho! Zanm bejt njak
nadrenej."
  "Slyels Sammyho?!" pistolka mi tentokrt poklepala na temeno, "hezky
vysol praule, prochu!"
  Tak jsem pemlel, co dlat. Kdybych je pozabjel, se spnkem se mu
rozlouit, se tenm THE WAY OF THE BLOOD tak, s tm e, by mne Magde
jet nkdy pozvala, u vbec. Navc dal ti mrtvoly v patch.
  Tak jsem se rozhodl nedlat nic.

		***

  "Tady," sehrl jsem roztesen hlas a vythl z kapsy smotek liber.
  "Pane jo! lovek! Hele Sammy, proch je prach!" zvedl Gil m penze
do vky.
  "Fajn, te ho piva a poj sem. Asi mi ji budete muset podret. Bude
urit krbat," pohladil si Mrous Sammy bradu a rac strnit
zaustilo.
  Gil mi secvakl zpst pouty, kter prostril za madlem obkruujcm
pult. Pikril jsem se a sklonil hlavu, abych byl co mon nenpadn a
zbyten nedrdil.
  Pak Magde poprv zajeela a mn v mysli zablikalo nco ruivho: Ne e
bych v ivot nevidl znsilnn, v divokch asech rannho
tyiadvactho stolet to bude docela bn jev. Pozdji - a tady v
jedenadvactm - se o tom vtinou jenom mluvilo: Sammy bohuel vypadal,
e to mysl vn, a lovk nemus bt zrovna psycholog, aby vytuil, e
znsilnn ena si tu samou noc cizho chlapa do bytu nepozve.

		***

  Take zase hrdina. Kurva drt. Jako na DAS MDCHEN. Situace mne opt -
opt proti m vli - nut, abych ji eil. Ne poprv jsem si pipadal,
jako bych ml iny pedrsovan, jako by nkdo m vmovn do vc,
kter se mne netkaj, dkladn plnoval a dil.
  Narovnal jsem se a pekroutil pouta.

		***

  Pekroutit pouta nejde potichu. Take jsem ty ti ponkud vyruil -
zrovna Magde vzali roubk a zrove ji cpali skrz zvs do kuchyn.
  "Hele, von vstal! Jaks ho pivzal, debile?!" zral na m Sammy, v
jedn ruce Magdinu zbra, v druh Magdino kubajc se zpst, obliej
rud nmahou a vzruenm.
  "Dobe jsem ho pivzal! Kampak, tlusochu?! A nekej mi debile,
Sammy!" To u na m Gil mil lesklou pistolkou.
  "Kdyby dobe, tak nevstal, troubo! Zkus to jet jednou," Sammy si dal
pistoli do podpad a chytil Magdino zpst i druhou rukou a zaal
kroutit. Zeteln mne nepovaoval za plinou hrozbu.
  "Musm se ptele Gila zastat," beze spchu jsem vyrazil podl pultu,
"pipoutal mne skuten dobe. Ale abych pravdu ekl, vstal jsem,
protoe se mi nelb, co dlte."
  "Ne... !" vyplivla Magde roubk. Zlat nunice j ho pimkl
nazptek, a j oi vylezly z dlk.
  "Ano. - Ne! Poslechni slenu, mysl to s tebou dobe," Sammy mluvil,
ani se na m dval a dl kroutil Magde ruku. Piduen kik te znl
docela bolestn a jemu asi pipadalo zajmavj sledovat jej strach.
  Jak romantick, zavrtl jsem hlavou a posunul si brle. Krsn dvka
se zmt ve pinavch chapadlech slintajcch padouch a jej kik v
nich rozdmychv stle temnj a temnj cht. Hle, kladn hrdina
pichz a dvino lkan v nm bud /spravedliv/ rozhoen, /chladn/
vztek a touhu zjednat /prvo/ - pokud mono pstmi v poctivm boji, by
proti pesile.
  A to jsou pesn ty rozdly mezi mnou a kladnmi hrdiny. Znovu m
zamrzelo, e je nemu jednodue postlet.

		***

  "Puste ji," ekl jsem a pouil modulaci. Prsty na Magdin tle na
okamik povolily, ale jsou chvle, kdy modulovan hlas nefunguje.
Rozmnoovac pud je silnj ne strach.
  Take mne psti neminou.
  Peskoil jsem pult a ty hajzly mlo varovat u to, jak se otsla
podlaha.

		***

  Gil mne z metru stelil do ela.
  Odraen kulka hvzdla a vzpt ml ruku s pistol stoenou do
hlednho koleka. Kosti praskaly tak rychle, e jsem je ani nestihl
potat.
  Sammy u mil Magdinou pistol. Ke sv smle trochu polevil v
pozornosti a Magdino zpst se mu vysmeklo i z druh ruky. Tm ztratil
stabilitu.

		***

  Prsk!!! Obrovsk projektil mne minul o metr. Vzpt Magdino zpst
obtoen tkmi nramky narazilo do Sammyho lokte a pistole odltla pod
pult. Sammy zajeel, chytil se za pai a el do kolen. Do bravky to
bol vdycky - a Magde mila pesn.
  Pan Zlat nunice srazil Magde na zem a vykopl proti mn okovanou
botou. Efektn, ale v jeho podn stran pomal. Chytil jsem ho za
piku a patu a trhl jako volantem. V posledn chvli jsem se ovldl a
trhl jen tak, abych mu nepekroutil pte. I tak peltl pult a podle
kpnut hlavy o podlahu (nezamniteln to zvuk) byl vyazen.
  "Bacha!" vykikla Magde.
  Sammy, kter se zatm narovnal, trhl rukou, zablesklo se a z dlan mu
vyjelo pt palc oceli, jak se tak hezky psv.
  Zejm s noem prodlal njak vcvik, protoe zatoil tak, jak se
m. Chytil jsem ruku v letu, vytrhl z n n a pibodl mu dla ke stehnu
- pesnji eeno ke kyli. Dka s hlasitm vrznutm zajela hluboko do
kloubu.
  Te u ml pro vt.
  "Fuj!" odvrtila se Magde, ruku ped pusou. Pehodil jsem voucho
Sammyho pes pult, znovu to kpnut, a kik ustal. Najednou bylo slyet
jen rdio, Gilovo tich stnn a Magdino hlasit polykn.
  "Mla bych asi zavolat poldy," dopolykala a tzav se na m podvala.
  "Hmm..." Ale vlastn co, jednou by taky mohli i pomoct. "Zkuste sehnat
toho seranta, co tady byl, eknu vm slo k nmu do auta." Magde byla
zatm tak vyveden z mry, e ji ani nepekvapilo, odkud to numero znm.
  Diktoval jsem pomalu, aby roztesenm prstem sprvn trefila tlatka
na selnku. Ani jsem nemusel odposlouchvat - to, jak serant zaval
"U jedeme!", bylo slyet po celm SNACKU. Taky se nezajmal, odkud
Magde zn jeho telefon. Zeteln byl rd, e me dlat nco znmho a
relativn bezpenho, jako je zatkn nsilnk. Ne honit mrtv.
  Museli bt nkde v okol, protoe pijeli, jet ne jsem se stail
zast do Telegraphu - to jsem pedtm jenom vzal Gilovi sv penze,
zniil kameru se zznamem pepaden a sebral ze idle ten odporn
klobouk. Pece jen ty mouhy po kulkch jsou trochu npadnj, ne jsem
si myslel.
  Magde stla nad stnajcm Gilem, pistoli v ruce. Gil z jejho vrazu
sprvn vypozoroval, e m mn se bude projevovat, tm vy anci na
peit ptch minut m. Jen si houpal zpelmanou ruku v druh a
dvakrt vrhl mm smrem prosebn pohled - asi abych dval na Magde a
jej kann trochu pozor. Kdy uslyel policejn sirnu, viditeln si
oddychl.

		***

  Policist zashli naprosto profesionln. Serant obhldl situaci a
poslal Cecila zavolat sanitku.
  "Kdo jim to udlal?" zeptal se Magde, potom, co j jemn sebral
pistoli. Otoila se na m, a teprve te jako by si uvdomila, co se
stalo.
  Tyhle obdivn planouc pohledy prost nesnm.
  "Tak?!" kvl serant uznale. "Sm na ti, to je odvaha!" Takovhle
kecy nesnm snad jet vc. Pokril jsem rameny a nastartoval
aristokratick pzvuk: "Mld u nmonictva."
  "Ale stejn...," serant ke mn doel a poklepal mi na pedlokt. Tak
tak jsem se ovldl, abych neucukl. Natst mi nepoklepal na panc.
Bohuel, druhou rukou u z kapsy tahal notes a tuku.
  "Chtl jsem poprosit, serante, jestli bych v tomto politovnhodnm
ppadu nemusel figurovat. Vm, zranil jsem ty mue docela vn, ale
kdyby nkdo zjistil, kde jsem se zdroval dnes v noci...!" nasadil jsem
trochu vyden vraz a pohebn pitom zavrtl hlavou.
  "Kdo nkdo?" serant se profesionln podezrav zamrail.
  Ukzal jsem na prst, kde obvykle bv snubn prsten.
  "Aha. Dma s vlastnm vozem zejm nen vae manelka," serant z
podezrav podmraenosti peel na chpav smv, "proto ten klobouk a
te i ern brle. Mon s tm nco pjde udlat, ale bohuel, pesto
vs musm podat, abyste se legitimoval." Prothl jsem si prsty na
prav ruce. Nechtl bych, aby glock i tentokrt skonil na podlaze.
Jet ale zbval posledn nensiln pokus:
  "To prv bude problm. Jsem zde tak inkognito, e s sebou nemm zhola
nic. dn doklady, kreditn karty, ekovou knku, prost nic. Jen
nevelkou hotovost."
  Serantova obo se sthla: "To by skuten mohl bt problm...,"
... ale zase, pece nemu buzerovat chlapa, co se sm postavil tem
ozbrojenejm grzlm, belo mu za oima. Nervzn se zaal popotahovat
za knr. Ale pece ho ani nemu nechat jt, ani bych ho legitimoval.
Ale ten aristokratickej pzvuk, znmosti fungujou i v thle dob...
Kdyby ho tak nkdo znal a moh' se za nj zaruit... "Magde?!" peruil
vahy, "vy tady pna znte?" Zvedl jsem hlavu a pohldl j do oblieje.
  "Jasn, u dlouho," ekla bez sebemenho zavhn.
  Ani j jsem nepoznal, e le, take serant neml anci.
  "Dobe, pane, nikdy jste tu nebyl. Chlapm to vysvtlm a Magde eknu,
a do vpovdi uvede neznmho mue, kter hned potom, co ty hajzly
srovnal, odeel. Dobr?" Serant eptal, a navc tak rychle, e mu bylo
sotva rozumt.
  "Dky, serante, nezapomenu vm to," podal jsem mu ruku.
  "Te se schovejte, za chvli tu budou novini, odposlouchvaj nm
vyslaky."
  S bliknm a houknm se pihnaly dv sanitky. Stailo pr slov a
Magde m pustila do kuchyn a peliv za mnou zathla zvs.
  Kdy jsem el kolem, bhvpro mne pohladila po ruce.

		***

  Pak bylo asi ti tvrt hodiny runo. Obdoba praskho ACTION TEAMU
ovldla SNACK a reportrka (zvltn, opt reportrka) toila na Magde
a policisty stle stejnmi - snad a na rostouc nevybravost -
otzkami. Stran se j nelbilo, e nkdo spod ti gaunery a drze si
odejde, ani pok na televizi. Sedl jsem na podlaze v mal atn,
poslouchal pm penos a klimbal. Pak jsem asi klimbal trochu vc,
protoe m probudil pchod Magde.
  "Ufff, konec. Dneska to ale /byl/ den, a ta televize... nevzbudila
jsem vs?"
  "Jen jsem klimbal."
  "Take jedem?" Magde hodila zstru do koe se pinavm prdlem, brle
si strila do kapsy u bundy, vyndala bezprst rukavice a navlkla si je:
"Zase v civilu." Ped zrcadlem si prohrbla barevnou smr na hlav.

		***

  Venku byla pod tma a pod prelo, i kdy mon trochu mn; zato
opar zhoustl v mlhu. Kdy jsme prochzeli kolem kontejneru, z kterho
rachotili mrtv, Magde se mne (vlezle) chytla za loket. Omlouvalo ji jen
to, e nade mnou drela detnk.
  "Moje auto," hrd ukzala na neuviteln posprejovanou rezavou vc na
malikch kolekch, stojc na pinavm parkovitku za popelnicemi.
Chmurn jsem pemlel, jakou to asi m nosnost a jestli karoserii dr
pohromad i nco jinho ne vrstvy barev, by umn skloubench v drsn
obrazy a drsn hesla.
  "Tak sedejte," odemkla mechanickm(!) klkem. "A nemohl byste mi ct
njak jmno? A vm pod nemusm kat tak komisn?" sklapla detnk a
zmizela v trobch /pstroje/.
  "Carl," ekl jsem a se v opatrnost se zaal skldat na sedadlo
vedle n. Kdy jsem zabouchl dvka, klika mi v ruce (kupodivu)
nezstala, ale palice se mi pod zapnutm kabtem tosovala, e jsem mohl
sotva dchat.
  "Mj Hurikn je trochu malej, e?" Magde zalomcovala njakou pkou a
sedaka mi neekan ujela pod zadkem. Zatpal jsem rukama a mlem utrhl
kus palubn desky.
  "To je automatika!" pochvlila si Magde. Jak strojek pod mou vahou
stn a jak podvozek dosedl na dorazy, toho si nevimla. Motor kupodivu
zaburcel na prvn cvaknut startru, Magde pohladila volant, zabroukala
nco jako "Hodnej!", rachotiv zvuk z pevodovky, a u jsme jeli.

		***

  Hurikn dlal svmu jmnu opravdu est - jeho maximln rychlost jsem
odhadl na tiaedest kilometr za hodinu. I Magde je nejhor idi, s
jakm jsem se kdy setkal. Pod mi nco vyprvla a msto dopedu se
dvala na m. Take jsem obas zkostliv vypnal oi a jednou chytil
volant a zvtil mezeru mezi lampou a bokem stroje na bezkontaktn.
  "Ale! e by ses taky neho bl? To bych si mla zapsat do pamtnku!
Carl se boj jezdit autem a vydsila jsem ho j!" komentovala Magde. A
vbec si proit napt uvolovala emi a pohihvnm. Ztra ji bude
bolet hlava a bude se za to stydt. Pli mnoho adrenalinu funguje jako
kterkoli jin droga.

		***

  "Tak tady bydlm," zastavili jsme na ponkud zal ulici. Zalost ale
ani zdaleka nedosahovala zalosti vtiny tvrt, kter v Londn znm.
Nikde dn povalei, jen na rohu policajt. Abych mu nekivdil, sice
pomalu, ale el. Byl to klasick /bobby/ v kuelovit epici, dn
zabijk se samopalem.
  "Mm byt a nahoe v podkrov, musme tie, abysme nikoho nevzbudili -
obzvl᚝ ne pan Trevorovou," dala si Magde prst ped sta. Jen a tam
nejsou devn schody, zapl jsem v duchu.
  Byly, ale vydrely.

		***

  Jakmile se za nmi zavely dvee, Magde ztratila znanou st sv
suvernnosti (hran) a adrenalinov kecavka a hihavka ji pely jako
ucvaknut.
  "Tak jsme tady," ekla duchapln, rozsvtila a zathla zvsy. Byt
kupodivu nebyl pokreslen spreji, vycpan nepouitelnm
futuristicko-extravagandnm nbytkem ani performantorskmi umleckmi
dly, jak jsem instinktivn ekal. Naopak: rodinn fotky, hkovan
ubrousky, vziky, kytky, stzliv sofa, keslko, kulat stolek,
knihovnika z tmavho deva. Peliv uten prach a ve vzduchu jemn
vn.
  "Kdy tak si nco nalej," ukzala na mal bar, "j si musm dt
sprchu...," trochu polkla, "j se sprchuju normln, to aby sis
nemyslel... !" Malba na jejm oblieji ztmavla.
  "J nemyslm," ekl jsem. "Chci se ale zeptat, mohla bys mi ukzat
komiksy?" Je-li nkdo v rozpacch z tv ptomnosti, projev zjem o jeho
zjmy - uklidn ho to a ztrat ostraitost. Jedna ze zkladnch pouek
pro njemn vrahy fungovala i na Magde.
  "Komiksy! Jasn!" oi se j rozsvtily a zavedla m do mstnstky, kde
byla celostn police pln peliv uspodanch barevnch asopis - od
podlahy do stropu. Vypadalo to tam daleko pouvanji ne knihovnika v
obvku, psn se jec hbety klasik. To je paneku /independence/,
styd se za to, co ji bav, a na veejnost jde s duhovmi vlasy a
Camusem.
  Pokrytec pod kadm kamenem.
  "Co je to? To je esky - aspo sten," ukzal jsem na velkou
barevnou placku pipchnutou na poltku z rudho plye.
  "To je vzcnost - sbratelsk poklad - prvn placka nejlepho
kontinentlnho magaznu. A ten npis je cel esky, i to anglick slovo
se te ,kref` a ne ,kru`. A znamen to..."
  "Aha, DARUJ CREW, DARUJE IVOT! Chpu."
  "Ty um esky?"
  "Nkdy mm pocit, e jsem se tam narodil..." Oi mi zavadily o snad
tisc seit s npisem MLAD A NEKLIDN. "Tohle jako bych u nkde
slyel," odvedl jsem e.
  "Tady," te se zjevn snaila zmnit tma Magde, bez rozmlen shla
nkam nahoru a podala mi dva tlust booky s npisy THE WAY OF THE BLOOD,
"jedniku si vem v tace."
  Ne jsem se v obvku usadil, nkde zezadu se rozumla sprcha.

		***

  "Pro sed na zemi?! A pro ses jet... sis jet nesundal kabt?!"
  Mlem jsem Magde zastelil - zmnila se tak, e jsem ji poznal a
podle hlasu. upan v decentn tmavozelen, obliej rov, rty erven;
tmav vlasy si drbala osukou a ve vzduchu zavonlo mdlo a istota.
  "e by skuten den, kdy zaiju nejvc /pro/ v ivot?" vstal jsem.
"Dovol, abych se taky vysprchoval?" mimodk jsem pouil aristokratick
pzvuk.
  "M lze je vm zcela k dispozici,  sire," Magde vysekla poklonu. "A
nezapome, odpovdi na ty /pro/ jsou jednm z dvod, pro jsi tady!"
  To u za mnou zapadly dvee.

		***

  Kdy jsem rozvsil sv zbran po vcch, koupelna se rzem promnila
v docela slun vybaven arzenl. Na galerce pod zrcadlem stlo mnostv
naprosto rznobarevnch sprej, vedle visely jet rznobarevnj
maskovac ablony - taky arzenl. Rozepnul jsem si kalhoty a z
rozstlen bundy vyklepal lomky stel z rotanho kulometu. Peliv
jsem prohldl krun, ale byl nepokozen; stejn jako na fliovm
implanttu kryjcm mou hlavu i na nm byly jen leskl mouhy. Jak kal
Krysa: kvalita. Zato pedek FREDDYDAS-mikiny stelbu neustl a pod
krunem se rozpadl na nco jako chome vaty. V ki nad levm loktem
jsem ml dv kulky z ton puky a pod nimi u zarstajc rhu po
nem vtm. Pt si musm chrnie pipevnit bedlivji.
  Se sprchovnm byl trochu problm (kachliky pode mnou jako obvykle
skpaly), ale nakonec to dopadlo dobe. Oblkl jsem se do vc, do
kterch se dalo, brle na oi, zbran a voln chrnie jsem nacpal do
krune, zabalil do kabtu a vzal do nru. Palice samozejm trela.
  Jen jsem si povzdechl - blzk budoucnost se rsovala v neblahch
barvch. Podval jsem se na sebe do zapocenho zrcadla: "Teprve te
pozn, za je toho /pro/, Patejli."

		***

  Magde strnule sedla v lenoce - pesn v onom stavu tsn ped
usnutm. Na kulatm stolku ped n stla lahev a dv sklenice, jedna
polopln hnd, siln aromatick whisky. Podlaha pode mnou tce
zavrzala, Magde sebou trhla, iroce otevela skeln oi a tentokrt
mlem stelila ona po mn.
  "Kde...! Kdo! Bicho!" v rozespalch zornicch mla irou hrzu.
  "Tomu km dvra," ukzal jsem na kannovitou zbra. Magde si
odkalala, zamrkala a do pohledu se j promtlo vdom - przdn lesk
zmizel, pistole taky.
  "Carle! Pmo se mn ped oima...," zaostila na krun, z kterho
krom palice trely i paby zbran: "/Proboha, co je to/?!"
  "Moje skldac bicho. Pr pistolek. Poslouchej, nemla bys njakou
koili? Na m?" poklepal jsem se na holou hru, do kter mne studily
cry rozstlen bundy.
  "Pr /pistolek/?! Protos mi v baru dal ten glock tak snadno! A co
ty... ty pance?!"
  "Jsem mon nkdo trochu jin, ne sis myslela."
  "Tajemn cizinec, ne?!"
  Zahledl jsem se na ni a mj pohled byl tk i skrz brle. Tak njak
rozpait zastrila pistoli hloubji pod polt a poplcala rukou vedle
sebe, abych se posadil. Jist pochopila, e tm nedostatkem dvry jsem
ani tak nemyslel to, e na m (zase jednou) mila, ale e si tu pistoli
vbec vzala - k upanu. Do pipraven skleniky zaklokotala whisky.
Posadil jsem se na podlahu a zkil nohy do tureckho sedu - nic z
Magdina nbytku nebylo dimenzovno.
  "Pro si proboha pod sed na podlahu?!" Zas to /pro/. To jak jsem
se na ni ped chvl "zahledl", bylo hlavn proto, e jsem pemlel,
nakolik se mohu spolehnout na jej mlenlivost. Rozhodl jsem se, e mohu
- tenhle byt se mi jako zkladna vc ne hod. A zabt ji nakonec mu
vdycky.
  "Ono to sedn na podlahu souvis s mm pbhem," ekl jsem.
Nsledoval cynick klebek a jet pevnj pitaen upanu pes
kolena. Myslela si, e se j chci dvat pod sukn.
  Ne e bych nechtl.
  Napil jsem se a Magde tak. Whisky byla dobr, dvanctilet Cutty
Sark. Take pbh:
  "Mon sis vimla, e Crkev Zcho Spasitele, od doby, co je u
moci, pod nkoho pronsleduje..."
  "Tajemn cizinec na pomez zkona! Toho mm vzadu plnou sk," pchla
palcem ke komiksov mstnosti. Whisky na ni po vech tch zitcch
psobila jako kladivo.
  "... pronsleduje. Vtinu normln, ale jednoho chtj za kadou
cenu..."
  "Tebe! Urit tebe!" Urit si pipadala velmi stzliv a velmi
duchapln. Znovu se napila.
  Tak jsem si sundal brle.

		***

  Po potenm lapnm po dechu mne a do konce neperuila.

		***

  "Zn to krsn, ty oi jsou taky psobiv, ale vit tomu vemu...
Cesty asem! Mrtvoly v Temi! To tady v /Anglii/ pece nen mon,"
nathla se a shla mina elo. Zeteln nevila, e mouhy, co jsem ml
ped sprchou na hlav, byly po kulkch.
  "Kyberkentaura jsi ale vidla."
  "Vidla. U dvno. V komiksu."
  "A jak Brati pevzali moc. Tak snadno a rychle, to ti nepipad
divn? Na /Anglii/?"
  "Abych pravdu ... ekla, ne. Mn je to docela jedno. Zprvy
neposlouchm, v TV se dvm jen na filmy. Takov pni, jin pni. J
budu pod u b... benzinky," pokrila rameny a znovu si nalila. Po
whisky j zervenaly tve, troku zanala ilhat a lapat si na jazyk.
Docela j to sluelo. "Neprsteln hlava," zaklepala mi pstikou na
temeno a rozesmla se.
  Take dkaz. Poteboval jsem ji pesvdit, aby si z toho nkde ped
lidmi nedlala legraci; bratrt fzlov by jenom zaslintali. A zase
zbyly jen dv obligtn monosti. Vlastn ti, ale zabjet se mi ji
nechtlo. To, e vte skoro ti metrky se dokazuje dost tko, pokud
nkomu nechcete rozlpnout nohu. Take varianta b. Shl jsem do
krune a vythl glock. Magde kytla a strnula - tentokrt si pi
kytnut ani nedala ruku ped pusu, ani neekla pardon.
  "Potebuju, abys vechno, co jsem ekl, brala dostaten vn, abych
se na tebe mohl spolehnout. Proto mal experiment - budu k nmu
potebovat tvou pomoc." Nco podoobnho jsem vidl v jednom prastarm
filmu - tam to byto v njak kruhov mstnosti a s noem. Vycvakl jsem z
pistole zsobnk, aby bylo vidt, e je nabit, zarazil ho zpt, nathl
zvr, zapnul tlumi a podal zbra Magde:
  "Stel m do ela."
  "Pif paf. Ses zblznil," hodila mi glock nazptek. Nebo, sp se o to
pokusila. Chytil jsem pistoli jet ne opustila jej ruku i s tou
rukou. Snaila se mi vytrhnout, ale anci mla vpravd nevelkou. Dal
jsem si levou dla vedle hlavy, odhadem namil a pitlail Magdin
ukazovk ke spouti.
  Bammm! Dut to bouchlo, intenzivn zavonl steln prach a Magde mlem
omdlela. Klekl jsem si tsn ped n, aby vidla lesklou mouhu pes m
elo, pustil j do dlan horkou zdeformovanou kulku a el se znovu umt.

		***

  Kdy jsem se vrtil, u mi vila. Na kln chovala svou megapistoli a
hypnotizovala kulku z glocku, poloenou vedle przdn skleniky:
  "Pedpokldm, e by mi na tebe nestailo ani tohle, co?"
  "Hm."
  "Tak pro ses tvil, jako e z n m strach?"
  "Mimikry. Reflex, nevm. Nebval jsem takovhle vdycky," tel jsem si
dla, na kter mi odraen projektil udlal fialovou modinu. Magde
poloila pistoli a vstala. Sice se trochu kvala, ale tomu, co ekla,
jsem vil:
  "Protoes pomohl ty mn, pomu i j tob. Lid si to... toti
musej pomhat," kytla. Zvltn vc, ta stran frze o lidech a
pomhn dostala v jejch ilajcch stech nboj ehosi novho, pro
mne a neslchanho. Slavnostn mi poloila ruku na rameno: "A to -km
j, pane Pilote z budoucnosti," znovu kytla a zaermovala mi prstem
ped nosem: "Vm! Od teka u jenom Carle."
  "Doufm, e jsem ti tohle neudlal j," ukzal jsem na tmav pruhy na
jejm pravm zpst a na hbetu raky.
  "To ty ti haj... hajzzzlov," znovu kytla, "omlouvm se, Carle,
musm jt sp... t." Stoupla si na piky a dala mi mlaskavou pusu na
tv. Otoila se, a jako za silnho a siln promnlivho vtru odkrela
do lonice. Otral jsem si obliej a jenom vrtl hlavou.

		***

  Jedenct a pl hodiny spnku bylo pesn to, co jsem poteboval -
vzbudil jsem se skoro na chlup v pt ticet odpoledne. V byt bylo
ticho, pes zataen zvsy pronikalo umn det a kaln ero
nastupujcho veera. Magde jet spala, take jsem ze zvyku projel
rdia. Nic novho - Brati se halasn chvlili, jak jejich Zc
mylenka dobv svt a znova a znova opakovali projevy o tom, jak chud
zbohatnou, a bohat zstanou bohat a jak se vichni budou mt fajn, jen
kdy budou pracovat, psahat na Knihy Pravdy a vit v Zcho
Spasitele - jedin konkrtn informace: Londnsk metro bylo konen
vyitno od kriminlnch ivl, take s pomoc tamnch lusk se mu
rozlouit. Pak, pravda, Velk Otec proslovil novou e, tentokrt o
kodlivosti kesanstv. Byl to zatm nejostej projev proti starm
nboenstvm. Z konce promluvy vyplynulo, e ztra bude jedna z Knih
Pravdy konen vnesen do Vatiknu. Byl jsem docela zvdav, v kter
ece skon pape a vichni bojovnci Kristovi. U jsem skoro slyel
Velkho Otce, jak po "dobyt" Vatiknu "odhal" zkorumpovanost a obecnou
patnost katolickch pedstavitel. Tohle je vdycky stejn.
  Nic na policejnch frekvencch zatm nenaznaovalo, e by Barbar
promluvil.
  Vymotal jsem se z pehozu na sofa, kterm jsem si zmkil podlahu,
vythl zpod polte glock a el zkontrolovat kuchyku. Moc tam toho
nebylo, ale kdo vail z tatrgelu, udl zzrak i z mla.

		***

  "Pni tady to von! Dobr rno. Teda sp veer," Magde rozespalost
chraptla a peskakoval j hlas. Ne se vrtila z koupelny, ml jsem
jdlo na stole. Z kvy se sympaticky kouilo.
  "Kdes byl celej ivot!? To je poprv, co mi njakej chlap udlal
sndani."
  "Jak jsi pila na to, e je i pro tebe?" zvedl jsem obo.
  "Ale snad... ertky, no jo."
  "Jak ertky, copak si nepamatuje, kolik toho doku snst?"
  "V, Carle, m neoblafne. Ty jsi v podstat hodnej lovk. A jestli
jste tam v budoucnosti mli tak mlo jdla, jaks kal, tak kdybyste se
neumli dlit, nepeili byste. Ty by ses m plky ani nedotkl." Sedla
si a zaala mazat topinku margarnem. Neekl jsem nic - je zajmav, jak
si nkdo pod vlivem dobrodrunch pbh udl tak stran mylnou
pedstavu o svt na hran a za hranou. Nejene bych j to sndl, ale v
tyiadvactm stolet, v dob ped klanovm uspodnm, bych ji kvli
takovm dobrotm i zabil.
  A sndl taky.
  "Herdek, to je hodin! A jet nejsem namalovan!" Magde pi pit kvy
zvedla oi a vytetila je na hodiny. "Musm do prce, zabav se tu
njak?"
  "O mne dn strachy."
  Magde tskla hrnkem a zmizela. Chvli zuiv syely spreje, a kdy
se objevila, zase mla duhovou hlavu, malbu na oblieji a drsn
obleen. ern rty se nebezpen leskly: "Musm ji vyistit," zvedla z
lenoky svou pistoli a schovala ji do pouzdra pod bundu. "Vrtm se tak
v est rno. Nhradn kle jsou na vku, kdy potk pan Trevorovou,
pozdrav ji a ekni, e jsi ode m. Pkn boty, v koupeln. Musm lett,"
vzala mi z ruky nakousnut toast a odbhla. Jet se s klenm vrtila
pro detnk: "Tak pa."
  "Pa."
  To jsem to dopracoval.

		***

  V klidu jsem dosndal a konen si mohl prost THE WAY OF THE BLOOD.
  Prvn dva dly - nic. Jedin obrzky, kter o nem byly, u jsem
vidl - nvod, jak sejmout Kyberkentaura nepokraoval. Pestoe ten
namalovan kluk nedlal nic jinho, ne e etl D-mana, ve vech
ostatnch ppadech byla vidt jen tituln strana.
  Zato tet dl. Ze zatku sice zase nic moc, ale pak.
  "Kurva!" instinktivn jsem ucukl hlavou. Pes celou dvoustranu byla
tv Protivnka. Co Protivnka, /tocho Protivnka/! "To nen mon!"
zaeptal jsem. Nejde trefit obraz Protivnka nhodou, s modroedou
barvou ke a ostatnmi detaily.
  Na dalch stranch u boj probhal v obvyklm mtku a Protivnci
mli vechny anatomick znaky jako ve skutenosti: ptikloub konetiny,
typrst ruce... Odpovdalo to jak zven, tak, co bylo po zsazch
hlavnho hrdiny vidt, i zevnit - ten lovk se s nimi vbec nepral.
Anebo pral. I barva krve se shodovala. Podval jsem se jet jednou (a
pozornji) na oblku: THE HANGMAN, stlo tam rudm psmem a ten uvann
trouba z prvnch dvou dl ml lut oko, netvil se moc hezky a u
vbec nevedl sentimentln ei.
  Pestoe jsem vechny ti asopisy prohldl jet jednou, a na obrazy
Kyberkentaura, Protivnk a prvnho ze saladin neml se skutenost nic
spolenho. Ale i to docela stailo. Lmal jsem si hlavu, co to znamen,
a do toho zazvonil telefon. Zahkoval jsem stednu a hovor el ze
SNACKU.
  Zvedl jsem sluchtko.
  "Magde. Zapomnla jsem ti ct - tu koili, jaks chtl, m
pipravenou v lonici na posteli. A ve skni si zkus najt njakou
bundu, nosila jsem jeden as o dost vt sla; jo, glock je v koupeln
za sprejema. Na tu koili dvej pozor! Mm tu lidi, musm konit. au."
Ve sluchtku klaplo.
  "Dk," ekl jsem do hucch drt.
  Venku u byla pomalu tma a d隝 opt zesiloval. ili nejvy as jt
se podvat k ervenmu kohoutovi.
  Usml jsem se do ptm a ptm zajeelo a skrilo se do kouta.

		***

  "Takovouhle koili?!" vytetil jsem oi a zvedl /tu vc/ z postele.
Vypadala, jako by prola barvrnou, ve kter se vichni orali,
zblznili a pak oslepli. A pak ji obarvili. Tolik barev na sob nemly
ani Magdiny vlasy, ani Hurikn, ani nic jinho - zrak mi jen pechzel.
Upustil jsem ultrachromatick hadr na postel a pozotvral skn.
  Bohuel, hned na prvn pohled nic pro m. Ta koile je sice hrozn,
ale kombin by bylo hor.
  Oblkl jsem se a pipadal si jako lampion - jenom zaplit. Jedin, co
mne utovalo, e s mm tstm na aty mi dle ne do rna nevydr.
"Na tu koili dvej pozor!"
  S bundou jsem ml vt spch: opravdu byla hodn velk. Magde ji asi
nosila i jako nhradu za sukni. Ale na druhou stranu, Magde dv byla
jet vstednj. Take spch byl sp relativn. Tolik etz a nt
a nramenk a ocelovch pyramid a placek a koich lebek a nivek
jsem na dn bund jet nevidl. Ale na tet stranu, pjde pod ni
lehce schovat krun i se vemi chrnii i zbranmi (dokonce i palice) a
bunda mi i potom bude pjemn voln.
  Pesunul jsem se do obvku a zaal s odstrojovnm (jenom placek bylo
pes pl stolu). Nad zbytkem elezstv jsem se zarazil: "Vlastn se mi
k tomu budou hodit rukavice."
  Vyloil jsem na stl svou zsobu stbra.
  Nabrouen ke jsem si do obleen zastrkal tak, aby se daly snadno
nahmtnout, na rukavice s ustienmi konci prst si navlkl vechny ty
prsteny s lebkami a npisy. Na kad prst jsem pidal jet jeden
obyejn. Bunda mla dlouh voln rukvy, tak jsem si mohl vzt i
vystelovac pouzdro s glockem - revolver se stbrnmi kulkami a
piezogun ale budou potebnj. Nhradn bubnek a sek se stbrnmi
pilinami, pozapnat zipy, pendat prachy a ostatn vci z kabtu a
peliv se obout. Vedle bundy a rukavic vypadaly m vysok boty docela
stzliv. Zkontroloval jsem se v zrcadle a radi si rukvy pethl pes
ruce - tolik stbra nepokryt srovnanho do boxer nemus vidt kad.
  Zael jsem do koupelny pro druh glock a pak jsem se zkenma nohama
sedl na koberci, pozoroval, jak se ptm mn ve tmu, a pemlel, na
co jsem zapomnl. Nic mne nenapadalo, tak jsem jenom pro jistotu pebil
perkusn zbra - v minulch dnech bylo vlhka pece jenom vc ne dost.
  Nasadil jsem si brle.
  A pak u byl as.
  Zavolal jsem si taxi, a kdy pijelo, pan Trevorovou jsem nepotkal.

		***

  Cestou do pstavu jsme uvzli v zcp. Pod prelo, ve vzduchu pchl
splen plyn a benzin, a auta kolem se v oranovm poulinm osvtlen
moke leskla. Taxik nesoudil lidi podle at a chtl si povdat. Kdy
zjistil, e jsem nemluva, pustil malou televizi - zejm v zcpch trv
polovinu ivota; divil jsem se, e v palubn desce nem ledniku s
pivem.
  Z televize jsem se dozvdl, co jsem dnes "spolu se svmi kumpny"
udlal; bylo to tum v Salisbury. Musel jsem se soustedit, abych
vidl, co se na policejnm zznamu dje - s novm okem nevnmm
televizn obraz jako souvisl pohyb, ale jako sled statickch obrzk.
Nakonec se ukzalo nejjednodu si ho prost zakrt. M kybernetick oko
si s produkc poradilo:
  "... Je je n Pn! Je je n Pn!" dlouh prvod lid s
transparenty, ki a jinou kesanskou symbolikou krel prostedkem
ulice. Kamera najela do tve jedn z dvek v prvn ad. Typick
aktivistka: Leskl brle, pytlovit obleen, planouc zrak, na ele
uhry, na jazyku pravda. Bezbarv vlasy zplihle na strany. V Salisbury
neprelo.
  "... Je je n Pn! Je je n Pn!" zazl se jej jeiv hlas
do mikrofonu. Napadlo m, e by si mla lp istit zuby, kdy si chce
takhle otevrat pusu. Kolem demonstrace kreli bobci s rukama
zaloenma za zdy, kamera se jednomu opela do tunho oblieje, a v
tom okamiku se nkde za n ozval hvizd a duniv rna. Obraz se
rozkmital a rozmazal prudkou otokou - vzpt se zaostil na znm
agresivn klnovit stroj s radlic.
  Prv prudce brzdil.

		***

  Stroj se od doby, co jsem ho v devtm stolet vidl naposledy,
nezmnil. Ani Kik se od doby, co jsem ho v Praze vidl naposledy,
nezmnil: Pod tyt ti metry kovovch odlesk, pod tent ostnat
obojek kolem krku, pod tyt dlky v panci po ostelovn
protileteckou dvactkou ped Ollieho domem.
  Vythl ze stroje obrovskou palici, ne nepodobnou t m, pouze opravdu
/obrovskou/, a pustil se do demonstrant.

		***

  Msto "Je je n Pn!" se rzem ozval standardn ev a chroptn.
Aktivistka u si kartek na zuby moc neuije; leda snad smetk s hodn
irokm zbrem. Kdy na objektiv ckla krev, byl zznam peruen a na
obrazovce se objevil Bratr modertor a mluvil astnm, pohebnm
hlasem. Lhal opravdu pesvdiv. Ve zkratce: Kika jsem dil j,
zabjel jsem j, neptel slo jedna jsem j. J jsem Temn Prorok. Tak
vida, zase Temnm Prorokem i pro veejnost a rovnou na pln vazek;
nsledoval mj docela vrn popis. Zeteln v Travemnde objevili
obchod, kde jsem kupoval aty. Anebo Barbar u promluvil. Tohle bylo od
Bratr nanejv ikovn: Veejn pedvedli, jak jsou tolerantn ke
starmu nboenstv (Kdyby ne, nechali bychom je demonstrovat a jet to
vyslali v televizi?) a zrove dali ten pokojn zstup zmasakrovat
(take dnho normlnho lovka u nenapadne demonstrovat za cokoli),
a navc to hodili na m. ili Kik te me udlat v podstat cokoli a
bude to zase na m - ili m role veejnho neptele slo jedna byla
vrazn poslena. Tomu km propaganda. Kdy zaali vyslat
trojrozmrnou rekonstrukci m hlavy, zaal jsem ruit signl a pak TV
pro jistotu zniil. Co se m taky kdo v aut dvat na televizi.
  "Tak kurva, co je?!" bouchl taxik do displeje.
  "Asi to neustlo ty hovadiny," pouil jsem modulaci, aby pochopil, e
zkaznk si veejnoprvn produkci nepeje.
  Poslouchal jsem vysln dl na ipu, ale u nebylo nic podstatnho -
jen zevrubn informace o ztejm vnen Knihy na Nmst svatho
Petra ve Vatiknu. Tm bych se vsadil, e demonstraci v Salisbury
zorganizovali tak Brati. Na takovhle nhody nevm.
  ady aut se konen daly do pohybu, projeli jsme podl kouc
plechov skulptury omotan kolem sloupu, taxik vyuil svch znalost
Londna a zaboil do postrannch uliek, take jsme zakrtko uvzli
definitivn. Nejsp to udlal naschvl, protoe taxametr pod tikal.
  "Jak je to jet daleko?" zaklepal jsem na neprsteln sklo mezi
nmi.
  "Takov dv mle, teda skoro ti kilometry." J jsem to odhadoval na
polovinu, take na pjemnou prochzku.
  Kdyby nelhal, dostal by spropitn.

		***

  Zvedl jsem si lmec a ostrm krokem se vrtil na irok ulice.
Kupodivu ani v tch postrannch stle nebylo vidt jedinho dealera,
jedinou prostitutku, jedinho ebrka. U stednch vrstev za tento
spch Brati jist sklzej ovace. Pemlel jsem, kam ty lidi asi
nacpali - na tolik tl by byla i Teme zk.
  Peel jsem most, vyslechl si od strnka v oranov pltnce
varovn, e do pstavu bych v noci takhle provokativn obleen chodit
neml, podkoval mu a vzpt u jsem zmizel v ulikch za doky.

		***

  Teme dnes pchla rybinou. Pemlel jsem, pro nepchne sp
mrtvoln, mrtvol je v n urit vc ne ryb. Strnkovo varovn se
ukzalo bezpedmtn - pro d隝 byli vichni zalezl v pubech.
  Protoe jsem piel z jin strany ne minule, ml jsem docela pote
ervenho kohouta najt. Trvalo mi skoro hodinu, ne zk uliky zaaly
bt jet u, ne se rozbit asfalt promnil v ohlazen dldn a ne
poulin lampy zdly a zestrly. D隝 se stal hlasitjm a mlha
zhoustla. A pak u jsem to poznval.

		***

  Se vztekem a nenvist je to zajmav: na sv spolenky ze Zuivce
jsem si v minulch dnech skoro nevzpomnl; te, kdy jsem uvidl to
prastar oprel prel, smaltovan stntko se rovkou, rezavou
ceduli U ERVENHO KOHOUTA, oloupan dvee a zatluen okna, vztek se
vrtil. Cvak, a byl tady. Ne ta rud zbsilost, kter nsleduje tsn
potom, co vm nkdo ubl, ale ten ledov klid, co se pak mrtvoly
musej stohovat.
  Usml jsem se a urousan koka, kter m sledovala z pomlcen
popelnice, padla na zda a nohy se j zkroutily v kei. Mj smv se
stle zlepuje - je to hezk vlastnost, umt eit problmy s smvem.
Cvin jsem zaal psti a ctil, jak se mi stbrn prsteny deformuj
podle sval na prstech.
  Zatmco jsem se rozdchval (nemte-li energetick zsoby na bojovou
rychlost, je prokyslien organismu ped stetem dleit), projel jsem
ipem okol. Pestoe to vude vypadalo naprosto mrtv, z Kohouta nkdo
telefonoval. Signl byl kdovan, ale pro m jasn a zeteln:
  "... ne, Richarde Adolfe, zatm nejezdte. Drte s Klrou pozice, pak
udeme vichni narz."
  "Jak chcete, pane. Uvidme se." Spojen bylo ukoneno. Obvm se,
pokud jsou "ti vichni" prv u Kohouta, e Richard Adolf s Klrou budou
muset udeit sami.
  I koka u byla mrtv.

		***

  Dvee ly tentokrt otevt bez vrzn. Chodba i plesniv pach za nimi
byly stejn jako minule; peliv jsem za sebou zavel. Na prolapan
kamenn podlaze dnes nebyly dn vlhk stopy, ale stejn jako minule
prosvtalo pod poslednmi dvemi vlevo svtlo. A stejn jako minule
ztichlo umn det. Zaposlouchal jsem se, ale dm byl a na zvuky,
kter vydv kad star dm, velmi tich. Take tady "ti vichni"
zeteln nejsou - ve vepu bude jen tlust barman a ten telefonista;
vc lid, navc v hospod, takhle potichu bt nedoke. Ctil jsem se
trochu podveden, ekal jsem, e tu bude posdka Zuivce. Rozmrzelost mne
ale pela, kdy jsem si vzpomnl na zatluen okna a na to, e ti dva z
vepu nemaj kudy utci. Alespo se jim budu moci dkladn vnovat.
  A ti ostatn pijdou asem, a toho mm nazbyt. Usml jsem se a ze zdi
spadl velk tun vb.
  Pod s smvem jsem otevel dvee.

		***

  Musm ct, e takhle okliv jsem se u hodn dlouho nezmlil. Mon
nikdy.
  smv mi trochu pimrzl.
  Tlusoch za barem sice byl, to jsem odhadl dobe, ale jinak byl
nevelk lokl pln, a bych ekl narvan. I kdy... Na druhou stranu
jsem se zas tak moc nespletl: tolik lid by opravdu nedokzalo bt tak
tie - jenom jsem bohuel pozapomnl, e tohle nejsou lid.
  Ne e by m to njak zvl᚝ uklidnilo.

		***

  V mstnosti nebylo pli svtla, ale destky o se svislmi
zornicemi se na m zaostily bez jedinho zamrkn. U stolu, stejnho
jako minule, sedli moji spolenci ze Zuivce a pohled na n mi vrtil
eln - vypadali docela /pekvapen/. Viml jsem si, e jen ped nimi
stoj skleniky; przdno ped ostatnmi vypadalo podivn.
  "Zdravm," ekl jsem vychovan a zavel za sebou.

		***

  "Zabijte ho nkdo!" vstal Tobby a barevn vousy se mu jeily. Po
potenm pekvapen vypadal rozhoen jako by si vydloubal ps lejno
z podrky a dalm krokem lpl do dalho.
  Lejno! Kam na takovhle slova chodm?
  "Ale, takov vel city. Ty ho zn?" promluvil huben mu s dlouhmi
blonatmi vlasy svzanmi do copu. Zejm hlava organizace, protoe
sedl v ele nejdelho stolu.
  "J taky," zvedl se Fred, "ale u by ml bejt pr tejdn mrtvej!"
  "Take je tady na dluh, nen-li pravda? A my u ervenho kohouta na
dluh nedvme, pteli," otoil se Copat na m a v hlase ml lehk
smv: "Tak ho nkdo zabijte, chci se bavit," zahledl se mi do o. V
tom pohledu byla tak totln pevaha nad kadm a vm, e jsem v duchu
zavrtl hlavou, jak se s takovm pstupem k ivotu mohl dot vyho
ne dtskho vku. Prozatm jsem se zdrel ton mimiky a jakkoli
neobvykl modulace:
  "J taky na dluh nic nechci, naopak, piel jsem zaplatit."
  "To znlo ale zatracen vhrun!" ekla ena sedc po Copatho
pravici. Vepem se rozlehl hlasit smch a oupn idl, jak vichni
zaujmali pozice, aby vidli co nejlpe.
  Rozepnul jsem si bundu, sundal brle a stril je do nprsn kapsy.
Tady si svj zrak dovolit mu.
  "Hnus! Fuj!" ekla zase ta ena. Mohlo by se o n ci i "dvka":
obliej mla tak dvacetilet, hladk, bez vrsek, ale oi ji
prozrazovaly, star jsem vidl snad jen u Merlina. Pehldl jsem celou
spolenost a a na posdku Zuivce a barmana tak vypadali vichni:
thl, svalnat, mezi dvactkou a tictkou, blostn zuby... jen v
pohledech jim leely vky.
  Nesmrteln.
  Tom s Tobbym se zaali propltat mezi idlemi a tvili se temn.
Krom jejich krok a funn bylo ve vepu zase to ticho. A te jsem si
uvdomil, e vyjma nmonk ze Zuivce a barmana nikdo nedch.

		***

  "Jen po hezky doprosted," zastavil se Tom na prostranstv mezi
stoly, "nejdv si trochu zaboxujeme, s tou zdej tradic jsem nelhal."
  "Box! Dobrej npad! Jo!" zvedl se hlahol a nkte zabuili pstmi do
stol.
  "Jestli se ti nechce, jestli vzpomn, jak jsem t sundal v tom
skladiti v New Yorku, tak na to sis ml vzpomenout dv, ne si sem
vlez," Tomovi se po vrsitm oblieji rozlil poven smv a dvakrt
cvin vihl levikou. Rozren vzduch oste hvzdl.
  "Box! Box! Box!" vala spolenost. Zeteln ve svm nudnm schzovn
potebovali kulturn vloku.
  "Co je to?" Copat zvedl hlas: "Tomu k njak eln?! Jen rue do
toho, pteli. Bu bav, nebo t rovnou zastelm, a se meme vrtit k
prci," Copat zvedl pistoli. Pohyb, kterm ji vyndal, byl nechutn
rychl.
  Vhav jsem postoupil ke stedu volnho prostoru, na oblieji dobe
udrovan vraz obav a strachu.
  "A aby sis nemyslel, e jsme nespravedliv - vzhledem k tomu, co mi
Frederick ekl o tvch protibratrskch zsluhch - kdy Toma poraz,
nechme t, hmm, t." To ekl opt Copat - Fred se ke svm spolenkm
nepidal jen proto, e mu do ucha eptal, co o mn vdl - slyel jsem
kad slovo. Nebylo toho moc, jen cosi z televize a co mu ekli ti,
kte si zaplatili za m dodn do Ameriky. Tentokrt se po slovech
Copatho nikdo nerozesml nahlas, ale po bledch tvch se rozlily
smvy, eknme zasvcen. Take to "hmm, t" asi neznamenalo, e mne
chtj nechat naivu.
  Ani j je jsem nechtl.
  "Celesto, odstartuj to, prosm," Copat se dvorn naklonil ke sv
spolenici.
  "Ring voln!" vykikla Celesta a hlasit tleskla.

		***

  Tom bez varovn vihl pst a rna do brady mne poslala k zemi. Tak
tak jsem to stihl sehrt a podlaha byla natst dost pevn, e jsem
neproltl do sklepa.
  Zvedal jsem se pomalu, za hurnskho evu a povzbuzovn.
  "To bylo zken, Tome," okomentoval der jeden, z blzko sedcch
mu, "ale hezk." Vichni se zase rozesmli a m u jejich smch
zanal unavovat. Nakroil jsem levou nohou dopedu a zvedl ruce do
"boxersk polohy" - odkoukal jsem ji od Toma a bedliv jsem dbal, abych
ml psti zabalen v rukvech bundy, aby nebyly vidt prsteny. Tom prv
pedvdl cosi jako mal taneky a tak zvltn pi tom kroutil hlavou.
  /Usml jsem se na nj/.
  To u jeho lev pst opt letla.
  Chytil jsem ji do dlan, stiskl, a lev koleno mu zarazil do aludku.
Nraz psti, kolena a Tomovo vyheknut znlo jako zatek heavymetalov
psn se slem pro tympny.
  "Fj! Hamb!" ozvalo se kupodivu - mn to naopak zanalo pipadat
zbavn.
  "Kopat se nesm! Nezn pravidla?!" ozval se mu, co se mu tak lbil
Tomv prvn der.
  Copat se usmval a nco eptal Celest. Pokril jsem rameny a
odstoupil - Tom se zatm narovnal, zvedl ruce, pr stnovch ran a zase
pedvedl jeden z tch tanek - ale u v tom zdaleka nebylo tolik ivota
jako ped chvl. V och jsem mu etl cosi, co tam dv taky nebylo.
Strach poznm, a jsou zornice kulat nebo svisl nebo dn. Jen nevm,
jestli to bylo po mch derech nebo po smvu.
  Asi si uvdomil, e do nj vidm, tak nasadil obliej "len
zuivost" a zatoil.

		***

  Nebyl zas a tak rychl, jak mi pipadalo tenkrt v Americe - moment
pekvapen zkresluje. Takticky jsem ustupoval a jeho rny stail krt
docela s pehledem (nkter, pravda, bradou). Ale pro jeho nzkou
hmotnost mi nemohly pli ublit.
  Kdy u mi mj taktick stup zanal pipadat navn a Tom se zanal
dostvat do tempa, zkusil jsem zatoit taky.

		***

  Prvn ranou jsem mu rozdrtil hrudnk, k druh u jsem se nedostal. Ml
jinou konzistenci tla ne normln lovk, a tak msto aby se mu pst
zpomalila ve vnitnostech, odhodila ho pes celou mstnost. Rzov vlna
vznikl mm derem rozbila nkolik skleniek ve vitrn, ale nikdo mimo
m si toho neviml. Mrkl jsem na svou ruku - mon, e Tom je pod tak
rychl, jak mi pipadalo ve skladiti, jen j jsem rychlej; kdo v, co
vechno s lovkem udl tak rozshl rekonstrukce, jakou jsem
podstoupil v rakvi.
  Zase zavldlo to naprost ticho. Na lecho Toma se nikdo nedval -
vichni civli na m.
  as nco ct:
  "kal jsem, e jdu platit dluhy. Nkdo dal na box? Teba ty, Tobby?
Nebo Fred?" Prvn jmenovan nasadil temn vraz a nakroil.
  "Ne, staroui. Sedni si, prosm. S tmhle pnem si popovdm j,"
najednou se vedle nj objevil jeden z mu, kte sedli u stolu
Copatho - a kdy km /najednou/, tak opravdu /najednou/. Protoe jsem
tm smrem nedval pozor, byl jeho pohyb rozfzovan i pro m
kybernetick oko.
  "Uka mu to, Menone! Jo!" zvedl se opt halas a buen do stolu. Menon
najednou (zas tak /najednou/) stl pede mnou. Rozphl ruce, zasyel,
jeho zornice se sthly do uzoukch svislch trbin a mezi rty mu
vyjely dva dlouh piat zuby. Vzpomnl jsem si na vda a devt
stolet.
  "Kdy on me tohle, mu kopat?"
  Menon zatoil.

		***

  Tentokrt jsem se soustedil, take m oi jeho pohyby vnmat staily.
Ale jen tak tak.
  Pestoe nemohl vit mnoho pes sedmdest kilo, jeho rny mly
rychlost skuten vraednou. Jejich energie byla daleko vy ne
energie kulek z vkonn puky natst se rozkldala na vt plochu.
Devadest procent z nich lo do hlavy - do m hlavy.

		***

  Vzduch kolem jen hvzdal a pipadal jsem si jako v bucharu. Mezi
tolika pstmi neproklouzl ani mj smv, a mezi rznobarevnmi obrazci v
hlav mi tak matn blikaly vzpomnky na bojovou rychlost. To u jsem byl
pimkl ke zdi a kadou rnu, kterou jsem dostal zepedu, jsem dostal
i zezadu. Ve stn kupalo.
  Kdy mi zaala podklesvat kolena, Menona napadlo, e mne asi u
zpracoval dostaten, chytil mne za klopy a s pomrn dramatickm
vrazem v zubat tvi se naklonil, jako e se mi zakousne do krku nebo
co.
  Msto svitn pst mi ui naplnilo van a buen do stol.
Rozkolsanm zrakem jsem zahldl, e vtina divk stoj a z vtiny
st tr dlouh piky.
  Pomalu as nco dlat.

		***

  Levou pst obtkanou metrkem stbrnm prsten jsem sklnjcho se
Menona bacil do ela.

		***

  Letl jako raketa, a dokonce se z nj i kouilo.
  Vyhrnul jsem si i druh rukv a poprv nechal slab svtlo v
mstnosti, aby se zalesklo na blm kovu. Mmu deru samozejm nikdo
netleskal a zase bylo to hlubok ticho. Ale j jsem na nevdk zvykl -
to u je dl ns hodnch.
  "/Stbro/!" ozvalo se od stol.
  "/Stbro/!" ekl Copat znechucen.
  Vci v m hlav se zanaly vracet na obvykl msta.
  Menon vstal a na ele ml vyplenou solidn galerii runovch npis a
heavymetalovch lebek. Ze vech ernch vlis se linul ed dm a v ruce
se mu - zcela /nesportovn/ - objevila mal pistole.
  "Chcpni!"
  Bez zavhn m stelil do hlavy. Prost fair play.
  Ml asi trochu posunut smysl pro realitu: Co mi takov kulika mohla
udlat, kdy jsem ustl pedchoz srii jeho prbojnch pst. Pedvedl
jsem zakobrtnut, piplcl si na msto zsahu ruku a sesul se na
podlahu.
  Smysl pro realitu mli posunut i ostatn, protoe mi to serali, by
odraen projektil hvzdl jako rozhod na hokeji.
  "Ale tos neml, Menone," ekl Copat.
  "Podvej, co mi udlal!" Menonv hlas peskakoval a znl tm
plativ.
  Vichni se astn dvali na jeho dmajc elo, take jsem ml
dostatek asu vyndat perkusn revolver a piezogun a postavit se.
  "Ehm, promite," ekl jsem s rukama za zdy.

		***

  Nepjemn bylo, e se vichni dokzali hbat stejn rychle jako
Menon. Ani to nevypadalo, e se otoili, ale jako e se jim oblieje
pelily na ztylky.
  "/Coe/?!" Menon u zvedal pistoli, ale jeho spolenice, kter ho
tliv objmala, mu srazila ruku. Copat zmizel, a v tom samm
okamiku se zjevil pede mnou, pae zaloen na prsou. Jeho pohyb jsem
vnmat nedokzal, ale to mon po tom psotesen.
  "Zd se, e jste docela tuh chlapk, pteli. Vae chyba. To, co jste
udlal Menonovi, hodn bol, take to vykoup jen hodn jin bolesti,
va, samozejm." Ml ledov hlas, skoro jako by uml pouvat
modulaci.
  "Co nejsrdenji se za to utrpen omlouvm," zvedl jsem revolver a
pes Copatho rameno stelil Menona do ela.

		***

  Kupodivu, vichni se jen tak /zatvili/, jako bych udlal nco
trapnho. Jen Menon zadunl o podlahu.
  "Tyhle vae lidsk pistolky," zavrtl hlavou Copat, "nedlejte si to
jet hor."
  "Copak vm nevad, e jsem ho zabil?" ekl jsem naoko udiven.
  "Kdybys ho skuten zabil, to bys /nco vidl/," otoila se na m ena
sklnjc se nad Menonovou mrtvolou, "ale to uvid i tak." Pomalu se
narovnala, prsty nakren jako spry; takovou nenvist jsem nevidl u
hodn dlouho. lovka to pot, potkat starou znmou.
  "Skuten zabil?" nechpav jsem se podval na revolver: "A j myslel,
e stbrnou kulkou ho zabiju dostaten /skuten/."
  Tmto prohlenm jsem si zskal opravdu znanou pozornost.

		***

  "/Je to Lovec/!!!" Nevm, z kolika hrdel se to zakvlen ozvalo, ale
bylo jich /dost/.
  Masa bytost se promnila v temnou vlnu, kter se na m tila snad
nadzvukovou rychlost.
  To u piezogun s cirkulrkovitm evem pral vzduch - se stbrnmi
pilinami m daleko zbsilej /sound/ ne s pskem.
  Je to radost, zase jednou vidt tolik ltajcch konetin.

		***

  Vzhledem k rychlosti pohyb bylo stetnut velmi, /velmi/ krtk. Kdy
mi ve zbrani doly piliny, stl jsem piraen zdy ke zdi, kolem val
zmasakrovanch tl.
  Kouilo se z nich.
  Po ohluujcm kravlu panovalo ticho, z kterho praskalo v uch.
  "Tak jak jsme na tom?" protoil jsem piezogun na ukazovku. V
mstnosti bylo opravdu hodn koue a hlas mi znl dut a zasten. Fred
a Tobby strnule stli tam, kde pedtm, a tlust barman se zvedal nad
pult, cel promoen alkoholem z rozbitch lahv. Odstril jsem se
rameny ode zdi a napel se do hromady tlesnch soustek, a se sesula.
  Pleskalo to.

		***

  Jak jsem ekal, ne vichni byli pln mrtv. Napklad Copatmu
chybla jen doln polovina tla. Msto t zbsil rychlosti se te
dokzal sotva plazit - asi byl troku v oku. Dosypal jsem do piezogunu
piliny, zkontroloval baterii a schoval ho do pouzdra. Zase jednou musm
poopravit svj nzor na speciln zbran: nkdy se vyloen hod. A
kdyby Krysa vdl, jak moc, tak levn by ho nikdy nedal.
  Byl nejvy as ptomnm ci, pro jsem vlastn piel; a ani ne
tak ptomnm, jako pozstalm:
  "Ptel, nev nkdo z vs, kde bych nael pana doktora Seydelmanna?"
ekl jsem a pro navozen atmosfry pouil patinou modulaci.

		***

  Rozpomnl se a Fred. Vdycky mi pipadal docela chytr. To u byl ale
Tobby mrtv (zemel dost okliv), nemluvn, alkoholem polit barman
dohoval v chodb a Copat a Menonova druka (Ulrica se jmenuje), ze
kter taky st peila, viseli pibiti stbrnmi ki ke stn.
Vechny ostatn jsem ped jejich oima dorazil, a musm ci, e pitom
ztratil glanc i Copat. Pouval jsem hlavy, stbrn k a palici.
  Ulrica nasucho plakala, ale kdyby se ke mn chovali slun, mohlo to
skonit i jinak.
  "Take, Frede, poslouchm," toil jsem bubnkem revolveru. Hezky to
cvakalo.
  "Seydelmann je tady, v Anglii, ale..."
  "Vte, co jste udlal?!" skoil mu do ei Copat. Jeho hlas znl
slab, ale nenvist jen zvonil.
  "Hm?" podval jsem se na nj, "to bylo na m?"
  "Vyvradil jste celou rasu! Kvli va moci, vaemu zisku, vy,
/vy/...!" dola mu slova.
  "Celou rasu? Jestli ano, tak nebyla m prvn, a jestli vs to uklidn,
zdaleka ne posledn. Je to celkem inn metoda een sloitch
socilnch problm. Ale jinak vm musm oponovat. Rozhodn ne, kvli
sv moci, nebo dokonce zisku - to je obvykl sobeck nzor tvor jako
vy: myslte jen na sebe, na svou /rasu/ - vy zjmy jsou vm ciz.
Mon to tak nevypad," postavil jsem se ped nj, "ale vechno tohle je
nutn pro dobro Zem a tm nemyslm Anglii nebo jin stt, ale celou
tuhle zatracenou planetu," pchl jsem revolverem k podlaze, "a to je
/zatracen/ nejvy zjem, jak znm. - Jene je mm prokletm, e mi
to nikdo nev." Zamylen jsem se odmlel, bradu podepenou hlavn:
"Abych to shrnul: Tohle vechno je pro dobro vech, take vlastn i pro
vae dobro."
  Pravda, ukiovan pli pesvden nevypadali.
  "Proklet Love!" To byla Ulrica.
  "Podruh mne nazvte Lovcem - piznm se, nerozumm tomu."
  "/Ty...!!!/"
  "Moment," peruil jsem ji. Na okraji zornho pole se mi nco pohnulo.
Zaostil jsem, a skuten, Menonova mrtvola u zanala lzt. Se zubatci
to jde rychleji ne s bytostmi Tomova typu. Zajmav.
  "Obvm se, e mm mlo asu, sleno; promite, e vs nevyslechnu do
konce - Frede, ty mluv."

		***

  Ne se Menonova mrtvola posadila, dozvdl jsem se, ne kde Seydelmann
je, ale kde se na nj poptat - a vbec jsem byl moudej.
  "/Menone, zni ho!!!/" Takovou nadji v hlase jsem neslyel u dlouho.
ena na zdi se zazmtala (pesnji: fragment eny na zdi se zazmtal).
						  "Abyste z nj nebyla zklaman, mohlo by vs to i zabt," usml jsem se
a zarazil j k do srdce. Aby nezvidl, poslouil jsem Copatmu
stejn. Tm bychom mli vyeeny problmy fragmentace. Obrtil jsem se
do mstnosti, a protoe Menonova mrtvola prv otoila hlavu, dostala
mj dal smv naplno. Zakvala se, ale nepestala vstvat. V hromad
zmasakrovanch tl se ozvalo vlhk mlaskn - jako kdy se rozplt
chobotnice.
  "Pomalu as jt; Frede, dkuju," ekl jsem a stelil ho do ela.
Stbrn kulka mu roztrhala hlavu na kusy.
  "To zas bude produkce, takovhle vc v patch," temn jsem zabruel u
v chodb. Barman jen doutnal a vonlo tam peen maso a hork alkohol -
skoro jako jehn frikas na koaku.

		***

  Stihl jsem to tak tak. Zatmco jsem si ped Kohoutem zapnal bundu a
nasazoval brle, zprava se do rachocen det ozvaly kroky. Nevdl
jsem, kte moji mrtv to jsou, ale zato jich bylo docela dost. Zvedl
jsem si lmec a dal se vlevo.

		***

  Motal jsem se pstavem dostaten dlouho, aby ze m oprelo vechno,
co na mn nemlo bt. Zpachu splench vlas a pikvaenho masa se
ale jen tak nezbavm - barman neml bt tak nezdrav nemluvn.
  Pak jsem doel na ulici, kde jezdily taxky, a na chodncch bylo tak
mlo lid, e mi zastavil prvn, na kter jsem mvl.

		***

  Tenhle taxik se mi nepokouel lht, tak dostal spropitn. Penze
jsem doprovodil smvem a slovy: "Nikdy jste m nevidl." Vsadil bych
se, e po tom smvu mou tv vytsnil z pamti vc ne rd.
  I tady v t tvrti prelo. Kapky bubnovaly na stechu zaparkovanho
policejnho auta a barevn neon SNACK-BAR SNACK hlasit bzuel.

		***

  Jen jsem otevel dvee, bylo jasn, e dnes borvkov kol nebude. Ve
vzduchu visel dm ze stelnho prachu, rozkpl(!) policejn pilba
sice ve vzduchu nevisela, ale patila ke krvav kai doiroka rozmazan
po podlaze. Krom trk uniforem a neprstelnch vest v tom byla i
spousta vystlench nbojnic, a podle potu polovysokch bot (z kterch
trely ulman brcov kosti) jet dv a ti pilby chybly. Muselo se
to stt ped nkolika okamiky, i men kousky tkn byly dosud vlan.
  "Magde?!" u s glocky v rukou jsem se pehoupl pes pult. Pestoe
jsem podvdom ekal dal krvav flek, tentokrt obrouben barevnmi
vlasy, nikde nic. Odhrnul jsem zvs a proel do kuchyn.
  Zase nic.
  Jen na eznickm palku byl velkm porcovacm noem pibodnut njak
papr. Od koho, se dalo snadno poznat podle krvavch otisk rukavic. A
kupodivu byl pro m.
  VEN PANE CHODNY, POKUD JET CHCETE VIDT SLENU WESLEYOVOU,
NAVTIVTE MNE, PROSM, V SDLE WATSON CORPORATION NA GORDON STREET.
DKUJI.
  Bez podpisu.
  Vzhledem ke zpsobu pedn docela slun sloh. Zmuchlal jsem papr a
stril ho do kapsy. Co to asi je za, e ty policajty dokzali tak
serotovat, a co mi asi tak mou chtt. Jedin pozitivum, kter z vah
vyplynulo: Brati to urit nejsou.
  Nkde zven se ozvaly policejn sirny a jako ji tradin, blily
se. Zadnm vchodem jsem vyel na parkovit - mrtvoly ze verej noci
u nkdo vyvezl.
  Nedalo se ci, e bych Magde zrovna /musel/ jet nkdy vidt, ale na
druhou stranu, pomohla mi, a to se nezapomn. Ale hlavn, adresa,
kterou mi dal Fred, abych se tam poptal po Seydelmannovi, byla na stejn
ulici, kam mne tak svrzn pozvali ti neznm.
  Take si ani moc nezajdu.


  Mal knin ada Poutnk . 9
  Ji Kulhnek: Divoc a zl - st tet
  Temn prorok
  Ilustrace na oblce a frontispis: Juraj Maxon
  Grafick prava oblky Mirek Dvok
  Vydal Klub Julese Vernea Praha v roce 2000
  Odpovdn redaktor: Egon ierny
  Adresa redakce: Matchova 14, 140 00 Praha 4
  Sazba: SF SOFT, Praha
  Tisk: DaTaPrint, Nopova 13, 615 00 Brno
  Cena: 162,- K


/text psan kurzvou/
